|
|
Psychologické pojetí viny v díle Karla T. Jasperse
Hartlová, Klára ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Bakalářská práce popisuje pojetí viny v díle německého psychologa a filosofa Karla T. Jasperse. V první části se věnuje představení Karla Jasperse jakožto autora a myslitele, v druhé kontextu vzniku Jaspersova vlastního myšlení s přihlédutím k důležitým myslitelům, kteří jej ovlivnili. Třetí část podrobně rozebírá Jaspersovo zásadní dílo Otázka viny, přičemž je kladen důraz na morální a metafyzickou vinu. Čtvrtá část se věnuje problematice kolektivní viny a Jaspersově uchopení této otázky, jakož i reakcemi dalších autorů. V páté části je rozpracován pojem svědomí a jsou tak doplněny některé otázky vyvstávající z Jaspersova díla. V empirické části je proveden návrh výzkumu s názvem Vnímání pojmu svědomí u psychologů. Klíčová slova: vina, Karl Jaspers, svědomí, psychologie, filosofie
|
|
| |
|
|
Politické myšlení Karla Jasperse
Bojda, Martin ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Županič, Jan (oponent)
Politické myšlení Karla Jasperse - abstrakt Cílem disertace byl výklad myšlení Karla Jasperse jako snahy o objasnění spojnic mezi základními charakteristikami lidského bytí a jeho historickými a politickými dimenzemi. V práci je sledován Jaspersův duchovní vývoj od systematicko-teoretického bádání k angažovanosti veřejného intelektuála. Jako jeho hlavní odkaz je ukázán význam neoddělitelnosti, vzájemné kultivace a osvědčování filosofického založení a historického bytí stejně jako zkoumání. Jaspers je představen jako významný aktér diskusí o problémech německé společnosti od 30. do 60. let 20. století, jehož přínos přitom nespočíval ve filosoficky ,,abstraktnějším" analyzování problémů, nýbrž v odhalování toho, že společenské a politické bytí se neobejde bez filosofické sebereflexe člověka, struktury jeho existence a poznání a z ní vyvozených základních hodnot. Ve svých konfrontacích se situací německé kultury, politiky a společnosti Jaspers obohacoval veřejnou debatu kultivací filosofického a metodického vědomí, kladl důraz na rozlišování podstaty a nástrojů jednotlivých oblastí lidského ducha (věd, náboženství, filosofie, jednání) a na integraci řešení současných problémů do duchovní historie a jednoty lidstva. V práci je analyzován celek Jaspersova díla a působení z hlediska politických konsekvencí a...
|
|
|
Hannah Arendtová a její pojetí banality zla
WERNEROVÁ, Barbora
Předložená diplomová práce se zabývá pojetím banality zla filosofky Hannah Arendtové spolu s dalšími interpretacemi pojmu zla. Práce si klade za cíl představit toto pojetí banality zla a také Adolfa Eichmanna nacistického zločince, který měl soudní proces v Jeruzalémě, na jehož základě Arendtová vytvořila již zmínění pojem banality zla. Dále má práce za úkol představit více východisek a pozic ohledně otázky zla. V práci se také věnuji další kontroverzní myšlence spolupráce židovských elit s nacisty. V práci jsem uvedla několik pohledů na toto téma a představila i názory oponentů Arendtové. V práci se objevují jak filosofické tak sociologické a psychologické pohledy na otázku zla. Na podporu teze o banalitě zla jsem představila psychologické experimenty, které částečně potvrdily pojetí Hannah Arendtové.
|
|
|
Filosofická víra u Karla Jasperse
Dostál, Václav ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Karl Jaspers je myslitelem, který se ve své filosofii pokouší formulovat nenáboženský pojem víry. Práce si klade za cíl objasnit tuto Jaspersovu "filosofickou víru" jako pokusu o odpověď na otázku, "z čeho a k čemu máme žít". Jaspers svou filosofickou víru charakterizuje jako "víru myslícího člo- věka", která má představovat vůbec základ filosofování jako takového. Filosofická víra (a spolu s ní také filosofie) se na jedné straně liší od vědění a vědy, protože ji nelze redukovat na pouhý obsah, na druhé straně od náboženství a náboženské víry, a to zejména tím, že odmítá zjevení v tradič- ním křesťanském smyslu. Celkově se filosofická víra projevuje ve způsobu života, který usiluje o ma- ximální komunikaci a co největší porozumění všech lidí. Klíčová slova Karl Jaspers, filosofická víra, transcendence, existence, náboženství, zjevení, komunikace
|
|
|
Psychologické pojetí viny v díle Karla T. Jasperse
Hartlová, Klára ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Bakalářská práce popisuje pojetí viny v díle německého psychologa a filosofa Karla T. Jasperse. V první části se věnuje představení Karla Jasperse jakožto autora a myslitele, v druhé kontextu vzniku Jaspersova vlastního myšlení s přihlédutím k důležitým myslitelům, kteří jej ovlivnili. Třetí část podrobně rozebírá Jaspersovo zásadní dílo Otázka viny, přičemž je kladen důraz na morální a metafyzickou vinu. Čtvrtá část se věnuje problematice kolektivní viny a Jaspersově uchopení této otázky, jakož i reakcemi dalších autorů. V páté části je rozpracován pojem svědomí a jsou tak doplněny některé otázky vyvstávající z Jaspersova díla. V empirické části je proveden návrh výzkumu s názvem Vnímání pojmu svědomí u psychologů. Klíčová slova: vina, Karl Jaspers, svědomí, psychologie, filosofie
|
|
|
Smrt a konečnost: Jaspers vs. Sartre
Chvojková, Kristýna ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Smrt a konečnost: Jaspers vs. Sartre " srovnává pojetí problematiky lidské smrti a především smrtelnosti v díle J.-P. Sartra a K. Jasperse. Přestože oba autoři bývají označováni za existencialisty, jejich postoje k tématu smrti jsou velmi odlišné. Sartre vylučuje možnost vztahování se ke své vlastní smrti z toho důvodu, že smrt nemá místo ve struktuře bytí pro sebe, z čehož plyne, že nemůže mít pro člověka žádný smysl, zatímco podle Jasperse se ke smrti může člověk vztahovat v úzkosti v mezních situacích. To, že situacím čelí a nezastírá si svou smrtelnost, vede k rozlišení toho, co nemá v ohledu na časovou konečnost člověka smysl, a existenciálních momentů, které stojí nad časem a zachovávají si svou hodnotu bez ohledu na smrt. Díky uvědomění své smrtelnosti člověk aktualizuje svou existenci, stává se tedy více sám sebou. Ze Sartrova pojetí naopak vyplývá, že člověk vůbec nemůže o své smrtelnosti vědět - přesto však pociťuje strach z toho, že ho druzí po smrti zbaví svobody. Jaspers oproti Sartrovi pojímá já jako vícedimenzionální entitu, což mu umožňuje připsat smrti smysl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Filosofické aspekty v tvorbě Josefa Čapka
Pulcová, Tereza ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se ve svých dvou částech zabývá pozdní literární tvorbou Josefa Čapka. V první části práce usiluje o interpretaci filosofických aspektů Kulhavého poutníka (pozornost je soustředěna zejména ke specifickému žánru a k principu Čapkova uvažování), v druhé části práce vychází z filosofie existence, konkrétně z filosofického díla Karla Jasperse, a snaží se poukázat na několik styčných bodů, které jsou společné oběma autorům (např. porozumění moderní situaci nebo pojetí smrti).
|
host ::
RSS.