|
| |
|
|
Česko-míšeňské pomezí v období vlády Jana Lucemburského
Machková, Irena ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem vytváření mocenskopolitických opor ze strany Jana Lucemburského, přičemž se zaměřuje na pohraniční oblast severozápadních a částečně taktéž severních Čech. Snaží se představit způsoby, pomocí kterých mohl český panovník překonat bariéru v podobě silné domácí opozice, složené z předních zástupců české šlechty, mezi něž rozhodně patřil Jan z Vartemberka, a vytvořit systém mocenských opor, s jejichž pomocí pak mohl realizovat své vnitropolitické i zahraničněpolitické plány. Snaží se tedy postihnout, do jaké míry český král Jan Lucemburský využíval lenního principu západoevropského typu, dynastické politiky i podpory městského zřízení jakožto prostředků k formování opor vlastní moci ve strategicky důležitých regionech a jak byl v této své činnosti úspěšný. Součástí této bakalářské práce je taktéž přehled expanzivních aktivit českých panovníků v oblasti česko- míšeňské hranice v 11. až 13. století a v souvislosti s tím pak též stručný nástin expanzivních zájmů přemyslovských konkurentů na opačné straně zemské hranice, míšeňských markrabat a od roku 1248 rovněž durynských lantkrabat z rodu Wettinů. Klíčová slova: Jan Lucemburský, česko-míšeňská hranice, severozápadní a severní Čechy, královské město Ústí nad Labem, Wettini, zemská šlechta, proces formování opor...
|
|
|
Obraz Elišky Přemyslovny v kronikách a v beletrii
Hráchová, Michaela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit pohled na postavu Elišky Přemyslovny v kronikářských a v beletristických textech. V první části se práce zabývá textem Zbraslavské kroniky a vztahem Petra Žitavského k Elišce Přemyslovně a vlivem tohoto vztahu na výsledný text Zbraslavské kroniky. Ve druhé části se práce zabývá beletristickými texty druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Pozornost je upřena na klíčové scény ze života Elišky Přemyslovny a jejich zobrazení různými autory a na Eliščinu postavu v jednotlivých textech jako takovou, na její vývoj a charakteristiku. Záměrem této části práce je ukázat, jakým směrem se zobrazování Elišky Přemyslovny v beletrii vyvíjí od poloviny 20. století do současnosti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Metodologie diplomacie Jana Lucemburského
Neužilová, Lucie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Blechová, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je vytvoření metodologie zpracování historických pramenů pro výzkum diplomacie ve středověku. V první řadě jsou vymezeny základní pojmy: středověká diplomacie a diplomatický akt. Pramenná základna je rozdělena podle typů materiálu a stejně tak je každé ze skupin stanovován postup práce. Prameny jsou vždy definovány, klasifikovány a je zhodnocen stav jejich dochování. Po rozboru možností práce s nimi je stanoven postup vhodný pro studium diplomacie. V poslední části se autorka zaměřuje na výzkum zprostředkovatelů diplomacie, tedy poselstev, u nichž ukazuje na konkrétní badatelské problematice práci s jednotlivými kategoriemi pramenů.
|
|
|
Začlenění Lucemburska mezi země Koruny české
Stehlík, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Předmětem diplomové práce je začlenění Lucemburska mezi země Koruny české. Téma bylo vybráno především z důvodu, že nebylo dosud historiografií zpracováno a analyzováno. Dostupná literatura zpravidla bere příslušnost Lucemburska ke Koruně české jako danou skutečnost bez bližšího zdůvodnění. Z toho současně plyne značné množství nepřesností a omylů v literatuře. Největší nepřesností pak je datum či období začlenění Lucemburska ke Koruně české, kdy se udává doba vlády Karla IV. nebo dokonce i Jana Lucemburského. Cílem této práce je tak nejen popsat proces začlenění, ale také vyvrátit trvající nepřesnosti. Z tohoto důvodu se diplomová práce snaží čerpat a analyzovat zásadní skutečnosti především z primárních pramenů a konfrontovat je s literaturou. První kapitola stručně představí instituci Koruny české pro její odlišení od Českého království. Analyzuje pojmy "koruna" a "inkorporace". Dále popisuje vznik Koruny české a analyzuje její základní dokumenty. Následující druhá kapitola se zabývá personální unií mezi Lucemburskem a českými zeměmi za vlády Jana Lucemburského. Nastiňuje předpoklady budoucího vývoje v králově svatební smlouvě s Beatrix Bourbonskou, jeho závěti a v dohodách s Balduinem Lucemburským, trevírským arcibiskupem. Třetí kapitola týkající se období vlády Karla IV. vyvrací v literatuře...
|
|
|
Jan Lucemburský a jeho styky s avignonským papežstvím
Neužilová, Lucie ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
(česky): Tématem práce jsou diplomatické doklady komunikace Jana Lucemburského a avignonských papežů. Dochovaný edičně zpracovaný materiál je kategorizován a popisován v první řadě na základě iniciátorů komunikace, následně dle obsahu, formy či účelu písemnosti. Jsou vytvářeny a popisovány nové diplomatické kategorie dokumentů. Celá studie je doplněna rozsáhlými tabulkami zachycujícími případy královských žádostí s uvedením jmen příjemců a beneficií. V závěru si autorka pokládá otázky vyplývající z materiálu pro další odborné studie.
|
|
|
Obraz Elišky Přemyslovny v kronikách a v beletrii
Hráchová, Michaela ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit pohled na postavu Elišky Přemyslovny v kronikářských a v beletristických textech. V první části se práce zabývá textem Zbraslavské kroniky a vztahem Petra Žitavského k Elišce Přemyslovně a vlivem tohoto vztahu na výsledný text Zbraslavské kroniky. Ve druhé části se práce zabývá beletristickými texty druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Pozornost je upřena na klíčové scény ze života Elišky Přemyslovny a jejich zobrazení různými autory a na Eliščinu postavu v jednotlivých textech jako takovou, na její vývoj a charakteristiku. Záměrem této části práce je ukázat, jakým směrem se zobrazování Elišky Přemyslovny v beletrii vyvíjí od poloviny 20. století do současnosti.
|
|
|
Lucemburkové a Apeninský poloostrov
Urban, Josef ; Helan, Pavel (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Lucemburkové a Apeninský poloostrov se zabývá působením rodu Lucemburků v Itálii v první třetině 14. století, konkrétně v letech 1308-1313, 1330- 1333 a roku 1337. Podává stručný přehled vzniku a vývoje Lucemburské dynastie do čtrnáctého století včetně neklidné politické situace v Evropě po smrti Albrechta I. Habsburského a volby Jindřicha IV, římským králem. Především se však zaměřuje na postup Jindřicha IV. za císařskou korunou a snahy Jana Lucemburského a Karla Lucemburského o založení lucemburské signorie na území Lombardie, Toskánska a Emilia Romagna. Pokouší se postihnout charakter jejich činnosti na poloostrově a vliv jejich politického působení na konstituci městských států a komun. Dále obsahuje exkurz do politické situace Apeninského poloostrova na počátku 14. století. Také se stručně věnuje vlivu Jindřicha Lucemburského na spisovatele Danta Alighieriho v kontextu jeho filosofického traktátu "De Monarchia". V závěru se pokouším alespoň stručně porovnat charakter působení Jindřicha VII. Jana Lucemburského a Karla Lucemburského v jeho mládí, na Apeninském poloostrově. Cílem práce je postihnout italské události, které stály za posílením a rozkvětem Lucemburské dynastie.
|
host ::
RSS.