|
|
Vývoj diskurzu pravicového populismu v České republice
Němcová, Lucie ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Čada, Karel (oponent)
Práce zkoumá vývoj pravicově populistického diskurzu v České republice a klade si za cíl definovat podoby a případné změny v populistickém diskurzu se zvláštním důrazem na argumentaci, změny pak interpretovat v širším společenském a politickém kontextu. Předmětem výzkumu jsou tři organizační inkarnace pravicového populismu: Věci veřejné, Úsvit přímé demokracie - Tomio Okamura a Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura. Metodou výzkumu je diskurzivně-historický přístup, který čerpá z analýzy topoi. Analýza programů těchto dvou hnutí a strany ukázala, že pravicově populistický diskurz se posunul od původních témat, která nastolila strana Věci veřejné. Ta jsou obsažena i u zbylých dvou hnutí, každé ale přidává i něco navíc. Od počátečních anti-elitních postojů, sociálního šovinismu a důrazu na přímou demokracii v případě Věcí veřejných k nacionalismu a podpoře národní hrdosti v případě Úsvitu a dále k tvrdému euroskepticismu, islamofobii a anti- imigračním apelům v případě SPD. Použité topoi v programu VV je především topos zneužívání, Úsvit se svým specifickým apelem na národní uvědomění ale představuje i topos lidu či výhody a SPD jednoznačně nejčastěji používá topos hrozby či nebezpečí.
|
|
|
Vstup nových politických stran do Poslanecké sněmovny v roce 2017
Trojan, Jan ; Šárovec, Daniel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Volby do Parlamentu České republiky v roce 2017 zaznamenaly překvapivý výsledek, po němž v dolní komoře usedlo dosud historicky nejvíce politických subjektů. Pro třetinu z těchto subjektů je to dokonce první zkušenost na celonárodní politické scéně. I přes to, že tyto subjekty uspěly v těchto volbách poprvé, už dříve byli někteří jejich členové součástí PS, a disponují tak zkušenostmi s fungováním dolní komory z posledního volebního období. Jedná se zejména o subjekty Starostové a nezávislí (STAN) a Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD). Třetím zkoumaným subjektem byla Česká pirátská strana (Piráti), jež se o vstup do PS pokoušela již v předchozích volbách. Tak široká roztříštěnost politických stran není v PS obvyklá a představuje výzvu pro bližší zkoumání. Výstupem této práce bude zjištění, do jak velké míry jsou si subjekty podobné, či odlišné a jaké faktory mohly být pro jejich volební úspěch určující.
|
|
|
Analýza ANO 2011 a SPD podle teorie politických stran a jejich marketingové strategie v parlamentních volbách
Zimmermannová, Adéla ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato předložená diplomová práce si kladla za cíl shrnout a zhodnotit dosavadní poznatky o dvou politických subjektech, kterými byly hnutí ANO a SPD i předchůdce druhého zmíněného, tedy hnutí ÚSVIT. Analýza těchto subjektů byla následně podrobena v práci rozvedené teorii. Nejdříve bylo zapotřebí vypořádat se v tématem nových politických stran. Jako klíčové byly pro práci vybrány teorie Paula Lucardieho (2000) a Allana Sikka (2005). Zejména podle teorií těchto autorů byla hnutí ANO a SPD identifikována jako nové strany a následně byla i detailněji rozdělena do jednotlivých typů. Teoretická část se pak zabývala dalším fenoménem mezi novými stranami poslední doby, a to pojmem podnikatelská strana (Kopeček, Hloušek, Chytilek, Svačinová, 2018). Tento pojem byl identifikován v první řadě podle teorie Jonathana Hopkinse a Cateriny Paolucci (1999), kteří takové strany popisují, jako jinou formu podnikání. Svým základním definičním minimem ke zhodnocení podnikatelské strany v této práci přispěli i autoři Kopeček, Hloušek, Chytilek a Svačinová (2018: 37-38). Díky těmto výše zmíněným autorům tak mohly být subjekty ANO a SPD hodnoceny jako úspěšné politické podnikatelské projekty. Hnutí ÚSVIT, jako předchůdce SPD, bylo také klasifikováno jako podnikatelská strana. Pro podnikatelské strany je však také typická...
|
host ::
RSS.