|
|
Akvinský a Suárez o svobodné vůli
STRAKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce pojednává o svobodné vůli, převážně z historického hlediska, Konkrétně tedy z pohledu Akvinského a Suáreze. Do protikladu k nim je uveden Hobbes, který zastává naprosto odlišné stanovisko. V této diplomové práci jde především o srovnání koncepcí svobodné vůle Akvinského a Suáreze. V prvních kapitole se pojednává o svobodné vůli obecně, v následující kapitole jsou vyjmenovány nejrůznější směry, které se svobodnou vůlí zabývají. Další kapitoly jsou věnovány Akvinskému, Suárezovy a Hobbesovi. V poslední kapitole jsou stanoviska těchto autorů porovnávány.
|
|
|
Je svobodná vůle pouhou iluzí?
KOHOUTOVÁ, Lucie
Otázka svobodné vůle je to jedna z nejstarších a nejsložitějších otázek, kterou se člověk zabývá. Nejde pouze o teoretickou rovinu, protože důsledky našeho jednání ovlivní nejen náš život, ale i životy ostatních lidí. Ve své bakalářské práci se budu opírat o definice svobodné vůle a pokusím se vymezit základní teorie, které s ní pracují. Jaké jsou základní postoje ke svobodné vůli a jaké argumenty jsou pro její existenci, či neexistenci? Hlavní otázkou bude, jestli disponujeme svobodnou vůlí, zda jsme schopni se svobodně rozhodnout, nebo je nám akt svobodné vůle předurčen a naše svobodná vůle je pak pouhou iluzí. Pokusím se předložit argumenty některých filosofů a ukázat jejich pohled na svobodnou vůli, a s tím související morální odpovědnost.
|
|
|
Právněfilozofické aspekty svobodné vůle
Kutílek, Lukáš ; Maršálek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl nalézt odpověď na otázku, zda jsou společenské normativní systémy, konkrétně právo a morálka, v souladu s nejnovějšími poznatky z oblasti přírodních věd a filozofie. Ty totiž stále častěji dochází k závěru, že lidská vůle není svobodná a proces rozhodování je jen fyziologický proces mozku, který je řízen fyzikálními zákony. Takové závěry pak na první pohled kolidují zejména s institutem odpovědnosti, prostřednictvím kterého dochází k realizaci práva a morálky. Práce proto nejdříve shrnuje dosavadní stav poznaní týkajícího se svobody vůle a představuje zejména směry determinizmu a indeterminizmu. Závěrem první části práce, nazvané Svobodná vůle a determinizmus, je představen takový obraz fungování světa, který nejlépe vyhovuje současnému stavu přírodních věd a je dále označován jako fyzikalizmus. Druhá část, Právo, morálka, fyzikalizmus, krátce představuje právo a morálku jako regulátory lidského chování, pro které je svobodná vůle fundamentální. Pozornost práce je následně věnována těm institutům trestního a občanského práva, které se konceptem fyzikalizmu zdají být nejvíce dotčeny. V závěru je však konstatována obecná slučitelnost fyzikalizmu se zkoumanými normativními koncepty, jejichž místo v rámci fyzikalistického výkladu světa je nalézáno na jiné úrovni, než kde panují...
|
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
|
A Comparison of Plotinus's and St. Augustine's Conception of Evil
Košová, Michaela ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Novák, Lukáš (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá Plotinovým a Augustínovým pojatím zla, pričom jej hlavným cieľom má byť oba pohľady porovnať a odhaliť, ktoré Plotinove myšlienky Augustína inšpirovali a v ktorých bodoch sa už musel od Plotina odkloniť. Kľúčovou otázkou je, akým spôsobom sa obaja filozofi snažia odpovedať na otázku týkajúcu sa ontologického statusu a pôvodu zla. Pri skúmaní rozdielností oboch koncepcií hrá dôležitú úlohu ich objasnenie na pozadí odlišnosti metafyzických konceptov, z ktorých Plotinos a Augustín vychádzajú. Prvá časť práce skúma, v akom zmysle je u Plotina princípom zla látka, posledný bod výstupu reality z Jedna. Narazíme tiež na tolma, neoprávnenú smelosť k osamostatneniu sa od vyššieho, ktorá je prítomná v duši, no i pri výstupe reality ako takej z Jedna. Duša však nemôže skutočne hrešiť, má totiž božský pôvod. Podľa Plotina je za zlo nakoniec zodpovedná látka, úplná zbavenosť a forma nebytia, ktorá je pre dušu akousi pascou. V druhej časti uvidíme, že Augustín vďaka novoplatónskemu mysleniu tiež vníma zlo ako zbavenosť, ale jeho pôvod pripisuje slobodnému rozhodnutiu stvorenej, a tým pádom menlivej racionálnej bytosti. V jeho koncepte nie je miesto pre princíp zla, ktorý by dušu "nakazoval", lebo stvorenie je na každej svojej úrovni dobré. Zlo spočíva v zlej vôli, ktorej kľúčovým...
|
|
|
Folk Dualism and the Two Conceptual Realms
Jirout Košová, Michaela ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Koreň, Ladislav (oponent) ; Sytsma, Justin (oponent)
Tato práce je zaměřená na neredukovatelnost konceptu osoby na vědecký popis světa. Hlavní inspirace pro tematizaci tohoto specifického aspektu lidového dualismu přichází od Donalda Davidsona (dvě říše) a Wilfrida Sellarse (dva obrazy). Teoretické pasáže jsou doplněny reflexí nad výsledky empirických studií vycházejících zejména z experimentální filozofie s cílem demonstrovat přínos tohoto přístupu v pokusech dosáhnout komplexního náhledu na filosofické otázky spojené s morální dimenzí lidského života. První kapitola pojednává o širším konceptu Já a poukazuje na nutnost uvést na scénu dvě konceptuální říše: existuje specifická konceptuální říše (neredukovatelná na fyzikální říši a vědecký obraz), která umožňuje adekvátní uchopení konceptu osoby. Následující kapitoly rozebírají jednotlivé subkoncepty konceptu Já. Druhá kapitola je zaměřená na koncept svobody vůle a skrze probírání různých přístupů poukazuje na nutnost vzít do úvahy lidové koncepty. Dospívá k závěru, že lidový koncept svobodného konatele je s ohledem k vědeckým přístupům transcendentní a vykazuje jisté "nadpřirozené" charakteristiky spojené s konceptem vědomé vůle. Třetí (a centrální) kapitola je zaměřená na koncept esenciálního Já. Reflexí nad empirickými výzkumy lidového dualismu a lidových intuicí týkajících se osobní identity...
|
|
|
Víra ve svobodnou vůli a studenti vysokých škol
Noskovič, Marek ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Je svobodná vůle pouhou iluzí? Je obhajitelné, že jsme na svobodné vůli vystavěli veškeré fungování naší lidské společnosti, včetně právního systému? Již několik století se vede ve filosofických a teologických kruzích debata o tom, zda existuje svobodná vůle anebo naopak je náš život deterministicky předurčen. Rád bych svou bakalářskou prací přispěl k většímu porozumění svobodné vůle, a to především z pohledu nejnovějších poznatků z psychologie. Kromě historie a různých filosofických a teologických pojetí tohoto fenoménu, se budu zabývat vlivem, jaký má víra ve svobodnou vůli na naši psychiku a spokojenost v životě. S pomocí dotazníku Free Will and Determinism (FAD Plus) budu zkoumat, jak ovlivňuje víra ve svobodnou vůli a determinismus úspěšnost studentů na vysoké škole. Klíčová slova Svobodná vůle, determinismus, fatalismus, život jako náhoda, psychologie, studenti vysokých škol, víra, známky
|
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
|
Cíl činnosti dítěte mladšího školního věku jako výchovný cíl v oblasti volnočasové výchovy
BLOUDKOVÁ, Jana
Práce se zamýšlí nad otázkami, jakým způsobem lze spojit zájem o dítě (účastníka zájmového vzdělávání volnočasové výchovy) se zájmem o naplňování cílů činností ve volnočasové výchově, a jaké jsou možnosti, že si cíl své činnosti (spolu)určí dítě samo. Práce se snaží najít řešení ve způsobu, v němž se cíl činnosti dítěte transformuje ve výchovný cíl vychovatele se záměrem rozvoje osobnosti dítěte. Práce obsahuje čtyři kapitoly. První se zabývá výchovnými cíli a cíli volnočasové výchovy. Druhá kapitola zjišťuje cíle výchovy z hlediska pedagogických koncepcí a alternativních přístupů. Třetí kapitola seznamuje s psychologickým potenciálem cílové skupiny. Poslední kapitola se zabývá rozvojem potenciálu dítěte, jeho schopností svobodné volby a rozhodnutí, projevem tvořivosti a stavem flow.
|
|
|
Zlo jako privace - Pojetí zla mezi sv. Augustinem a Plotínem
TOMANDL, Antonín
Otázky týkající se původu zla ve světě byly často doprovodným a druhořadým produktem při vznikání velkých filosofických systémů. Jeden z prvních myslitelů, který se zabýval systematicky touto problematikou, byl novoplatonik Plotínos. Ten vypracoval teorii, již on sám považoval za pouhé rozvinutí koncepce Platonovy. Vznikla však originální teorie, jenž ve svém jádře má ohlas do dnešních dnů. Teorie, která se především díky sv. Augustinovi, který ji aplikoval do křesťanského učení, stala živou doktrínou. Cílem této diplomové práce je představit, jakým způsobem se Plotínova teorie zla Augustinovou rukou "pokřesťanštila" nebo nakolik se trasformovala z pohanské filosofie na teologickou, aby se konzervovala pro "znovuobjevení" ve scholastice, a stala se staronovým předmětem polemik scholastických učenců.
|
host ::
RSS.