|
|
Sedací nábytek pro veřejný interiér
Psota, Martin
Bakalářská práce se zabývá studiem sedacího nábytku veřejného interiéru, zejména z hal a foyerů. Teoretická část nás seznamuje se sedacím nábytkem z úvodních prostor hotelu, divadla a kina. Kapitoly nás seznamují s ergonomií, konstrukcí a požadavky na bezpečnost sedacího nábytku. Dále jsou uvedeny materiály, z nichž se daný nábytek vyrábí. Konečné kapitoly teoretické části obsahují popis sedacího nábytku z hlediska historie a veřejný nábytek současný. V praktické části je představen návrh řešení sedacího nábytku pro interiér foyeru kina Réna v Ivančicích. Vývoj návrhu je uveden formou skic, finální varianta je prezentovánu formou vizualizace. Návrh je řešen také konstrukčně, výkresy jsou součástí příloh.
|
|
|
Návrh foyeru Divadla Bez zábradlí
Forejtová, Eliška
Bakalářská práce se zabývá návrhem foyeru Divadla Bez zábradlí. V úvodní části je řešena analýza dané problematiky s obecnými požadavky na foyer divadla a rešerše divadelních scén. Analyzovaná divadla jsou stručně historicky podložena, osobně zdokumentována a popsána. Následuje popis stávajícího stavu Divadla Bez zábradlí s fotodokumentací a stavebními podklady. Samotný návrh řešení interiéru foyeru Divadla Bez zábradlí se zabývá především stolem u vstupu, barem, umístěním sedacího nábytku a doplňků. Stul umístěný u vchodu je zaznamenán ve výkresové dokumentaci. Důležitou součástí je průzkum názoru návštěvníku divadla na navrhované řešení. Výsledný návrh je přiložen v příloze v podobě výkresu půdorysu s položkovým plánem a následných vizualizací.
|
|
| |
|
|
Kulturní centrum Kopřivnice
Švancara, Ondřej ; Bílek, František (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo nalezení přístupu k řešení transformace kulturních staveb ze 70.-80. let 20. století. Konkrétně se jedná o skupinu budov v centrální části města: kulturního domu, kina a technického muzea které jsou dnes kapacitně i provozně nevyhovující. Tato transformace rovněž otevřela možnost urbanistického řešení centrální části města, která se dnes nachází v nejasném a nevyhovujícím stavu.
|
|
|
Slovinské národní divadlo v Lublani
Semela, Ladislav ; Borák, Martin (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Řešením nové scény Slovinského Národního Divadla v Lublani sleduji i motto projektu „TACE“ (Theatre Architecture in Central Europe), tedy hledání formy a typu objektu pro "Nové Divadlo 21. století“. V rámci Workshopu konaného v březnu 2009 v Lublani, vznikly různé směry řešení včetně utopistických. Konfrontuji tedy tři témata: 1/ konvenční kukátkovou koncepci pro činohru „Národního Divadla“, 2/ nekonvenční řešení „Nového Divadla pro 21. století“ a 3/ urbanistický koncept dané lokality, tzv. „Jižní náměstí“, zpracovaný slovinským architektem Josipem Plečnikem začátkem 20. století. Ad 1/ pocit serióznosti a klasickosti v konvenční formě kukátkového divadla si vyžaduje fakt, že se jedná o scénu Národního Divadla. Slovinsko se jako poměrně mladý stát snaží o dobudování a upevnění své historické a národnostní existence, je proto nasnadě upřednostnit kukátko, pro nějž je psána většina národnostně identických her, nad nekonvenčním tzv. „performance“ reprezentujícím spíše internacionální umění. Ad 2/ hledání prostorových forem pro nekonvenční a interaktivní zpracování ať už tradičních námětů jako jsou balet, opera, muzikál či činohra, tak i nových forem jako je „performance“, vyústilo v jasný závěr – „black box“. Ideální divadlo budoucnosti je nekonečný a neomezeně multifunkční neutrální prostor disponující technologií a umožňující pružnou proměnu v prakticky cokoliv. Princip nejvíce se blížící filmovému studiu – prázdné hale s černými stěnami a stropem, ovšem na bázi divadla s jeho a další technologií. Ad 3/ kontroverzní lokalita v centru Lublaně, pro niž se již 70 let hledá vhodná zástavba. Je situována na konci jakéhosi Plečnikova „lublaňského diametru“, jemuž činí protipól obelisk na náměstí Francouzské revoluce. Je zde patrná nedokončená osa obelisk–náměstí–divadlo. Lokalita se sestává z proluky a vnitrobloku s nevhodnou zástavbou, nachází se zde ovšem společensky dobře fungující část – tzv. Knafijov prehod s řadou restaurací, ten zachovávám a navrhuji jeho doplnění menším objektem. Diametr měl podle Plečnikova konceptu pokračovat dále severovýchodně a navázat na nám. Osvobozenecké fronty. Toto navrhuji částečně realizovat pasáží pod divadlem. Budova je členěna do 2 funkčních celků – na divadlo s vlastními sály, foyerem, galerií a kavárnou a na obchodní pasáž s administrativní částí divadla. Čelní fasáda je kompozitem z několika prvků: zleva z dekoru - prolamovaného sloupu se sochou herce, jemuž dělá pozadí věž provaziště, dále z „opony“ v křivce sestupující pod skleněným „nebem“ divadelního sálu čnícího nad pasáž, z které stoupá pevný pylonu galerie z poloprůsvitného materiálu LitraConTM. Tato kompozice posouvá osu foyer vpravo mimo osu parku na osu diametru a tvoří tak prostor pro zásobování spolu s uvolněním stávající fasády kasina. Divadelní prostor s pasáží pod ním spojuje řada vřetenových schodišť, které se pootočením kolem své osy mohou uzavřít a spolu s odtažením opony tak umožnit změnu režimu provozu pasáže z foyer na veřejný prostor. Koncept divadelního prostoru kombinuje výše zmíněné body 1/ a 2/. Sestává z klasického jeviště s propadlem, portálem a provazištěm, které buďto může fungovat jako klasické kukátko až pro 800 diváků a nebo při uzavření železné opony jako komorní scéna pro postranní hlediště s cca 100 sedadly. Zbylý prostor poté funguje jako experimentální a sestává z točny a 4 jevišť, jejichž zadní stěny tvoří panoramatická okna. Jejich odcloněním je tak možno děj na jevišti obohatit o autentický horizont za ním.
|
|
|
Sportovní centrum Za Lužánkami Brno
Rehortová, Veronika ; Vostrejž, Dušan (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie fotbalového stadionu v Brně za Lužánkami. Navržený stadion má vytvořit zázemí pro brněnský fotbal, pro sportovce i pro fanoušky. Kapacita stadionu je 22 tisíc diváků. Fotbalový stadion je součástí sportovního komplexu, kde je dominantou prostoru. Projekt reaguje na svažitý terén a vytváří jeden celek. Foyer fotbalového stadionu je jeden otevřený prostor, kde exteriér plynule přechází v interiér. Byl vytvořen přímý průhled z foyer na hrací plochu.
|
|
|
"Hudební scéna" - koncertní sál pro město Brno
Zatloukalová, Veronika ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh konceptu architektonické studie koncertního sálu, konkrétně se jedná o návrh „HUDEBNÍ SCÉNY“ – koncertní sál pro město Brno. V rámci této studie je tedy navržen sál pro 591 návštěvníků. Sál umožňuje účinkování až 90 ti členného orchestru nebo pěveckého sboru. Součástí řešení jsou také provozní a servisní prostory nutné jako zázemí sálu. Hlavní důraz byl však kladen na akustické řešení, dále pak na celkovou přehlednost provozu v budově a návaznost objektu na okolní zástavbu a hlavně na stávající komunikační systém, který se snaží respektovat.
|
|
|
Vzduchotechnika kulturního domu
Prouza, Lukáš ; Formánek, Marian (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh vzduchotechniky kulturního domu. Byla navržena dvě zařízení rovnotlakého systému větrání a chlazení. Jsou navrženy centrální vzduchotechnické jednotky doplněné o systém split a fancoil, pro odvod zbylé tepelné zátěže. První zařízení je navrženo pro foyer s přilehlým hygienickým zázemím a druhé je navrženo pro školící sál. Teoretická část je zaměřena na vzduchové systémy klimatizace.
|
|
|
Kulturní centrum Brno
Slunečková, Magdaléna ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Berková, Petra (vedoucí práce)
Práce se věnuje návrhu kulturního centra v Brně na dosud nezastavěné proluce oproti Obilnému trhu na ulici Údolní. Urbanistické řešení zachovává všechny stávající užívané budovy a novostavbou doplňuje uliční čáru okolní historické zástavby. Širší vstupní předprostor kulturního centra je tvořen vyloženou konstrukcí. Ústředním prvkem návrhu je vnitřní dvůr, neboli velké atrium symetricky zaobleného tvaru, umožňující denní osvětlení a propojení vnitřních prostor. Architektonický návrh je dán pojetím kulturního centra jako „naklíčeného zrnka“, neboli místa projevování talentů a společného růstu. Komunikační prostory a foyer jsou soustředěny kolem atria, dynamika prostor je posílena kruhovým schodištěm. Budova kulturního centra sestává ze dvou částí: předního (severního) celku s atriem a zadní jižní části s velkým víceúčelovým sál se zázemím, zapuštěným do svahu. Přední část tvoří několik místností mnohostranného využití (malý sál, cvičebny, klubovny) a ateliérů, jejichž propojením mohou vzniknout výstavní prostory, plus hygienické, technické zázemí a zázemí pro zaměstnance. Z uličního parteru kulturního centra jsou vstupy do prostor pro komerční využití a literární čajovny. Uliční fasáda (severní) je navržena jako předsazená, prosklená ve střední části s kruhovým schodištěm a s výplní tenkými mramorovými panely po stranách. Kolem vnitřního dvoru je použito strukturální zasklení v kombinaci s tenkými mramorovými deskami.
|
|
|
Společenské centrum s obchody v Třebíči
Plecitý, Karel ; Semrád, Antonín (oponent) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o návrhu objektu společenského centra s obchody ve městě Třebíč a současně o zpracování dokumentace pro provedení této stavby. Stavba je umístěna v městské části Borovina. V objektu se nachází multifunkční kinosál, kavárna a čtyři obchody včetně jejich zázemí. Část s obchody má dvě nadzemní podlaží. Část s kavárnou a multifunkčním kinosálem je navržena jako jednopodlažní. Nosný systém budovy tvoří monolitický železobetonový skelet. Výplňové zdivo budovy je z konstrukčního systému Heluz. Objekt je zastřešený plochými střechami. Stavba je navržena z tradičních stavebních materiálů.
|
host ::
RSS.