|
|
Osud mikropolutantů v průběhu vermikompostování
Grasserová, Alena ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Lhotský, Ondřej (oponent)
Vermikompostování se v posledních letech stává populární přírodě-blízkou metodou používanou ke zpracování biologického odpadu, včetně čistírenského kalu. Ten je díky svým vlastnostem záhodno využít jako hnojivo na zemědělskou půdu. Kromě cenných prvků ale kal obsahuje i polutanty, jež po jeho aplikaci na pole mohou být přijímány rostlinami a živočichy a kontaminovat tak potravní řetězce. Do skupiny polutantů nacházejících se v kalu spadají i mikropolutanty, látky vyskytující se napříč životním prostředím v nízkých koncentracích. Mezi mikropolutanty se řadí například farmaka a produkty osobní péče, per- a polyfluorované látky nebo pesticidy. Tyto látky mají mnoho známých nežádoucích účinků, jako je endokrinní disrupce, antibiotická rezistence či rozvoj některých typů rakoviny. Ačkoliv hnojení čistírenskými kaly je jednou z hlavních cest vstupu mikropolutantů do životního prostředí, koncentrace mikropolutantů v čistírenských kalech nejsou před jejich aplikací na půdu nijak sledovány ani regulovány. Tato disertační práce se zabývá osudem mikropolutantů v průběhu vermikompostování, a to především čistírenských kalů jako substrátu. Vermikompostování bylo aplikováno za účelem stabilizace kávové sedliny a čistírenských kalů z různých čistíren odpadních vod smíchaných se slámou. Experimenty probíhaly v...
|
|
|
Výskyt farmak ve zdrojích pitné vody a jejich odstranění vodárenskými procesy
Šmerda, Martin ; Kučera, Tomáš (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaobírá farmaky v pitné vodě a je rozdělena na dvě části, v teoretické jsou popsány zdroje znečištění vod farmaky, nejčastější léčiva nacházející se ve zdrojích pitné vody ve světě, spotřeba léčiv v České republice a jejich vliv na lidské zdraví a ekosystém. Dalším řešeným tématem byly možnosti odstranění léčiv v rámci vodárenských procesů jako je adsorpce, oxidace a dezinfekce, osmóza a reverzní osmóza a UV záření. Posledním tématem teoretické části byli příklady úpraven vod se sledováním léčiv, kde byla probrána jejich technologie. V praktické části bakalářské práce byla probrána úpravna X, zpracování koncentrací a účinnosti vodárenské technologie na úpravně.
|
|
|
Vliv hormonů a léčiv na životní prostředí
Pospíšilová, Eliška
Bakalářská práce je zaměřena na téma "Vliv hormonů a léčiv na životní prostředí". Úvodní část popisuje základní pojmy spojené s touto problematikou (farmakologie, léčiva, hormony, environmentální polutanty či PPCPs). Část bakalářské práce je také věnována základnímu rozdělení vybraných léčiv dle účinku. V práci jsou také popsána vybraná farmaka a jejich toxický účinek na vybrané necílové organismy. Následně jsou rozebrány mechanismy, které slouží k odstranění těchto farmak ze životního prostředí. V závěrečné kapitole je uvedena statistika nejprodávanějších léčivých látek v ČR za období 2008 -- 2014.
|
|
|
Srdeční a pohybová aktivita raků jako nástroj ke studiu vlivu farmaceuticky aktivních látek
LOŽEK, Filip
Vodní ekosystémy čelí celosvětově antropogennímu znečištění. Jedním z aktuálně zkoumaných polutantů vnikajících do vodního prostředí díky nedostatečné efektivitě čističek odpadních vod jsou farmaceuticky aktivní látky (PhACs), jimiž jsou psychofarmaka nebo ilegální drogy. Přestože cílovým organismem je člověk, (PhACs) cílí na evolučně staré receptory, tudíž jejich přítomnost v životním prostředí ovlivňuje organismy napříč živočišnou říší. Úvodní část disertační práce shrnuje dosavadní poznání o vlivu (PhACs) na biologické parametry vodních bezobratlých. Někteří živočichové, například raci jsou citlivými indikátory kvality vody, na niž reagují etofyziologickými změnami. Další části disertační práce jsou složeny z na sebe navazujících vědeckých publikací, přičemž první popisuje novou robustní metodu neinvazivního měření srdeční aktivity raků. Metoda byla ověřena ve druhé publikaci, kde přítomnost přírodních (pach potravy, predátora, konspecifika a zraněného konspecifika) a antropogenního (dezinfektant vody chloramine-T) podnětu byla rozlišena prostřednictvím různé intenzity srdeční a pohybové reakce raků. V návaznosti na zjištění nesilnější reakce na podnět (pach poraněného raka) bylo možné studovat změny v odpovědi srdeční a pohybové aktivity na akutní stres během expozice (PhACs), analgetika tramadolu v environmentálně relevantní koncentraci, což je popsáno ve třetí publikaci. Čtvrtá a poslední publikace popisuje změny stresové reakce prostřednictvím srdeční a pohybové aktivity na pach zraněného konspecifika raků vystavených koncentraci 1 ?g.l-1 ilegální drogy, stimulantu methamphetaminu. Diskuze kriticky porovnává výhody a nevýhody jednotlivých přístupů v detekci změn biologických parametrů organismů vystavených (PhACs) a navrhuje přístupy k pokroku ve studované oblasti. Ze získaných výsledků jsme vyhodnotili biologické funkce raků jako citlivé k detekci vybraných psychoaktivních látek v relativně nízkých koncentracích, které se běžně vyskytují ve vodním prostředí. Navíc etofyziologické změny zvýrazňují dopad těchto látek na ekologii vodních bezobratlých. Zachycený efekt na srdeční fyziologii raků může představovat novou oblast výzkumu nejen v souvislosti s (PhACs) znečištěním, ale rovněž se širokou škálou kontaminantů s možným dopadem na vodní prostředí.
|
|
|
Studium sorpce farmak a látek z produktů osobní péče na mikroplasty v terénních podmínkách
Titov, Ivan ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
S rozvojem civilizace a chemického průmyslu dochází k zavádění celé řady nových antropogenních látek do životního prostředí. Některé z těchto látek jsou vyráběny primárně - cíleně, za konkrétním účelem (např. pesticidy a léčiva) a jiné vznikají jako vedlejší produkty chemické syntézy či degradací látek primárních. Ať už se jedná o nízkomolekulární látky či makromolekuly, mohou tyto látky kromě svého pozitivního efektu pro lidstvo i zpětně ohrožovat životní prostředí včetně člověka. Předkládaná práce se zabývá interakcemi mezi dvěma skupinami xenobiotik, které se jeví jako obrovský celosvětový problém. V rámci této práce byla studována sorpce široké skupiny látek patřících mezi farmaka a látky z produktů osobní péče (PPCPs) na uměle vyrobené mikroplasty ze tří druhů polymerů (PVC, HDPE a PET) v reálné odpadní vodě. Pro tento experiment byly vybrány dvě různé lokality - odtoky z čistíren odpadních vod. Na těchto lokalitách bylo instalováno několik vzorkovacích zařízení obsahujících různé typy mikroplastů, včetně uměle stárnutých alternativ, které lépe reflektují chování mikroplastů vyskytujících se v reálných podmínkách. Z výsledků tohoto experimentů byla patrna schopnost mikroplastových částic sorbovat na svém povrchu látky ze skupiny PPCPs. Zatímco na povrchu pískových částic o stejné velikosti...
|
|
|
Problematika farmak v podzemních vodách
Šrot, Martin ; Hrkal, Zbyněk (vedoucí práce) ; Datel, Josef (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo sledování koncentrací vybraných druhů léčiv v životním prostředí v okolí obce Horní Beřkovice. Jako prostředek k dosažení tohoto cíle slouží monitoring obsahů některých léčiv v povrchových a podzemních vodách lokality Horní Beřkovice. Monitorovací síť je schopna detekovat průchod znečištění od zdroje znečištění, přes čistírnu odpadních vod, nesaturovanou zónu, kolektor až po možného uživatele znečištěné podzemní vody. Práce vychází z terénních dat projektu TAČR. Ve své diplomové práci jsem analyzoval data z šesti odběrů na lokalitě Horní Beřkovice z hlediska obsahu sledovaných léčiv, případně jejich reziduí v povrchových a podzemních vodách. Výsledky byly porovnány z ČOV v povodí Želivky. Klíčová slova: podzemní vody, povrchové vody, čistírna odpadních vod, léčiva, kontaminace
|
|
|
Coordination chemistry of pharmaceuticals
Malová, Zuzana ; Lukeš, Ivan (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Současné možnosti diagnostiky neurodegenerativních chorob jsou poměrně omezeny a v klinické praxi chybí. Tato práce je zaměřena na užití pozitronové emisní tomografie s použitím izotopu 64 Cu(II). Pro tento účel byly navrženy dvě kontrastní látky obsahující ligand ke koordinaci Cu(II) a derivát thioflavínu T jako fluorescenční značku a současně též cílenou část molekuly. Struktura derivátu thioflavínu T byla charakterizována röntgenostrukturní analýzou. Derivát thioflavínu T má vysokou afinitu ke vznikajícím amyloidům a po navázání do jejich struktury vykazuje zesílené fluorescenční vlastnosti. Navržené ligandy jsou tetraazacykly. V prvním případě se jedná o diamid, přičemž derivát thioflavínu T je součástí makrocyklického kruhu. Druhý zvolený ligand je spojen s derivátem thioflavínu T přes linker. Klíčová slova: komplexy; farmaka; přechodné kovy
|
|
|
Coordination chemistry of pharmaceuticals
Malová, Zuzana ; Lukeš, Ivan (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Pavel (oponent)
Současné možnosti diagnostiky neurodegenerativních chorob jsou poměrně omezeny a v klinické praxi chybí. Tato práce je zaměřena na užití pozitronové emisní tomografie s použitím izotopu 64 Cu(II). Pro tento účel byly navrženy dvě kontrastní látky obsahující ligand ke koordinaci Cu(II) a derivát thioflavínu T jako fluorescenční značku a současně též cílenou část molekuly. Struktura derivátu thioflavínu T byla charakterizována röntgenostrukturní analýzou. Derivát thioflavínu T má vysokou afinitu ke vznikajícím amyloidům a po navázání do jejich struktury vykazuje zesílené fluorescenční vlastnosti. Navržené ligandy jsou tetraazacykly. V prvním případě se jedná o diamid, přičemž derivát thioflavínu T je součástí makrocyklického kruhu. Druhý zvolený ligand je spojen s derivátem thioflavínu T přes linker. Klíčová slova: komplexy; farmaka; přechodné kovy
|
|
|
Využití přečištěných odpadních vod pro kapkovou závlahu
Šalanda, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
V České republice nabývá na významu fenomén sucha a s ním i hledání potenciálních zdrojů vody pro závlahu zemědělských ploch. Jedním z takových zdrojů by mohla být přečištěná odpadní voda. Její vliv na půdu je intenzivně zkoumán především v aridních oblastech naší planety, kde v mnohých případech vede k degradaci půdních fyzikálně- chemických vlastností. Cílem této diplomové práce proto bylo ověření, zda kapková závlaha odpadní vodou (přečištěnou v kořenové ČOV) představuje pro vybrané typy půd v České republice srovnatelné riziko jako pro půdy v aridních oblastech. V rámci ročního experimentu byla ve skleníku prováděna kapková závlaha přečištěnou odpadní vodou, podzemní vodou, přečištěnou odpadní + dešťovou vodou a podzemní + dešťovou vodou. Množství dešťové vody odpovídalo srážkovým úhrnům konkrétních lokalit (Kostelec nad Ohří - Ústecký kraj a Hostětín - Zlínský kraj), z nichž byla odebrána půda pro tento experiment. V průběhu roku bylo sledováno několik parametrů obou půd - pH a elektrická konduktivita půdního výluhu, celková koncentrace Na, K, Ca, Mg a P, objemová hmotnost, měrná hmotnost a pórovitost - ve dvou vzdálenostech od zdroje závlahy (5 cm a 10 cm). pH půdního výluhu v průběhu experimentu kolísalo obdobně ve všech variantách závlahy u obou půd. Jeden rok je zřejmě příliš krátká doba...
|
|
|
Mikrobiální komunita v sedimentech potoka kontaminovaném farmaky
Brťková, Hana ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Farmaceutické látky představují mikropolutanty, které se do životního prostředí dostávají zejména přes čistírny odpadních vod (ČOV). V této práci byla studována mikrobiální komunita v sedimentech potoka, který se nachází v blízkosti ČOV a dochází k jeho kontaminaci těmito látkami. Předmětem této práce bylo stanovit výskyt farmaceutických látek a mikrobiální komunity ve studované lokalitě a poukázat na možné vzájemné vztahy mezi nimi. Ve studovaném potoku bylo identifikováno 12 farmaceutických látek v koncentracích ng/g. Tyto látky vytváří gradient, který klesá s rostoucí vzdáleností od ČOV. Pro analýzu mikrobiální biomasy byla provedena analýza fosfolipidových mastných kyselin a sekvenace DNA pro identifikaci mikrobiální komunity. Analýza fosfolipidových mastných kyselin poukázala na klesající množství mikrobiální biomasy s rostoucí vzdáleností od ČOV. Sekvenace DNA poukázala na velkou mikrobiální diverzitu ve studovaném sedimentu. Pro vyhodnocení vztahů mezi přítomnou mikrobiální komunitou byla využita analýza hlavních komponent (PCA). Výsledek PCA ukázal, že v sedimentu potoka, v hloubce 10-30 cm, Betaproteobacteria negativně korelují s triclosanem a Clostridia negativně korelují s tramadolem. Klíčová slova: mikrobiální komunita, farmaka, mikropolutanty, biodegradace
|
host ::
RSS.