|
|
Srdeční a pohybová aktivita raků jako nástroj ke studiu vlivu farmaceuticky aktivních látek
LOŽEK, Filip
Vodní ekosystémy čelí celosvětově antropogennímu znečištění. Jedním z aktuálně zkoumaných polutantů vnikajících do vodního prostředí díky nedostatečné efektivitě čističek odpadních vod jsou farmaceuticky aktivní látky (PhACs), jimiž jsou psychofarmaka nebo ilegální drogy. Přestože cílovým organismem je člověk, (PhACs) cílí na evolučně staré receptory, tudíž jejich přítomnost v životním prostředí ovlivňuje organismy napříč živočišnou říší. Úvodní část disertační práce shrnuje dosavadní poznání o vlivu (PhACs) na biologické parametry vodních bezobratlých. Někteří živočichové, například raci jsou citlivými indikátory kvality vody, na niž reagují etofyziologickými změnami. Další části disertační práce jsou složeny z na sebe navazujících vědeckých publikací, přičemž první popisuje novou robustní metodu neinvazivního měření srdeční aktivity raků. Metoda byla ověřena ve druhé publikaci, kde přítomnost přírodních (pach potravy, predátora, konspecifika a zraněného konspecifika) a antropogenního (dezinfektant vody chloramine-T) podnětu byla rozlišena prostřednictvím různé intenzity srdeční a pohybové reakce raků. V návaznosti na zjištění nesilnější reakce na podnět (pach poraněného raka) bylo možné studovat změny v odpovědi srdeční a pohybové aktivity na akutní stres během expozice (PhACs), analgetika tramadolu v environmentálně relevantní koncentraci, což je popsáno ve třetí publikaci. Čtvrtá a poslední publikace popisuje změny stresové reakce prostřednictvím srdeční a pohybové aktivity na pach zraněného konspecifika raků vystavených koncentraci 1 ?g.l-1 ilegální drogy, stimulantu methamphetaminu. Diskuze kriticky porovnává výhody a nevýhody jednotlivých přístupů v detekci změn biologických parametrů organismů vystavených (PhACs) a navrhuje přístupy k pokroku ve studované oblasti. Ze získaných výsledků jsme vyhodnotili biologické funkce raků jako citlivé k detekci vybraných psychoaktivních látek v relativně nízkých koncentracích, které se běžně vyskytují ve vodním prostředí. Navíc etofyziologické změny zvýrazňují dopad těchto látek na ekologii vodních bezobratlých. Zachycený efekt na srdeční fyziologii raků může představovat novou oblast výzkumu nejen v souvislosti s (PhACs) znečištěním, ale rovněž se širokou škálou kontaminantů s možným dopadem na vodní prostředí.
|
|
|
Společenstvo potočnic na nepůvodních druzích raků ČR
LOŽEK, Filip
V diplomové práci byly z dostupných zdrojů shrnuty dosavadní poznatky o třídě potočnice (Branchiobdellae) zahrnující jejich anatomii, ekologii, geografické rozšíření s ohledem na problematiku výskytu nepůvodních druhů v Evropě. Při odchytu dvou nepůvodních druhů raků z rybníku nedaleko Čáslavic u Moravských Budějovic (rak signální, Pacifastacus leniusculus) a Černínského potoka (rak pruhovaný, Orconectes limosus) byly získány vzorky potočnic, z nichž byly identifikovány dva ze sedmi evropských druhů potočnic, jimiž jsou B. parasita se 100% zastoupením u raka pruhovaného a 58,7% zastoupením u raka signálního spolu s 41,3% zastoupením druhu B. pentodonta. Na základě dat shromážděných z odlovených jedinců raků a vzorků potočnic byl prokázán vliv hmotnosti jedinců raka pruhovaného na počet a biomasu potočnic na jejich těle (p<0,001), byla zaznamenána vyšší početnost i biomasa potočnic u hmotnějších jedinců raků ovšem vliv pohlaví nebyl statisticky průkazný. U jedinců raka signálního byl také zjištěn signifikantní rozdíl v počtu a biomase potočnic v závislosti na hmotnosti raka (p<0,001) a zároveň i vliv pohlaví raka (p<0,001), tedy samci raků měli na svém povrchu větší počet a vyšší biomasu potočnic. Přítomnost vajíček u některých samic raka signálního neměla významný vliv na množství a biomasu potočnic (p=0,052), zatímco v kombinaci s hmotností byl vliv přítomnosti či nepřítomnosti vajíček prokazatelný (p=0,011), větší počet a vyšší biomasu potočnic měly hmotnější samice.
|
|
|
Škody způsobené predací bezobratlými na nejranějších stádiích ryb
LOŽEK, Filip
Cílem bakalářské práce bude zjistit do jaké míry je přítomnost bezobratlých predátorů pro raná stádia ryb nebezpečná a má vliv na míru jejich přežívání. Většina hospodářsky chovaných druhů ryb se do rybníků nasazuje ve stádiu váčkového plůdku a nedochází k předchozímu rozkrmování na vacích či jiných odchovných zařízeních s pozdějším vysazením již silnějšího rozkrmeného plůdku. V prvních dnech po nasazení dochází také k největším ztrátám, které mohou být způsobeny ať už nedostatečnou potravní nabídkou nebo zejména predací bezobratlými predátory. Mezi ně mohou patřit tzv. "dravé" buchanky, larvy vážek nebo vodních brouků, a i některé druhy vodních ploštic. Student v průběhu bakalářské práce uskuteční několik laboratorních pokusů na rozplavaném plůdku kaprovitých, případně i okounovitých ryb, které bude konfrontovat s dravci, tedy dravými larvami hmyzu, vodními plošticemi či buchankami. Na základě pokusů vyhodnotí potenciální nebezpečnost jednotlivých dravců vzhledem k plůdku ryb.
|
host ::
RSS.