|
|
Právo na příznivé životní prostředí v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Zukalová, Gabriela ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právo na příznivé životní prostředí v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva Abstrakt Diplomová práce se zabývá právem na příznivé životní prostředí, jak jej chrání Evropský soud pro lidská práva. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled judikatury ESLP k právu na příznivé životní prostředí, identifikovat základní charakteristiky tohoto práva a cesty, které ESLP k jeho ochraně využívá, a zhodnotit silné a slabé stránky přístupu ESLP. Druhým cílem je zařazení judikatury ESLP do kontextu mezinárodního práva a jiných regionálních nástrojů a zjistit, jakým způsobem jejich podoba a vývoj ovlivňují rozhodování ESLP. Na podkladě těchto informací si práce klade širší otázku, zda může ESLP efektivně přispívat k ochraně práva na příznivé životní prostředí i v 21. století, zejména v kontextu změny klimatu, a zda je případně na místě výslovné zakotvení práva na příznivé životní prostředí do textu Úmluvy. Práce se nejprve zabývá teoretickým uchopením práva na příznivé životní prostředí a jeho postavením v mezinárodním právu a jiných regionálních systémech na ochranu lidských práv. Následně práce poskytuje úvod do systému EÚLP a představuje základní instituty související s mechanismem individuální stížnosti. Těžiště práce tvoří čtvrtá a pátá kapitola. Čtvrtá kapitola poskytuje ucelený přehled principů současné...
|
|
|
Přístup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech
Tymofeyeva, Alla
TYMOFEYEVA, A. Přistup k nezávislému a nestrannému soudu jako záruka spravedlivého řízení podle Evropské úmluvy o lidských právech. Praha 2010. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze. Právnická fakulta. Katedra mezinárodního práva. Vedoucí práce Doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. Práce se zabývá právem na přístup k nezávislému a nestrannému soudu podle ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech se zaměřením na soulad legislativy a soudní praxe na Ukrajině se standardy, vypracovanými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. V rámci řešení této problematiky je v první části práce proveden rozbor pojmu "právo na přístup k soudu" a jeho jednotlivých prvků. Z analýzy judikatury Evropského soudu vyplývá, že pojem "právo na přístup k soudu" zahrnuje následující prvky: 1) právo na zahájení soudního řízení, včetně odvolání a dovolání proti rozhodnutí správního nebo soudního orgánu v určitých případech; 2) právo na poskytování právní pomoci, včetně přidělení advokáta z úřední moci a osvobození od poplatků; 3) právo na projednání stížnosti nezávislým, nestranným soudním orgánem s plnou jurisdikcí, zřízeným zákonem; 4) právo na rozhodování soudu a vydání rozsudku v přiměřené lhůtě a 5) právo na výkon pravomocného a závazného soudního rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V další části práce je...
|
|
|
Protection against Discrimination under the European Convention on Human Rights
Konoplia, Oleksandra ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání rozsahu článku 14 Evropské úmluvy o lidských právech, teoretický rámec a právní základ pojmu diskriminace. Příspěvek představuje analýzu judikatury Evropského soudu pro lidská práva, jak tento soud operuje otázku nerovnosti a jaké nepřesnosti výkladu ponechává. Primárním cílem je zpochybnit systém ochrany před diskriminací podle článku 14 a úlohu vnitrostátních aktérů v jeho rozvoji. Diplomová práce zkoumá míru souladu mezi signatáři úmluvy s jejími antidiskriminačními ustanoveními, zaměřuje se na jednotlivé schopnosti států plnit rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Použití komparativního přístupu také pomáhá analyzovat roli místních nevládních organizací v procesu dodržování závazků v oblasti lidských práv podle úmluvy mezi signatáři. Práce si klade za cíl ukázat, proč se úroveň ochrany před diskriminací v jednotlivých zemích liší, a jakým překážkám čelí na cestě k dodržování lidských práv.
|
|
|
Justice a právo na spravedlivý proces v komunistickém Československu 1948 - 1989
Guckler, Daniel ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
Cílem práce je zmapovat a zhodnotit úroveň práva na spravedlivý proces v Československu v době po převzetí moci komunisty, a to ve vztahu k minimálním požadavkům kladeným Evropskou úmluvou o lidských právech. ČSR a později ani ČSSR Evropskou úmluvu neratifikovala, a tudíž nejde o posuzování z hlediska platného práva, ale z hlediska nadčasových principů spravedlivého procesu, které Úmluva vyjadřuje. O potřebě dodržet nadčasové principy spravedlivého procesu hovoří koneckonců i dnešní judikatura, konkrétně rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Ludmily Brožové- Polednové, sp. zn. 7 Tdo 549/2008, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Pavla Vítka, sp. zn. 7 TZ 179/99, kterou zpracovatel taktéž podrobil rozboru. Úmluva je vhodná ke srovnání taktéž s ohledem k době jejího vzniku, kdy v ČSR docházelo k tzv. "zostřování boje proti třídnímu nepříteli", jak komunistická terminologie ospravedlňovala stupňující se proces porušování práva na spravedlivý proces. Východiskem ale nebude pouze klasifikace jednotlivých případů porušování práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6, popř. dalších práv a svobod dle uvedené Úmluvy, ke kterému docházelo v československé justici let 1948 - 1989, ale též pochopení tehdejší situace v právním prostředí, v době ovlivnění československého práva sovětským pojetím, které bylo...
|
|
|
Svoboda náboženského vyznání v kontextu evropského a mezinárodního práva
Bartoň, Daniel ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Machalová, Tatiana (oponent)
Tato doktorská disertační práce pojednává o vybraných aspektech svobody náboženství v Evropě. Jejím cílem je představit právní rámec, ve kterém se náboženská svoboda vysky- tuje, a zasadit tuto d·ležitou svobodu do širšího kulturního, náboženského a lidskopráv- ního kontextu. D·sledná kontextualizace, zd·razňovaná v pr·běhu celé práce, vychází z předpokladu, že není možné vyextrahovat čistě právní koncept náboženské svobody, který by nebyl ovlivněn společenskými, právními, kulturními a náboženskými kontexty jeho au- tor·; ve skutečnosti je chápání náboženské svobody každého člověka zakořeněno v jeho kultuře, náboženství a životní zkušenosti. Tento závěr by však neměl vést k naprostému skepticismu ohledně porozumění nábožen- ské svobodě a ohledně možnosti její celosvětové ochrany. Právě naopak, měl by motivovat každého interpreta a zákonodárce v oblasti náboženské svobody ke studiu rozličných po- rozumění všech osob dotčených v konkrétním případě nebo v určité situaci. Po d·kladném studiu všech nárok· vycházejících z náboženské svobody a po zohlednění všech dalších práv, princip· a zájm· vyskytujících se v daném případu či situaci, by mělo být podstatně jednoduší činit spravedlivější rozhodnutí, než by tomu bylo bez zohlednění zmíněných po- rozumění a kontext·. Cesta této disertační práce skrze...
|
host ::
RSS.