|
|
Podnikání na Chorvatském trhu
Nešporová, Veronika ; MBA,, Viliam Záthurecký, (oponent) ; Koráb, Vojtěch (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem na vybudování a provoz turistického areálu v Chorvatsku. V teoretické části práce jsou vysvětleny všechny důležité pojmy a analýzy, které jsou následně využity v analytické části. Praktická část práce obsahuje také analýzu současného stavu podnikatelského subjektu i situace na chorvatském trhu. Závěr práce obsahuje finanční plán a definuje možná rizika, která by mohla ovlivnit celou investici.
|
|
| |
|
|
Vznik samostatného Chorvatska z pohledu mezinárodního práva
Řepová, Daniela ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Vznik samostatného Chorvatska z pohledu mezinárodního práva Abstrakt Práce je zaměřena na otázku vzniku Chorvatska. Na základě historicko-právních událostí je posuzováno vyhlášení samostatného Chorvatska a reakce mezinárodního společenství na tuto skutečnost. V prvé řadě posuzuji znaky státnosti ustanovené v Montevidejské úmluvě z roku 1933, tedy existenci obyvatelstva, státního území, efektivního výkonu vlády nad územím a schopnosti státu vstupovat do mezinárodněprávních vztahů, a zda byly v době vyhlášení samostatnosti splněny. V návaznosti na toto vyhlášení jsou pak rozebrány účinky uznání existence státu, státy jinými. Opět je reflektován i skutečný proces uznávání Chorvatska a jeho následné přijetí i do Organizace spojených národů. Jelikož vznik Chorvatska probíhal za podmínek zvlášť ztížených probíhajícím ozbrojeným konfliktem, bylo v zájmu celého mezinárodního společenství otázku vzniku "odtržených" republik z právního hlediska rozhodnout pokud možno jasně. A v návaznosti na to nejlépe ihned ukončit vzniklý konflikt. Za tímto účelem se uskutečnila i Konference o míru v Jugoslávii, v jejímž rámci byla ustanovena tzv. Badinterova komise, která se ve svých nálezech zaměřila právě na státoprávní otázku, týkající se bývalých federativních republik. Komise se kromě státoprávních otázek jako takových...
|
|
|
Nation, religion and manipulation: Post-war media scene in the countries of the former Yugoslavia
Brnović Milorad, Marija ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato studie se zaměřuje na mediální narativy o sociální dynamice a usmíření v médiích zemí bývalé Jugoslávie, Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny, více než dvě desetiletí po skončení válek. Výzkum se zaměřuje na přítomnost rozdělujících narativů, jako je urážlivý jazyk, zaujatost a senzacechtivost, prvky národní stereotypizace, nenávistné projevy a oddanost nestranné žurnalistice v současných mediálních praktikách. Významnou část výzkumného kontextu tvoří historické pozadí mediální kontroly a manipulace v Jugoslávii, od Titovy éry po nacionalistické narativy během jugoslávských válek. Cílem studie je osvětlit kritické aspekty mediálního zpravodajství a připravit půdu pro budoucí výzkum širších politických a ekonomických problémů ovlivňujících mediální krajinu v těchto zemích. Klíčová slova média, válka, Jugoslávie, Srbsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina
|
|
|
Velkochorvatská a velkosrbská idea v pojetí Franja Tudjmana a Slobodana Miloševiče
Hirsch, Jan ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá velkosrbskými a velkochorvatskými idejemi v projevech dvou významných diskursivních aktérů, kteří měli zásadní vliv na události doprovázející rozpad Jugoslávie - totiž Slobodana Miloševiče a Franja Tudjmana. Cílem práce je zjistit, jaké prvky ze zmíněných "velkých" idejí jsou v projevech přítomny a jak tyto historické narativy dokázali adaptovat na prostředí socialistické Jugoslávie, resp. jak je dokázali přenést do zdejšího veřejného diskursu. Toho je docíleno za pomoci historické diskursivní analýzy, díky které bylo možné prozkoumat jejich zásadní projevy i původ narativů a myšlenek, jež se vztahují k iredentistickým ideologiím. Hlavním sledovaným obdobím je rozmezí let 1986-1991, kdy tyto narativy sehrály významnou roli při mobilizaci společnosti pro "národní otázku" a politický program obou aktérů. Součástí práce je také komparace pojetí idejí u Miloševiče a Tudjmana, která pomáhá odhalit podobnost ideologických principů, na nichž byly "velké" koncepce vystavěny. Práce dochází k závěru, že strategie, které oba aktéři používali k popularizaci idejí, byly relativně podobné. Aby ideje dokázali přenést do prostředí socialistické Jugoslávie, využívali ve svých projevech především narativy a mýty, v nichž ústřední postavení zaujímaly historické nespravedlnosti a...
|
|
|
Umělé přerušení těhotenství v Česku, na Slovensku, v Chorvatsku a Polsku po druhé světové válce
Urešová, Daniela ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Umělé přerušení těhotenství v Česku, na Slovensku, v Chorvatsku a Polsku po druhé světové válce Abstrakt Cílem diplomové práce je podat srozumitelný a ucelený přehled o interrupcích, historii, legislativě a faktorech ovlivňujících interrupce v Česku, na Slovensku, v Chorvatsku a v Polsku. V teoretické části jsou představeny základní informace a faktory ovlivňující umělé přerušení těhotenství. Nejvýznamnější část teoretické práce se zaměřuje na historii legislativy v Česku, na Slovensku, v Chorvatsku a Polsku. V analytické části je graficky zobrazen vývoj vybraných ukazatelů umělé potratovosti po druhé světové válce do roku 2020. Bylo potvrzeno, že se s časem mění legislativa, postoje i názory společnosti týkající se umělých přerušení těhotenství. V současnosti tedy existují rozdíly v legislativě mezi Českem, Slovenskem, Chorvatskem a Polskem. Česko má nejliberálnější přístup, Slovensko a Chorvatsko jsou v této otázce poměrně liberální, zatímco Polsko má nejstriktnější přístup k umělým přerušením těhotenství. Klíčová slova: umělé přerušení těhotenství, interrupce, antikoncepce, legislativa, Česko, Slovensko, Chorvatsko, Polsko Počet znaků práce bez mezer: 140 042
|
|
|
A Common Legacy, Divergent Paths: Understanding the Transformation of Post-Yugoslav Welfare States
Jusić, Mirna ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Pickering, Paula M. (oponent) ; Wildmannová, Mirka (oponent)
Čtyři země, které byly součástí stejného sociálního státu, socialistická federativní republika Jugoslávie, se vydaly po rozdělení země různými cestami transformace sociálních institucí. Disertační práce si klade za cíl porozumět míře a druhu změn ke kterým došlo v posledních dvou desetiletích ve dvou oblastech sociální ochrany (politika zaměstnanosti a rodinná politika) v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Severní Makedonii a Srbsku. Konkrétněji se zaměřuje na změny charakteristik sociálních program a její implikace na možnosti příjemců, jakož i úrovně stratifikace, kterou programy v těchto společnostech způsobují. Jeho dalším cílem je navíc porozumět, proč k takovým rozdílům v transformaci institucí sociální ochrany došlo. Disertace aplikuje Kingdonovy (1984) Teorie tří proudů a identifikuje důležité podmínky které přispěly k propojování proudů a otevíráním oken příležitostí, který způsobily změny politických agend.
|
|
| |
|
|
Chorvatsko 1989-1990: mezi Jugoslávií a nacionalismem
Moskovič, Boris ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá politickým vývojem Chorvatska od počátku roku 1989 do prvních vícestranických voleb na jaře 1990. Analyzuje vývoj postojů chorvatských komunistů k probíhající jugoslávské krizi a aktivitu opozičních uskupení v tomto období. Hlavní důraz je kladen na stanoviska chorvatské vládnoucí, ale i alternativní politické elity vůči národnostní a státoprávní otázce. Pozornost je přitom věnována i vývoji tzv. srbské otázky v Chorvatsku. Práce popisuje vývoj politického pluralizmu na území Chorvatska, přičemž zvláště sleduje činnost Chorvatského demokratického společenství a Chorvatského sociálně liberálního svazu. Výklad se opírá o podrobnou analýzu dobového tisku a velmi skrovné memoárové a sekundární literatury. Klíčová slova: Jugoslávie, Chorvatsko, komunistická strana, nacionalismus, volby
|
|
|
Nasazení českých a slovenských jednotek v rámci mise UNPROFOR
Bartůněk, Michal ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl provést analýzu účasti československých, později českých a slovenských jednotek operujících na území Jugoslávie v rámci mise UNPROFOR. Po rozdělení kontingentu se autor snaží porovnat přínos samostatných útvarů AČR a ASR pomocí obecných hodnotících kritérií pro mise OSN. Vzhledem k neexistenci měřítek pro posuzování úspěšnosti jednotlivých segmentů mise je v práci analyzován přínos Čechů a Slováků při naplňování dílčích cílů mise UNPROFOR, které vycházejí z koncepce Diehla a Druckmana publikované v knize Evaluating Peace Operations. Vlastní výzkum je ukotven v rámci komplexní případové studie, která se snaží nabídnout ucelený pohled na historické pozadí, ve kterém se mise UNPROFOR odehrává. Pro lepší pochopení souvislostí je v úvodní části představen koncept peackeepingu, jakožto jednoho ze stěžejních prostředků OSN k řešení mezinárodních konfliktů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.