|
|
Gastronomie na stránkách prvorepublikového tisku v Čechách
Šemberová, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
V poslední době je v tuzemské gastronomii patrná renesance české kuchyně, zejména z období první republiky. Šéfkuchaři i novináři píšící o jídle se stále častěji odvolávají na prvorepublikovou gastronomii a vyzdvihují ji pro její kvalitu a chuť. Souborná publikace o stravování v období 1918 - 1938 v Čechách však chybí, útržkovité informace lze získat ze vzpomínkových knih pamětníků, z dějin všednodennosti a folkloristiky a v neposlední řadě i z dobového tisku. Právě na jeho základě vzniká v této práci obraz prvorepublikové gastronomie. Metodou obsahové analýzy jsou zkoumány 4 deníky (Lidové noviny, Národní listy, Český deník a Venkov) a 8 ženských časopisů (Ţena, Ţenské listy, Ţenský list, Ţenské noviny, Rozsévačka, Česká Ţena, Ţenský svět a Kalendář paní a dívek Československá žena na konkrétní rok), které vycházely po celé republice ve sledovaném období. Pro zjištění doplňujících faktů je použita metoda historické analýzy. Cílem práce bylo odpovědět na otázky, o jakých tématech a jakým způsobem se v prvorepublikových tiskovinách psalo o gastronomii, lze-li vysledovat určité tendence či vývoj. Pozornost je věnována i popisu jídelních zvyklostí různých vrstev společnosti, ve městech i na venkově a v průběhu roku. Do analýzy jsou zahrnuty tiskoviny z období významných gastronomických událostí roku...
|
|
|
Reakce dobových tištěných médií na spojenecké nálety na Plzeňsko na jaře 1943
Helikarová, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním pokrytím dvou spojeneckých náletů na Plzeňsko na jaře 1943. Jednalo se o nálety provedené britskými silami RAF v noci z 16. na 17. dubna a z 13. na 14. května 1943 s cílem zasáhnout Škodovy závody v Plzni, tehdy nejvýznamnější zbrojovku protektorátu. Nálety nebyly z pohledu Spojenců úspěšné - při dubnovém náletu byly místo plzeňského továrního komplexu zasaženy hlavně cca 11 km vzdálené Dobřany, kde se cílem stala především místní psychiatrická léčebna, jejíž budovy piloti zaměnili za budovy plzeňské Škody. Druhý, květnový nálet byl již úspěšnější - Škodovy závody byly zasaženy, ovšem nikoliv tak, aby byla ochromena jejich produkce. Navíc byly zasaženy i civilní cíle. Práci uvádí vhled do situace protektorátu Čechy a Morava a tehdejších tištěných periodických médií včetně systému fungování cenzury, následuje stručné seznámení s dějinami Plzně za období protektorátu a popis skutečného průběhu náletů očima současného historika. Co se týče vlastního rozboru, práce se zaměřuje na období bezprostředně po náletech po dobu cca 14 dnů - tedy od 17. dubna do 1. května a od 14. května do 1. června 1943. Jako materiál k práci posloužily čtyři skupiny periodik - legální celostátní (Večerní České slovo, Polední list, Lidové noviny a Národní politika), legální regionální...
|
|
|
Gastronomie na stránkách prvorepublikového tisku v Čechách
Šemberová, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
V poslední době je v tuzemské gastronomii patrná renesance české kuchyně, zejména z období první republiky. Šéfkuchaři i novináři píšící o jídle se stále častěji odvolávají na prvorepublikovou gastronomii a vyzdvihují ji pro její kvalitu a chuť. Souborná publikace o stravování v období 1918 - 1938 v Čechách však chybí, útržkovité informace lze získat ze vzpomínkových knih pamětníků, z dějin všednodennosti a folkloristiky a v neposlední řadě i z dobového tisku. Právě na jeho základě vzniká v této práci obraz prvorepublikové gastronomie. Metodou obsahové analýzy jsou zkoumány 4 deníky (Lidové noviny, Národní listy, Český deník a Venkov) a 8 ženských časopisů (Ţena, Ţenské listy, Ţenský list, Ţenské noviny, Rozsévačka, Česká Ţena, Ţenský svět a Kalendář paní a dívek Československá žena na konkrétní rok), které vycházely po celé republice ve sledovaném období. Pro zjištění doplňujících faktů je použita metoda historické analýzy. Cílem práce bylo odpovědět na otázky, o jakých tématech a jakým způsobem se v prvorepublikových tiskovinách psalo o gastronomii, lze-li vysledovat určité tendence či vývoj. Pozornost je věnována i popisu jídelních zvyklostí různých vrstev společnosti, ve městech i na venkově a v průběhu roku. Do analýzy jsou zahrnuty tiskoviny z období významných gastronomických událostí roku...
|
|
|
Relaunch značky Hospodářských novin v roce 2009
Novotná, Helena ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Hospodářské noviny se v době prudkého rozvoje informačních technologií a internetu se jako upadající tištěné médium, denní periodikum, snaží zamezit dalšímu poklesu jak čtenosti, tak prodaného nákladu pomocí přeměny konceptu novin, která je považována od dob vzniku deníku za nejrazantnější. Deník tak proaktivně reaguje na konkurenci bezplatných zpravodajských serverů, které čtenářům informace dokážou zprostředkovat rychleji - v momentě, kdy si přejí, a především zdarma. Cílem práce je samotný relaunch nejen deníku, ale značky samotné popsat deskriptivní metodou a na základě výchozí pozice Hospodářských novin před relaunchem monitorovat jednotlivé kroky vydavatelství, které měli značku novin a tvář novin osvěžit a zabránit tak dalšímu úpadku tohoto periodika. V rámci této práce je čtenář nejprve seznámen se správným postupem budování značky a podrobněji i značky mediální. Detailně jsou i popsány cíle relaunche deníku a i marketingové taktiky, jejichž pomocí mělo být cílů dosaženo. Závěrem je evaluována efektivita relaunche ve vztahu ke čtenáři a obchodním klientům - inzerentům. Na základě sesbíraných poznatků má čtenář možnost porozumět strategickému kroku značky tištěného denního periodika, která si dala za cíl uspět v konkurenci online medií a udržet si nejen stávající čtenáře, ale pomocí...
|
host ::
RSS.