|
|
Demografický a epidemiologický vývoj ve středoasijských republikách bývalého SSSR po jeho rozpadu
Vymlátilová, Natálie
Bakalářská práce se zabývá analýzou demografického a epidemiologického vývoje ve středoasijských republikách v kontextu vlády SSSR a jejího rozpadu se zaměřením na situaci nejchudších zemí regionu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, a s ní spojené zdravotní výzvy. Region středoasijských republik v době přítomnosti Sovětského svazu prošel řadou reforem ať už v oblasti politiky, ekonomiky, či společnosti, doprovázených vlivem na demografickou a epidemiologickou situaci regionu. Pád sovětského režimu způsobil dočasné porušení doposud relativně stabilního demografického a pozitivního epidemiologického vývoje, přičemž se v roce 1991 region ocitl před výzvou vzrůstající incidence několika onemocnění a s ní spojenou problematikou morbidity a mortality. Cílem práce je determinovat demografickou a epidemiologickou situaci panující v zemích Střední Asie po rozpadu SSSR za pomoci vybraných ukazatelů a analyzovat vývoj zdravotnictví, zdravotnických politik a programů implementovaných vládami a mezinárodními organizacemi a jejich výsledky v zemích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu v kontextu vývoje od pádu SSSR.
|
|
|
Economic prospects of Kyrgyzstan from a geopolitical perspective
Loboda, Aleksandra ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
This thesis will analyze the economic and political prospects of Kyrgyzstan based on the geopolitics of the country. This thesis will provide data on Kyrgyzstan's political, economic, and diplomatic relations over the past thirty years with the following countries: Kazakhstan, Uzbekistan, China, Russia, and the United States. Imports and exports between the countries will also be provided and analyzed in the second half of the paper. Using the method of comparing qualitative and quantitative data, conclusions will be drawn as to which direction Kyrgyzstan should take as a small developing country. It is not about minute-by-minute actions, but rather long-term actions that will have a tremendous weight on the economic development of the country in the future. The paper essentially comes to the conclusion that the best development for Kyrgyzstan will be if the country manages to reduce its dependence on Russia and explore other trade routes and other trade partners.
|
|
|
Gender aspects in state-led water security discourses: A case study of the Syr Darya river basin countries
Mukhamejan, Nadira ; Parks, Louisa Rosemary (vedoucí práce) ; Anceschi, Luca (oponent)
This postgraduate research project proposes to explore water security discourses in Central Asia, which is one of the global "climate hotspots" (Giorgi, 2006, p. 33). Recent increases in temperatures exceeding global historical averages are causing more frequent droughts and earlier snowmelt, which has a major influence on future water availability in an already water-stressed region (Bernauer and Siegfried, 2012; Sorg et al., 2013). These impacts affect individuals and segments of society differently and aggravate already existing gendered vulnerabilities and diverse capacities to face its consequences (Sultana, 2018, p. 19). There is a growing consensus that water relations in societies are affected by social relationships related to gender (Fröhlich et al., 2018). Several case studies have indeed highlighted that water (in)securities are rooted in gendered water-related labour division and associated social norms, and could be worsened by climate change (Rao et al., 2019, Adams et al., 2018, Bacon et al., 2022). However, the geography of this literature body is uneven: existing studies are focused on Southeast Asia, Africa, and Middle East and North Africa (MENA) region. While there is a growing research interest to gendered realities and insecurities in water sector, the academic literature in...
|
|
| |
|
|
Manas Air Base and U.S.-Kyrgyz Relations
Nováková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce představuje případovou studii americké vojenské základny Manas v Kyrgyzstánu. Věnuje se významu základny v kontextu americko-kyrgyzských vztahů po roce 2001. Zaměřuje se na analýzu bilaterálních jednání mezi USA a Kyrgyzstánem ve spojitosti se zřízením, fungováním a uzavřením základny v roce 2014. Práce hledá odpověď na otázku, v čem spočívaly pozice obou zemí, jaká byla motivace jejich kroků a jaké další faktory vstupovaly do procesu vyjednávání. Dospívá k závěru, že snaha Spojených států získat a udržet přístup k základně byla vedena potřebou zajistit opěrný bod pro zásobování ozbrojených sil v Afghánistánu. Oproti tomu Kyrgyzstán byl primárně zaujat vidinou finančního prospěchu plynoucího z přítomnosti americké základny na svém území. Spojené státy poskytly místním elitám možnost obohacení díky příjmům spojeným s provozem základny. Důležitý dopad na postoj Kyrgyzstánu k zahraničněpolitickým otázkám včetně základny Manas měla rovněž nestabilita vnitropolitických poměrů. Spojené státy se nezřídka ocitly ve vleku vnitropolitického dění v Kyrgyzstánu, přestože byly v tomto asymetrickém vztahu silnějším hráčem. Biškek dlouhodobě postrádal ucelenou zahraničněpolitickou strategii. Jeho kroky, vyznačující se častými obraty a náhlými zvraty, zpochybňovaly z pohledu Spojených států reputaci...
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Irán v ruské zahraniční politice za Putina:Je ruské chování vůči Iránu součástí širší zahraničně-politické strategie?
Typoltová, Johana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce postavení Íránu v ruské zahraniční politice mezi lety 2000 až 2011. Íránu bylo v posledních letech věnováno mnoho pozornosti kvůli jeho jadernému programu. Rusko je jedním ze států, které podpořily sankce Rady bezpečnosti OSN vůči Íránu. Zároveň však Rusko odmítlo podpořit jakékoliv další sankce a s Íránem udržovalo ekonomickou i strategickou spolupráci. Cílem práce je posoudit, zda se ruské chování vůči Íránu řídi podle ruských zahraničně-politických zájmů, jak jsou definované v oficiálních koncepcích zahraniční politiky, nebo pouze reaguje na chování Íránu či vývoj v mezinárodním společenství.
|
|
|
The pottery of sector 20 at Jandavlattepa
Včelicová, Tereza ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Cílem této práce bylo klasifikovat a analyzovat soubor keramického materiálu ze sektoru 20, tzv. Citadely, naleziště Džandavláttepa v jižním Uzbekistánu. Toto sídlo nacházející se historické oblasti Baktrie bylo v poslední fázi využíváno Kušány. Keramika, která je předmětem této práce, byla objevena v rámci Česko-uzbeckého výzkumu probíhajícího v letech 2002 až 2006. Tato práce představuje historické a místní souvislosti naleziště, které slouží jako základ ke komplexnímu pochopení zkoumaného keramického materiálu jako takového a jeho propojení s lokalitou. Keramické fragmenty jsou rozděleny do skupin podle těsta, tvaru a formy. Podrobně jsou zde také popsány používané typy dekorací. Všechny tyto prvky umožňují porovnat nálezy z Džandavláttepy s analogickými lokalitami Střední Asie ze stejné doby.
|
|
|
Post-conflict reconstruction in Afghanistan from the perspective of Regional Security Complex Theory
Zahálková, Iva ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat povahu překážek regionálnímu přístupu k Afghánistánu, a to prostřednictvím teorie Regionálních bezpečnostních komplexů. Zaměřím se na studium bezpečnostních dynamik uvnitř a mezi třemi bezpečnostními komplexy obklopujících Afghánistán, aby bylo patrné, jak tyto dynamiky ovlivňují jejich interakce s Afghánistánem. Výhledu na regionální spolupráci v Afghanistánu brání bezpečnostní dynamiky uvnitř těchto komplexů, kde jsou převážně tradiční politicko- vojenské hrozby vnímány státy komplexu jako více ohrožující než převážně transnacionální hrozby vycházející z nestabilního Afghánistánu. Obzvláště Indicko-Pákistánká rivalita a do menší míry Saudskoarabsko-Íránská rivalita představují hlavní překážky kooperace, neboť je tato rivalita reflektována i v jejich působení v Afghánistánu. Na druhé straně, slabé státy Střední Asie jsou spojeny s Afghánskými bezpečnostními dynamikami především prostřednictvím transnacionálních hrozeb a etnické příbuznosti, ale jsou obecně příliš slabé, aby mohly rozšířit tyto bezpečnostní dynamiky mimo jejich vlastní komplex. Práce se také pokouší analyzovat možnost externí transformace Afghánistánu ve smyslu jeho inkluze do komplexu Jižní Asie. Tato domněnka může také sloužit pro budoucí hlubší analýzu, především v měnícím se kontextu stahujících se...
|
|
|
Central Asian Foreign Fighters in Syria
Nováková, Sabina ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o fenoménu středoasijských zahraničních bojovníků v Sýrii v období let 2011 až 2017. Analyzuje jejich radikalizaci, rekrutaci a cestu na bojiště. Zvláštní důraz klade na sledování reakce jejich domovských států, včetně deradikalizačních a protiradikalizačních prvků. Práce ukázala, že neexistuje žádný jednotný faktor vysvětlující radikalizaci středoasijských bojovníků; stejně tak nelze vytvořit žádný typický profil středoasijského bojovníka. Z dostupných dat vyplývá, že radikalizace a rekrutace probíhá nejčastěji na území Ruské federace. Analýza tras dále ukázala, že většina středoasijských zahraničních bojovníků přicestovala do Sýrie buď nepřímo přes několik zemí (opět nejčastěji Rusko), nebo přímo ze své země původu, a následně překročila hranici z Turecka. Práce dochází k závěru, že všech pět států Střední Asie přijímalo opatření, jimiž reagovaly na vnímanou bezpečnostní hrozbu spojenou s návratem zahraničních bojovníků. Tvrdý, restriktivní a represivní přístup převažoval napříč celým regionem.
|
host ::
RSS.