|
|
Měření viability buněk
Pelc, Pavel ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá viabilitou buněk. Popisuje princip fluorescence, fluorescenční metody, fluorescenční mikroskopii a metodu barvení buněk pomocí speciálního kitu obsahující barviva calcein AM a ethidium homodimer. Dále je zde popsán program pro analýzu a vyhodnocení viability na dvou odlišných buněčných kulturách.
|
|
| |
|
|
Měření viability buněk
Prokopyeva, Elena ; Sekora, Jiří (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá způsoby určování životaschopnosti buněk a jejího měřením. V první části práce je stručný úvod do teorie životaschopnosti buněk, jsou popsány metody měření buněčné viability a typy fluorescenčních sond. Dále práce obsahuje stručný popis metod obrazového zpracování, je popsán fluorescenční mikroskop a použité filtry. V praktické části je popsán systém realizováný v grafickém programovacím prostředí LabVIEW pro vyhodnocení viability buněk, jsou vysvětleny funkce jednotlivých použitých bloků, program je ověřen na modelových datech.
|
|
|
Vyhodnocení viability u kultivovaných mezenchymálních buněk
Jehličková, Jana ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi určení viability buněk a jejího vyhodnocení. Teoreticky popisuje kultivaci buněk, různé metody značení vhodnými barvivy a možnosti zobrazení. V praktické části je uvedena příprava pozorovaného vzorku a ukázány příklady obrazů buněk vytvořené konfokálním mikroskopem. Dále je vytvořen algoritmus pro analýzu dat v prostředí programu Matlab. Pro nastavení vhodných parametrů k analýze je vytvořeno uživatelské rozhraní.
|
|
|
Porovnání in vitro metod pro studium cytotoxicity
Eliášová, Pavla ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Eliášová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Porovnání in vitro metod pro studium cytotoxicity Lidé jsou vystaveni stále většímu počtu toxických látek z životního prostředí. Chemikálie narušující endokrinní systém (EDC) jsou širokou třídou molekul, u kterých se předpokládá, že způsobují nepříznivé účinky na endokrinní systém tím, že interferují se syntézou, transportem, degradací nebo působením endogenních ligandů. Jedním z cílů této práce bylo stanovení in vitro toxicity 17 vybraných endokrinních disruptorů na buněčné linii lidského hepatocelulárního karcinomu HepG2. Viabilita buněk byla stanovena pomocí kolorimetrické metody CellTiter96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, jejíž principem je redukce MTS na barevný produkt formazan pomocí mitochondrií v životaschopných buňkách. Cytotoxický potenciál látek byl vyjádřen pomocí toxikologického paramatru IC50, který byl měřen ve třech časových intervalech (6, 12 a 24 hodin). U 14 látek: Atrazin, DHEP, Bisphenol A, Carbofuran, 3-hydroxycarbofuran, Cypermethrin, DDE, DES, MEHP, PCB 118, PCB 153, PFOA, PFOS, Propiconazol bylo stanoveno IC50 > 100 µM (resp. > 250 µM), což znamená, že tyto látky jsou netoxické...
|
|
|
Indukce oxidačního stresu u buněk kožních keratinocytů
Martínková, Nikola ; Jirkovská, Anna (vedoucí práce) ; Hradiská Breiterová, Kateřina (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Studentka: Nikola Martínková Vedoucí práce: PharmDr. Anna Jirkovská, Ph.D. Konzultant: Mgr. Petr Jošt, Ph.D. Název diplomové práce: Indukce oxidačního stresu u buněk kožních keratinocytů Keratinocyty jsou součástí epidermis a představují majoritní část buněk svrchní vrstvy lidské kůže. Při poškození těchto buněk mutagenními látkami mohou nastat změny ve složení genetického materiálu, popřípadě může dojít i k zániku buňky. Mezi látky, které navozují změny v DNA a mají mutagenní potenciál lze zařadit i zpuchýřující bojovou chemickou látku sirný yperit. Cílem této práce bylo porovnat buněčnou linii keratinocytů HaCaT s experimentálně odvozenou buněčnou linií 3HSM4 v odpovědi na oxidační stres indukovaný peroxidem vodíku. Buňky 3HSM4 byly připraveny selekcí rezistentních klonů buněk HaCaT, které byly opakovaně vystaveny cytotoxickým účinkům sirného yperitu. Výsledky porovnání ukazují, že buňky 3HSM4 jsou rezistentnější vůči peroxidu vodíku. Pokud byla u obou typů buněk blokována syntéza glutathionu (GSH), byl cytotoxický účinek peroxidu vodíku stejný. Přesto, že se buňky 3HSM4 ukázaly jako odolnější z pohledu cytotoxicity, byla u nich zjištěna mnohem vyšší hladina volných radikálů než u buněk HaCaT. Při analýze...
|
|
|
In vitro cytotoxicity study of selected antimycobacterial substances on human hepatocytes
Klimová, Miroslava ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikálnej chémie Študentka: Miroslava Klimová Školiteľ: Mgr. Monika Kuchařová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Pavel Bárta, Ph.D. Názov diplomovej práce: In vitro štúdium cytotoxicity vybraných antimykobakteriálnych látok na ľudských pečeňových bunkách Klinický výskum neustále napreduje, hľadajú sa nové, chýbajúce liečivá, prebieha syntéza účinnejších látok, minimalizujú sa nežiadúce účinky. Predmetom tejto práce bolo určiť účinok desiatich látok (JZ195, JZ186, MH17, JZ178, MH9, MH18, JZ177, JZ170, JZ172, JZ174) na bunkovú líniu HepG2 a zhodnotiť ich cytotoxický potenciál. Testované látky sú derivátmi pyrazin-2-karboxamidu, syntetizované boli Katedrou organickej a biorganickej chémie, Farmaceutickej fakulty v Hradci Králové, Univerzity Karlovej a vyvíjané za účelom pôsobenia proti mykobakteriálnym kmeňom. Cytotoxicita bola stanovená in vitro komerčne dostupnou kolorimetrickou metódou CellTiter96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, spočívajúcej v redukcii tetrazoliovej soli na fialovo sfarbený formazan, priamo odrážajúcej počet životaschopných buniek. Mieru hepatotoxického pôsobenia sme zhodnotili na základe hodnôt IC50 získaných z inhibičných kriviek jednotlivých látok a porovnali s daným liekovým štandardom -...
|
|
|
Studium cytotoxicity látek in vitro
Vašková, Lucie ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Kuchařová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lucie Vašková Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium cytotoxicity látek in vitro Předmětem této diplomové práce bylo posoudit vliv vývojových antimykobakteriálně účinných látek na viabilitu buněk lidského hepatocelulárního karcinomu (HepG2). Testovanými látkami byly estery (HE-nMe, HE-4PHOPH, HE- KARVA, HE-2NAFT, HE-METRO, HE-CH2PY, HE-8CHIN) a thioestery (HES-4H, HES-nETH) antituberkulotika izoniazidu. U všech těchto látek bylo experimentálně prokázáno, že stejně jako izoniazid působí u mykobakterií inhibici enzymu InhA, díky čemuž interferují s biosyntézou buněčné stěny. Izoniazid je léčivo standardně používané v první linii léčby TBC. Společně s dalšími antituberkulotiky první linie byl u tohoto léčiva popsán určitý hepatotoxický potenciál. Pro zhodnocení možného cytotoxického účinku testovaných derivátů izoniazidu byla jako buněčný model zvolena standardní buněčná linie lidských hepatocytů HepG2. Viabilita buněk byla hodnocena kolorimetrickou metodou, která posuzuje metabolickou aktivitu buněk na základě redukce tetrazoliové sloučeniny MTS. Získané hodnoty byly kvantitativně porovnávány pomocí toxikologického parametru IC50. Z naměřených hodnot vyplývá, že...
|
|
|
Využití tkáňových linií pro toxikologii v životním prostředí
Polanská, Daniela ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent)
Pět látek ze skupiny látek tzv. produktů osobní hygieny, které jsou známé svou obtížnou degradabilitou a běžnou detekcí v životním prostředí, bylo testováno z hlediska toxicity pomocí dvou rybích tkáňových liniích (RTgill-W1 a RTG-2) izolovaných ze pstruha duhového (Oncorhynchus miykiss). Testovanými látkami byli hexadecylpyridinium chlorid (HDP), chlorhexidin (CHX), octenidin (OCT), thymol (THM) a triclosan (TCS), S každou z těchto látek byl proveden test na viabilitu buněk s použitím protokolů Alamar Blue™ (AB), 5-karboxyfluorescein diacetát acetoxymethyl ester (CFDA-AM) a neutral red (NR). Výsledky byly použity pro konstrukci křivek dávka-odpověď spolu s hodnotou EC50 pro každou z těchto látek. Hodnoty EC50 se pohybovaly u RTgill-W1 od 0,51 (HDP) do 33,75 µg.ml-1 (THM) a u RTG-2 od 0,31 (HDP) do 33,37 µg.ml-1 (THM). Byl zpracován i teoretický odhad LC50 podle Tanneberger et al. (2013). U všech látek byla sledována aktivita cytochromu P450 1A pomocí 7-ethoxyresorufin-o-deethylázy (EROD), z čehož čtyři se statisticky prokázaly jako tzv. EROD pozitivní, nejvyšší odezva EROD byla naměřena u nejtoxičtější z chemikálií - HDP. Jediný TCS nevykazoval statisticky významnou aktivitu cytochromu P450 1A. Dále byl měřen oxidativní stres s fluorescenčním barvivem dichlorofluorescein (DCFH-DA), přičemž...
|
|
| |
host ::
RSS.