|
| |
|
|
Ferdinand Raimund and Johann Nepomuk Nestroy Magic Farce
Kocmanová, Natalie ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
5 Abstrakt Tato práce se soustředí na "kouzelnou frašku" v díle Ferdinanda Raimunda a Johanna Nepomuka Nestroye, její podstatu, podmínky jejího vzniku a hlavní motiviku v rámci Vídeňského lidového divadla biedermeierovské idyly a Vormärz. S ohledem na účel této práce jsou v jejím rámci představena a analyzována vybraná díla obou autorů: Raimundův Der Barometermacher auf der Zauberinsel a Nestroyův Der böse Geist Lumpazivagabundus oder das liederliche Kleeblatt, Freiheit in Krähwinkel a Höllenangst. Rámec analýzy představuje historický a biografický kontext; zejména pak problematika dobové cenzury a její dopady na Raimundovu a Nestroyovu tvorbu. Vynechány nezůstanou významné biografické aspekty v souvislosti s proměnou díla sledovaných autorů v pozdějších letech. Klíčová slova Kouzelná fraška, fraška, Besserungsstück, vídeňské lidové divadlo, Ferdinand Raimund, Johann Nepomuk Nestroy, Biedermeier, březnové povstání ve Vídni
|
|
|
Utopia in the Works of Adalbert Stifter
Smetana, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Jméno autora: Jiří Smetana Název diplomové práce: Utopie u Adalberta Stiftera Univerzita: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: Filozofická fakulta Katedra: Ústav germánských studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. Místo a termín vydání práce: Praha, březen 2011 Tématem této práce je utopie u Adalberta Stiftera. Cílem je nastínit její hlavní rysy a částečně popsat pohnutky, které k ní Stiftera dovedly. Práce popisuje umělecké, politické a sociální pozadí epochy biedermeieru a přibližuje Adalberta Stiftera jako jejího hlavního představitele v rakouské literatuře. Adalbert Stifter byl všeobecně nadaný, měl zálibu v přírodě a umění. Umění bylo jedním z jeho nejvěrnějších přátel. Stifterova biedermeierovská literární díla jsou originální a mají v jistém smyslu velkou hloubku. Téměř každý úsudek je v nich totiž rozumově podložen. Samolibost bychom v tomto smyslu v Stifterově pozdním díle hledali jen stěží. Toto je i názor rakouského spisovatele Petra Roseggera, který si proto více cení Adalberta Stiftera než Johanna Wolfganga von Goethe. Jak Rosegger pravdivě tvrdí, je velmi originální i Stifterův styl. Tato práce si všímá utopických rysů v některých ze Stifterových povídek a v jeho výchovném románu Pozdní léto. Stifterovu utopii jistě není možné zcela realizovat, jakkoli si to autor...
|
|
|
The Encounters of Love and Nature in the Lyric Poetry of Eduard Mörike
Dvořáková, Tereza ; Broukalová, Jindra (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Diplomová práce se zabývá lyrikou německého básníka 19. století Eduarda Mörika (1804-1875). Tématem práce je potkávání přírody a lásky v jeho básních. V českém kontextu méně známý básník psal rozličné druhy a typy básní, které si zasluhují pozornost. Práce se dělí na dvě části, teoretickou a interpretační. V první části se práce ve čtyřech stručnějších kapitolách zaměřuje na uvedení do celkového kontextu (věnuji se historickému kontextu, dále literárním epochám, ve kterých Eduard Mörike tvořil, jeho osobnosti a obecnému úvodu do jeho lyriky). Druhá část se věnuje interpretaci vybraných básní, které jsou podle tématu rozděleny na básně milostné, básně s tematikou rána, putování, lesa a na tzv. "báseň-věc" (Dinggedicht), tedy básně věnující se pochopení a oslavě jednoho předmětu. V každé básni je popsána nálada či pocit, kterým se báseň vyznačuje, jaký mluvčí v básni promlouvá a jaké motivy lásky a přírody se v básni objevují. Z formálních otázek se zabývám rýmovým schématem. Analýza každého tematického okruhu zahrnuje i porovnání básní. Interpretační část si klade za cíl propojit a zhodnotit v básnické tvorbě Eduarda Mörika prolínání lásky a přírody a postihnout hlubší smysl básní. Jejím cílem je také zpřístupnit vybrané básně širšímu českému a současně německy mluvícímu čtenářstvu, zejména...
|
|
|
Biografické a literární souvislosti pobytu Boženy Němcové v Polné
KAPLANOVÁ, Kamila
Bakalářská práce se zaměřuje především na pobyt Boženy Němcové v Polné. Předmětem zájmu je vysvětlení, z jakého důvodů se rodina Němcových do Polné přistěhovala. Součást práce tvoří také charakteristika samotného polenského regionu spjatá s porovnáním tehdejšího a dnešního sociokulturního zázemí regionu. Těžiště práce spočívá v utřídění a výkladu biografických údajů, které jsou dostupné v primární i sekundární odborné literatuře (charakteristika polenské společnosti i jednotlivých klíčových osobností polenského společenského života a jejich vztahu k Boženě Němcové). Tento výklad je zároveň doprovázen i zhodnocením privátního života rodiny Němcových. Práce se soustředí i na známou osobnost Michaela Floriána, jehož práci tvoří šest dřevorytů týkající se Boženy Němcové. Nedílnou součást bakalářské práce představuje interpretační analýza literárních textů reflektujících polenský pobyt Boženy Němcové. Do práce je vnesena nová zmínka o odhalení památníku Boženy Němcové, k němuž došlo v červnu 2017. Práce je koncipována jako příspěvek k regionálnímu literárněhistorickému bádání.
|
|
| |
|
|
Ferdinand Raimund and Johann Nepomuk Nestroy Magic Farce
Kocmanová, Natalie ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
5 Abstrakt Tato práce se soustředí na "kouzelnou frašku" v díle Ferdinanda Raimunda a Johanna Nepomuka Nestroye, její podstatu, podmínky jejího vzniku a hlavní motiviku v rámci Vídeňského lidového divadla biedermeierovské idyly a Vormärz. S ohledem na účel této práce jsou v jejím rámci představena a analyzována vybraná díla obou autorů: Raimundův Der Barometermacher auf der Zauberinsel a Nestroyův Der böse Geist Lumpazivagabundus oder das liederliche Kleeblatt, Freiheit in Krähwinkel a Höllenangst. Rámec analýzy představuje historický a biografický kontext; zejména pak problematika dobové cenzury a její dopady na Raimundovu a Nestroyovu tvorbu. Vynechány nezůstanou významné biografické aspekty v souvislosti s proměnou díla sledovaných autorů v pozdějších letech. Klíčová slova Kouzelná fraška, fraška, Besserungsstück, vídeňské lidové divadlo, Ferdinand Raimund, Johann Nepomuk Nestroy, Biedermeier, březnové povstání ve Vídni
|
|
|
Píseň Kde domov můj?
Hybner, Otakar ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce sleduje vznik a proměny Škroupovy a Tylovy písně Kde domov můj?, která se stala národní hymnou. Její hudební i textová podoba je interpretována s přihlédnutím k dobovým kontextům. Práce sleduje osud písně do dnešních dnů a zabývá se i jejími soudobými parafrázemi. Průběžně je kladena otázka po důvodech, které učinily Kde domov můj? národní hymnou. Z toho důvodu je nutné přihlédnout i k inspiračním zdrojům obou autorů. Klíčová slova: Hymna, česká, Tyl, Škroup, idyla, pastorela.
|
|
| |
|
|
Mravoučné výchovné povídky M. D. Rettigové a Marie Antonie jako součást kultury českého biedermeieru.
Schwabová, Tereza ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent)
Mravoučné výchovné povídky M.D. Rettigové a Marie Antonie jako součást kultury českého biedermeieru Práce bude zkoumat výchovnou povídkovou tvorbu dvou významných literárních autorek, Magdaleny Dobromily Rettigové a řádové sestry Marie Antonie (obč. jménem Josefa Pedálová). Obě jsou považovány za první české vlastenecké spisovatelky, přesto jméno Marie Antonie (píšící pod pseudonymem Dobrovlastka) z dějin české literatury téměř zmizelo kvůli výrazné katolické orientaci její tvorby. Dílo obou autorek směřuje k výchově dobové dívky a příklonem k sentimentalismu představuje jeden z důležitých uměleckých aspektů nově se formujícího českého biedermeieru.
|
host ::
RSS.