|
|
Imunomodulační vlastnosti helminty produkovaných molekul a jejich efekt při autoimunitních a chronických zánětlivých onemocněních
Moravcová, Johana ; Šmídová, Barbora (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
Parazitičtí helminti produkují exkrečně/sekreční produkty (ESP), které ovlivňují imunitní systém hostitele, aby zabránily poškození nebo vyloučení parazita. V pro jejich imunomodulační potenciál jednotlivé molekuly ESP předmětem výzkumu léčby autoimunitních a chronických zánětlivých onemocnění. Mezi onemocnění, které jsou v kontextu zkoumána, patří ulcerózní kolitida, roztroušená skleróza, diabetes 1.typu, revmatoidní plejády helmintů a jejich imunomodulačních molekul stojí za hlavním účinkům těchto molekul na imunitní systém hostitele se řadí ovlivnění funkce dendritických buněk a makrofágů, ovlivnění produkce cytokinů a snížení Th1 imunitní odpovědi, což většin zmírnění příznaků nemoci. Podle současného stavu poznání zatím není jisté, jak budou molekuly fungovat při léčbě pacientů a jestli budou mít stejný účinek i při dlouhodobém podávání. Navzdory tomu díky výzkumu jejich využití při léčbě autoimunitních a chronických onemocnění vzniká řada slibných kandidátů na léčiva. Klíčová slova: helminti, imunomodulační molekuly, autoimunitní onemocnění, alergická onemocnění, terapie, profylaxe
|
|
|
Molekulární mechanismy účinků cfDNA
Hříbková, Natálie ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Škubica, Patrik (oponent)
Biologická role volné cirkulující DNA je v současné době zkoumána především z hlediska etiologie autoimunitních stavů a rakovinového onemocnění. Ukazuje se, že úloha cfDNA jaderného či mitochondriální původu v interakci s receptory vrozeného imunitního systému je poměrně komplexní a cfDNA je tak zapojena do celé řady molekulárních mechanismů jako je například šíření rakovinových metastáz, indukce autofágie a spouštění zánětlivých procesů. Znalost konkrétních drah, do kterých je cfDNA v rozvoji těchto patologických stavů zapojena, se zdá být klíčová především z hlediska zvolení a cílení vhodné léčebné terapie. Tato práce poskytuje rámcovým přehled poznatků o interakci cfDNA s receptory vrozeného imunitního systému, indukci imunologických signálních drah a možných důsledků, které tyto molekulární dráhy mohou v organismu způsobovat. Klíčová slova: cfDNA, TLR9, cGAS/STING, AIM2, autoimunitní onemocnění, biomarker, rakovina
|
|
|
Vitamin D a jeho funkce
De Brito, Christina ; Kočovský, Pavel (vedoucí práce) ; Máčová, Ludmila (oponent)
Vitamin D je známý pro svoji úlohu během regulace metabolismu minerálních látek v těle. Jeho nedostatek je spojen především s onemocněními křivice a osteomalacie, vyznačujícími se defekty růstu a vývoje kostí. Hranice působení tohoto hormonu však zasahují mnohem dále. Dokáže ovlivňovat diferenciaci buněk imunitního systému a tím regulovat imunitní odpověď a proliferaci buněk. Po objevení jeho imunoregulačních funkcí se stal horkým kandidátem na léčbu autoimunitních onemocnění, jako jsou roztroušená skleróza, systémový lupus erythematodes nebo cukrovka. Dokonce byl objeven jeho supresivní efekt na rakovinné buňky. Nedostatek vitaminu D je rizikovým faktorem projevu encefalomyelitidy, schizofrenie, autismu a kardiovaskulárních chorob. V současnosti se vyvíjejí analogy vitaminu D, které jsou stejně efektivní a neovlivňují přitom metabolismus vápníku, čímž se odbourá toxický efekt vysokých dávek vitaminu D. Klíčová slova: vitamin D3, 25-hydroxyvitamin D3, 25(OH)D3, cholekalciferol, 1α,25-dihydroxyvitamin D3, 1,25(OH)2D3, kalcitriol, imunita, imunoregulační funkce, deficience vitaminu D, autoimunitní onemocnění
|
|
|
Léčba autoimunitních onemocnění helmintoterapií
STRANKMÜLLEROVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce se zaobírá vlivem gastrointestinálních helmintů na lidský imunitní systém a zejména jejich potencionálním využití v léčení autoimunitních onemocnění. Epidemiologické studie poukazují na výrazný rozdíl mezi rozvojovými a vyspělými státy. Toto zjištění dalo vzniknout dvěma hypotézám: Hygienické hypotéze a Hypotéze- staří známí. Tyto teorie zvýrazňují fakt, že infekce parazity může snižovat riziko rozvinutí autoimunitních onemocnění. Protizánětlivé molekuly helmintů modulují imunitním systémem k přesmyku na Th2 odpověď (společně s narůstající hladinou protizánětlivých cytokinů jako např. IL-4, IL-10 a TGF-). Vliv helmintů, nebo vliv jejich molekul, tak může být uplatňován v léčbě autoimunitních onemocnění nebo dokonce prevenci proti civilizačním chorobám.
|
|
|
HLA typizace v klinické praxi - využití k testování predispozic k onemocněním autoimunitního typu
VESELÁ, Dominika
Autoimunitní choroby potřebují ke svému vzniku a projevu souhru vnitřních faktorů (genetických) a vnějších faktorů (environmentálních). K zásadním genetickým parametrům patří HLA alely, jejichž nosičství souvisí s výraznou predispozicí ke vzniku konkrétního autoimunitního onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá problematikou autoimunitních chorob asociovaných s HLA systémem, přičemž praktická část se zaměřuje na vyšetření predisponujících alel souvisejících s celiakií, jakožto jedním z nejrozšířenějších autoimunitních onemocnění, kterým se zabývá řada vědeckých týmů, přesto v České republice chybí dostatek populačních studií věnujících se této nemoci. Díky datům získaným z genetické laboratoře GENLABS s.r.o. v Českých Budějovicích, ÚHKT a VFN v Praze bylo možné se takovouto populační studií zabývat.
|
|
|
Case Study of Physiotherapy Treatment of a Patient with Diagnosis Guillain-Barré syndrom
Martinovičová, Miriam ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Kučerová, Ilona (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou Guillain-Barré syndromem Autor: Miriam Martinovičová Vedoucí práce: PhDr. Tereza Nováková, Ph.D Cíl: Vyšetřit a lépe pochopit autoimunitní onemocnění - zánětlivou demyelinizační polyradikuloneuropatii s následnou rehabilitační péčí. Metody: Práce se skládá ze dvou částí - teoretické části a případové studie. Objekt zkoumání kazuistiky je 53 letý pacient, muž se zánětlivou demyelinizační polyradikuloneuropatií. Kazuistika se skládá z anamnézy pacienta, vstupního kineziologického vyšetření, závěrečného kineziologického vyšetření a terapeutických výkonů, které pacient podstoupil. Teoretická část obsahuje základní teoretické poznatky, jako je epidemiologie, původ, klinický obraz, diagnostické metody, možnosti léčby včetně možností rehabilitace GBS. Pacient po terapeutickém programu vykazoval zlepšení. Cíl této práce byl splněn. Klíčové slova: Zánětlivá demyelinizační polyradikuloneuropatie, Guillain-Barrého syndrom, Autoimunitní onemocnění, Fyzioterapie
|
|
|
Induction of immune responses by intestinal segmented filamentous bacteria
Pacáková, Iva ; Dobeš, Jan (vedoucí práce) ; Schwarzer, Martin (oponent)
Střevo je neustále vystavováno různým patogenům, a proto je správná funkce střevní bariéry zásadní pro celkové zdraví organismu. SFB bakterie jsou součástí střevního mikrobiomu a sídlí v terminálním ileu tenkého střeva, kde penetrují skrz mukózní vrstvu a blízce interagují s buňkami střevního epitelu. Tato asociace mezi SFB a epiteliálními buňkami je doprovázena formováním endozomálních váčků nesoucích SFB antigeny, které spouští produkci IgA ve střevě a Th17 buněčné odpovědi. K indukci Th17 buněk vede dvoustupňový mechanismus. Aby mohly být SFB-specifické T-buňky aktivovány, potřebují k tomu antigenní prezentaci pomocí MHC molekul druhé třídy na profesionálních antgen prezentujících buňkách. Z tohoto důvodu nejdříve antigen presentující buňky migrují k místu indukce, kde aktivují antigen-specifické naivní T buňky, které se následně stávají RORyt+ Th17 buňkami. Ve druhém kroku pak aktivované Th17 buňky migrují zpět do lamina propria, kde podléhají funkční maturaci spuštěním exprese cytokinových genů. Ve výsledku se Th17 buňky nashromáždí v lamina propria, kde produkují své efektorové cytokiny IL-17 a IL-22, které dále ovlivňují celkovou rovnováhu ve střevě. Přítomnost SFB bakterií ve střevě vede k celkové Th17 polarizaci imunitní odpovědi, což může přispět k následnému průběhu Th17-závislých...
|
|
|
Epigenetické regulace u autoimunitních onemocnění se zaměřením na revmatoidní artritidu
Horková, Veronika ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hušáková, Markéta (oponent)
Přesná příčina revmatoidní artritidy, jako i dalších autoimunitních onemocnění ještě stále není identifikována. V posledních dvaceti letech epigenetika ukázala novou tvář immunitního systému. Dědičné změny mimo sekvence DNA poskytují další komponentu hrající roli v autoimunitě. Metylace DNA, modifikace histonů - proteinů, kolem kterých je DNA obmotána, či interference malých sekvencí RNA - microRNA, všechny tyto mechanismy ovlivňují genovou expresi a tím umožňují zvýšenou produkci prozánětlivých faktorů vedoucích k autoimunitním reakcím. Kromě toho, geny regulující apoptózu jsou často cílem epigenetickách modifikací. Tyto mechanismy nejenže poskytují další úroveň imunitní obrany, ale poskytují také vysvětlení pro vyšší náchylnost žen k autoimunitním nemocím i vliv prostředí na patogenezi těchto nemocí.
|
|
|
Dendritické buňky a autoimunitní choroby se zaměřením na diabetes mellitus 1. typu
Chrástová, Iveta ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Dendritické buňky (DC) představují účinné buňky prezentující antigen. Vyvíjejí se z CD34+ hematopoetických buněk v kostní dřeni a jsou specializované na vychytávání, zpracování a prezentaci antigenů T lymfocytům. Rozlišujeme dva typy DC, myeloidní a plazmacytoidní. Myeloidní DC (mDC) vznikají z hematopoetických progenitorových buněk pod vlivem GM-CSF a TNF-α nebo z monocytů v kultuře s GM-CSF a IL-4. Působením CD40L dozrávají a produkují velké množství IL-12, který podporuje vývoj Th1 lymfocytů. Na diferenciaci plazmacytoidních DC (pDC) z hematopoetických buněk se podílí Flt3-L a dále CD40L a IL-3 a jejich zásadní funkcí je produkce IFN I jako odpověď na setkání s viry. Plazmacytoidní DC jsou tedy důležité při obraně proti patogenům, udržují antivirový stav. Patogen je rozpoznán přes receptory TLR7 a TLR9. Na svém povrchu mají DC i další skupiny receptorů, které rozpoznávají cizorodé struktury, jako například C-lektinové receptory, RIG-I-like receptory a NOD-like receptory. Dendritické buňky hrají roli v autoimunitních onemocněních, kde imunitní systém rozpoznává vlastní struktury organismu a aktivuje vůči nim imunitní odpověď. Na patologii daných onemocnění se podílejí díky své schopnosti aktivovat a polarizovat T lymfocyty. Právě polarizace T lymfocytů ve směru Th1 je typicky pozorována u značné...
|
|
|
Populace B-1 lymfocytů a jejich význam v rozvoji autoimunitních onemocnění
Jabůrek, Filip ; Hájková, Michaela (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
B-1 lymfocyty jsou specifickým typem B buněk, jejichž vývoj probíhá především v neonatálním období života. Později je populace udržována prostřednictvím sebe obnovování. Od klasických folikulárních B lymfocytů se liší především tím, že k jejich vývoji dochází z jiného progenitoru, expresí některých povrchových znaků a produkcí polyreaktivních přirozených imunoglobulinů. Od objevení spojitosti mezi B-1 lymfocyty a rozvojem autoimunitních chorob došlo k vývoji pohledu na B-1 lymfocyty a k přehodnocování faktů o nich známých. Cílem této práce je podat přehled aktuálních znalostí o B-1 lymfocytech, mechanismů jejich působení při rozvoji autoimunitních chorob a nastínit možné využití těchto poznatků v terapeutické praxi. Klíčová slova: B-1 lymfocyty, autoimunitní choroby, lupus, leukemie, SLE, B-CLL
|
host ::
RSS.