|
|
Role asistovaného kontaktu v procesu pěstounské péče
MOULÍKOVÁ, Dita
Bakalářská práce je zaměřená na službu asistovaný kontakt v procesu pěstounské péče. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak je služba asistovaný kontakt využívána v organizacích doprovázející pěstounské rodiny v Jihočeském kraji. Na základě studia teoretických podkladů byla stanovena výzkumná otázka: "Jak vnímají službu asistovaný kontakt sociální pracovníci v Jihočeském kraji?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou neboli výzkumnou, přičemž teoretická část zahrnuje popis forem náhradní rodinné péče, vysvětlení tématiky kontaktu dítěte v pěstounské péči s biologickou rodinou a vydefinování služby asistovaného kontaktu. Praktická část je zpracována na základě kvalitativního výzkumu. Pro zpracování byla využita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovorů bylo provedeno celkem pět. Rozhovory se mohly uskutečnit díky sociálním pracovníkům zabývajících se doprovázením pěstounů, kteří byli vybráni jako výzkumný soubor na základě metody záměrného výběru. Výsledky byly vyhodnocovány pomocí otevřeného kódování. Z výsledků z provedených rozhovorů vyplývá, že sociální pracovníci poskytující službu asistovaný kontakt v Jihočeském kraji mají převážně pozitivní postoj ke službě asistovaný kontakt a vnímají ho tím pádem jako přínosný. Výsledky této bakalářská práce mohou být použity jako studijní materiál pro studenty nebo instituce zabývající se tématikou doprovázení pěstounských rodin, nebo také pro budoucí zájemce pro výkon pěstounské péče.
|
|
|
Kontakt dětí v pěstounské péči se svou biologickou rodinou
VAČKÁŘOVÁ, Hana
Práce se věnuje kontaktu dětí v pěstounské péči se svou biologickou rodinou. Cílem této práce je představit proces kontaktu dítěte v pěstounské péči se svou biologickou rodinou a poukázat na možná rizika a pozitiva, která jsou s tímto setkáváním spojena. Dále práce představí funkce a význam rodiny, základní potřeby dítěte, formy a proces zprostředkování pěstounské péče. V další části pak samotný asistovaný kontakt společně s jeho formami, možnostmi nastavení, přípravou na kontakt a s pravidly a průběhem těchto setkávání. Tématem poslední části této práce jsou rizika a pozitiva kontaktu, se kterými se během celého procesu setkáváme. Tato část je doplněna příklady z praxe, kde dochází k reflektování celého procesu kontaktu společně se zmíněnými rizikovými situacemi.
|
|
|
Obnova kontaktu mezi matkami, bývalými uživatelkami návykových látek, a jejich dětmi v prostředí služeb zajišťující asistované kontakty
Černá, Adéla ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Východiska: Ženy se při užívání návykových látek setkávají s problémy jako jsou stigmatizace, diskriminace, nebo menší sociální podpora. Když se žena stane matkou, její negativní vnímání okolím se stupňuje. Praxe ukazuje, že selhání ženy - uživatelky návykových látek v roli matky, vede k odebrání dítěte z její péče a v době její léčby závislosti dochází k přerušení kontaktu s dítětem. Opětovný zájem matky o dítě je zatížen komplikovanou minulostí spojenou s odebráním dítěte z péče matky, konfliktem rozvádějících se rodičů, obavou pečujících osob o dítěte, nebo nedůvěrou dítěte k matce. V tento moment je možné se obrátit na organizace, které jsou kompetentní problematiku řešit a zajišťují asistenci při kontaktu dítěte s rodičem. Cíle: Cílem diplomové práce je zjistit, jakým způsobem probíhá navazování kontaktu mezi matkami, které úspěšně absolvovaly léčbu závislosti a jejich dětmi za využití služeb zajišťující asistované kontakty. Výzkumné otázky cílí na samotný proces opětovného navázání kontaktu mezi matkou - bývalou uživatelkou návykových látek a jejím dítětem za přítomnosti služeb zajišťujících asistované kontakty. V procesu asistovaného kontaktu se výzkum zaměřuje na přítomnost překážek, které by mohly průběh kontaktu komplikovat a jejich následný popis. Metodika: Celý výzkum byl proveden...
|
|
|
Syndrom zavrženého rodiče u bývalých uživatelů služeb Ambulantně terénního centra Domu tří přání
Krejčová, Michala ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
Práce se zabývá syndromem zavrženého rodiče a propojuje jej s rozchodem rodičů, respektive s jejich zpracováním rozchodu. Dále se zabývá vybranými možnostmi práce, konkrétně prací s rodiči v konfliktu a samotnou prací s rodinou při výskytu syndromu. Teoretickou část práce tvoří kapitola o rozchodu rodičů a kapitola o syndromu zavrženého rodiče. Praktická část obsahuje popis výzkumu, jeho vyhodnocení a závěry. Hlavním cílem výzkumu je zmapování situace rodiny, která vedla ke vzniku syndromu z pohledu zavržených rodičů. Syndrom zavrženého rodiče je pro společnost vysoce rizikový a jeho výskyt ani následky nejsou zanedbatelné. Aktuálnost tématu je daná i velkým počtem rozchodů a rozvodů v naší společnosti.
|
|
|
Asistovaný kontakt s dětmi
Nováková, Jana Evelína ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Asistovaný kontakt s dětmi Cílem této práce je popsat nový fenomén sociální práce a tj. asistovaný kontakt s dětmi. V teoretické části práce jsem se věnovala oblastem, které s asistovaným kontaktem rodiče s dítětem souvisejí a které rodiče řeší nejčastěji. Věnovala jsem se definování rodičovské odpovědnosti a zájmu dítěte, které se jsou popsány v legislativě nebo v úmluvách. V návaznosti na to jsem se zaměřila na rozvod, a jaké obranné mechanismy může mít dítě na rozpad rodiny a jak je schopné se tomu přizpůsobit. Také co může nastat, pokud je dítěti odepřeno vídat se s druhým rodičem po rozpadu rodiny, je zde popsán syndrom zavrženého rodiče, který s tímto tématem souvisí. Dále je popsáno, jaké jsou možnosti řešení problematického kontaktu rodiče s dítětem (dohoda rodičů, rozhodnutí soudu a rodinná mediace). Dále je definovaný asistovaný kontakt. Za jakých okolností k němu dochází, jaké jsou jeho druhy, funkce a jeho průběh. Dále jsou uvedené příklady organizací, které se zabývají asistovaným kontaktem. Možné příklady řešení problematického vztahu mezi rodiči, které fungují v zahraničí. V praktické části jsem provedla průzkum metodou anonymního dotazníkového šetření, kde jsem zmapovala názor odborníků, kteří jsou přítomni u asistovaného kontaktu na to, jak probíhá asistovaný kontakt, jaké služby nabízejí,...
|
|
|
Asistovaný kontakt s dětmi
Nováková, Jana Evelína ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Asistovaný kontakt s dětmi Cílem této práce je popsat nový fenomén sociální práce a tj. asistovaný kontakt s dětmi. V teoretické části práce jsem se věnovala oblastem, které s asistovaným kontaktem rodiče s dítětem souvisejí a které rodiče řeší nejčastěji. Věnovala jsem se definování rodičovské odpovědnosti a zájmu dítěte, které se jsou popsány v legislativě nebo v úmluvách. V návaznosti na to jsem se zaměřila na rozvod, a jaké obranné mechanismy může mít dítě na rozpad rodiny a jak je schopné se tomu přizpůsobit. Také co může nastat, pokud je dítěti odepřeno vídat se s druhým rodičem po rozpadu rodiny, je zde popsán syndrom zavrženého rodiče, který s tímto tématem souvisí. Dále je popsáno, jaké jsou možnosti řešení problematického kontaktu rodiče s dítětem (dohoda rodičů, rozhodnutí soudu a rodinná mediace). Dále je definovaný asistovaný kontakt. Za jakých okolností k němu dochází, jaké jsou jeho druhy, funkce a jeho průběh. Dále jsou uvedené příklady organizací, které se zabývají asistovaným kontaktem. Možné příklady řešení problematického vztahu mezi rodiči, které fungují v zahraničí. V praktické části jsem provedla průzkum metodou anonymního dotazníkového šetření, kde jsem zmapovala názor odborníků, kteří jsou přítomni u asistovaného kontaktu na to, jak probíhá asistovaný kontakt, jaké služby nabízejí,...
|
|
|
Syndrom zavrženého rodiče u bývalých uživatelů služeb Ambulantně terénního centra Domu tří přání
Krejčová, Michala ; Stretti, Sylvie (vedoucí práce) ; Kaňák, Jan (oponent)
Práce se zabývá syndromem zavrženého rodiče a propojuje jej s rozchodem rodičů, respektive s jejich zpracováním rozchodu. Dále se zabývá vybranými možnostmi práce, konkrétně prací s rodiči v konfliktu a samotnou prací s rodinou při výskytu syndromu. Teoretickou část práce tvoří kapitola o rozchodu rodičů a kapitola o syndromu zavrženého rodiče. Praktická část obsahuje popis výzkumu, jeho vyhodnocení a závěry. Hlavním cílem výzkumu je zmapování situace rodiny, která vedla ke vzniku syndromu z pohledu zavržených rodičů. Syndrom zavrženého rodiče je pro společnost vysoce rizikový a jeho výskyt ani následky nejsou zanedbatelné. Aktuálnost tématu je daná i velkým počtem rozchodů a rozvodů v naší společnosti.
|
|
|
Role asistovaného kontaktu v náhradní rodinné péči
FENCLOVÁ, Lucie
Abstrakt Klíčová slova: dítě, rodič, pěstouni, asistovaný kontakt, náhradní rodinná péče Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zjistit, jaké názory a postoje mají pěstouni na asistovaný kontakt. Zda jsou informovaní o možnostech tohoto zprostředkování, případně kolik dětí v pěstounské péči se se svým biologickým rodičem setkává. Dále má být zjišťováno, jak se o možnosti asistovaného kontaktu pěstouni dozvěděli a zda je tato služba využívána v současnosti, či zda bude pěstouny využita v budoucnu. V rámci této práce byla stanovena jedna výzkumná otázka, která je v souladu se stanoveným cílem práce. Otázka zní: Obávají se rodiče mající dítě v pěstounské péči o ztrátu dítěte ve vztahu k asistovanému kontaktu? Z metodologického hlediska byl aplikován kvalitativní výzkum. Technikou pro terénní sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výsledky výzkumu byly vyhodnocovány metodou vytváření trsů. Dosažené výsledky se v mnoha částech shodují s odbornou literaturou, ale byly zjištěny i nové skutečnosti. Z výzkumu vyplynulo 7 trsů, které se ukázaly jako společné a byly popisovány ve výpovědích více komunikačních partnerů. V rámci výzkumu byla provedena sonda do života pěstounských rodin, včetně nejintimnějších detailů jejich společného života. Bylo zjištěno, že většina pěstounů nepovažuje pěstounskou péči jako péči přechodnou, ale dítě vnímají téměř jako osvojené. Je pro ně těžké myslet na ztrátu dítěte či na setkání dítěte s biologickým rodičem. Výstupy diplomové práce mohou posloužit jako podklad pro další studie a výzkumy v této oblasti. Mohou být použity také jako výukový či podpůrný materiál v předmětech sociálního zaměření.
|
host ::
RSS.