|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Praxe násilí v arménské genocidě
Jandák, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Frankl, Michal (oponent)
Tato diplomová práce věnována analýze příčin a průběhu arménské genocidy (1915 - 1916) na centrální a provinční úrovni. První část textu zkoumá tento fenomén obecně z perspektivy politických a sociálních dějin. Zde je pro interpretaci příčin likvidace arménského obyvatelstva osmanskou vládou brán za klíčový vznik konfliktního prostředí, které ji učinilo myslitelnou. Při interpretaci tohoto procesu je kladen důraz na utváření moderních polických stran, přechod od dynastického pojetí legitimity panství k etnicko-demokratickému konceptu a na roli zvýšené míry násilí ve veřejném prostoru v době mezinárodních konfliktů. Po analýze centrálního rozhodovacího procesu se text zaměřuje na stručné shrnutí obecného průběhu "Velké pohromy" v Osmanské říši s důrazem na kroky centrální vlády v Istanbulu. Druhá část práce se zabývá tím, jak byla genocidní politika uváděna do praxe v provinčních městech Mezreh a Harpút. Tento oddíl práce čerpá zejména z pramenů, které po sobě zanechala komunita zahraničních misionářů a americký konzul. Průběh vyhlazování a deportací v regionu značně ulehčil kolaps důvěry mezi arménským a muslimským obyvatelstvem následující po hledání zbraní v arménské komunitě a zatýkání jejích předáků osmanskými úřady. Samotná genocidní politiky byla posléze implementována vůči arménskému...
|
|
|
Vybrané principy normativního prostředí upravující práci novinářů v Turecké republice se zaměřením na § 301 tureckého zákoníku
Tkadlečková, Daniela ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Právo na svobodu projevu je jedním ze základních práv každé demokratické společnosti. Pokud se Turecká republika stane součástí Evropské unie, jakéhosi symbolu dodržování lidských práv a svobod, bude muset v rámci předvstupních rozhovorů prokázat svou schopnost přetvořit nevlídné prostředí práce tureckých novinářů na takové, které by odpovídalo evropským standardům. Analýza paragrafu 301 zohledňuje pouhý zlomek problému na rozsáhlém poli turecké žurnalistiky. Tato studie se však zabývá celkovým vývojem existence paragrafu 301, který zakazuje veřejné hanobení tureckého národa, republiky či státních a bezpečnostních složek. Jsou sledovány jednotlivé novelizace tohoto paragrafu, dílčí soudní procesy obžalovaných novinářů a dopad paragrafu 301 na vnímání a chování tureckých nacionalistů, kteří ve jménu ochrany republiky útočí na novináře stíhané dle tohoto paragrafu. Studie rovněž poukazuje na uchopení problematiky paragrafu 301 evropskými institucemi pro ochranu práv a svobod lidí, potažmo Evropskou unií. Skrze paragraf 301 je rovněž zdůrazněna rozdílná povaha Turecké republiky oproti státům EU, kdy jsou vlastenecky laděná zákonná opatření pouhým vyústěním typického tureckého charakteru.
|
|
|
The main factors that influenced the Turkish-Armenian relations
Volochová, Lucia ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Práce se zabývá dvěma faktory, které zhoršily vztahy Turecka a Arménie. Cílem této práce je jejich analýza. Prvním vážným faktorem jsou události z období první světové války spácháné tehdejší Osmanskou říší na arménském obyvatelstvu, známé jako arménská genocida, kterou Turecko popírá už téměř sto let. Arméni žádají od Turecka oficiální uznání genocidy. Druhým sporným bodem je hranice mezi Tureckem a Arménií, která byla uzavřena jako odpověď na arménskou agresi na ázerbájdžánském území v konfliktu o Náhorní Karabach. Navzdory tomu, že válka skončila, mírová smlouva nebyla dosud ratifikována. I když došlo k určitému vývoji ve snaze zlepšit vztahy zmíněných zemí, jejich vztahy jsou stále na bodu mrazu a není ani patrný náznak změny k lepšímu.
|
|
|
Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
Kotásková, Tereza ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Nevyřešený spor o Náhorní Karabach, jehož území si z etnických a historických důvodů nárokuje jak Ázerbádjžán, tak Arménie, a nevyjasněné turecko-arménské vztahy jsou hlavními zdroji nestability jižního Kavkazu. Turecko uzavřelo svou hranici s Arménií jako výraz solidarity s Ázerbájdžánem během války o Náhorní Karabach na počátku devadesátých let. Tato válka skončila pro Ázerbájdžán vojenskou porážkou a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Když proto Turecko a Arménie podepsaly v roce 2009 protokoly o normalizaci vztahů, vyvstaly naděje, že to bude mít pozitivní dopad i na řešení karabašského konfliktu. Pokud by byly tyto protokoly ratifikovány, tento předpoklad by se pravděpodobně naplnil. K ratifikaci ovšem doposud nedošlo a s přihlédnutím k dalším faktorům se nedá v blízké budoucnosti očekávat významný posun ani v jedné záležitosti.
|
host ::
RSS.