|
|
Studium genetické diverzity kolonií Pectinatella magnifica (Leidy,1851)
MORAVCOVÁ, Vendula
Pectinatella magnifica je sladkovodním organismem ze skupiny mechovců, žijícím v prostředí oligotrofních a mezotrofních vod, ve kterých teplota během roku dosahuje 20°C. Poprvé byla nalezena a popsána Josephem Leidym v oblasti Philadelphie roku 1851. Ačkoliv je původním místem výskytu Severní Amerika, v současné době je známá jako invazní organismus i na dalších kontinentech. Zástupci druhu Pectinatella magnifica žijí v koloniích o charakteristickém kulovitém tvaru, díky němuž je snadno rozpoznatelná a identifikovatelná. Tyto kulovité kolonie jsou pokryty společenstvem zooidů, které produkují gelovitou hmotu vyplňující samotný útvar kolonie. Rozmnožování mechovců je záležitostí sexuální i asexuální, kdy nepohlavní rozmnožování převažuje nad pohlavním. Produktem nepohlavního rozmnožování jsou vnitřní pupeny, tzv. statoblasty, opatřené háčky, díky kterým se mohou přichytit na jakýkoliv podklad, což umožňuje snadnou distribuci i na velké vzdálenosti skrze jinak obtížný terén. Ačkoliv se jedná o starobylou skupinu s převahou nepohlavního, tudíž klonálního, rozmnožování, pohlavní rozmnožování hraje významnou úlohu pro udržení genetické variability a adaptaci novým podmínkám. Disertační práce je zaměřena na stanovení genetické diverzity kolonií odebraných na území jižních Čech a přilehlého okolí za použití technik molekulárních biologie. Pro zpracování genetických analýz byly použity dvě molekulární techniky, a to AFLP (Amplified Fragment Lenght Polymorphism) a ISSR (Inter Simple Sequence Repeat). Obě tyto techniky využívají univerzální primery za účelem stanovení podobnosti mezi jednotlivými organismy.
|
|
|
Phylogeography of temperate plant species with the focus on Central Europe
Daneck, Hana
Fylogeografie temperátních rostlinných druhů se zaměřením na střední Evropu Hana Daneck Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky Školitel: Prof. RNDr. Karol Marhold, CSc. Konzultant: Mgr. Tomáš Fér, Ph.D. Praha 2012 Abstrakt Tato práce přináší příspěvek k objasnění postglaciální historie temperátních rostlinných druhů v Evropě se zaměřením na zvláště zajímavou oblast - střední Evropu, pro kterou byly navrženy různé role v postglaciální historii současné evropské flory. První část práce shrnuje obecné pohledy a metodologické přístupy současné fylogeografie s ohledem na vývoj rozšíření druhů po poslední ledové době v Evropě. Diskutovány jsou i nejdůležitější aspekty fylogeografie evropských temperátních druhů. Druhá část se skládá ze tří souvisejících odborných článků, které se zabývají vybranými evropskými temperátními rostlinnými druhy, pro které byly sestaveny fylogeografické modely v celém rozsahu jejich součastného geografického areálu. Zvláštní zřetel byl věnován určení původu středoevropských populací a porovnání fylogeografie těchto druhů s dalšími dříve zveřejněnými studiemi, které byly zaměřeny na území Evropy.
|
|
| |
|
|
Geny rezistence obilnin proti houbovým chorobám a metody pro jejich detekci
Stuchlíková, Šárka ; Dumalasová, Veronika (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá možnostmi detekce genů rezistence k houbovým chorobám u původních evropských obilnin, jako jsou pšenice, ječmen, žito a oves. Podává přehled o nejdůležitějších genech rezistence pro šlechtění. Význam genů rezistence hodnotí na základě škodlivosti jednotlivých houbových chorob obilnin a také významu jednotlivých druhů obilnin. Popisuje možnosti detekce genů rezistence pomocí molekulárních markerů a srovnává různé typy molekulárních markerů. Hledá odpověď na otázku, ve kterých případech šlechtění na rezistenci a tedy i využití molekulárních markerů přináší největší užitek.
|
|
|
Population genetics of the fish tapeworm Wenyonia virilis (Caryophyllidea: Caryophyllaeidae) and its fish host Synodontis schall
JIRSOVÁ, Dagmar
The presented thesis consists of three papers/manuscripts (one published, one under review, one manuscript) on population genetic aspects of a host-parasite model, caryophyllidean tapeworm Wenyonia virilis and mochokid catfish Synodontis schall, in recently separated drainage basins, Lake Turkana and the Nile River. Three main topics are addressed herein: (i) intra- and inter-population genetic variability in and among hosts and parasites, (ii) comprehensive assessment of host model taxonomic status using multiple approaches, (iii) comparison of parasite intraspecific phenotypic with population genetic pattern. Two different genetic markers were applied to address these topics mtDNA (coxI) and whole genome scanning method (AFLP).
|
|
|
Phylogenetic Studies in the Polyploid Genus Curcuma L.
Záveská, Eliška ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Schmickl, Roswitha Elisabeth (oponent) ; de Boer, Hugo (oponent)
1 Fylogenetické studie polyploidního rodu Curcuma L. SOUHRN Tato práce je souhrnem mých dosavadních molekulárních studií rodu Curcuma, které probíhaly od roku 2007, a je těsně propojena s dříve započatými studiemi tohoto rodu z hlediska jeho taxonomie a nomenklatury (Jana Leong-Škorničková, od roku 2000). Rod Curcuma patří díky své obrovské genetické rozmanitosti mezi nejproblematičtější rody v rámci čeledi Zingiberaceae. Velká část této rozmanitosti vznikla díky speciačním procesům jako je hybridizace či polyploidizace. Neboť z povahy hybridizačních (ale i polyploidizačních) procesů jsou druhy rodu Curcuma často provázány síťovitými vztahy (narozdíl od běžných allopatrických speciačních procesů, kdy jeden druh vzniká pozvolným vylišením z jednoho předka), tyto vztahy lze zpětně odhalit zejména za použití tzv. molekulárních markerů. Náplní této práce je odhalení genetických vztahů v rámci rodu Curcuma a v rámci jeho jednotlivých vývojových linií, za účelem objasnění dlouhodobě nevyřešených taxonomickych otázek. První část práce je věnována obecnému úvodu shrnujícímu současný stav poznání rodu Curcuma a předchází části druhé, ve které jsou prezentovány čtyři případové studie. Jsou zde popsány základní charakteristiky rodu Curcuma, zejména znaky morfologické a cytologické, současné geografické rozšíření, či...
|
|
|
Ecological and evolutionary consequences of edaphic differentiation in plant polyploid systems
Kolář, Filip ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Krahulec, František (oponent)
Předkládaná práce se zabývá evolučně ekologickými důsledky souhry mezi procesy edafické specializace a genomové duplikace (polyploidizace). Obecné hypotézy byly testovány pomocí širokého spektra ekologických, karyologických a molekulárních metod na třech modelových systémech krytosemenných rostlin (ploidně variabilní druhy nebo druhové komplexy vyskytující se na běžných i edaficky zvláštních substrátech jako hadce a vápence). V případě Knautia arvensis agg. (Caprifoliaceae) se podařilo detekovat ve střední Evropě zvláštní kryptickou diploidní skupinu vázanou na hadcové a vápencové výchozy, které zřejmě sloužily jako její refugia v průběhu dramatických změn v Holocénu (šíření lesa, člověkem podmíněné změny krajiny). Tyto refugiální populace navíc vykazovaly silný evoluční potenciál jak dokládá jejich nedávná polyploidizace a únik nového tetraploidního cytotypu za hranice hadcového refugia prostřednictvím hybridizace s okolními populacemi. Přežívání obou cytotypů Knautia na hadcové půdě bylo usnadněno tolerancí k hlavním chemickým stresovým faktorům hadců (vysoká koncentrace niklu a nízký poměr vápníku ku hořčíku). Ve skupině Galium pusillum agg. (Rubiaceae) byla odhalena překvapivě vysoká cytologická, ekologická a taxonomická diverzita v dříve zaledněných oblastech západní a severní Evropy. Hlavními...
|
|
|
Phylogeography of temperate plant species with the focus on Central Europe
Daneck, Hana
Fylogeografie temperátních rostlinných druhů se zaměřením na střední Evropu Hana Daneck Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky Školitel: Prof. RNDr. Karol Marhold, CSc. Konzultant: Mgr. Tomáš Fér, Ph.D. Praha 2012 Abstrakt Tato práce přináší příspěvek k objasnění postglaciální historie temperátních rostlinných druhů v Evropě se zaměřením na zvláště zajímavou oblast - střední Evropu, pro kterou byly navrženy různé role v postglaciální historii současné evropské flory. První část práce shrnuje obecné pohledy a metodologické přístupy současné fylogeografie s ohledem na vývoj rozšíření druhů po poslední ledové době v Evropě. Diskutovány jsou i nejdůležitější aspekty fylogeografie evropských temperátních druhů. Druhá část se skládá ze tří souvisejících odborných článků, které se zabývají vybranými evropskými temperátními rostlinnými druhy, pro které byly sestaveny fylogeografické modely v celém rozsahu jejich součastného geografického areálu. Zvláštní zřetel byl věnován určení původu středoevropských populací a porovnání fylogeografie těchto druhů s dalšími dříve zveřejněnými studiemi, které byly zaměřeny na území Evropy.
|
|
|
Biology, ecology and invasion characteristics of Campylopus introflexus in the Czech Republic
Mikulášková, Eva ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tribsch, Andreas (oponent) ; Kučera, Jan (oponent)
A B S T R A K T ( I N C Z E C H ) Ekologický a ekonomický dopad invazních rostlin na přirozené ekosystémy je předmětem mnoha studií, avšak invazní mechorosty jsou studovány pouze okrajově. Campylopus introflexus (Hedw.) Brid. je nejvýznamnější invazní druh mechorostu v Evropě. Pochází z jižní polokoule a v Evropě byl poprvé zaz- namenán v roce 1941 na Britských ostrovech, odkud se postupně šíří směrem na východ. První údaj z České republiky pochází z roku 1988. V rámci této práce bylo zjištěno, že v roce 2006 bylo v České republice známo přes 70 lokalit, v roce 2011 už bylo známo více než 100 lokalit. Dále je ukazováno, že Česká republika byla kolonizována opakovaně pomocí gener- ativních spor, všechny populace mají unikátní genotyp. Populace mají malou genetickou variabilitu, genetická diverzita v rámci České republiky není ko- relována s geografickou pozicí ani s žádnou ze sledovaných proměnných prostředí. V rámci jemného měřítka jedné dílčí lokality se rozšiřuje pomocí vegetativních diaspor, zatímco pro šíření na větší vzdálenosti využívá gener- ativní spory. Ve střední Evropě C. introflexus preferuje jehličnaté prosvětlené lesy, zvláště monokultury smrku či borovice. Druh kolonizuje paseky, břehy cest, okraje porostů a narušená rašeliniště. Na těchto místech může tvořit...
|
|
|
Phylogeography of temperate plant species with the focus on Central Europe
Daneck, Hana ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Štech, Milan (oponent) ; Tremetsberger, Karin (oponent)
Phylogeography of temperate plant species with the focus on Central Europe Ph.D. Thesis Hana Daneck Charles University Prague Faculty of Science Department of Botany Supervisor: Prof. RNDr. Karol Marhold, CSc. Consultant: Mgr. Tomáš Fér, Ph.D. Praha 2012 2 Souhrn Tato práce přináší příspěvek k objasnění postglaciální historie temperátních rostlinných druhů v Evropě se zaměřením na zvláště zajímavou oblast - střední Evropu, pro kterou byly navrženy různé role v postglaciální historii současné evropské flory. První část práce shrnuje obecné pohledy a metodologické přístupy současné fylogeografie s ohledem na vývoj rozšíření druhů po poslední ledové době v Evropě. Diskutovány jsou i nejdůležitější aspekty fylogeografie evropských temperátních druhů. Druhá část se skládá ze tří souvisejících odborných článků, které se zabývají vybranými evropskými temperátními rostlinnými druhy, pro které byly sestaveny fylogeografické modely v celém rozsahu jejich součastného geografického areálu. Zvláštní zřetel byl věnován určení původu středoevropských populací a porovnání fylogeografie těchto druhů s dalšími dříve zveřejněnými studiemi, které byly zaměřeny na území Evropy. Článek 1: Phylogeographic pattern of the European forest grass species Hordelymus europaeus: cpDNA evidence. [Fylogeografická studie evropské temperátní...
|
host ::
RSS.