|
|
Proměny příměstské krajiny od 90. let 20. století do současnosti
Burešová, Nikola
Bakalářská práce se zabývá proměnami příměstské krajiny od 90. let 20. století po současnost. Popisuje zásadní proměny příměstské krajiny, které jsou typické pro 90. léta 20. století a blíže představuje proces suburbanizace jako současný problém. Práce obsahuje také obecný historický vývoj krajiny, vymezení základních zón města, zásady tvorby veřejného prostoru v obytné ploše a prezentaci realizací z České republiky a zahraničí, které s tématem souvisí. Návrhová část obsahuje řešení zájmové plochy, která je definována územním plánem k zástavbě a je součástí ulice Příční, ve městě Letovice. Celá plocha se potýká s nekontrolovatelně šířící se zástavbou na úkor zemědělské půdy. Plocha nemá žádnou koncepci a myšlenku pro vytvoření veřejného prostranství pro obyvatele a současné vybavení je velmi chudé a nedostačující.
|
|
| |
|
|
Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza
Korábková, Kateřina ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Cílem této práce nazvané Proměny Revolver Revue (1990-2000) a její kritická analýza je zmapování podoby a vývoje kulturního časopisu Revolver Revue včetně jeho Kritické Přílohy Revolver Revue v první porevoluční dekádě s přihlédnutím k podobě jeho literární kritiky, která se silně podílela na jeho vnímání. Časopis zásadním způsobem ovlivnila jeho undergroundová minulost a zkoumané období devadesátých let je časem výrazných společensko-politických a kulturních změn, proto je v práci připomínán dobový kulturní a mediální kontext. Pro získání představy o roli časopisu a jeho proměnách viděných zvenčí jsou v práci zahrnuty ohlasy z dobového tisku. Teoretická část se zabývá pojmem literární kritiky, která souvisí jednak s otázkami po hledání role kritiky v devadesátých letech, jednak nastiňuje mnohost různých pohledů, chápání a přístupů. Oddíl věnovaný Kritické Příloze pak zahrnuje analýzu několika vybraných kritických textů s cílem přiblížit, jaká byla podoba kritiky, kterou časopis publikoval. Součástí práce jsou také rozhovory se šéfredaktorkou časopisu Terezií Pokornou a jedním z jeho zakladatelů Jáchymem Topolem, které jsou nejen zdrojem informací, nýbrž i zajímavou sondou do samotné redakce časopisu. Zároveň také slouží ke konfrontaci mediálního obrazu časopisu.
|
|
|
Transformace československého regionálního denního tisku: na příkladu deníku Jihočeská pravda
Volfová, Eliška ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá transformačním procesem v Československé republice na začátku 90. let 20. století. Konkrétně autorka zkoumá proces proměny regionálního denního tisku. Tisk (stejně jako další média) prošel zásadní přeměnou v důsledku změny politického systému na sklonku roku 1989. Zatímco po většinu 2. poloviny 20. století byly regionální noviny institucemi vlastněnými a řízenými státem (resp. státními orgány), během 90. let přecházely do soukromého vlastnictví. Tento přechod se autorka snaží zachytit na konkrétním příkladu jihočeského krajského tisku - deníku Jihočeská pravda. Nejprve se věnuje podobě a charakteristice novin před rokem 1989 (resp. mezi lety 1985- 1989), včetně stručného nastínění fungování novin v době cenzurních opatření a dohledu vydavatele - Krajského výboru Komunistické strany Československa. Poté zachycuje zobrazení "sametové revoluce" na stránkách deníku Jihočeská pravda a první kroky novin směrem k odpoutání se od dosavadního vydavatele (listopad- prosinec 1989). V poslední části práce sleduje způsob přechodu deníku k soukromým vydavatelům, včetně zachycení fenoménu zahraničních vlastníků českého regionálního tisku. Bakalářská práce končí částečným dovršením tohoto procesu v roce 1993, kdy deník vychází jako Českobudějovické listy.
|
|
|
Proměna regionálního tisku v počátcích 90. let 20. století - Českobudějovicko
Zemanová, Martina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Proměna regionálního tisku v počátcích 90. let 20. století - Českobudějovicko" popisuje situaci regionálního a lokálního tisku v okrese České Budějovice na počátku 90. let 20. století. Byly sledovány změny regionálního a lokálního tisku (z hlediska obsahu, vlastníků, inzerce a pod.). Práce je rozdělena do kapitol podle typu periodika a jeho cílové skupiny. Také byl popsán vznik Syndikátu jihočeských novinářů. Regionální a lokální tisk je představován v kontextu historie a poměrech v regionu.
|
|
|
Kauza úmrtí Josefa Odložila v českém tisku
Štěpánková, Jana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Kauza úmrtí Josefa Odložila v českém tisku" pojednává o okolnostech smrti atleta Josefa Odložila, bývalého manžela sportovní gymnastky Věry Čáslavské. Zabývá se jeho potyčkou se synem Martinem Odložilem, následnou smrtí Josefa Odložila, soudními procesy a prezidentskou milostí pro Martina Odložila. Cílem práce je na základě komparativní analýzy porovnat, jak bylo o těchto událostech referováno v dobovém denním tisku. Analyzována jsou čtyři zvolená periodika - Blesk, Mladá fronta DNES, Rudé právo/Právo a Sport. Dle jednotlivých událostí jsou vymezena čtyři sledovaná období: 7. 8. - 1. 10. 1993, 17. 7. - 14. 8. 1996, 22. 11. - 20. 12. 1996 a 17. 1. - 14. 2.1997. Analýza se zaměřuje na počty článků v jednotlivých denících a sledovaných obdobích. Dále sleduje první zmínku o vybraných událostech, počty fotografií, počty výskytu článků na titulních stranách deníků a četnost využití České tiskové kanceláře. Z hlediska obsahu se analýza u článků soustředí na zvolené titulky, obsahové zaměření a způsob zachycení událostí, komentáře redaktorů, výpovědi zúčastněných a použité jazykové prostředky. Věnuje se také speciálním rubrikám a přílohám deníků. Analýza představuje rozdílný způsob informování v bulvárních a seriózních denících.
|
|
|
Konstituování literárního časopisu Host v 90. letech 20. století
Kebzová, Barbora ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová magisterská práce mapuje konstituování, podobu a vývoj literárního časopisu Host v devadesátých letech dvacátého století. Konkrétně jsou v práci zkoumána všechna čísla časopisu, která vyšla v období mezi lety 1989 a 1997. Zvláštní důraz je v diplomové práci kladen na literárně-kritické texty, které byly v průběhu zkoumaného období publikovány v rubrice Margiana. Teoretická část práce komplexně představuje historii časopisu, zaměřuje se také na transformaci médií po listopadu 1989 a na literárně zaměřenou časopiseckou produkci devadesátých let. Pozornost je v diplomové práci věnována také značně proměnlivé periodicitě časopisu mezi lety 1989 až 1997, zmíněni jsou i stálí redaktoři a šéfredaktoři listu v tomto období. Práce se dále zabývá etablováním rubrik časopisu na počátku devadesátých let a grafickou podobou jednotlivých čísel časopisu. Stěžejní částí práce je analýza rubriky Margiana, ve které byly v devadesátých letech publikovány především literárně-kritické a publicistické texty. S pomocí kvantitativní obsahové analýzy rubriky je v práci odhalena její žánrová a tematická skladba, vývoj rubriky i nejčastější autoři příspěvků. Podoba literárně- kritických textů rubriky je představena analýzou šesti vybraných recenzí různých autorů. Součástí práce je také rozhovor s šéfredaktorem...
|
|
|
Nepraví hrdinové. Odstraňování komunistických pomníků v Praze po roce 1989
Homutová, Ludmila ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Nepravíhrdinové.Odstraňováníkomunistickýchsochporoce1989 Anotace: Tato diplomová práce se bude zabývat pomníky propagujícími ideologii komunismu, které byly těsně po Sametové revoluci a dále v 90. letech odstraněny či přemístěny ve snaze symbolicky odvrhnout právě skončivší režim. Nejprve nastíní historický kontext a na základě veřejných projevů politiků a dobových periodik popíše společenský diskurz týkající se, jak vztahu ke komunismu, tak představ, jak má vypadat režim nový. Posléze se bude věnovat teorii historické paměti, míst paměti a jejich proměně a přepisování. Rušení pomníků zatížených komunistickou ideologií následně srovná s ikonoklasmy, které provázely jiné revoluce. V ústřední části bude práce sledovat několik případů odstraněných pomníků - soch vůdců a hrdinů, ustavujících událostí, i arfefaktů - symbolů. Pokusí se postihnout za jakých okolností jednotlivé pomníky zmizely z veřejného prostoru a charakterizovat, jak přispěly tyto události i jejich samotné odtranění k formování historické paměti a to i v kontextu pomníků, které vznikly po roce 1989 a mají na dobu komunistické totality upomínat. Poukáže také na stále stojící pomníky, vzniklé v rozmezí 1948-1989, jež vzbuzují i v dnešní době diskuzi o svém osudu a zmíní, jakým způsobem se vyrovnávali a vyrovnávají s komunistickým pomníkovým...
|
|
|
Coming out náctiletých queer hrdinů v současném evropském filmu
Hosenseidl, Radek ; BENDOVÁ, Helena (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá podobnostmi zobrazování coming outu v současném
evropském filmu se zaměřením na náctileté mužské queer hrdiny. Vychází přitom
z chápání coming outu jako sociologického fenoménu s obvyklými modely
průběhu, přičemž připouští jeho různorodost jak v žité realitě, tak ve filmovém
zpracování. Klade si za cíl vysledovat možné podobné prvky filmů zachycujících
tento proces - opakující se narativní postupy, témata, postavy a motivy, přičemž
prostřednictvím analýz tří vybraných filmů reflektuje význam coming outového
narativu v rámci širšího filmového vyprávění.
|
|
|
Inscenace děl Franze Kafky režisérské generace přelomu 80. - 90. let v širším kontextu alternativní kultury
Pavelková, Tereza ; AUGUSTOVÁ, Zuzana (vedoucí práce) ; SCHLEGELOVÁ, Martina (oponent)
Magisterská diplomová práce se zabývá přijímáním osobnosti a díla Franze Kafky generací režisérů přelomu 80. a 90. let. Řeší především otázku, co pro tyto tvůrce Kafkovo dílo znamenalo, jaké téma pro ně reprezentovalo a jakým způsobem se v jejich adaptacích odrážely složité společensko-politické poměry socialistického Československa v období normalizace. V první kapitole práce reflektuje dobový společenský a kulturní kontext a přitom se zaměřuje na postavení divadla a hnutí studiových divadel, která patřila do proudu tehdejší alternativní kultury. Druhá kapitola pak zachycuje recepci Franze Kafky do roku 1989 a obsahuje také literární interpretaci jeho díla, z níž vychází hlavní část práce. Tu tvoří analýzy inscenací Amerika (1985, J. A. Pitínský), Proces (1989, Arnošt Goldflam), Přeměna (1988, Petr Lébl) a Zpěvačka Josefína a její bratři (1989, Petr Lébl), v nichž docházím k závěru, že Kafkovo dílo zkoumané generaci sloužilo k vyjádření dobového existenciálního pocitu jedince v totalitní společnosti. Poslední kapitola pojednává o inscenaci Touha stát se indiánem (1991, J. A. Pitínský), která vznikla po převratu, a ukazuje, jak se proměňuje divadelní interpretace Franze Kafky na sklonku totality.
|
host ::
RSS.