|
| |
|
|
Vliv NRA na soudní rozhodnutí v případu D.C. v. Heller
Bastlová, Renée ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o zlomovém soudním případu z roku 2008, který se zabýval zákazem zbraní na úrovni města. V tomto případu bylo poprvé v historii druhého dodatku rozhodnuto ve prospěch tzv. individuálního práva držet zbraň, a to konkrétně za účelem sebeobrany. Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických říká, že "Dobře udržované milice jsou nezbytné k zabezpečení svobodného státu, právo lidu vlastnit a nosit zbraně nebude porušeno." Existují dvě interpretace tohoto dodatku. Jedna strana sporu tvrdí, že druhý dodatek zajišťuje individuální právo držet zbraň. Ta druhá, že druhý dodatek zajišťuje právo držet zbraň pouze v souvislosti s domobranou. NRA, jež je jednou z nejsilnějších lobbistických skupin v USA, prosazuje individuální právo držet zbraň. Součástí práce je analýza způsobu lobbování NRA a projevů tohoto lobbingu. Zkoumá, do jaké míry Nejvyšší soud Spojených států amerických a jeho soudci kopírovali myšlenky NRA v tomto soudním případu. Cílem práce je pomocí dlouhodobě prosazovaných argumentů této organizace, které se objevují v tzv. amicus curiae brief určit shodu s argumenty stanoviska Nejvyššího soudu. Z mé provedené analýzy vyplývá, že NRA nestála za vznikem tohoto soudního případu. Bez její dlouholeté kampaně by však případ nemohl vzniknout a soud by zajisté nerozhodl...
|
|
|
Odsouzeno k fiasku: otázka držení zbraní ve 113. Kongresu
Šollová, Gabriela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl zjistit, z jakého důvodu nesupěly návrhy zákona o držení zbraní z počátku roku 2013 ve 113. Kongresu. V první části se zaměřuje na prezidenta Baracka Obamu jakožto iniciátora debaty o držení zbraní na federální úrovni, konkrétně hlavně ve 113. Kongresu. Práce je založena na předpokladu, že přímý vliv prezidenta v legislativních otázkách je velmi malý, nebo žádný, ale že má tento úřad vliv na to, co se na federální úrovni řeší intenzivněji a co méně. Z tohoto důvodu se v první části práce pokusím shrnout kulturně- historický kontext držení zbraní v USA. Tato část se snaží čtenáři poskytnout základní rámec pro lepší porozumění celé problematice a určit míru důležitosti tématu v rámci americké kultury. Druhá kapitola analyzuje Obamův postoj k držení zbraní a jeho reakce na útoky v době, kdy již působil v prezidentském úřadu a dále se tato část pokouší určit, v čem byl útok v Sandy Hook natolik odlišný od ostatních, že tentokrát vedl k reálným pokusům o změnu v otázce držení zbraní na federální úrovni. Třetí, poslední a zároveň nejrozsáhlejší část práce, se věnuje 113. Kongresu a legislativním návrhům ohledně držení zbraní. Rozebírá jednotlivé návrhy, průběh hlasování o těchto návrzích a pokouší se rozklíčovat zásadní aktéry a jejich pravé pohnutky. Analyzuje tyto...
|
host ::
RSS.