|
|
Analýza (re)produkce kánonu (dějin) architektury 20. století
Brůhová, Klára ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce Analýza (re)produkce kánonu (dějin) architektury 20. století se věnuje tématu architektonickému kánonu a především kritické reflexi principů jeho utváření. Práce představuje teoretická východiska i argumentaci objevující se v zahraničních i tuzemských textech (publikovaných od druhé vlny feminismu po současnost), které na architektonický kánon a výklad dějin architektury nahlíží kriticky - především prizmatem genderu. Analytická část práce se soustředí na kvantitativní a kvalitativní obsahovou analýzu sylabů k přehledovým kursům dějin architektury vyučovaným na českých vysokých školách, přičemž cílem je najít odpověď na výzkumnou otázku: Jak se na vysokých školách v České republice učí/vykládají dějiny architektury 20. století - a do jaké míry jde o dějiny zohledňující tvůrčí přínos žen, resp. o dějiny kritické? Klíčová slova Dějiny architektury, gender, feminismus, kánon, architektura 20. století, architektky, vzdělávání
|
|
|
Moderní architektura ve Slaném
Pučerová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomantka zpracuje uměleckohistorickou monografii architektury 1. poloviny 20. století ve Slaném. Nejprve stručně nastíní urbanistický a architektonický vývoj města od jeho počátků do konce osmnáctého století a podrobněji ve století devatenáctém. Tato část práce by měla vyústit ve stanovení souhrnných charakteristik města a identifikaci těch, které mohly pozitivně i negativně determinovat vstup moderní architektury do historického prostředí. Jádro práce pak vytváří kapitoly o období let 1900-1918 a 1918-1950, postavené na analýze a interpretaci vybraných staveb. Diplomantka při tom bude sledovat, jaké obsahy a ambice město s moderní architekturou spojovalo a jaké formy na sebe bral svár tradice a modernity. Pokusí se při tom nalézt i takové aspekty vztahů architektury malého města a centra, které je možno zobecnit pro celé české prostředí v daném období. Prostřednictvím rekonstrukce meziválečné stavební činnosti slánských architektů a stavitelů na jedné a stavebníků na druhé straně ukáže vývoj lokální stavební kultury a umožní-li to prameny, přiblíží i dobové postoje veřejnosti k moderní architektuře. Součástí práce bude obrazová dokumentace analyzovaných staveb a prostorových struktur. Klíčová slova architektura 20. století, urbanismus, moderní architektura na malém městě, Slaný
|
|
|
Raná tvorba Martina Rajniše 1968 - 1986 v kontextu Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL)
Staňková, Tereza ; Bendová, Eva (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na ranou tvorbu Martina Rajniše, úzce spjatou s jeho působením ve školce SIAL. První kapitola práce je věnována vzniku a náplni školky v rámci Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL), stejně tak jako předním představitelům obou dvou skupin. V druhé kapitole práce je již představena tvorba M. Rajniše v době svých postgraduálních let ve školce SIAL na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Třetí kapitola je věnována Rajnišově tvorbě v rámci Libereckého Stavoprojektu. Jeho prvním velkým projektem je návrh nákupního centra Prior 02, později Máj na Národní třídě v Praze, na kterém spolupracoval s Johnem Eislerem a Miroslavem Masákem, zakladateli ateliéru SIAL. Pro tuto dobu je stěžejní také Rajnišova spolupráce s architektem Michalem Brixem, který sám prošel školkou SIAL. Čtvrtá kapitola je spojena se zlomovým rokem 1986, kdy se M. Rajnišovi povedlo ve spolupráci s M. Brixem a Studiem Shape navrhnout výstavu Expo 86 v Kanadském Montrealu. Expo 86 mělo velký vliv na založení Rajnišova prvního vlastního ateliéru DA Studio ve stejném roce. Cílem práce je nalezení kontextů mezi ranou tvorbou Martina Rajniše a školkou SIAL. Jaký vliv měla školka SIAL na rané Rajnišovy projekty a s jakými architekty se díky ní Rajniš setkal a spolupracoval? V rámci představování...
|
|
|
Recepce a prosazování moderní architektury mimo centrum na příkladu Benešova a okolí
Chýlová, Lenka ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Diplomová práce je pojata jako monografie věnující se architektuře Benešova v první polovině dvacátého století. Důraz je kladen na recepci modernity a otázky spojené se vztahem centra a periferie. Po shrnutí vývoje architektury v Benešově jsou nastíněny dějiny české moderní architektury na příkladech z Benešova. Práce se dále soustředí na prosazování jednotlivých stylových vrstev moderní architektury v místním prostředí a pojednává monograficky přínos dvou vybraných osobností, Otakara Novotného a Aloise Mezery. Diplomantka se tímto pokouší rekonstruovat, jak jejich realizace ovlivnily místní stavební kulturu. V závěrečném shrnutí pak stanovuje specifika benešovské moderní architektury, které vyúsťují v obecnější odpovědi na otázky exponované v úvodu. Klíčová slova architektura 20. století, Benešov, regionální architektura, Otakar Novotný, Alois Mezera, Marcel Dusil, František Scharf
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
|
|
Brutalismus v architektuře 20. století a jeho didaktické využití
Křížová, Eliška ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se věnuje ikonám českého brutalismu, které jsou v současné době často předmětem diskuse. Snaží se čtenáři předložit ucelený pohled, který není omezen pouze technickým popisem samotné budovy, ale mapuje její stavbu od idey na papíře až po současný stav. Sleduje názorové proměny a pohled veřejnosti, který bývá často zakalen stigmatem doby, ve které stavby tohoto architektonického stylu vznikaly. Cílem práce je rozšířit povědomí o kvalitách brutalistní architektury mezi mladší generaci, která může v blízké budoucnosti o osudu těchto staveb rozhodovat. Tomuto účelu slouží didaktické zpracování určené pro studenty středních škol, které je se stavbami tohoto druhu seznámí blíže. KLÍČOVÁ SLOVA architektura, architektura 20. století, brutalismus, výuka architektury
|
|
|
Architekt Antonín Tenzer
Pučerová, Klára ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Dílo Antonína Tenzera zahrnuje tvorbu z období šesti desítek let v bouřlivých etapách vývoje československé architektury. Architekt je znám jako jeden z představitelů avantgardy a vrcholného funkcionalismu, autor fakultní nemocnice v Praze-Motole i dalších zdravotnických budov nebo hotelu Jalta, stavby spojované se socialistickým realismem. Ve své disertační práci jsem se pokusila zmapovat hlavní typologické okruhy, jimiž se Antonín Tenzer zabýval. Mým cílem bylo maximálně rozšířit portfolio známých staveb, na jehož základě jsem definovala architektova hlavní témata i aktuální problémy, na něž reagoval. Vycházela jsem především z dobových materiálů - publikovaných projektů, plánové dokumentace a spisů ze státních i soukromých archivů, jakož i z dílčí pozůstalosti, kterou mi zpřístupnila architektova rodina. V jednotlivých tematických okruzích jsem se zaměřila na Tenzerovy zásadní realizace a úspěšné soutěžní projekty, na které později navazoval a rozvíjel je. Kromě podnětů od spolupracovníků, aktuálních debat a význačných prací jsem hledala prvky a postupy, jimiž na architektonickou diskuzi autor zpětně působil sám. Sledovala jsem vliv historických událostí a společensko-politické situace na jeho tvorbu, například v období hospodářské krize problematiku bydlení a s ní související koncept nejmenšího...
|
|
|
Významné myšlenkové pozice a jejich zastánci v dějinách brněnské školy architektury
Obrtlík, Jan
During almost 100 years of architectural studies at the Brno University of Technology attended this scope number of extraordinary personalities. Many of these architects were advocates of original and pioneer theoretical approaches by which they influenced professional activities far behind the faculty borders. The paper presents a list of such oriented teachers and discusses more detailed few chosen opinions in their historical context.
|
host ::
RSS.