Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
Nedoslýchavý člověk v procesu edukace
Havelková, Pavlína ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem edukace nedoslýchavých lidí. Práce vychází z příslušné odborné literatury a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce shrnuje klasifikaci osob se sluchovým postižením, nedoslýchavost a její specifika. Dále se práce podrobněji zaměřuje na vzdělávání osob se sluchovým postižením a zabývá se vývojem vzdělávání těchto osob. Mimo jiné se zajímá i o legislativní opatření ve vztahu ke školství a konkrétně se zaměřuje na vzdělávání nedoslýchavých osob na různých typech a stupních škol. Teoretická část je zakončena popisem aktuální situace v České republice v kontextu vybraných oblastí vzdělávání osob s postižením sluchu. Praktická část sestává z výzkumného šetření provedeného pomocí rozhovorů, které jsou analyzovány výzkumnou metodou zakotvené teorie. Praktická část za pomoci výzkumného šetření zjišťuje, jaké postoje zaujímají nedoslýchaví lidé při studiu. Práce si klade za úkol zjistit, s jakými pozitivy a negativy se tito lidé setkávají při svém studiu. Výstupy výzkumného šetření poukázaly na jevy, které se ve školství objevují a jak je respondenti vnímají. Závěrem jsou shrnuty poznatky z výzkumu a literatury a formulována doporučení, jak podpořit úspěšný průběh vzdělávacího procesu.
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.