|
|
Odsun německého obyvatelstva z oblasti České Kanady v letech 1945-1952
BEZOUŠKOVÁ, Libuše
Bakalářská práce se zabývá tématem problematiky transferu německého obyvatelstva v období 1945-1952 z oblasti České Kanady v Jihočeském kraji. Práce sleduje nejen proměny demografické struktury obyvatelstva, ale také problematiku zaniklých obcí v důsledku budování hraničního pásma. Vedle historického kontextu je zde také sledována proměna České Kanady jakožto fyzicko-geografického prostoru. V neposlední řadě jsou autorkou analyzovány česko-německo-rakouské vztahy jakožto důležitý aspekt v současné zahraniční a ekonomické politice.
|
|
| |
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Požadavky vysídleneckých organizací sudetských Němců v SRN vůči České republice v letech 1993-1997
Vencourová, Klára ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se věnuje požadavkům vysídleneckých organizací sudetských Němců v SRN vůči České republice v období mezi lety 1993-1997. Požadavky, které vůči ČR v souvislosti se sudetoněmeckou otázkou vznášely vysídlenecké organizace sudetských Němců, se v 90. letech staly jedním z velmi diskutovaných témat česko-německých vztahů a výrazně je ovlivnily. Po nastínění bilaterální roviny česko-německých vztahů s důrazem na jejich historickou dimenzi a představení zkoumaných vysídleneckých organizací je popsáno, jak zvolené subjekty interpretovaly období společné sudetoněmecko-české historie v letech 1918-1945 a jakým způsobem vznášely požadavky práva na vlast, na materiální odškodnění, započetí dialogu s českou vládou a zrušení prezidentských dekretů. Cílem práce je zmapovat, jak a jestli se tyto požadavky a témata v daném časovém období vyvíjely, jakým způsobem je jednotlivé vysídlenecké organizace vznášely a které z nich přebíraly vybrané německé politické strany. V rámci klíčové části práce jsou analyzovány projevy a prohlášení představitelů vysídleneckých organizací a představitelů německých politických stran. Na tomto základě je vyhodnocována přítomnost či nepřítomnost výše zvolených požadavků a témat a jejich interpretace či přebírání a je popsán jejich vývoj.
|
|
|
Vývoj česko-německé spolupráce na poli mateřských škol: cesta k jejímu vzniku, současná situace a možný přesah do budoucnosti
Horová, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předkládaná práce Vývoj česko-německé spolupráce na poli mateřských škol: cesta k jejímu vzniku, současná situace a možný přesah do budoucnosti se zaměřuje primárně na předškolní vzdělávání a jeho spojitost s vývojem česko-německé spolupráce. Jejím cílem je nejprve stručně vylíčit společnou česko-německou historii a stěžejní události, které vedly k formování česko-německé spolupráce. Po krátkém historickém exkurzu představí autorka předškolního vzdělávání v rámci Evropy pro lepší pochopení kontextu celé práce. Vzdělávání a hlavně to předškolní nabývá na významu a je v současné době hodně diskutovaným nadnárodním tématem. Tato kapitola by měla objasnit důležitost tohoto vzdělávání pro vzájemnou česko-německou spolupráci. V rámci této kapitoly budou také představeny a porovnány vzdělávací systémy obou zemí. Poslední nejobsáhlejší kapitola detailně pojednává o činnosti Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem, kde přiblížení jeho činností je jedním z hlavních cílů práce.
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Věnuje se také důležitým právním událostem, které ve Spolkové republice v souvislosti se sjednocením a v návaznosti na dohodu, proběhli. Druhá část se zabývá vlivem tohoto dokumentu na formování vztahů mezi Německem a Československem, respektive Českou republikou. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kterým se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti, a na něj navázané konfiskační dekrety. Němci z Československa v Německu založili Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
| |
|
|
Zhodnocení německo-českých vztahů po podpisu Česko-německé deklarace
Burešová, Naďa ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Češi a Němci se již po staletí setkávají jako sousedé ve středoevropském prostoru. Vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Německem však mohou být do současnosti zatíženy vzájemnými resentimenty plynoucími z historie. Nedílnou součástí k částečnému vyřešení česko německých minulostních otázek, vedoucím ke zlepšení vzájemných vztahů, byla Česko-německá deklarace podepsaná v roce 1997. Tato práce se zabývá analýzou německo-českých vztahů po podpisu této deklarace. V práci je kladen důraz na německý úhel pohledu na danou problematiku. První část práce se zabývá německo-českými vztahy od vzniku Československa do podpisu Česko německé deklarace. V této pasáži jsou zdůrazňovány historické momenty, které mají vliv na další vývoj vztahů. Druhá kapitola se detailně zabývá samotnou Česko-německou deklarací. Třetí kapitola podrobně analyzuje vývoj německo-českých vztahů jak na bilaterální, tak na multilaterální rovině. Na bilaterální úrovni jsou zkoumány politické, hospodářské, kulturní vztahy a jiné formy dvoustranné spolupráce. Na multilaterální úrovni se práce soustředí na spolupráci České republiky a Německa na půdě mezinárodních organizací, konkrétně Evropské unie a NATO.
|
|
|
Sousedské vztahy v českém a německém společenském diskurzu
Petráňová, Zuzana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Dvojí pohled na interpretaci některých momentů společných dějin a právních aktů komplikuje dodnes mnohá klíčová jednání v rámci česko-německých vztahů. Práce se pokusí zaměřit na vývoj česko-německých vztahů od podepsání česko-německé deklarace v roce 1997 do roku 2007 a více pozornosti věnovat analýze vývoje vztahů po pěti a deseti letech. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky se omezuji na analýzu mediálního diskursu Hospodářských novin a Frankfurter Allgemeine Zeitung. Cílem zkoumání je zjistit, jak se vzájemné vztahy utvářely během deseti let od podepsání česko-německé deklarace, a zda se díky ní podařily problémy minulosti uzavřít. Analýza ukazuje, že deklarace k překonání traumat minulosti přímo nevedla. Témata minulosti se více či méně stále objevovala. Lze tedy soudit, že problémy minulosti se ještě objevovat budou a potrvá dlouho, než se situace zcela uklidní.
|
host ::
RSS.