|
|
Úřednické vlády v kontextu vládního systému České republiky. Důvody vzniku, hodnocení činnosti, příčiny oblíbenosti.
Bernard, Aleš ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent)
(abstrakt) Předložená diplomová práce přináší ucelený pohled na úřednické vlády v České republice od jejího vzniku v roce 1993 až po volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010. Hlavní pozornost bude věnována důvodům vzniku úřednických vlád, hodnocením jejich činnosti a příčinám jejich oblíbenosti u české veřejnosti. Základem pro naplnění cílů této diplomové práce bylo studium odborné literatury, dokumentů a publikací, které se věnují problematice českých vlád. Důležitými zdroji informací byly elektronické zdroje státních institucí, např. Vlády České republiky, Parlamentu České republiky, Ústavního soudu, Českého statistického úřadu apod., ale také data z výzkumů veřejného mínění prováděných renomovanými společnostmi, jakými jsou např. STEM, s.r.o. nebo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Hlavní výzkumnou metodou jsou polostrukturované rozhovory s přímými aktéry (bývalými ministry vlády Josefa Tošovského i vlády Jana Fischera), odborníky na problematiku české politické scény a dále pak se současnými vysokými politiky a kandidáty na prezidenta, který bude volen v lednu 2013.
|
|
|
KRIZE STRANICKÝCH SYSTÉMŮ A ÚŘEDNICKÉ VLÁDY: Česká republika a Itálie
Seidel, Antonín ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
V období od devadesátých let dvacátého století až do současnosti několikrát posloužily jako řešení politických krizí v Česku a Itálii tzv. "úřednické vlády". Jedná se o institut přechodných kabinetů, kterým předsedá nestraník a i další členové těchto vlád nejsou členy politických stran (ne však nezbytně všichni). Právě tento rys je odlišuje od vlád "stranických". Práce se snaží identifikovat společné body a okolnosti, které vedou ke vzniku takových kabinetů, na příkladu dvou z hlediska institucionálního designu relativně blízkých parlamentních republik. Zaměřuje se především na stav politických stran, neboť právě jejich selhání vede k pádu předchozího kabinetu a zároveň k situaci, kdy není možné sestavit parlamentní většinu pro novou "stranickou" vládu. Pozornost je zároveň zaměřena na prezidenta republiky, který tváří v tvář oslabeným stranám vykonává v souladu s teorií "prezidentského akordeonu", popsanou Maurem Tebaldim, více "autonomním" způsobem své pravomoci, především pak pravomoc jmenování premiéra, čímž zásadním způsobem působí v prospěch vzniku "úřednického" kabinetu.
|
|
|
Okolnosti vzniku úřednických vlád v Evropě
Schejbalová, Dominika ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje okolnosti vzniku úřednických vlád v Evropě. Od roku 1989 bylo v Evropě ustaveno celkem 45 úřednických vlád. Rok 1989 je spojován s kolapsem komunistických režimů ve střední a východní Evropě a s tím související demokratizací. Vlády v tomto období byly vytvářeny v podobných hospodářských, politických a sociálních podmínkách a budou tak lépe srovnatelné. Diplomová práce je složena z 19 kapitol. Z důvodu nedostatku odborné literatury k tomuto tématu, bylo nejprve nutné definovat úřednickou vládu a odlišit ji od vlády politické. Základní terminologii se věnuje druhá kapitola této práce. Zbylá část práce se věnuje úřednickým vládám v jednotlivých evropských zemích.
|
|
|
KRIZE STRANICKÝCH SYSTÉMŮ A ÚŘEDNICKÉ VLÁDY: Česká republika a Itálie
Seidel, Antonín ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
V období od devadesátých let dvacátého století až do současnosti několikrát posloužily jako řešení politických krizí v Česku a Itálii tzv. "úřednické vlády". Jedná se o institut přechodných kabinetů, kterým předsedá nestraník a i další členové těchto vlád nejsou členy politických stran (ne však nezbytně všichni). Právě tento rys je odlišuje od vlád "stranických". Práce se snaží identifikovat společné body a okolnosti, které vedou ke vzniku takových kabinetů, na příkladu dvou z hlediska institucionálního designu relativně blízkých parlamentních republik. Zaměřuje se především na stav politických stran, neboť právě jejich selhání vede k pádu předchozího kabinetu a zároveň k situaci, kdy není možné sestavit parlamentní většinu pro novou "stranickou" vládu. Pozornost je zároveň zaměřena na prezidenta republiky, který tváří v tvář oslabeným stranám vykonává v souladu s teorií "prezidentského akordeonu", popsanou Maurem Tebaldim, více "autonomním" způsobem své pravomoci, především pak pravomoc jmenování premiéra, čímž zásadním způsobem působí v prospěch vzniku "úřednického" kabinetu.
|
|
|
Jmenování vlády Jiřího Rusnoka: analýza vzniku prezidentského kabinetu
Štěch, Daniel ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Ústředním tématem práce je jmenování vlády Jiřího Rusnoka a v souvislosti s tím i analýza vzniku tohoto prezidentského kabinetu. V první části jsou vymezeny teoretické základy práce objasňující základní pojmy. Ve druhé části rekonstruuje cestu vzniku a porovnává podobnost či odlišnost s předchozími úřednickými vládami. Co vše vedlo k této podobě úřednické vlády a jaké následky její jmenování mělo. Zabývá se tím, zda kroky které ve věci podnikl prezident Miloš Zeman, nevedly k posunutí parlamentního systému k systému poloprezidetskému. Na základě analýzy jsem dospěl k závěru, že k tomu opravdu došlo. Prosadil svého premiéra bez předchozí dohody s parlamentními stranami a ignoroval koalici, která deklarovala parlamentní většinu. Prezident nebral v úvahu do této doby platné zvyklosti a na základě legitimity dané mu přímou volbou se rozhodl, že jím tvořená politika je pro zemi a jeho voliče tou nejlepší. Klíčováslova Hlasování o důvěře, Jiří Rusnok, Miloš Zeman, prezidentský kabinet, úřednická vláda, ústavní kompetence, ústavní praxe.
|
|
|
Úřednické vlády v kontextu vládního systému České republiky. Důvody vzniku, hodnocení činnosti, příčiny oblíbenosti.
Bernard, Aleš ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Nekola, Martin (oponent)
(abstrakt) Předložená diplomová práce přináší ucelený pohled na úřednické vlády v České republice od jejího vzniku v roce 1993 až po volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010. Hlavní pozornost bude věnována důvodům vzniku úřednických vlád, hodnocením jejich činnosti a příčinám jejich oblíbenosti u české veřejnosti. Základem pro naplnění cílů této diplomové práce bylo studium odborné literatury, dokumentů a publikací, které se věnují problematice českých vlád. Důležitými zdroji informací byly elektronické zdroje státních institucí, např. Vlády České republiky, Parlamentu České republiky, Ústavního soudu, Českého statistického úřadu apod., ale také data z výzkumů veřejného mínění prováděných renomovanými společnostmi, jakými jsou např. STEM, s.r.o. nebo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Hlavní výzkumnou metodou jsou polostrukturované rozhovory s přímými aktéry (bývalými ministry vlády Josefa Tošovského i vlády Jana Fischera), odborníky na problematiku české politické scény a dále pak se současnými vysokými politiky a kandidáty na prezidenta, který bude volen v lednu 2013.
|
|
|
Okolnosti vzniku úřednických vlád v Evropě
Schejbalová, Dominika ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje okolnosti vzniku úřednických vlád v Evropě. Od roku 1989 bylo v Evropě ustaveno celkem 45 úřednických vlád. Rok 1989 je spojován s kolapsem komunistických režimů ve střední a východní Evropě a s tím související demokratizací. Vlády v tomto období byly vytvářeny v podobných hospodářských, politických a sociálních podmínkách a budou tak lépe srovnatelné. Diplomová práce je složena z 19 kapitol. Z důvodu nedostatku odborné literatury k tomuto tématu, bylo nejprve nutné definovat úřednickou vládu a odlišit ji od vlády politické. Základní terminologii se věnuje druhá kapitola této práce. Zbylá část práce se věnuje úřednickým vládám v jednotlivých evropských zemích.
|
host ::
RSS.