|
|
Proměny systému španělských nepřízvučných osobních zájmen: leísmo, laísmo, loísmo
Bártíková, Ludmila ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Čermák, Petr (vedoucí práce)
Jak již sám název napovídá, tato diplomová práce zpracovává téma španělského pronominálního systému, konkrétně problematiku osobních nepřízvučných zájmen. Záběr práce je poměrně široký, ačkoliv jistě ne vyčerpávající. Zabývala jsem se lingvistickými fenomény tzv. leismus, laismus a loismus, od jejich vzniku (přičemž jsem uvedla ty nejpodstatnější teorie o jeho příčinách), přes jejich druhy až po detailní popis chování sloves, která ve spojení s nepřízvučnými zájmeny třetí osoby vykazují kolísavou rekci a významně tím přispívají k výskytu těchto jevů. Snažila jsem se o to postihnout nejzávažnější a nejzajímavější aspekty této problematiky. Protože však nebylo mým záměrem věnovat se povrchně všemu na úkor kvality, nýbrž právě naopak, vypustila jsem výklad některých témat (jako např. regionální rozšíření leismu, laismu a loismu). Významnou roli hraje také jazykový výzkum, jehož úkolem bylo zjistit, do jaké míry se liší úzus od normy předepsané Španělskou královskou akademií (obdoba Ústavu pro jazyk český). Výzkum doplňuje teoretický rámec, zejména výklad toho, jak na problematiku nahlíží Královská akademie. Bez tohoto teoretického úvodu by samotný výzkum postrádal smysl. Postupy a metody korpusu jsou v práci podrobně popsány, stejně tak i nevýhody, které s sebou korpusový výzkum nese. Jen pro zajímavost uvedu,...
|
|
|
Gesta v současné španělštině a jejich role v jazykové komunikaci
Johánková, Tereza ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Čermák, Petr (vedoucí práce)
Tématem mé diplomové práce jsou gesta v současné španělštině a jejich role v jazykové komunikaci. Práce obsahuje vymezení základních pojmů, úvod, pět hlavních oddílů, závěr a pět příloh s obrázky a grafy. Některé přílohy jsou navíc doplněny o videa. Jelikož se má práce týká nejen gest, ale i komunikace, věnuji první oddíl jazyku, komunikaci a jejich vzájemnému vztahu. Nejprve se zabývám jazykem, jeho rozdělením, druhy, funkcemi a rysy. Pak se teprve soustřeďuji na komunikaci; komunikativní situace; funkce; na percepci, produkci a sdělení v rámci jazykové komunikace a konečně i na druhy komunikace. Gesta jako taková tvoří součást neverbální komunikace, proto se druhý oddíl zabývá právě tímto druhem komunikace, její historií a postupným rozvojem, funkcemi, podstatou a samozřejmě také jejími rozličnými druhy jako: proxemika, kinezika (mimika, pohledy očí, haptika, posturologie, gesta), parajazykové prostředky a komunikace prostřednictvím předmětů a vzhledu. A protože mne zajímají gesta užívající se ve španělštině, věnuji malou kapitolku tématu zabývajícímu se kulturní vázaností neverbálních projevů. S užíváním gest úzce souvisí i užití parajazykových prostředků, jež stručně charakterizuji v oddíle o neverbální komunikaci. Třetí oddíl diplomové práce se však zabývá parajazykovými prostředky, jimiž disponuje...
|
|
|
Stylisticko-pragmatické faktory použití členu v současné portugalštině
Svobodová, Iva ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent) ; Černý, Jiří (oponent)
V naší práci se zabýváme všemi základními aspekty použití členu v současné portugalštině s tím, že se snažíme dokázat jeho pragmaticko-stylistickou hodnotu. Jde o velmi složitou problematiku, na kterou musí být pohlíženo z několika úhlů. My se do naší práce snažíme začlenit všechny aspekty, které mají na správný výběr členu vliv. K nim řadíme faktory foneticko-morfologické, význam typu kontextu a typu determinace a typ textu (či funkce jazyka). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Předřímské substrátové jazyky na Pyrenejském poloostrově
Pohořalá, Lucie ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Ve své práci jsem předložila dostupné informace o paleohispánských jazycích. Vlastní úsudek a komentář jsem zmiňovala jen tam, kde jsem se domnívala, že mám tyto své domněnky podložené, a tudíž je můj "přínos" oprávněný. Samozřejmě mám v zásobě ještě celou řadu pochybností, nápadů, skutečností, o kterých si po několika letech studia myslím, že jsou platné. Ale člověk musí být opatrný a nenechat se strhnout. Téma, které jsem zpracovala, je pro řadu lidí téma romantické, a tak jsem nechtěla působit neseriózně. Pohybovali jsme se na poli, kde řada vyřčeného jsou přece jen spekulace, v lepším případě vědecká shoda. Snažila jsem se uvést v práci tak malého rozsahu pouze prokazatelné údaje. I přesto lze počítat s tím, že některé z uvedených informací v následujících letech věda přinejmenším upraví a doplní, nebo také úplně vyvrátí. Domnívám se, že jsem všechny informace dostatečně objasnila tak, aby potenciální čtenář byl nyní schopen samostatně číst vědecké texty publikované v souvislosti s těmito jazyky, případně, aby byl také schopen nějaké samostatné úvahy. Co vysvětluji, vysvětluji většinou na základě vlastní zkušenosti několika posledních let, kdy jsem se postupně dostala k základní orientaci v tomto oboru tak, jak jsem ji podala v předcházejícím textu.
|
|
|
Dativ v rumunštině a jeho ekvivalenty v češtině
Šabat, Jiří ; Felix, Jiří (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Pád je gramatická kategorie, která umožňuje vyjadřovat syntaktické vztahy substantiv nebo jejich substitutů ve větě. K tomu dochází v různých jazycích různě: 1) pomocí předložek nebo ustáleného slovního pořádku čili analyticky (např. ve většině jazyků románských); 2) pomocí koncovek čili synteticky (např. ve většině jazyků slovanských). Rumunština představuje z tohoto hlediska typ přechodný (analyticko-syntetický): vyjadřuje totiž svých pět pádů jak pomocnými slovy (predeterminanty, předložkami), tak koncovkami. Vokativ se někdy formálně shoduje s tvary nominativu, jindy užívá zvláštních koncovek (viz 4.1.1). Při popisu zbylých čtyř pádů se hovoří o tzv. pádovém synkretismu (viz 4.2). To, že má rumunština pět pádů, je zdůvodňováno existencí specializovaných tvarů pro nominativ, dativ a akuzativ u některých osobních a zvratných zájmen (viz 4.4). U podstatných jmen bez členu se (s výjimkou naprosté většiny podstatných jmen ženského rodu v singuláru) setkáváme se synkretismem všech pádů, a to jak v singuláru, tak v plurálu (viz 4.2). V ženském rodě singuláru lze většinou pomocí pádových koncovek rozlišit dvojice nominativ / akuzativ a genitiv / dativ. U většiny podstatných jmen rodu ženského existuje synkretismus genitivu a dativu u jednotného čísla a všech pádů čísla množného (4.2). Pouze u podstatných jmen...
|
|
|
Slova neevropského původu ve španělštině
Zemanová, Alena ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou, jak sám název napovídá, slova neevropského původu, se kterými se můžeme setkat v současné španělštině. Konkrétně byly předmětem mého studia: hebraismy, arabismy a slova z indiánskýh jazyků, vyskytujících se na území Střední a Jižní Ameriky. Indiánské jazyky, ze kterých jsem nalezla největší množství výpůjček, jsou: nahuatl, kečuánština, guaraní, mapuče, a karibština. Těch se také týká bližší rozbor.
|
|
|
Výrazy z romštiny ve španělštině a maďarštině
Čengerová, Zuzana ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Hlavním cílem práce bylo srovnat existenci a četnost výskytu vybraných slov romského původu v současné španělštině a maďarštině a prověřit vhodnost některých metod výzkumu. Práce je rozdelěna do tří částí. První část podává obecný úvod do romské problematiky týkající se hlavně původu Romů, jejich putování z Indie přes Persii, Arménii a Byzanc do Evropy, jejich rozšíření po Evropě a základní charakteristiku evropských romských dialektů. Dále navazuje část pojednávající o dějinách Romů ve Španělsku a Maďarsku spolu se stručným popisem místních romských dialektů (resp. caló jako pararomštiny Druhá část popisuje metody výzkumu, které počítají s využitím počítače a internetu a zaměřují se na populaci uživatelů internetu. Třetí část, rozdělena na španělskou a maďarskou, obsahuje dílčí výsledky internetového výzkumu každého výrazu. Práce prokázala, že ve španělské a maďarské jazykové oblasti existují určité společné rysy a tendence užívat romské výrazy v hovorovém jazyce a zejména v argotu.
|
|
|
Charakteristika současné aragonštiny
Čečilová, Kateřina ; Čermák, Petr (oponent) ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce)
Jazykový útvar je v sociolingvistice více než vhodný termín, v současné době hojně využívaný. Tímto výstižným a zároveň neutrálním termínem totiž můžeme označit jakýkoliv jazykový útvar z glotologického hlediska (tedy jako systém sloužící ke komunikaci svých uživatelů) i sociolingvistického hlediska (bez ohledu na politiku, kodifikaci, prestiž), čímž se vyhneme tolik rozporuplnému sociolingvistickému zařazení "dialekt" nebo "jazyk".
|
|
|
Spanglish
Plutnarová, Petra ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Cílem této práce je načrtnout současný stav spanglish - jevu, který chápeme jako proces probíhající ve Spojených státech amerických na jedné straně a jako úkaz objevující se ve španělsky mluvícím světě ovlivněném angličtinou na straně druhé - z hlediska lingvistického a sociolingvistického. Zároveň zdůrazňujeme rozdíly mezi spanglish a jednotlivými variantami španělštiny v USA, přestože musíme konstatovat, že dělící čáru mezi nimi není možné umístit s absolutní přesností. Z důvodu špatné dostupnosti materiálu využíváme zejména příkladů sebraných A. Ramírezem a Beatriz Varelou, ačkoli používáme i naše příklady zaznamenané v Miami v září 2005. Tato práce je rozdělena na pět hlavních částí, kromě úvodu ji tvoří teoretický rámec, sociolingvistická situace, lingvistická část, závěr a resumé, to vše je doplněno o dodatek a použitou literaturu. Termín "spanglish" se používá od šedesátých let 20. století, tedy od doby, kdy se v USA zviditelnilo hnutí za práva mexických imigrantů, tzv. chicanos. Většina lingvistů považuje spanglish za dialekt, hlavně z důvodu absence kodifikace spanglish, přestože někteří, zejména Ilán Stavans, věří, že se jedná o nový jazyk. My v této práci vyvracíme, že by šlo o jazyk, hlavně z důvodu toho, že spanglish neprošla procesem kodifikace. Domníváme se, že spanglish je dialekt, ve smyslu...
|
|
|
K některým syntaktickým rysům právní italštiny smluv
Nováková, Marcela ; Radimský, Jan (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Cílem této práce Je zjistit, zda-li základní syntaktické charakteristiky uváděné v souvislosti s právní italštinou platí rovněž pro právní italštinu smluv jako jednoho ze subsystémů právní italštiny, který v lingvistické literatuře nebyl doposud popsán. Při synchronickém popisu funkčního stylu právní italštiny je totiž obvyklé, že se nepřihlíží k její vnitřní diferenciaci, přestože právní jazyk je funkční styl mimořádně heterogenní. Pro účely této práce jsme používali pojem právní italština obecně, kterým rozumíme jak méně specializovanou administrativní italštinu, tak právní italštinu, kterou je dále možné členit z pragmatického hlediska na tři typologie: texty normativní, interpretační a aplikační. Právní italština smluv náleží k subsystému aplikačních právních projevů. Tento subsystém srovnáváme s rysy právní italštiny (která je obvykle zastoupena normativními texty a kterým italští lingvisté věnují největší pozornost) a s rysy administrativní italštiny, která podle italských lingvistů vypovídá v morfosyntaktickém plánu totožné rysy jako právní italština. V této práci vycházíme z diferenciace právního jazyka na vertikální ose a analyzujeme, zda-li se vnitřní diferenciace právního jazyka odráží v syntaktickém plánu jednoho z jeho subsytémů. Sledujeme především kvantitativní diferenciaci právní italštiny...
|
host ::
RSS.