|
|
Dativ v rumunštině a jeho ekvivalenty v češtině
Šabat, Jiří ; Felix, Jiří (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Pád je gramatická kategorie, která umožňuje vyjadřovat syntaktické vztahy substantiv nebo jejich substitutů ve větě. K tomu dochází v různých jazycích různě: 1) pomocí předložek nebo ustáleného slovního pořádku čili analyticky (např. ve většině jazyků románských); 2) pomocí koncovek čili synteticky (např. ve většině jazyků slovanských). Rumunština představuje z tohoto hlediska typ přechodný (analyticko-syntetický): vyjadřuje totiž svých pět pádů jak pomocnými slovy (predeterminanty, předložkami), tak koncovkami. Vokativ se někdy formálně shoduje s tvary nominativu, jindy užívá zvláštních koncovek (viz 4.1.1). Při popisu zbylých čtyř pádů se hovoří o tzv. pádovém synkretismu (viz 4.2). To, že má rumunština pět pádů, je zdůvodňováno existencí specializovaných tvarů pro nominativ, dativ a akuzativ u některých osobních a zvratných zájmen (viz 4.4). U podstatných jmen bez členu se (s výjimkou naprosté většiny podstatných jmen ženského rodu v singuláru) setkáváme se synkretismem všech pádů, a to jak v singuláru, tak v plurálu (viz 4.2). V ženském rodě singuláru lze většinou pomocí pádových koncovek rozlišit dvojice nominativ / akuzativ a genitiv / dativ. U většiny podstatných jmen rodu ženského existuje synkretismus genitivu a dativu u jednotného čísla a všech pádů čísla množného (4.2). Pouze u podstatných jmen...
|
|
|
Dativ v rumunštině a jeho ekvivalenty v češtině
Šabat, Jiří ; Felix, Jiří (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
Pád je gramatická kategorie, která umožňuje vyjadřovat syntaktické vztahy substantiv nebo jejich substitutů ve větě. K tomu dochází v různých jazycích různě: 1) pomocí předložek nebo ustáleného slovního pořádku čili analyticky (např. ve většině jazyků románských); 2) pomocí koncovek čili synteticky (např. ve většině jazyků slovanských). Rumunština představuje z tohoto hlediska typ přechodný (analyticko-syntetický): vyjadřuje totiž svých pět pádů jak pomocnými slovy (predeterminanty, předložkami), tak koncovkami. Vokativ se někdy formálně shoduje s tvary nominativu, jindy užívá zvláštních koncovek (viz 4.1.1). Při popisu zbylých čtyř pádů se hovoří o tzv. pádovém synkretismu (viz 4.2). To, že má rumunština pět pádů, je zdůvodňováno existencí specializovaných tvarů pro nominativ, dativ a akuzativ u některých osobních a zvratných zájmen (viz 4.4). U podstatných jmen bez členu se (s výjimkou naprosté většiny podstatných jmen ženského rodu v singuláru) setkáváme se synkretismem všech pádů, a to jak v singuláru, tak v plurálu (viz 4.2). V ženském rodě singuláru lze většinou pomocí pádových koncovek rozlišit dvojice nominativ / akuzativ a genitiv / dativ. U většiny podstatných jmen rodu ženského existuje synkretismus genitivu a dativu u jednotného čísla a všech pádů čísla množného (4.2). Pouze u podstatných jmen...
|
host ::
RSS.