|
|
Mediální výchova pohledem studentů
Mrázková, Eliška ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Chudoba, David (oponent)
Mediální výchova je zaměřena na systematické zvyšování mediální gramotnosti a ve většině vyspělých států je zařazena do systému vzdělávání na různých stupních školských institucí. Cílem bakalářské práce je přinést odlišný pohled na problematiku mediální výchovy, a to konkrétně ze strany studentů. Práce je věnována výuce mediální výchovy a zároveň měla poskytnout vhled do situace na konkrétním gymnáziu. Teoretická východiska popsaná v první kapitole práce poskytují základní přehled spojený s vymezením elementárních pojmů a přiblížením současné podoby a stavu mediální výchovy. Stěžejní část práce tvoří výzkum postavení mediální výchovy na středních školách. Konkrétní výzkum byl realizován na Gymnáziu Třebíč, kde uplatňují výuku mediální výchovy formou dobrovolně volitelného semináře pro studenty. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou ohniskových skupin mezi studenty třetího a čtvrtého ročníku gymnázia. Souběžně s kvalitativním výzkumem byl realizován kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření mezi studenty druhého ročníku gymnázia. Spojení obou zvolených metod zajistilo vyšší objektivnost výzkumu a přineslo ucelenější a přesnější závěry. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rizika internetového prostoru se zaměřením na dětského uživatele
Firbacherová, Pavla ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Cílem práce je zmapovat teoretické znalosti dětského uživatele o rizicích internetového prostoru. Zabývá se problematikou kyberšikany, kyberstalkingu, sextingu a kybergroomingu v nejmladším městě České republiky, v Milovicích. Seznamuje s projevy rizikového jednání, kterým dívky a chlapci z druhého stupně tamějších základních škol nejčastěji čelí a kterých se dopouštějí. Zkoumá, jak vnímají rizika internetu a jak důvěřují cizím osobám na síti. Zjišťuje, jestli navazují vztahy s neznámými lidmi na internetu, se kterými se případně seznamují v reálném světě, u koho by v případě potřeby hledali pomoc a jestli znají některé projekty zaměřené na internetovou bezpečnost. Pro práci je klíčové vymezení rizikových faktorů nových médií a specifik dětského uživatele. S riziky kyberprostoru přibližuje související českou legislativu a nastiňuje profily agresorů a obětí. Na reálných případech poukazuje na možné následky internetové kriminality. Seznamuje s nástroji, projekty a přístupem dětí i rodičů, které pomáhají s prevencí a minimalizací rizik. Empirická část práce je řešená kvantitativní metodou. V závěru porovnává výsledky výzkumu s obdobným celorepublikovým výzkumem Kamila Kopeckého z Univerzity Palackého v Olomouci.
|
|
|
MOOC (Massive Open Online Course)
Všetíček, Adam ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce MOOC (Massive Open Online Course) se zabývá problematikou edukačního potenciálu médií se zaměřením na novodobý fenomén ve vzdělávání - masivní online kurzy. Mapuje jejich vývoj, hodnotí výhody online vzdělávání a zjišťuje rozdíly mezi absolventy masivních online kurzů v České republice a v zahraničí pomocí dotazníkové metody. Předmětem práce je rovněž zdokumentovat, co předcházelo masivním online kurzům skrze vývoj a definování distančního vzdělávání, e-learningu a celoživotního vzdělávání. Čtenáři jsou také seznámeni s výhodami a nevýhodami masivních online kurzů v porovnání s klasickým vzděláváním. V závěru práce jsou shrnuta veškerá zjištění, výsledky výzkumu a nastíněny možnosti dalšího vývoje MOOC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nástup vysílání ČT:D očima pedagogických pracovníků a rodičů předškolních dětí
Novotná, Helena ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
V srpnu 2013 začala v ČR vysílat nová televizní stanice ČT:D - veřejnoprávní dětský kanál. V této práci ČT:D představuji a stavím ho do kontrastu ke komerčním kanálům. Práce obsahuje souhrn dětských televizních stanic, které v době výzkumu konkurují ČT:D, ale také souhrn veřejnoprávních televizí, které vysílají v evropských zemích s důrazem na německou stanici KiKA a britské kanály CBBC a CBeebies. V rámci práce byl proveden výzkum, který pomocí hloubkových rozhovorů zkoumal názory rodičů předškolních dětí na toto nové dětské vysílání. Zajímavostí a přínosem jsou také rozhovory s učitelkou z mateřské školy a speciální pedagožkou, která se denně stará o hendikepované děti. Výzkum byl veden ve třech etapách a tak zaznamenává očekávání rodičů, jejich první dojmy i hodnocení jak konkrétních pořadů, tak dětského kanálu celkově. Pro vedení rozhovorů a jejich analýzu byly stanoveny tematické okruhy, práce se tedy při prezentaci rodičovských názorů zaměřuje na odlišnost ČT:D od komerčních kanálů a na vnímání jeho veřejnoprávnosti, také na jeho bezpečnost, využití webových stránek, negativa a doporučené změny, roli v rodině a souvislost s mediální výchovou, práce přináší i názory rodičů na konkrétní pořady s důrazem na nové formáty. Cílem bylo zaznamenat příchod nové a pro nás neobvyklé stanice do českého...
|
|
|
Proměny hodnot předkládaných dětem v nedělních pořadech pro děti a mládež ve vysílání České televize od 80. let 20.století po současnost
Mannová, Jaroslava ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnami hodnot zobrazovaných ve studiových spojovacích vstupech nedělních ranních pořadů pro děti a mládež ve vysílání Československé a České televize od 80. let 20. století po současnost (2015). Vztahuje se k pořadům jako například Studio Kamarád, Studio Rosa, Jůhele neděle, Hřiště 7 atd. Sledované více než třicet let dlouhé období je v práci rozděleno na tři časové úseky - 80. léta 20. století (1980-1989), 90. léta 20. století (1990-1999) a 21. století (2000-2015). Výsledky hodnotového výzkumu jednotlivých období jsou v poslední části práce srovnávány, popsány jsou proměny vybraných hodnotových skupin (např. příroda a životní prostředí, zdravý životní styl apod.). Práce se sekundárně zabývá také tím, jak se u těchto pořadů měnily názvy, moderátorské obsazení, vystupující loutky, podoba studia atd.
|
|
|
Motivy vedoucí k využívání sociální sítě Facebook: komparace motivů mládeže a dospělých
Poklopová, Aneta ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat a komparovat motivy, které vedou uživatele dvou věkově odlišných skupin na sociální síť Facebook. V rámci každé skupiny se snažíme rozlišit jednotlivé typy uživatelů a vytvořit návrh vlastní typologie. Výzkum proběhl pomocí hloubkových polo strukturovaných rozhovorů s dvanácti respondenty. V první části práce se zabýváme fenoménem sociálních sítí, Facebookem a jeho funkcemi, statistickými údaji, které jsou z hlediska výzkumu důležité. Rozebíráme též terminologii Marka Prenskyho a její kritiku, fenomén digitální propasti a přibližujeme teorii věnující se šíření sdělení. Dále se soustředíme na výčet typologií, které již v akademickém světě vznikly a na rešerši tematicky blízkých výzkumů. Druhá část se věnuje metodologii, výzkumným otázkám, strategiím a samotnému průběhu výzkumu. Poslední část nabízí vhled do sociálního světa jednotlivých uživatelů pomocí případových studií, skrze které máme možnost nahlédnout do uživatelských zvyklostí a motivací, které je zavedly na sociální síť Facebook, a které je zde nadále drží aktivní. Poslední část práce se věnuje shrnutí poznatků a výsledků výzkumu každé skupiny zvlášť a jejich vzájemnou komparací. Posledním bodem je pokus o vytvoření typologie uživatelů, která si neklade za cíl být všeobecně platnou, ovšem může...
|
|
|
Srovnání struktury témat v časopise Mateřídouška v době normalizace a v 90. letech
Budská, Kateřina ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním struktury témat v časopise Mateřídouška v době normalizace a po změně politického režimu v 90. letech. Obsahuje podrobnou obsahovou analýzu témat nalezených v časopise ve zvolených letech. Pro účely analýzy byly vybrány dva ročníky z období normalizace a dva ročníky vydávané po nástupu demokracie, konkrétně se jedná o ročníky č. 28 (1971/1972), č. 45 (1988/1989), č. 48 (1991/1992) a č. 55 (1999). Cílem práce je zjistit, jakým způsobem se od sebe ročníky lišily a tyto odlišnosti popsat a zhodnotit. Úvodní část práce zahrnuje informace o smyslu a cíli práce a o metodologii, která byla použita. V teoretické části je zahrnut výklad základních mediálních a psychologických pojmů, které s výzkumem souvisí: dětský čtenář, socializace jedince, agenda setting a sociální konstrukce reality. Dále jsou zde uvedeny informace o historickém kontextu, ve kterém vycházely jednotlivé zvolené ročníky, a část, která se zabývá portfoliem dětských časopisů v každém ze zvolených let a postavením časopisu Mateřídouška mezi nimi. Část obsahuje i celkovou stručnou historii časopisu Mateřídouška od jeho vzniku po současnost. Analytická část potom nabízí samotnou obsahovou analýzu, její podrobný výchozí popis a výsledky výzkumu. Blíže seznamuje s jednotlivými tématy, jejich charakteristikou a...
|
|
|
Děsivé dějiny - vzdělávací pořad televizního kanálu ČT:D
Chraščová, Veronika ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Zábrodská, Kristina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je především zjistit, zda je pořad Děsivé dějiny vhodný pro věkovou kategorii 8+, kterou uvádí tvůrci pořadu. Dále se zaměřuji na vliv a dopad seriálu na dětské diváky, zajímá mě vzdělávací přínos seriálu a zamýšlím se nad pozicí Děsivých dějin jako zábavně - vzdělávacího pořadu. V teoretické části práce jsem se zaměřila na charakteristiku dětského kanálu České televize ČT:D a knižní i seriálové edice Děsivé dějiny. Zmínila jsem také téma působení televize na dětského diváka. Hlavní pozornost věnuji empirické části práce. Výzkumu se zúčastnilo 50 dětí ve věku 8 - 12 let. Shromáždila jsem také názory pedagogických odborníků a rodičů dětí ve zkoumaném věku, které mají výsledek výzkumu podpořit nebo vyvrátit. Z výsledků vyplývá, že pořad je vhodný minimálně pro děti od 10 let věku. Pro pochopení souvislostí a maximální přínos pořadu je však ideální věk 12 let. Sledování seriálu v nižším věku může mít na děti spíše negativní vliv. I tak je ale vzdělávací přínos pořadu minimální. Jako ideální se v tomto případě jeví rodičovská mediace, která v kombinaci se seriálem může vést ke zvýšení zájmu o historii.
|
|
|
Zprávičky - zpravodajství na dětském kanálu České televize ČT: D
Králová, Hana ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pořadem pro děti Zprávičky a zpravodajstvím pro děti na veřejnoprávním kanálu ČT:D, který vysílá od srpna 2013. V rámci jednotlivých kapitol jsou představeny veřejnoprávní televize v Evropě a jejich dětské zpravodajství. Důraz je kladen především na britské kanály CBBC a CBeebies a německý program KiKA. Pořad Zprávičky je zasazen do evropského kontextu dětského zpravodajství. Součástí práce jsou dva výzkumy, kvantitativní obsahová analýza Zpráviček v rozmezí dvou měsíců - říjen až listopad 2013, a kvalitativní výzkum provedený formou hloubkových rozhovorů s deseti respondenty, zastupujícími cílovou skupinu diváků kanálu ČT:D. Kvantitativní obsahová analýza je zaměřena na zjištění témat v dětském zpravodajství, kolik času je jakým tématům věnováno, a zda jsou zprávy zaměřeny opravdu na své diváky, tedy děti. Kvalitativní analýza prostřednictvím hloubkových rozhovorů s respondenty zkoumala názory dětí na pořad Zprávičky, zda pořad sledují, na témata, která děti zajímají, jak sledování zpravodajství ovlivňuje běžný život. Klíčová slova Zprávičky, Déčko, ČT:D, zpravodajství, veřejnoprávní, televize, dětské, Česká televize, CBBC, KiKA, evropské
|
|
|
Mediální výchova a digitální gramotnost nevidomých středoškoláků
Fraiová, Anna ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šťastná, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou mediální výchovy nevidomých středoškolských studentů, a to zejména v aktuálním kontextu digitálních médií. V teoretické části text pojednává především o problematice vzdělávání zrakově postižených osob, o zařazení průřezového tématu Mediální výchova do výuky českých základních a středních škol a také o specificích digitálních médií a širokých možnostech jejich využití zrakově postiženými jedinci. Ve druhé části práce jsou detailněji prozkoumány jednotlivé složky digitální gramotnosti nevidomých středoškoláků. Jako výzkumná metoda byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly provedeny s desítkou zrakově postižených středoškolských studentů a následně podrobeny kvalitativní obsahové analýze. Hlavním cílem práce je upozornit na specifika vztahu nevidomých k digitálním médiím a zdůraznit význam mediální výchovy v této souvislosti.
|
host ::
RSS.