|
|
Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonides) ve střední Evropě: historie šíření a stav znalostí
Pyšková, Klára ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Práce pojednává o psovité šelmě, psíku mývalovitém (Nyctereutes procyonoides), zavlečené do velké části Evropy. Popisuje její rozšíření v původním a invadovaném areálu, historii zavlékání, ekologii a sociální chování a impakt v nepůvodní oblasti. Shrnuje současné dostupné poznatky s důrazem na oblast střední Evropy. Původní areál výskytu psíka mývalovitého je ve východní Asii. Zvířata začala být v první polovině 20. století dovážena na kožešinové farmy do evropské části tehdejšího Sovětského svazu a následně vypouštěna do přírody za účelem lovu; během následujících 50 let kolonizoval psík mývalovitý území o rozloze 1,4 milionu km2 . Dnes je v mnoha zemích Evropy běžnou zdomácnělou šelmou. K úspěchu v invadovaném areálu mu napomohlo mnoho faktorů, například oportunistická potravní strategie a schopnost přizpůsobit se různým habitatům, opakované a četné introdukce během dlouhého období, zajišťující vysokou genetickou variabilitu, schopnost zimovat, nízký počet predátorů, tendence kočovat, někdy na poměrně veliké vzdálenosti, a vysoká vnitrodruhová tolerance. Ekologický i ekonomický impakt psíka mývalovitého je pravděpodobně poměrně nízký, nejnebezpečnější je přenos infekčních onemocnění, zejména vztekliny.
|
|
|
Potravní ekologie kuny skalní (Martes foina) v Evropě.
Nováková, Lucie ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Kuna skalní, Martes foina (Erxleben, 1777) se v posledních desetiletích stává silně synantropním živočichem a také narůstá její populační hustota. Tato práce shrnuje poznatky o potravních návycích kuny skalní v Evropě. V první části jsou uvedeny metody, kterými lze potravní ekologii studovat např. rozbor trusu či analýza obsahu žaludku a střev. Je popsán způsob výpočtu nejčastěji používaných hodnot charakterizujících potravní ekologii kuny. Ve druhé části je analyzována geografická variabilita a sezónní změny v potravě kuny skalní v různých částech Evropy. Zdá se, že na potravní návyky má vliv typ prostředí, ve kterém kuna skalní žije. Byly prokázány rozdíly v potravě v urbánním a v rurálním prostředí, dále byly zjištěny i vnitrohabitatové rozdíly. Ve třetí části této práce jsou popsány hlavní složky potravy, kterými jsou různí drobní obratlovci, bezobratlí živočichové (hlavně hmyz) a plody, a také jsou diskutována některá specifika v potravě kuny. Zmíněny jsou i zdroje potravy, které poskytuje člověk. Klíčová slova: potravní ekologie, kuna skalní, Mustelidae
|
|
| |
|
|
Rod Sicista (Mammalia, Rodentia) ve fosilním záznamu střední Evropy: fenotypová proměnlivost, taxonomická struktura, areálová historie.
Lišková, Tereza ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Myšivky rodu Sicista patří k nejvzácnějším a nejméně známým evropským savcům, charakterizuje je řada biologických zvláštností (hibernace, estivace) a extrémní dispozice k raritní areálové dynamice. Fosilní záznam je velmi neúplný a provází jej četné kontroverzní interpretace. Předložená práce shrnuje výsledky revize fosilního materiálu rodu z ČR, Slovenska a dalších oblastí. Jedná se o bezmála 150 dokladů z období holocénu, posledního glaciálu i nejhlubších úseků čtvrtohor a je to tak zjevně nejucelenější jednotně zpracovaný soubor. Konfrontací s materiálem recentních populací byla podrobně zhodnocena variační dynamika metrických a nemetrických dentálních znaků a fenotypová specifika jednotlivých fosilních populací. Výsledky ukázaly značný rozsah variability a omezenou použitelnost standardních diskriminačních kritérií druhových skupin S. betulina a S. subtilis s.l. (incl. trizona, loriger, severtzovi). V plném rozsahu to platí o materiálu ze starších úseků čtvrtohor, nezanedbatelnou část početných dokladů ze souvislých faunových sledů současného klimatického cyklu se přes specifické odlišnosti jednotlivých lokálních populací ovšem podařilo s recentními druhy identifikovat. Výsledky naznačují areálovou expansi S. subtilis s.l. v době rozvoje glaciálních stepních formací (zejm. MIS 3) s perzistencí...
|
|
|
Rod Neomys (Mammalia, Eulipotyphla, Soricomorpha) ve střední Evropě: historie a areálová dynamika.
Pažitková, Barbora ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Práce shrnuje poznatky o historii a areálové dynamice rodu Neomys, významné složky fauny západního Palearktu, na základě excerpce mnoha literárních zdrojů. Udává přehled nálezů dokládající přítomnost zástupců rodu Neomys a příbuzných linií v evropském fosilním záznamu. Shrnuje hypotézy popisující vývoj rodu a fylogenetické vztahy, prezentované v jednotlivých studiích. Klíčovým taxonem pokládaným za předkovskou linii rodu Neomys je rod Asoriculus, z nějž se nejstarší formy rodu Neomys diferencují během starších čtvrtohor. Konkrétních dokladů zohledňujících minulost dnešních evropských taxonů (fodiens, anomalus, milleri) a jejich areálovou historii je nicméně poměrně málo a jejich interpretace nejsou jednoznačné. Jednou z příčin jsou i nejasnosti stran fenotypové variability jednotlivých druhů a orientace příslušných fylogenetických morfoklin. Z tohoto důvodu je v práci věnována pozornost otázce mezidruhových rozdílů v rámci rodu se zvláštním přihlédnutím ke kraniálním a dentálním znakům a charakteru proměnlivosti recentních taxonů. Práce poukazuje na neúplnou znalost areálové historie a zdůrazňuje potřebu konfrontovat přímý fosilní záznam s modely vycházejícími z molekulárně-genetických analýz.
|
|
|
Historie rejsků skupiny Sorex araneus západního palearktu (Mammalia, Soricidae)
Cestrová, Aneta ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Na základě literárních dat, práce podává stručný přehled evoluční problematiky druhové skupiny Sorex araneus, představující jednu z nejvýznamnějších složek společenstev drobných zemních savců holoarktické oblasti. Shrnuje její biologická specifika (včetně aktivitních charakteristik, potravní ekologie a reprodukce), odvíjející se od mimořádně vypjaté energetické bilance, a klíčové faktory její ojedinělé mikroevoluční dynamiky. Těmi je, vedle trisomie pohlavních chromozomů (XX/XY1Y2), extrémní chromozomální polymorfismus s mnohačetným spektrem Robertsonovských translokací produkujících velké množství chromozomálních ras s odlišnými kombinacemi metacentrických chromozomů a evolučními a funkčními charakteristikami samostatných druhů. Interpretace historie skupiny, založené na molekulárně fylogenetických analýzách, jsou konfrontovány s výpovědí fosilního záznamu. Přes nemalý objem fosilních dokladů (více než 300 nalezišť) není jejich interpretace dosud zcela jasná a představuje úkol návazného výzkumu. Klíčová slova: Sorex araneus, fosilní záznam, fylogeografie, pleistocén, palearktická oblast
|
|
| |
|
| |
|
|
Rod Sicista (Mammalia, Rodentia, Zapodidae) v západním Palearktu: diversita, fylogenese a areálová historie.
Lišková, Tereza ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Vohralík, Vladimír (oponent)
Práce shrnuje literární data týkající se taxonomie, rozšíření, fylogenese a areálové historie rodu Sicista. Rod tvoří monotypickou čeleď Sminthidae, představující bazální vývojovou větev nadčeledi Dipodoidea, doložené od svrchního eocénu. Zahrnuje celkem 14 recentních druhů rozšířených od východní Asie po střední Evropu. Většina z nich osídluje drobné areály horských oblastí střední Asie a Kavkazské oblasti, výjimkou jsou druhy S.betulina a S.subtilis, s poměrně velkými areály, zasahující i do střední Evropy. Evropský fosilní záznam (více než 150 čtvrtohorních nálezů) ukazuje výrazně širší rozšíření v různých úsecích pleistocénu a v nejstarším holocénu. Druhová příslušnost fosilních dokladů je však v řadě případů sporná, morfologické rozdíly jednotlivých druhů jsou velmi nezřetelné. Diskriminační možnosti a historie výskytu ve střední Evropě jsou podrobně diskutována se zvláštním zřetelem k fosilním dokladům z území ČR a Slovenska. Klíčová slova: Sicista, fylogeneze, areálová historie, diverzita, taxonomie, západní Palearktida
|
|
| |
host ::
RSS.