|
|
Sexual Violence in Selected Works of Alice Walker, Toni Morrison, and Sapphire
Vlasáková, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce se soustředí na díla tří afroamerických spisovatelek: Velmi modré oči od Toni Morrison, Barva nachu od Alice Walker a Push od Sapphire. Hlavním tématem mé analýzy je sexuální násilí, specifičtěji sexuální zneužívání dětí a trauma z něho vyplývající. V každém z vybraných románů vystupuje protagonistka, která je obětí sexuálního zneužívání a/nebo znásilnění. Skutečnost, že jsou oběťmi sexuálního násilí, hraje významnou roli v jejich psychice, vztazích, rozvoji a jejich (ne)schopnosti žít "normální" život. Tato práce je rozdělena do šesti kapitol. V úvodu vysvětluji, proč jsou již zmíněná díla vhodná ke srovnání. Následuje krátký úvod do tématiky sexuálního zneužívání dětí a traumatu, které je jeho výsledkem. Také představím odbornou literaturu, kterou používám k podpoření svých tvrzení v následujících kapitolách. Navíc stručně definuji termíny "šťastný konec," "realistický konec," a "tragický konec." První analytická kapitola studuje postavu Celie v Barvě nachu. Sleduje její vývoj od čtrnáctileté nevzdělané oběti do plně utvořené nezávislé přeživší, jíž se stane. I přes skutečnost, že Celie je jedinou analyzovanou postavou, která je sériově viktimizována, jak svým otčímem, tak svým manželem, Celiin příběh je plný naděje. I přes všechno násilí, které podstoupí v rukou svého tyranského...
|
|
|
Love in Huxley's Brave New World and Island
Petrová, Diana ; Markus, Radvan (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Utopie a dystopie jsou pojmy, které se často vykytují společně. Utopie často označuje dokonalou nebo přinejmenším vylepšenou společnost, ve které jsou všichni lidé šťastní; dystopie naopak obvykle představuje společnost, která je nějakým způsobem zvrácená a po které nikdo netouží. Termín "utopie" je starší než dystopie a poprvé se objevil v knize Utopie (1516) od Thomase Mora, i když samotný koncept utopie existoval dlouho předtím, než byl pojmenován. "Dystopie" je termín, který se objevil později a poprvé byl použit roku 1868 v parlamentní řeči Johna Stuarta Milla. Termín "utopie" se skládá ze dvou starořeckých slov a doslova se překládá jako "žádné místo." Význam tohoto termínu znázorňuje nejednoznačnost utopie - představuje sice svět o mnohem lepší, než je ten současný, ale zároveň jakoby poukazuje na nepravděpodobnou existenci takového světa. Pro utopie je typické, že je mír udržován určitými pravidly, která mírně omezují svobodu člověka - tato pravidla mohou být vnímána jako příklad toho, že je nereálné dosáhnout úplné utopie. Dystopie pak do jisté míry vychází z této nejednoznačnosti utopie. Hlavní charakteristikou dystopie je totiž to, že není úplně žádoucí kvůli tomu, že je fungování takové společnosti je podmíněno represivními zákony, které zajišťují poslušnost občanů. Nejznámější román...
|
|
|
A Comparative Analysis of the New African-American Narratives and Critical Voices of Toni Morrison, Angela Davis, Al Sharpton, and Patrisse Cullors.
Leššová, Júlia ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Boj proti rasismu je starý jako Spojené státy samy. Přestože hnutí za občanská práva dosáhlo velké změny společenského a politického systému, mnoho problémů zůstalo nevyřešeno. Z tohoto důvodu je hlavním argumentem této práce, že hnutí neskončilo v 60. letech, ale ve skutečnosti trvá dodnes. Použitá metoda je srovnávání současného "nového" hnutí, které existuje od 70. let 20. století, s tím původním. V tomto smyslu se práce zaměřuje také na tři významné aktivisty původního hnutí: Martina Luthera Kinga Jr., Jamese Baldwina a Malcolma X, díky čemu dále analyzuji postoje v původním hnutí a porovnávám je s těmi v hnutí současném. V centru pozornosti této práce však stojí čtyři osobnosti, které významně přispěly k "novému" hnutí za občanská práva v éře od 70. let 20. století a které lze řadit mezi jeho nejvýznamnější představitele. Za prvé se práce zaměří na Toni Morrison a Angelu Davis, dvě velké spisovatelky, které užívají psaní jako nástroj pro svůj aktivismus. Na konci 20. století prošla obecná čtenářská obec rychlou změnou. Obě autorky této příležitosti okamžitě využily, když se ve svém psaní věnovaly zobrazení drsné reality otroctví, rasismu a jeho dopadu na afroamerické komunity. I když se obě volí převážně ženské perspektivy, jejich přístupy se značně liší. Zatímco Davisová rozvíjí své argumenty...
|
|
|
Czech Immigrants in Minnesota; History and Critical Bibliography
Škopek, Jakub ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Tato práce si klade za cíl objasnit důvody českého vystěhovalectví do Spojených států a s tím související způsoby majoritního rozvoje emigrace po roce 1848. V textu jsou taktéž zohledněny kroky a procesy, které byly nutné k uskutečnění cesty za oceán. Hlavním předmětem této práce jsou čeští vystěhovalci, kteří se usadili v Minnesotě, nicméně úvodní část se zabývá problematikou, která je společná pro české vystěhovalectví do Ameriky obecně a zároveň kritickým zhodnocením použitých zdrojů. První část této práce zmiňuje konkrétní politické a společenské okolnosti, které stojí za vzestupem vystěhovalectví z Čech (obdobně jako z většiny evropských zemí) probíhající v druhé polovině 19. století. Dále ozřejmuje způsoby, jakými se lidé dozvídali o životě v Americe a také o tom, jak by se tam mohli dostat. První část poté nastiňuje cestu z Čech do německých přístavů a stejně tak i nebezpečí, které vystěhovalce v těchto místech očekávalo. Kapitola Emigration after 1848 vysvětluje jak obrovský vliv měl technický pokrok v lodní dopravě (přechod k parnímu pohonu od plachetnic) na prudký vzestup přistěhovalců přicházejících do Spojených států. Tato kapitola se dále zaměřuje na obecné těžkosti, kterým museli čelit všichni noví přistěhovalci, jakmile se ocitli na americké pevnině. Jsou zde nastíněny komplikace,...
|
|
|
Representations of the female in the work of Charles Bukowski
Mecner, Michal ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Jak naznačuje název, předložená práce se zabývá pojetím žen v díle Charlese Bukowského. Charles Bukowski (1920 - 1994), americký básník a prozaik, bývá často spojován s představiteli kulturně- literárního hnutí označovaného beat generation, ovšem toto zařazení není tak docela přesné. Přestože jeho osobní život se ubíral cestou ne nepodobnou životním poutím autorů tohoto hnutí, zejména co se týče volnomyšlenkářství, nespokojenosti s politikou a sociální situací v zemi, tvrdou a nelítostnou kritikou "amerického snu", i nezřízenou konzumací návykových látek a tulácké existence vedené od města k městu za prací i náhradou za ztracené iluze, Bukowského kariéra začíná nabírat obrátky až později, v 70.letech, kdežto hnutí beat kulminovalo koncem 50. a 60. let. Má-li přesto Bukowski s beatniky něco společného, je to téma a literární konvence, či spíše jejich cílená nedbalost, jakkoliv se jinak básník sám od členů tohoto hnutí distancoval. V určitém slova smyslu lze totiž dokonce říci, že Bukowski zůstává velkým dlužníkem hnutí beat, neboť oni vydláždili cestu novému literárnímu proudu v historii americké literatury. Nejdelší kus na této cestě urazil pravděpodobně Allen Ginsberg, který došel širokého uznání i akademické obce. Oproti ostatním spisovatelům tohoto hnutí zůstává Bukowski u svých prověřených témat. Jeho...
|
|
|
Bernard Malamud's Selected Fiction in the Context of Black-Jewish Literary Relations
Simonová, Anna ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Ačkoliv je tvorba Bernarda Malamuda často interpretována v alegorické a symbolické rovině, Malamud se ve svých dílech nevyhýbal společenským problémům doby, jako například rasové otázce a vztahu mezi Židy a černochy v Americe. Cílem této práce je rozebrat Malamudovy prózy, ve kterých se zabývá černošsko-židovskými vztahy - jmenovitě povídky Anděl Levine ("Angel Levine,"1955), Černá je moje oblíbená barva ("Black Is My Favorite Color,"1963) a román Nájemníci (The Tenants, 1971) - a umístit je do kontextu černošsko-židovských vztahů ve Spojených státech a do kontextu literárních dialogů mezi afroamerickými a židovskými kritiky a spisovateli. Záměrem této studie je tedy zhodnotit Malamudovu roli v diskursu černošsko-židovských vztahů v Americe. Teoretický rámec, popsaný v druhé kapitole, vychází z filozofických a sociologických poznatků, jak je formulovali Judith Butler, John Searle a sociologové Michael Omi a Howard Winant. Práce zkoumá roli jazyka a literatury v konstruování sebe sama (the Self) a toho druhého, jiného (the Other), přičemž těmito kategoriemi se rozumí jak individuální, tak i kolektivní identita, a tedy i identita rasová a etnická. Literární díla, včetně vybraných Malamudových próz, jsou tudíž součástí diskursu, v rámci něhož a proti němuž američtí Židé a černoši konstruují své...
|
|
|
African-American Mothers in Harriet Beecher Stowe's Uncle Tom's Cabin and Toni Morrison's Beloved
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí afroamerické matky jakožto klíčové postavy v boji za svobodu ztvárněné v románech Chaloupka Strýčka Toma od Harriet Beecher Stowe a v Milovaná od Toni Morrison. Chaloupka Strýčka Toma popisuje idealizovanou představu mateřství, jíž autorka ilustruje na postavách jako je Eliza Harris, Teta Chloe, Mary Bird a Rachel Halliday. Tyto postavy reprezentují ideologii mateřství, podle níž matka představuje prostřednici při předávání morálních a náboženských zásad ve své rodině a komunitě. Stowe použila osobitou metodu charakterizace, aby umožnila svým bílým středostavovským čtenářkám ztotožnit se s afroamerickými ženami v románu. Jednou z hlavních charakteristik ženských postav je mateřská láska, která je zobrazována jako univerzální vlastnost společná bílým i afroamerickým matkám, a která je přirovnávána k lásce Kristově. Mateřství založené na křesťanských hodnotách mohlo podle Stowe napomoct k osvobození Spojených států od otroctví a obnovení pořádku ve společnosti. Z těchto důvodů podporovala bílé středostavovské manželky a matky v prezentaci názorů na zrušení otroctví v jejich rodinách, zejména před jejich manžely, jejichž názory mohly výrazně ovlivnit politický vývoj ve Spojených státech. Tato zpolitizovaná představa mateřství a s ní spojená metoda charakterizace, jež...
|
|
|
Southern Womanhood: A Story Behind the Southern Belle
Petrušová, Gabriela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá vývojom archetypu južanskej krásky vo vybraných dielach popredných spisovateľov amerického Juhu. Na diskusiu o archetype južanskej krásky som si konkrétne vybrala román Swallow Barn od Johna Pendletona Kennedyho, spisovateľa virginiských plantáží, následne román Svätyňa od Williama Faulknera a svoj výber zakončujem románom Margaret Mitchellovej - Odviate vetrom. Aby si čitatelia čo najskôr objasnili, že vývoj amerického Juhu tvorí špecifickú kapitolu vo vývoji americkej kultúry a spoločnosti, úvodná kapitola mapuje v skratke jeho spoločensko-historický vývoj a popisuje okolnosti vzniku archetypu južanskej krásky a jej postavenia v spoločnosti a v kontexte obdobia pred americkou občianskou vojnou. Samotné jadro diplomovej práce sa potom nachádza v kapitolách číslo tri, štyri a päť, kde je archetyp južanskej krásky analyzovaný z hľadiska jednak chronologického, to znamená od obdobia tzv. starého Juhu až po obdobie južanskej renesancie a následne kontrastuje mužskú a ženskú perspektívu na archetyp južanskej krásky. Každá z menovaných troch kapitol je postupne členená na dve časti: prvá časť má za úlohu uviesť dielo a aj autora do spoločensko historického kontextu a druhá časť sa venuje detailnej analýze ženskej postavy-južanskej krásky v danom diele. Keďže je diplomová práca...
|
|
|
Faith and the Search for Identity in the Works of J. D. Salinger
Pospíšilová, Tereza ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Cílem této práce je rozbor čtyř postav v dílech amerického židovského autora J.D. Salingera, jmenovitě v románu Kdo chytá v žitě, a dále v povídkách "Franny", "Zooey", "Vzhůru tesaři, do výše střechu zvedněte!", "Den jako stvořený pro banánové rybičky" a "Teddy." Postavy, kterými se tato práce zabývá, jsou Holden Caulfield, Franny Glass, Seymour Glass a Teddy McArdle. Všechny tyto postavy se ocitly v kritickém bodě svého života, kdy musí čelit otázkám týkajícím se smyslu jejich existence. Jejich společným rysem je hledání opravdovosti, boj proti falešnosti a umělosti a nespokojenost se společenskými hodnotami nastavenými ve Spojených státech v poválečném období. Práce rozebírá příčiny krize těchto postav, jejich snahu o hledání vlastní identity a současně určuje roli náboženství, víry a filozofie v tomto procesu. Sociálně kulturní kontext Salingerovy tvorby otevírá témata týkající se smyslu života a osobní identity. Odráží se zde nejen dopad druhé světové války, ale také tlak způsobený studenou válkou. Salingerovy postavy, kterými se tato práce zabývá jsou intelektuálové, hledající odpovědi na otázky existence v období změn. Odmítají být součástí umělé společnosti, a proto volí cestu odcizení. Dále tato práce zkoumá vybrané Salingerovy postavy ve vztahu k existencialismu. Existencialismus byl jako...
|
|
|
A dream shared: community and politics in selected 19th and 20th century American utopias
Kounovská, Kateřina ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tato diplomova prace se zabYva rozborem ctyr vybranych americkJch literarnich utopif: Looking Backward: 2000-1887 (Pohled z roku 2000 na rok 1887) Edwarda Bellamyho, The Iron Heel (ielezna pata) Jacka Londona, Ecotopia (Ekotopie) Ernesta Callenbacha a Woman on the Edge of Time (Zena na hrane casu) Marge Piercy. Prace analyzuje socialnf rysy ctyr utopickJch spolecnostf popsanych v techto pracfch, navrhovany proces spolecenskJch a historickJch zmen, vedoucfch k jejich vybudovanf, stejne tak jako socioekonomicke podmfnky a posun spolecenskJch temat vamericke spolecnosti mezi devatenacrym a dvacarym stoletfm na pozadi techto diH. V uvodu teto diplomove práce dochazime k zaverQ, ze pres zrejme jedinecne postaveni zapadnich utopif je vira v Iepsf budoucnost a touha, aby zitrek prekonaI dnesni potize, konstantou lidske existence. Tendence takto snit 0 svetlejsich zitrcfch, le psi spolecnosti a dokonalem svete existuje od pradavna a projevovala se davno pred tim, nez Sir Thomas More sIavne definovaI zanr utopie v roce 1516. Utopicke idealy zasahuji do behu historie a literatury, objevuji se v recke a Hmske literature a mytologii, casta splYvaji s ideou nabozenskeho raje, promitaji se do viry v nekonecny vy-voj lidstva, do zanru scifi, a konecne vytvarf svuj vlastni zanr utopicke literatury v podobe moderni zapadni...
|
host ::
RSS.