|
|
Analysis of the novels and short stories by Hermann Ungar
Foltánková, Marie ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Hermann Ungar (1893 1929), rodak z moravskych Boskovic, jehoz dilo se svym charakterem fadi k prazske, resp. moravske nemecke literature, vystudoval pravnickou fakultu v Praze a stal se zarnestnancem Ceskoslovenskeho velvyslanectvf v Berline. Svou literarnf karieru zahajil vydanim svazku dvou povidek "Chlapci a vrazi" (1920), jeZ vzbudila v literamich kruzich znacnou pozomost. Thomas Mann v Ungarovi spatfoval velkou nadeji povalecne nemecke pr6zy. Svym prvnim romanem "Zmrzaceni" (1922) potvrdil analyticky charakter svych pr6z, ktere se neboji odhalovat i ta nejskrytejsi mfsta a nejvetsi tabu lidske psychiky. Ungarovi hrdinove jsou casto vnitfne rozervanf jedinci, obeti traumatickeho detstvi a spolecnosti, ktera je degradovala na pouhe "stroje", neschopne hlubSich rnezilidskych vztahü. Jen velmi tezko hledaji cestu sarni k sobe i k ostatnim. Jeste jako ufednik Ceskoslovenskeho velvyslanectvi publikuje v rüznych casopisem u nas i v Nemecku kratSi povidky a crty, ve kterych odhaluje i osobity smysl pro humor. Druhy roman "Tfida" (1927), ktery je svym dejem zasazen do pfedvalecneho Bma, byl autorovou apote6zou lasky a ucty k druhym. Ironii osudu zemfel Hermann Ungar pouhych osmnact dni pote, co se vzdal kariery na Ministerstvu zahraniCi v Praze, aby se cele venoval literami tvorbe. Stalo se tak 28.10.1929 v...
|
|
| |
|
|
The Czech translations of Rilke's "Sonette an Orpheus"
Otterová, Michaela ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
U tak odlišných osobností s tolika různými přístupy není snadné najít společné rysy. Přesto však existují: Především všichni zúčastnění zachovávají původní formu sonetu. Tato skutečnost není tak banální, jak by se mohlo na první pohled zdát, vezmeme-li v úvahu francouzskou překladatelskou praxi, kde je převádění poezie do prózy běžným jevem, nebo když si uvědomíme, že i Jakub Deml přeložil v časové tísni svůj výbor z Knihy obrazů prózou. Zachování literární formy, v českém prostředí obvyklé, svědčí nejen o zdejší vysoké kultuře překladu, ale i o tvůrčí ctižádosti českých překladatelů. Na druhou stranu spojuje šestici překladatelů zřejmá lhostejnost k rilkovskému bádání. Ačkoli je prokázáno, že Renč znal Holthusenovu monografii o Rilkovi, na jeho práci to nezanechalo žádný patrný vliv. Ještě výrazněji se tento nedostatek projevuje u Pokorného, který ve svých článcích horuje pro interpretaci, a přitom nezná dopodrobna ani výchozí mýtus o Orfeovi. Vítek sice něco tuší o "intelektuálním skeletu" sbírky, ale blíže se k němu nevyjadřuje. Další známkou společného nedodržování originálu je jazyková stylizace. V českých překladech se jazyk Sonetů stává patetickým, květnatým, nabubřelým, hermetickým nebo dokonce rozpustilým, každopádně se ale ve všech případech - snad s výjimkou Bablera - vzdaluje od původního,...
|
|
|
Fiction, biography and documntary in W.G. Sebald's narrative prose
Richterová, Gabriela ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím fikce, biografie a dokumentu v próze německého spisovatele W. G. Sebalda. Jsou zde analyzována především jeho čtyři beletristická díla: Schwindel. Gefühle (1990), Die Ausgewanderten (1992), Die Ringe des Saturn (1995) a Austerlitz (2001). Z těchto děl vyšli česky pouze Die Ausgewanderten (Vystěhovalci) v překladu Radovana Charváta (2006). W. G. Sebald byl jedinečnou postavou německé poválečné literární scény, a i když žil více než třicet let v dobrovolném exilu ve Velké Británii, přesto ho lze právem považovat za německého spisovatele. Všechna svá díla psal výhradně německy a také témata, kterým se ve svých knihách věnoval, souvisí s Německem a jeho historií. Sebald byl totiž jedním z prvních německy píšících germanistů, kteří se ve své tvorbě věnovali tématu utrpení civilního obyvatelstva během náletů spojeneckých armád na Německo během druhé světové války. Dalším významným tématem jeho prací byl holocaust a často se zabýval také vztahy mezi židovským a nežidovským obyvatelstvem Německa před druhou světovou válkou a během ní. Sebald trpěl tím, že patří k německému národu, a brzy po dosažení dospělosti se odstěhoval do Anglie. Ani tam ho však historie jeho národa nepřestala pronásledovat. Celý život se snažil vyrovnat s vinou svých předků. Proto se ve svých dílech...
|
|
| |
|
|
Diary narration in short prose by Peter Handke
Trnková, Gabriela ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
V práci jsme se pokusili popsat krátké prózy Petera Handka: Das Gewicht der Welt (1977), Die Geschichte des Bleistifts (1982), Versuch über die Müdigkeit (1990), Versuch über die Jukebox (1990), Versuch über den geglückten Tag (1991) a Nachmittag eines Schriftstellers (1987). V textech se setkáváme s deníkovými záznamy ("Gewicht" a "Geschichte") a s méně či více souvisle vyprávěným příběhem ("Versuche" a "Nachmittag"). Autobiografii jako žánr nelze přesně ohraničit od příbuzných žánrů, jako jsou např. deníky a memoáry - liší se od sebe většinou některým z příznaků. Naopak lze říct, ze všechny zmíněné texty obsahují autobiografické momenty, ačkoliv se od sebe formálně liší. Ve vyprávění se uplatňuje jak první, tak třetí osoba singuláru, a některé deníkové záznamy působí, jako by v nich subjekt chyběl úplně. Handkovy knihy nejsou autobiografie typu: Vzpomínám si, Tenkrát atd. (ačkoliv i to v nich v určité formě nacházíme). Jedná se spíše o autobiografie spisovatele, které obsahují mnoho poznámek, myšlenek a reflexí, které to, co zažil, promýšlejí spolu s jazykem, tj. vždy přemýšlejí, jak zážitek vyjádřit slovy. Texty je možné označit jako autobiografie z toho důvodu, že na jevišti textu potkáváme hrdinu já, které je navíc píšícím já, spisovatelem. Do centra se tak dostává problém 86 subjektivity, která se...
|
|
|
The father-son-conflict in early narrations of Thomas Mann
Hloušková, Petra ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Dilo Thomase Manna plati za silne autobiograficke, konflikt otee a syna zde figuruje pomeme casto. At' uz se jedna 0 jeho slavny roman Die Buddenbrooks (1901, Buddenbrookovi) nebo 0 novely Der Bajazzo (1897, Bajazzo), Tristan (1903, Tristan), Tonio Kröger (1903, Tonio Kröger), Unordnung und frühes Leid (1925, Zmatek a ran); ia!) ajina dila zjeho pfedevsim rane tvorby, nezfidka v ni eh vystupuje syn s umeleekym talentern, znacne se odlisujici od sryeh vrstevniku. Tento vetsinou tmavovlasy a tmavooky ehlapee, pozdeji dospely muz, touzi b-yt jako jeho nejlepsi kamanid - blond'ary, modrooky a bezstarostny. Jeho "odlisnost" mu to ale nedovoluje. Pfisneho otee - vetSinou hanzovniho kupee - irituje synova zaliba v umeni a roztrpcuje ho jeho absolutni nezajem 0 rodinnou firmu. Tak tomu bylo i ve vztahu Thomase Mann ajeho otee Johanna Sigmunda Manna. Ve sryeh prvotinaeh vetSinou kopiruje Thomas Mann tento duveme znamy model, casto doprovazeny motivem umelee nepoehopeneho srym okolim, lidmi jednoduehymi, ale st'astn-ymi. Rozpor takto odlisnyeh osobnosti, jez obe ehteji dosahnout sveho, vede logieky ke konfliktu. Otee bud' prosadi svuj zamer a syn se pak stava nest'astn-ym pokracovatelem rodinne tradiee, nebo otee rezignuje a firmu pro da. Syn pak vetsinou opusti prostfedi, u ktereho stejne nikdy nenasel poehopeni, a...
|
|
|
Lux in tenebris. Allegory and allegorical structures in Grimmelshausen's "Abentheurlichem Simplicissimus Teutsch"
Maroszová, Jana ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Grimmelshausenuv Dobrodruzny Simplicius Simplicissimus vydany v roce 1668 (s datem 1669) se do kanonu svetove literatury zapsal jako pikareskni roman. Jednim z duvodu, proc tato kniha dokaze oslovit ctenare i po vice nez 300 letech od sveho vzniku, je bezpochyby obdivuhodna vYznamova hloubka a dejova pest rost dfla, jez u ctenare muze navodit dojem neprebernosti a mnohoznacnosti autorem pouzitych prvku. Tato diplomova prace se zabyva kompozicnimi principy uplatnujicfmi se v teto knize. I kdyz se v dnesni dobe v praxi jiz mnohdy osvedcila uzitecnost pristupu naratologickeho, k nemuz vytvoril predevsim G. Genette prakticke instrumentarium, a tento pristup by se mohl nabizet i zde, ma prace se od nej vedome odklanf. Po strucne zmfnce starsfch pokusu 0 uchopeni domnele tektonicke struktury Simplicissima a nastinu nejdulezitejsich tendenci vyzkumu v nazfranf tohoto dfla byla formulovana zdejsf vYchozf pozice. Hlavnf vychodisko spocfvalo v uvaze, ze metoda analyzy by se mela prizpusobit zkoumanemu, ne naopak. Vlastni cetba Grimmelshausenova romanu jakoz i vysledky stavajicfch studif k Simplicissimovi me dale utvrdily v nazoru, ze bude potreba zamerit se ani ne tak na veliciny typu "vypravec", "pasmo postav", "perspektiva vypraveni", jako spise na alegorii a postupy produkce i recepce s ni v baroku spojene. Za...
|
|
|
Towards the analysis of Ludwig Winders novel "Der Thronfolger. Ein Franz Ferdinand Roman" in the context of the narrative of early and late work of its author
Broukalová, Jindra ; Krolop K., (vedoucí práce) ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Ludwig Winder patri k vyraznym predstavitelum prazske nemecke li teratury mezi valecneho obdobi. Po smrti Franze Kafky se stal clenem Prazskeho kruhu. Rodistem i nekterymi rysy sve tvorby je zaroven spjat s moravskou nemecky psanou literaturou. Narodil se 7. 2. 1889 v moravskem Safove a zemrel 16. 6. 1946 v anglickem Baldocku. Po maturi te na nemecke obchodni akademii v Olomouci nastoupil Winder do redakce videnskeho levicove liberalniho listu "Wiener Zeitung" a zurnalistice zustal verny po cely zi vot. Jeho novinarske pusobeni je spj ato predevsim s prazskym nemeckym denikem "Deutsche Zeitung Bohemia", v nemz byl 25 let redaktorem. Po pocatecnim tvurcim hledani se Ludwig Winder venoval proze, v niz byl cenen predevsim pro svou vecnost a objektivitu. Pozornost kri tiky i ctenaru upoutal Winder romanem "Zidovske varhany", ktery je pokladan za j eho nejvyznamnejsi dilo. Asi v polovine 20. let dvacateho stoleti se Winder odklani od expresionismu, ktery se u neho plne projevil pouze v romanu "Kasai" z roku 1917, a v j eho tvorbe se prosadila pro neho tak typicka vecnost, ktera se ohlasovala jiz v drivejsich pracich a byla v souladu s li terarnim proudem nove vecnosti, prevladaj icim tehdy v nemecky psane literature. Za roman "Stefi aneb Dörrova rodina prekonava krizi" a s prihlednutim k dosavadni literarni...
|
|
|
Philosophical and aphoristic short prose of Botho Strauß
Číhalová, Jitka ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá prozaickou tvorbou německého dramatika a spisovatele Botho Strauße, přičemž se soustřeďuje na jeho filozofickou a aforistickou krátkou prózu, kterou typologicky analyzuje na základě svazku Paare, Passanten (Páry, pasanti) a zkoumá její formální, stylistickou, motivickou a ideovou specifičnost. Výsledky analýzy jsou pak z formálního, stylistického a motivického hlediska jednak porovnány s dvěma následujícími Straußovými svazky: Wohnen Dämmern Lügen (Bydlit Šeřit se / Svítat / Dřímat Lhát) a Mikado (Mikado) a jednak zasazeny do širšího literárněhistorického kontextu srovnáním s autory: Adorno, Canetti, Handke a Jünger.
|
host ::
RSS.