|
|
Sofisté z perspektivy Platóna, Aristotela a Hegelova uznání
Dovhoruk, Ivanna ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce představuje zkoumání původních stop negativní a pozitivní kritiky sofistů. Skrze interpretaci relevantních pasáží vybraných děl Platóna, Aristotela a Hegela se pokusíme o uchopení hlavních důvodů, jež tyto myslitele vedly k zavržení sofistiky, respektive k jejímu uznání. Nebudou zde tudíž zohledňováni sofisté jako filosofický jev, nýbrž to, co o nich říkají Platón, Aristotelés a Hegel. Zároveň se vzdáváme veškeré kritiky a hodnocení v tom smyslu, že nechceme hledat výhody a nevýhody těchto stanovisek; chceme jen vědět, jaká jsou. Obsahem první kapitoly jsou dílčí interpretace čtyř Platónových dialogů Prótagoras, Gorgias, Sofistés a Euthydémos. V kapitole druhé se pokusíme pomocí Aristotelova výkladu v prvních patnácti kapitolách jeho spisu O sofistických důkazech nahlédnout odůvodnění jeho nepříznivého posouzení sofistů. Třetí kapitola zkoumá Hegelovo uznání sofistiky, které vyplývá z jeho pojetí dějin filosofie jako nutného procesu vývoje v Dějinách filosofie. Závěr práce předloží výsledky zkoumání a její celkové shrnutí.
|
|
|
Thomas Bernhard: To think
Foltinová, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá filozofickým aspektom románov Thomasa Bernharda, sústrediac sa na problém myslenia. Interpretácia, ktorú získavame skrze podrobnú analýzu románov Chůze, Mýcení a Staří mistři ukazuje, že hoci u Bernharda nenájdeme jasnú argumentačnú líniu, sú v jeho románoch rozvinuté originálne filozofické myšlienky. Práca sa zaoberá troma interpretáciami myslenia. V prvej sa nám myslenie ukazuje ako "stav chaosu", ktorý sa odohráva v mysli pomätenca. Druhá interpretácia, ako výsledok opätovného posúdenia prvej interpretácie vedie ku konceptu reflektívneho myslenia pozorovateľa. V prvej a druhej interpretácii sa stretávame len s negatívnym spôsobom vyjadrenia myslenia ako nemyslenia. Až v tretej interpretácii sa stretávame so "skutočným mysliteľom", rozprávačom príbehu, ktorý nás motivuje uvažovať o myslení ako o činnosti, ktorá v sebe nevyhnutne musí obsahovať to, že je odohrávajúca sa, ak má byť považovaná za skutočné myslenie. To vedie k hľadaniu myslenia v literárnej forme Bernhardovych románov.
|
|
|
Lidský život a filosofie. Pokus o filosofickou interpretaci Epikúrova Listu Menoikeovi
Pech, Robin ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Tématickým oborem bakalářské práce je Epikúrova etika. Z dochovaných Epikurových textů se etice věnuje zejména List Menoikeovi. Proto byl právě tento text zvolen za východisko práce. Provedený rozbor tohoto textu ukazuje, že tradiční interpretace Epikúrovy etiky jsou jednostranné a zavádějící. Epikúros patrně nemůže být považován za propagátora nějakého primitivního hedonismu či individualismu. Hlavní důraz bakalářské práce je kladen na doložení toho, že by Epikúros neměl být považován za představitele a zvěstovatele zcela apolitického života v soukromí. Klíčová slova: Epikúrosm, etika, filosofie, lidský život
|
|
|
Idea a fenomén
Říha, Cyril ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent) ; Zervan, Marian (oponent)
Název této části pochází z jednoho Patočkova rukopisu, konkrétně rukopisu se signaturou 3000/331 a názvem "Leonardo, Michelangelo". Tento manuskript patří do tzv. strahovské pozůstalosti a dosud nebyl - podobně jako téměř všechnl jemu příbuzné- uveřejněn. Patočka jej psal někdy v průběhu druhé světové války jako jednu ze součásti své plánované knihy o filosofii dějin. Celý rukopis, obsahujid hotové, souvislé úvahy, ale též kusé poznámky a výpisky, se rozkládá na 36 rukou psaných stranách formátu A5. To je však pouze hrubý, často velmi fragmentární text, a proto bude místy nezbytné sáhnout po jeho bezprostředním kontextu, tedy po dílech, na které Patočka v tomto svém rukopise výslovně odkazuje. Jde především o Leonardovu knihu O maliřstvi, sbírku jeho zlomků od M. Herzfeldové, Panofského studii Idea a Vasariho Životy. 7 Takto rozšířený text bude tvořit rámec pro naši důkladnou četbu. Zajímat nás na něm budou některé jeho zvláštní momenty - "vnější" překvapení (pro čtenáře přicházejícího k němu z vnějšku) a "vnitřní" pokušení (obsažená přímo uvnitř tohoto textu). A začněme hned prvním překvapením. Teoretické malířství je zde postaveno proti maliřstvi výkonnému. Toto děleni má dle Patočky svůj původ v protikladu vita contemplativa a activa: " ... jest aplikaci dualismu života kontemplativního a praktického na...
|
|
|
Aristotelovo pojetí místa: Phys. IV 208a27-213a11
Císař, Karel ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent) ; Mráz, Milan (oponent)
Aristotelovo zkoumání bytnosti místa z Fyziky IV 1-5 se stalo předmětem polemické diskuse již v textech jeho starověkých komentátorů. N arozdíl od jiných témat se navíc takřka žádný z nich nepokusil Aristotelovo pojetí místa hájit. Uzavírá-li Aristotelés své zkoumání definicí, podle které je místo "první nepohyblivou hranici obklopujícího tělesa", a vymezuje je tím jako dvojrozměrnou nepohyblivou mez, v níž se s umístěným tělesem stýká obklopující těleso či agregát těles, většina jeho následovníků má místo za trojrozměrnou rozlehlost. Jak víme ze Simplikiova svědectví, již Theofrastos poukazoval na obtíže spojené s dvojrozměrností a nepohyblivostí místa, i na skutečnost, že ne všechno bude podle této definice v místě. 1 Novoplatónští komentátoři se zase zaměřovali na Aristotelovo odmítnutí možnosti připsat místu příčinnost, což se podle nich neshodovalo s Aristotelovou koncepcí vlastního místa.2 Dalším zdrojem obtíží je pak zdánlivý vnitřní rozpor mezi jednotlivými koncepcemi místa, které Aristotelés zastává v různých spisech. V Kategoriích je místo vykládáno v kontextu nepřetržité kvantity jako trojrozměrná rozlehlost soumístná s tělesem. 3 Ve spisu O nebi Aristotelés pracuje s koncepcí vlastních míst, jejichž směrem se pohybují jednoduchá tělesa. Lehký oheň se pohybuje nahoru a těžká země dolů, zatímco...
|
|
|
Podobnost, nápodoba, proměna
Blecha, Jakub ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce jsou teoretické předpoklady Platónovy argumentace založené na figuře zdání v X. ústavě a v dialogu Sofistés. Samostatné kapitoly jsou zaměřeny na výklad vybraných pasáží těchto dialogů. Podrobně jsou vypracovány některé dílčí předpoklady. Jsou jimi např. the one over many argument v dialogu X. Ústava. Z dialogu Sofistés pak především pojetí různých druhů obrazu. Na základě výkladu a reference těchto dialogů je, s přihlédnutí k výkladům v sekundární literatuře, postulován společný závěr, že použití figury zdání je krajně problematické, neboť nedovede vyjasnit povahu obrazu jako svého definičního rysu. Redukce nápodoby a v druhém případě sofistického umění na určitý typ zobrazení, nicméně nevede ke kýženému cíli poznání těchto předmětů výkladu, avšak i tak předkládá netriviální popisy rámce Platónova myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sound
Foltinová, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Témou tejto diplomovej práce je filozofické skúmanie zvuku. Základnou otázkou práce je, ako zvuky vnímame a co a ako môžeme skrze toto vnímanie o zvukoch povedat. Predpokladom práce je, že zvuky nevnímame vždy ako nositelov významu. Východiskovým bodom je analýza dvoch základných spôsobov kontaktu so zvukom: vydania a prijatia zvuku, ktoré vedú k skúmaniu úlohy vnemu vlastného hlasu najmä co do aspektu jeho telesnosti, k skúmaniu možnosti pocut "zvukový priestor" a jeho analýze a k skúmaniu úlohy tela pri zvukovom vneme. Na základe týchto analýz, podporených analýzou filozofických a básnických textov sa v závere práce ukazuje, že zvuk je zvláštnym prvkom reality, pretože ho vnímame súcasne ako konkrétny a zachytitelný (skrze slovo a telesnost) a nekonkrétny, kedže ani význam slov ci telesný kontakt so zvukom neumožnuje adekvátny - "zvukový" popis vnímaného zvuku.
|
|
|
The Shield of Achilles: Minoan Representational Conventions in Early Greek Poetry and Thought
Valentinová, Lucie ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Hladký, Vojtěch (oponent) ; Thein, Karel (oponent)
Předkládaná práce se zabývá Homérovým popisem Achilleova štítu (Ílias 18.478-608) a mínójskou freskovou malbou, zejména miniaturními freskami z Knóssu, takzvanými vyobrazeními posvátného háje a tance (Sacred Grove and Dance Fresco) a shromáždění diváků (Grandstand Fresco). Prostřednictvím analýzy jejich zobrazovacích postupů zkoumá možnosti sledování kulturního přenosu mezi dvěma civilizacemi, které preferovaly odlišná reprezentační media: malbu v případě vizuálně orientované mínójské civilizace doby bronzové a poezii v nejstarších kulturních vrstvách starověkého Řecka. Protože v případě mínójské kultury nemáme k dispozici rozluštěné písemné prameny a její fresková malba byla, jak práce ukazuje, převážně nenarativní, k jejím tématům si obtížně zjednáváme přístup. Ukazuje se nicméně, že nemálo se můžeme dozvědět z interpretace toho, jak techniky zobrazení v malířství i poezii zacházejí s reprezentací časových a prostorových vztahů, a ze vztahu, jaký navazují se svým divákem a posluchačem; jeví-li se nám svět jako složitý komplex kulturních reprezentací, způsob, jakým se k nim vztahujeme, odráží naši představu o lidském místě ve světě. Nenarativní zobrazovací postupy mínójských fresek - zejména vertikální perspektivu, absenci pevného hlediska diváka, potlačenou fokalizaci a mapovitou kompozici -...
|
|
|
"Nebesa nejsou humánní..." Filosofická interpretace Příliš hlučné samoty
Kinter, Vojtěch ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Příliš hlučná samota je jedním z nejslavnějších textů Bohumila Hrabala, přičemž je mezi nimi textem pravděpodobně nejfilosofičtějším. Předložená diplomová práce interpretuje tento text z filosofického úhlu pohledu jako výpověď o moderní době a místě jedince v ní. Na základě jedné z centrálních vět textu - "Nebesa nejsou humánní" - je Haňťův monolog čten jako obrana proti nesouměřitelnosti světa s jedincem. Křesťanské a antické řecké způsoby obrany proti této nesouměřitelnosti jsou pojednány jako neodpovídající Haňťově době, ačkoliv jistým způsobem v jeho vlastní obraně přítomné. Ta je popsána jako specifický typ pábení. Následně je pojednán "konec křesťanské epochy" (jak to nazývá sám Hrabal), který se v Příliš hlučné samotě odehrává, a to jako technizace původního lidského bytí a zapomínání na něj. Následuje existenciální analýza Haňťova stavu po konci oné epochy. V práci je nejčastěji odkazováno k následujícím myslitelům: Friedrich Nietzsche, Karl Jaspers, Albert Camus a Jean Améry.
|
|
|
Zakoušení bolesti podle Aristotela
Linka, Vojtěch ; Roreitner, Robert (vedoucí práce) ; Thein, Karel (oponent)
Zakoušení bolesti podle Aristotela Diplomová práce ÚFaR FF UK Bc. Vojtěch Linka Vedoucí práce: Mgr. Robert Roreitner Abstrakt: Diplomová práce se zabývá problémem zakoušení bolesti u Aristotela. Na základě textů z Etiky Níkomachovy a pojednání O duši se pokoušíme o rekonstrukci Aristotelova myšlení o bolesti a jeho interpretaci. Vycházíme z rozboru pojmu slasti a vztahu slast-bolest, čímž získáváme základní materiál pro další analýzy. Z analýzy slasti je nejdůležitější poznatek spojení slasti a činnosti (energeia). Toto spojení rozebereme i v analýze bolesti. Samotná analýza bolesti se uskutečňuje skrze rozbor pasáží, kde Aristotelés o bolesti mluví explicitně, a myšlenkového experimentu, kdy pozorujeme, jak by se Aristotelés vyrovnal s případem chronické bolesti. Po těchto analýzách interpretujeme bolest jako maření činnosti a rozvedeme důsledky této interpretace zejména v kontextu Aristotelovy psychologie. Díky analýze a interpretaci jsme schopni na konci práce zodpovědět otázka, jak živočich zakouší bolest a jak toto zakoušení souvisí se smyslovým vnímáním.
|
host ::
RSS.