|
|
Stanovení chlorfenolů ve vodách metodou HPLC
Kadlecová, Zuzana ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice chlorfenolů ve vodách. Teoretická část shrnuje informace o jejich vlastnostech, toxicitě, původu a výskytu v životním prostředí. Dále je popsán osud chlorfenolů - bioakumulace, transformace a způsoby degradace v životním prostředí. Důraz je kladen na metody stanovení těchto látek ve vodných vzorcích, především metodou HPLC s předchozím zakoncentrováním extrakcí tuhou fází. Experimentální část se zaměřuje na separaci vybraných isomerů metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie v reversním módu. Byly stanoveny meze detekce těchto isomerů v optimalizovaných podmínkách. Nalezené podmínky byly aplikovány na analýzu vzorku vody odebraného v Ústí nad Labem.
|
|
|
Studium komplexace vortioxetinu cyklodextriny a jeho stanovení kapilární elektroforézou
Počtová, Žofie ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
V této práci je zkoumáno, zda tvoří aktivní látka vortioxetin supramolekulární komplex s nativními cyklodextriny (α, β, γ) a je zjišťováno, jakou hodnotu má konstanta stability vznikajícího komplexu. V úvahu je brána stechiometrie interakce cyklodextrinu s vortioxetinem 1:1 a 2:1. Výsledky naznačují, že u všech použitých cyklodextrinů je vhodnější uvažovat stechiometrický poměr cyklodextrinu k vortioxetinu 1:1 a že nejstabilnější komplex tvoří vortioxetin s β-cyklodextrinem. Dále je vyvinuta metoda stanovení vortioxetinu v tabletě s použitím kapilární elektroforézy v nevodném prostředí. Je ověřena preciznost, přesnost a robustnost metody a jsou určeny hodnoty meze detekce a meze kvantifikace. Jelikož je separace v kapilární elektroforéze založena na jiném principu než v HPLC, může tato metoda posloužit k ověření výsledků získaných na HPLC. Je zkoumána stabilita vortioxetinu za podmínek zvýšené teploty a vlhkosti ve formě prášku samotného vortioxetinu a vortioxetinu s excipienty.
|
|
|
Post-kolonová derivatizace v HPLC pro analýzu aminokyselin
Vaňkátová, Petra ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Proteogenní aminokyseliny jsou základní stavební jednotkou proteinů. Jejich analýza má význam v mnoha oborech, především v lékařství. Tato práce se zabývá jedním ze způsobů derivatizací aminokyselin za účelem zvýšení jejich absorpce v UV oblasti - postkolonovou derivatizací oxidem měďnatým. Je to rychlá, robustní a nenáročná metoda. Vzhledem k současnému trendu analýzy volných aminokyselin je tato práce zaměřena na prostředí HILIC separace.
|
|
|
Příprava a testování kapilárních monolitických kolon pro hydrofilní interakční chromatografii
Vlková, Michaela ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Zima, Jiří (oponent)
V rámci této práce byly připraveny monolitické stacionární fáze na bázi hydroxymethyl methakrylátu v křemenných kapilárách s vnitřním průměru 320 μm. Kolony byly připravovány jednoduchým způsobem z polymerizační směsi, která obsahovala monomer N- (hydroxymethyl) methakrylamid (HMMAA), síťující činidlo ethylen dimethakrylát (EDMA), porogenní směs butan-1,4-diol, propanol a iniciátor polymerizace α,α′-azobisisobutyronitril (AIBN). Připravené HMMA monolitické kolony byly využity pro separaci modelových směsí biologicky aktivních látek, konkrétně peptidů s malým počtem aminokyselin. Některé připravené monolitické kolony byly testovány ve smyslu základních chromatografických parametrů, a to ve smyslu mechanické pevnosti a specifické permeability. Klíčová slova: HPLC, HILIC mechanismus, hydroxymethyl methakrylátové (HMMA) monolitické kolony, aminokyseliny, enkefaliny.
|
|
|
Stanovení netěkavých N-nitrosaminů ve sladu
Vavrová, Dominika ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Čejka, Pavel (oponent)
V rámci diplomovej práce bola vyvinutá a optimalizovaná metóda stanovenia N-nitrozoprolínu a N- nitrozosarkosínu v slade plynovou chromatografiou s chemiluminiscenčným detektorom. Optimalizácia extrakčnej metódy bola uskutočnená pomocou metódy odezvových plôch. Na kvantifikáciu bola použitá metóda interného štandardu (N-nitrozopipekolová kyselina), v rámci ktorej bolo potrebné overiť vplyv matricových efektov. Tie boli potvrdené v mníchovskom a plzeňskom slade, preto bolo pre kvantifikáciu nutné zostrojiť matricovú kalibračnú krivku. Vyvinutá metóda bola aplikovaná na pšeničný, mnichovský a plzeňský slad. N-nitrozoprolín bol detekovaný len v mníchovských sladoch a v ostatných prípadoch bol pod limotom detekcie (LOD=4,0 µg/kg). N-nitrososarkosín bol vo všetkých prípadoch pod limitom detekcie (LOD=3,7 µg/kg). Matricová kalibračná krivka bola zostrojená pre experimentálny mníchovský slad, kde bola koncentrácia NPRO 13,2 ± 2,9 µg/kg. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek ve chmelu metodou LC/HR-MS
Jandovská, Vladimíra ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Spáčil, Zdeněk (oponent)
Obsahem této práce je vývoj a optimalizace metody pro identifikaci polyfenolických látek pocházejících ze chmelu (Humulus lupulus L.) s potencionální antimikrobiální aktivitou. V rámci extrakce látek ze chmelu byly sušené chmelové hlávky aplikovány do růstového media, odkud látky difundovaly do agaru a po naočkování bakteriálním kmenem Streptococcus aureus vytvořily inhibiční zónu. Pro extrakci látek z agaru byla optimalizována metoda kombinující extrakci acetonem s vysolením metodou QuEChERS. Měření probíhalo s použitím LC/HR-MS s hybridním analyzátorem kvadrupól-orbitální pastí. MS metoda byla vyvinuta jako screening s následnou fragmentací látky na základě seznamu hmot. Látky extrahované z inhibiční zóny byly následně identifikovány buď proti databázi, anebo byla jejich struktura objasněna pomocí fragmentačních spekter.
|
|
|
Analýza polyfenolových látek ve vybraných pivovarských surovinách metodou HPLC-HRMS
Zušťáková, Veronika ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Mikyška, Alexandr (oponent)
a klíčová slova Abstrakt: Tato práce byla zaměřena na separaci proanthokyanidinů (PAs) v pivu, v pivovarských surovinách (chmel, slad) a v pivovarských meziproduktech (sladina, mladina, mladé pivo) za použití vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem s vysokým rozlišením. K separaci proanthokyanidinů byla použita chromatografická kolona XSELECT HSS T3. Mobilní fáze byla tvořena směsí 0,1% kyseliny mravenčí ve vodě (A) a 0,1% kyseliny mravenčí v acetonitrilu (B a separace probíhala v gradientovém módu. Kalibrační rozsah pro katechin, prokyanidin B1 a B2 byl lineární v rozsahu od 10 µg.l-1 do 200 µg.l-1 u epikatechinu od 5 µg.l-1 do 200 µg.l-1 . Mez stanovitelnosti (LOQ) byla stanovena pro katechin, prokyanidin B1 a B2 na 10 µg.l-1 a pro epikatechin 5 µg.l-1 . Výtěžnost metody byla okolo 100 %. Metoda měla taktéž vyhovující opakovatelnost, kdy relativní směrodatná odchylka (RSD) byla u všech PAs menší než 20 %. Tato metoda byla využita pro sledování změn profilu zastoupení PAs během pivovarského procesu u katechinu, epikatechinu, prokyanidinu B1, B2 a B3. Bylo potvrzeno, že katechin, epikatechin, prokyanidin B1 a B2 přecházejí převážně z chmele a prokyanidin B3 je obsažen pouze v ječmenu. Dále byla metoda využita k ověření předpokladu, že profil proanthokyanidinů...
|
|
|
Elektroforetické stanovení organických kyselin v průmyslových roztocích
Taraba, Lukáš ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Tato práce se věnuje vývoji a optimalizaci podmínek úpravy vzorků dvou průmyslových pokovovacích roztoků obsahujících chromité ionty a kyselinu šťavelovou, maleinovou, octovou nebo citronovou a jejich následné elektroforetické analýze. Pro simulaci složité matrice reálných lázní byly připraveny modelové roztoky obsahující složky směsi o známé koncentraci. V rámci hledání předúpravy směsi zajišťující maximální účinnost vyvázání kyselin z jejich stabilních komplexů s chromitými ionty bylo testováno různé naředění roztoku a aplikace fluoridových, hydroxidových a EDTA aniontů jakožto vyvazujících činidel. Stanovení příslušných organických kyselin bylo provedeno technikou kapilární zónové elektroforézy s nepřímou UV detekcí při 350 nm s referencí při 230 nm. K separaci analytů byl použit komerčně dostupný základní elektrolyt určený k analýze pokovovacích roztoků (pH = 5,7). Jako nejvhodnější způsob vyvázání kyselin se ukázalo vysrážení chromitých iontů hydroxidem. Ke kvantifikaci byla použita metoda standardního přídavku. Koncentrace šťavelanu a citrátu v reálném vzorku odpovídala 96,50 % (SD = 0,71 %), respektive 97,53 % (SD = 0,79 %) deklarovaného množství. Při testování opakovatelnosti metody (n = 5) byla RSD migračních časů pro kyselinu citronovou i šťavelovou nižší než 0,51 %, RSD plochy píků...
|
|
|
Optimalizace mikroextrakční techniky pro analýzu vod chromatografickými metodami
Otrubová, Lucie ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
V této diplomové práci byla optimalizována nová metoda mikroextrakce kapaliny kapalinou (LPME), ve které byl použit plastový nástavec se zúženou špičkou jako extrakční aparatura. Koncentrace analytů byly měřeny na GC-MS. K optimalizaci byla použita chemometrická metoda Face centered design a výsledky byly zpracovány v programu Minitab 16. Parametry, které byly optimalizovány, byly objem vzorku, objem rozpouštědla, čas mikroextrakce, rychlost míchání, iontová síla a čas po mikroextrakci. Jako odezva systému byl zvolen součet relativních ploch píku všech analytů. Testovanými analyty byly toluen, tetrachlorethylen, ethylbenzen, xyleny, mesitylen a naftalen a jako vnitřní standard byl použit methylhexadekanoát. Zjištěné optimální podmínky systému byly 20 mL vzorku, 300 μL rozpouštědla, 20 minut mikroextrakce, rychlost míchání 700 rpm, žádný přídavek soli a čas po mikroextrakci 3,5 minuty. Koeficient determinace byl 0,9700 a lack-of-fit byl nevýznamný, což ukazovalo na dobrou shodu modelu s naměřenými daty. Prekoncentrační faktor se pohyboval od 26 pro tetrachlorethylen do 39 pro xyleny. Výtěžnost mikroextrakce byla v rozmezí od 39,5 % pro tetrachlorethylen až do 59,1 % pro p-xylen a m-xylen. Nová metoda byla testována analýzou reálných vzorků pitné, říční a vody z čistírny odpadních vod. Vzorky byly...
|
|
|
Separace fosfolipidů metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie
Erdeová, Karolína ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Fosfolipidy jsou součástí buněčných membrán všech živých organismů. Jedná se o nejvýznamnější skupinu polárních lipidů, vyznačující se amfifilními vlastnostmi. Tyto vlastnosti vyplývají z jejich molekulární struktury, která se skládá z hydrofobních mastných řetězců a polární hlavice. Podle polární hlavice se dělí fosfolipidy do příslušných tříd. Poměr fosfolipidových tříd, zastoupených v bakteriální membráně, značně odráží životní pochody mikroorganismu. Pomocí změn v zastoupení těchto tříd lze sledovat vliv vnějšího prostředí, čehož se využívá v mikrobiologickém výzkumu. Pro sledování fosfolipidového složení vyšlechtěného kmene Bacillus subtilis, který je intenzivně zkoumán pro produkci antibiotik, se stále využívá tenkovrstvá chromatografie. Její časová náročnost výzkum značně zpomaluje, a proto byly podmínky tohoto uspořádání přeneseny na HPLC. Pro tyto účely byla metoda optimalizována formou nelineárního gradientu. Vhodnost metody byla testována na vzorku bakteriálních membránových lipidů, který obsahoval pět fosfolipidových tříd, z čehož dvě majoritní. Jejich poměrné zastoupení lze stanovit, nicméně je nutno pečlivě volit objem nastřikovaného vzorku, aby se zabránilo překročení úzkého koncentračního rozsahu metody. Klíčová slova: fosfolipidy, HPLC, optimalizace, validace, HILIC, NP-HPLC
|
host ::
RSS.