|
| |
|
| |
|
|
Kolektivní učitelská efficacy: pilotní výzkum v prostředí českých základních škol
Vozková, Anna ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem kolektivní učitelské efficacy, což je koncept související se self-efficacy, oba jsou součástí sociálně kognitivní teorie od Alberta Bandury. V teoretické části jsou nejprve zmíněny obecné charakteristiky self-efficacy, poté je představen koncept individuální učitelské self-efficacy, který hrál důležitou roli při utváření pojetí a způsobu měření u kolektivní učitelské efficacy, v další části jsou pak shrnuty informace a výzkumy právě o tomto poměrně novém konceptu. V rámci diplomové práce byl proveden kvalitativní výzkum, jehož hlavními cíli bylo zmapovat koncept kolektivní efficacy u vyučujících na základních školách, zjistit zda o něm přemýšlejí a jak a případně navrhnout nové pojetí a vodítka pro tvorbu dotazníku. Hlavní metodou byl hloubkový polostrukturovaný rozhovor s 8 vyučujícími a jeho vyhodnocení pomocí tematické analýzy. V rámci interpretace bylo zjištěno, že v rozhovorech se mezi respondenty objevilo několik společných hlavních témat, ta byla porovnána s teoretickým pojetím kolektivní efficacy a následně pak bylo navrženo upravené pojetí kolektivní učitelské efficacy zahrnující 4 hlavní témata: podpora, kolektiv, žáci a žákyně a rodiče. KLÍČOVÁ SLOVA Kolektivní efficacy, self-efficacy, kvalitativní výzkum, vyučující, základní škola
|
|
|
Individuální kontakty rodiny a školy
Urbánková, Veronika ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje analýze pohledu rodičů na individuální kontakty rodiny a školy. Teoretická část je věnována představení historii vývoje vztahu mezi rodinou a školou, socializačním funkcím a kompetencím těchto institucí a dále formám kontaktu mezi rodinou a školou s důrazem na specifickou formu, tzv. tutoriální systém, který vychází z budování důvěrného, otevřeného vztahu školy s rodiči, a který má umožnit výchovnou spolupráci při výchově dítěte. Těžištěm této práce je její empirická část, realizovaná v rámci kvalitativního metodologického přístupu. Za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s rodiči bylo zkoumáno, jakým způsobem vnímají rodiče úlohu a kompetence školy ve výchovně vzdělávacím procesu dítěte a také to, jakým způsobem vnímají rodiče tutoriální systém komunikace se školou. Výsledky výzkumu naznačují, že rodiče vnímají angažovanost školy v oblasti výchovy dítěte ambivalentně a že i přes vnímaná pozitiva jsou pro rodiče tutoringová setkání problematická, především z důvodu nejasného stanovení hranic a vymezení rolí v nich. Klíčová slova: škola, rodina, kompetence, výchova, individuální přístup, tutoring
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů: Copingové strategie učitelů
Kulhánková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Učitelství řadíme mezi pomáhající profese charakteristické vysokou mírou stresu. Při jeho dlouhodobém působení se u vyučujících může rozvinout syndrom vyhoření. Ve své práci jsem se zaměřila na stresové faktory, prožívání a zvládání stresu u učitelů a učit školy. Provedla jsem celkem deset rozhovorů, které jsem doplnila osobnostními dotazníky na syndrom vyhoření a copingové strategie, jež jsem dále analyzovala. Zjistila jsem, že mezi nejvýznamnější zdroje stresu patří stres spojený s žáky a jejich rodiči, učitelskou rolí, systémem školství i profesní přípravou vyučujících. Mezi významné prožitky spojené se stresem můžeme zařadit fyzické příznaky vyhoření, negativní emoce, prací či rozpor mezi očekáváním a real patří nejčastěji sociální opora, volnočasové aktivity, další vzdělávání, racionalizace, supervize či sebezkušenost. LÍČOVÁ SLOVA učitelé základní školy, stres, stresory, syndrom vyhoření, copingové strategie
|
|
|
Učitelské vyhoření a copingové strategie
Hozáková, Veronika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Diplomová práce má za cíl zmapovat, zda existují rozdíly mezi vyučujícími na různých stupních a typech škol v míře ohrožení syndromem vyhoření. Dalším cílem práce je zjistit, zda jsou nějaké rozdíly ve zvládání syndromu vyhoření a stresu mezi muži a ženami a zda se liší jejich copingové strategie, a to ve vazbě na vznik syndromu vyhoření. Teoretická část diplomové práce se zabývá představením syndromu vyhoření, jeho příznaků a dopadů. Součástí teoretické práce je také rozbor copingových strategií. Empirická práce vychází z realizovaného výzkumu. Výzkum byl dvoufázový a využíval smíšený (kvantitativně-kvalitativní) design. V první fázi vyučující vyplnili dotazník týkající se syndromu vyhoření. V druhé fázi výzkumu byly realizovány rozhovory s ženami a muži vybranými podle výsledků v první fázi. Respondenty ve výzkumu jsou vyučující ze základních škol, středních odborných škol, gymnázií a učilišť. Rozhovory byly realizovány s šesti respondenty. Data získaná z dotazníků i z rozhovorů byla srovnávána v rámci stupňů a typů škol a v rámci pohlaví/genderu. Stěžejní výsledky mnou realizovaného výzkumu jsou následující. Pohlaví se neliší v projevech vyhoření, projevy nejsou závislé na genderu. Četnost projevů syndromu vyhoření se liší v závislosti na stupni a typu školy. Výsledky ukazují, že rozdíl mezi...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Genderové aspekty rodičovské volby tradiční a Montessori mateřské školy
Kučerová Uriková, Dana ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se věnuje genderovým aspektům rodičovské volby klasické a Montessori mateřské školy. Teoretická část práce se věnuje tématům spojeným jednak s genderovou identitou a jejím vývojem a jednak s předškolním obdobím, které je popisováno především z hlediska genderu. Vzhledem k tomu, že důležitou součástí dětství jsou hračky, i jim se teoretická část práce věnuje a zkoumá jejich genderovanost. Jako jeden z možných přístupů k dětem je nabízena genderová rovnost ve výchově a vzdělávání. Velký prostor zaujímá v teoretické části Montessori metoda výchovy a vzdělávání. Práce také srovnává Montessori mateřské školy s mateřskými školami klasickými. Výzkum diplomové práce je založen na kvalitativní analýze rozhovorů s matkami dětí v předškolním a mladším školním věku. Tato analýza jde napříč všemi rozhovory a hledá a následně porovnává společné kategorie. Z výzkumu vzešlo, že matky při výběru mateřské školy pro své dítě nezohledňují formu genderové socializace v mateřské škole. Alternativní mateřskou školu volí častěji matky dětí, které ve svém působení na dítě uplatňují prvky genderově citlivé výchovy. Matky, které vybírají pro své dítě Montessori mateřskou školu, mají více konkrétních a jasněji definovaných kritérií výběru, než matky vybírající klasickou mateřskou školu. Klíčová slova: gender,...
|
host ::
RSS.