|
|
Testování schopnosti "object permanence" u sýkor a vliv neofobie a individuálních exploračních strategií na úspěšnost sýkor v kognitivních úlohách
Marhounová, Lucie ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Kognitivní schopnost object permanence (OP) je fenomén, který živočichům umožňuje vnímat existenci dočasně skrytých objektů, a to na základě mentální reprezentace těchto objektů v mysli, tedy i v situacích, kdy je nelze vnímat bezprostředně pomocí smyslů. U lidí se tato schopnost vyvíjí v šesti kvalitativních stádiích v průběhu rané ontogeneze, během nichž dochází ke změnám ve způsobu vnímání časoprostorových vztahů mezi hmotnými objekty. Současný výzkum na poli kognitivní etologie prokázal, že nejen lidé, ale také primáti, šelmy a několik druhů ptáků také dosahují různých stádií této schopnosti v závislosti na různých faktorech, např. komplexitě jejich sociálního uspořádání či na způsobech získávání potravy. Schopnost OP byla předmětem zájmu několika studií u ptáků, kteří ukládají potravu (food-storing), nicméně dosud byli testováni pouze ptáci v rámci čeledi krkavcovitých (Corvidae), kteří všichni do jisté míry potravu ukládají. V této práci je analyzován možný vztah mezi food-storingem a schopností object permanence u druhů sýkora uhelníček (Periparus ater, N=23) a sýkora koňadra (Parus major, N=24), z nichž první jmenovaný druh je food-storující a druhý nikoliv. Cílem bylo zjistit, jakého stupně schopnosti OP dosahují a zda existuje rozdíl mezi těmito druhy v závislosti na jejich potravní...
|
|
| |
|
|
Vztah hierarchie a úspěšnosti v kognitivních úlohách u holubů
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Diplomová práce obecně porovnává individuální úspěšnost holubů v prostorových úlohách různé složitosti (v úloze vyžadující abstrakci vizuálních stimulů reprezentujících prostorové vztahy na dotykovém monitoru za použití dvou odlišných strategií a v prostorové úloze hledání prostřední misky z řady misek s různými variantami umístění) s hierarchickým postavením samců a samic ve skupině. Specificky diplomová práce porovnává individuální úspěšnost holubů v prostorových úlohách různé složitosti. Nejobtížnější úloha vyžaduje určitou míru abstrakce vizuálních stimulů reprezentujících prostorové vztahy za použití dvou experimentálně navozených strategií: mapové strategie nebo asociace specifické značky s určitou pozicí v prostoru. Úloha je testována na dotykovém monitoru za pomoci operantního podmiňování. Obtížnost v jednotlivých fázích stoupá, poslední fázi úlohy tedy zvládnou jen někteří jedinci. Naopak v jednodušší úloze v reálném prostoru má pták za úkol hledat střed mezi objekty v různých variantách umístění v rámci arény. Obtížnost úlohy se nezvyšuje a mohou ji řešit i jedinci, kteří se nenaučili operantnímu podmiňování v případě předchozí úlohy. Výkon v kognitivních úlohách by mohl být ovlivněn hierarchickým postavením zvířete ve skupině. Postavení holubů v hierarchii bylo testováno opakovaně...
|
|
|
Optimization of litter size in rodents
Cingelová, Alexandra ; Dušek, Adam (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Optimalizácia veľkosti vrhu môže byť definovaná ako úprava veľkosti vrhu podľa aktuálnych podmienok prostredia alebo kondície matky pre dosiahnutie kompromisu medzi maximálnym možným počtom potomkov vo vrhu a ich individuálnou fitness. Hlodavce sú ideálnym taxónom na zdokumentovanie tejto problematiky vďaka veľkej medzidruhovej variabilite v životných stratégiách naprieč celým radom. Variabilita vo veľkosti vrhu medzi jednotlivými druhmi hlodavcov bola behom evolúcie ovplyvnená nespočetnými ekologickými a sociálnymi faktormi. Medzi ne patrí geografické umiestnenie rozmnožujúcej sa populácie, rôzne životné a reprodukčné stratégie ako sú r-/K-stratégia, prítomnosť altriciálnych alebo prekociálnych mláďat, rôzne spôsoby života, prítomnosť vody v prostredí, miera predácie, schopnosť hibernácie a miera sociality druhu. Ovplyvnenie veľkosti vrhu začína ešte pred samotným oplodnením, napríklad výberom partnera, načasovaním reprodukcie, kondíciou, vekom a sociálnym postavením matky. Genetické faktory ovplyvňujúce veľkosť vrhu sú napríklad polymorfizmus MHC glykoproteínov a t-haplotyp. Redukcia veľkosti vrhu môže nastať pred počatím ovplyvnením miery ovulácie, behom implantácie hladinou pohlavných hormónov samice a vystaveniu stresorom, po implantácií selektívnym potratom, a po pôrode infanticídou,...
|
|
|
Akustická komunikace a její variabilita u vybraných populací syslů rodu Spermophilus.
Schneiderová, Irena ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Dizertační práce se zabývá hlasovými projevy eurasijských syslů rodu Spermophilus. Zaměřuje se především na mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu v akustické struktuře varovných signálů, které jsou vydávány v přítomnosti predátorů.Hlavní část dizertační práce se zabývá mezidruhovou variabilitou v akustické struktuře varovných signálů pěti eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis, S. xanthoprymnus, S. suslicus a S. fulvus. Ukázalo se, že varovné signály těchto syslů jsou vysoce druhově specifické. V dizertační práci jsou dále popsány další hlasové projevy tří eurasijských syslů, Spermophilus suslicus, S. citellus a S. fulvus. Lze říci, že s výjimkou varovných hlasů mají tyto tři druhy velice podobný hlasový repertoár. Poslední část dizertační práce se zabývá individuálními rozdíly v akustické struktuře varovných signálů tří eurasijských druhů syslů, Spermophilus citellus, S. taurensis a S. xanthoprymnus. Ukázalo se, že varovné signály těchto tří druhů mají velký potenciál kódovat informaci o identitě jedinců, kteří je vydávají.
|
|
|
Faktory ovlivňující paměť ptačích predátorů pro aposematické signály
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost uložit si do paměti a v budoucnu opět rozeznat poživatelnou kořist od kořisti nebezpečné je esenciální pro přežití jedince. Řada druhů ke své obraně používá aposematické signály. Ty jsou nejčastěji reprezentovány výrazným zbarvením či kontrastním vzorem. Cílem této práce bylo zjistit v jakém intervalu dochází ke konsolidaci paměti pro aposematickou kořist a zda barva či vzor zvyšují její memorabilitu. Testovaným druhem byla sýkora koňadra (Parus major) a výsledky byly porovnávány mezi naivními ručně odchovanými ptáčaty a dospělými odchycenými ptáky různého věku a pohlaví. Během diskriminační úlohy konsolidačního pokusu byla ptákům simultánně předkládána jedlá a nejedlá kořist v podobě papírových siluet, lišících se v barvě (červená versus zelená). Ptáci byli rozděleni do tří skupin s odlišným intervalem (0, 1 nebo 3 hodiny) pro proběhnutí konsolidace a po 24 hodinách retestováni. Z výsledků testu konsolidace vyplývá, že úspěšněji dokázali řešit úlohu dospělí ptáci. Pouze u nich byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami, a to v případě výrazně vyšší úspěšnosti skupiny s jednohodinnovým intervalem. Vliv barvy stimulu na vyřešení úlohy byl také prokázán pouze u adultů. Memorabilita výstražných signálů byla testována pomocí ploštic lišících se barvou a vzorem a po jednom měsíci, během...
|
|
|
Personalita a kognitivní schopnosti u sýkory koňadry (Parus major)
Šimánková, Hana ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Na úspěšnost jedinců při řešení kognitivních úloh může mít vliv řada faktorů. Mezi významné faktory, které byly v souvislosti s kognitivními schopnostmi studovány, patří typ personality jedinců a také jejich věk. Typ personality u sýkor koňader byl vyhodnocen na základě jejich exploračního chování a rozdělen na jedince aktivněji, ale povrchně explorující Fast a na pomalejší, ale důkladnější průzkumníky Slow. Fast jedinci se dříve zajímali o nový předmět, rychleji se zorientovali v novém prostředí, dříve manipulovali s novou potravou. Slow jedinci déle váhali s navracením k potravě po vyrušení a byla u nich naměřena vyšší dechová frekvence. V některých pracích se ukázalo, že se Fast a Slow jedinci liší ve svých kognitivních dovednostech, například v prostorových úlohách, v asociačním učení, v diskriminačním učení či v paměťových úlohách, ale podobných prací není mnoho. Pro porovnání úspěšnosti jedinců jsme se snažili vybrat různé typy úloh, v nichž byly kladeny nároky na odlišné schopnosti jedinců. Zvolili jsme dva různé typy extrakčních úloh, pozitivní diskriminační učení a averzivní diskriminační učení u dospělých ptáků a averzivní učení s plošticí Pyrrhocoris apterus u mláďat. Zjistili jsme, že se úspěšnost mezi Fast a Slow jedinci lišila pouze v některých úlohách. Rozdíl mezi Fast a Slow jedinci...
|
|
|
Inter-individual differences in behaviour of laboratory rats
Rudolfová, Veronika ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Stále častěji se ukazuje, že ačkoliv jsou pokusná zvířata vystavena stejným podmínkám, jejich chování se mezi sebou liší. Pokud jsou tyto rozdíly stabilní v čase a napříč různými situacemi, můžeme mluvit o personalitě. Tato diplomová práce testuje interindividuální rozdíly v chování laboratorních potkanů (kmene Long Evans) v sérii experimentů prováděných v rané onotgenezi a v dospělosti. Kromě stanovení interindividuálních rozdílů v chování a personality jedinců si tato práce ukládá dva hlavní cíle. (1) Stanovit stabilitu personality napříč ontogenezí. (2) Zjistit, zda interindividuiální rozdíly v chování souvisí s výkonem v kognitivních testech. Potvrdili jsme existenci interindividuálních rozdílů v chování u laboratorních potkanů. V této sérii experimentů jsme však nebyli schopni určit personalitu jednotlivých pokusných jedinců. Rozdíly v chování jedinců byly nejlépe vyjádřené chováním v open field testu a ve vyvýšeném křížovém bludišti (Elevated plus maze test). Naše výsledky také ukazují, že v jednotlivých opakováních těchto testů se zvířata chovají rozdílně. Dále jsme zjistili, že chování v testu aktivního vyhýbání se místu na rotující arénce a v Morrisově vodním bludišti spolu nesouvisí, ačkoliv oba tyto experimenty testují kognitivní schopnosti. Korelace parametrů z testů aktivního vyhýbání...
|
|
|
Biologie nekomensálních populací myši domácí (Mus musculus sensu lato) Blízkého Východu
Slábová, Markéta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
ZÁVĚR - 114 - 6 Závěr Předložená disertační práce přispívá k poznání nejrůznějších aspektů biologie nekomensálních populací myši domácí (Mus musculus sensu lato). Ačkoliv jsou myši velmi častým modelových organismem, pozornost se téměř výhradně soustřeďuje buď na myši laboratorní, nebo na příslušníky komensálních populací. Nicméně vznik komensalismu jistě znamenal rozsáhlé změny ve způsobu života, chování, morfologii i sociálním uspořádání myší. Cílem práce bylo alespoň částečně zaplnit tuto mezeru v poznatcích o tomto jinak důkladně probádaném druhu. Práce se soustředí zejména na nekomensální populace Mus musculus domesticus obývající Blízký Východ a zjištěné poznatky porovnává s výsledky získanými studiem komensálních populací M. m. domesticus i M. m. musculus. Výsledky jsou rovněž diskutovány se znalostmi o jiných volně žijících evropských a blízkovýchodních druzích rodu Mus (M. spicilegus, M. macedonicus, M. spretus). Výsledky prezentované v této disertační práci ukazují, že se komensání a nekomensální populace jednoho druhu mohou výrazně lišit v některých aspektech své biologie. V předložené disertační práci jsou prezentované následující dílčí výsledky: ⇒ Komensální a nekomensální populace M. m. domesticus se výrazně liší v míře agonistického chování během dyadických střetů v neutrálním prostředí....
|
|
|
Meziroční dynamika výskytu šelem a kopytníků v české krajině
Schnebergerová, Adriana ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro ekologický management populací divoké zvěře v Čechách je důležité, znát druhové složení v jednotlivých habitatech a umět předpovídat reakce zvěře na změny, které díky lidské činnosti v těchto habitatech dříve či později nastanou. Mocným nástrojem 21. století, kterým jsme schopni sledovat volně žijící živočichy bez větších zásahů do jejich života, jsou fotopasti. Při správném nastavení designu pokusů nám fotopasti umožňují zjistit o životě divoké zvěře takové detaily jako distribuce a habitatové preference druhů, populační struktura, nebo jejich chování. V této práci jsem použila fotopasti ke zjištění druhového složení kopytníků a šelem v různých habitatech, k odhalení jejich habitatových preferencí a ke zjištění, nakolik se prostorové zákonitosti výskytu kopytníků a šelem ve sledovaných habitatech v jednotlivých letech opakují či liší. Dále jsem se zaměřila na vztahy mezi zaznamenanými kopytníky a šelmami. Sběr dat probíhal od června 2015 do května 2017 na území Středočeského kraje severovýchodně od Prahy. Navzdory tomu, že je oblast hustě osídlena a hospodářsky využívána, jsem byla schopna v tomto dvouletém období zachytit celkem na 73 fotopastech čtyři druhy kopytníků a devět druhů šelem. Ze zaznamenaných druhů srnec obecný, lasice hranostaj, tchoř tmavý a vydra říční preferovali lužní lesy a...
|
host ::
RSS.