|
|
Zelená infrastruktura střední Evropy
Fňukalová, Eliška ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Pechanec, Vilém (oponent)
Zelená infrastruktura střední Evropy Zelená infrastruktura je strategicky plánovaná síť rozšiřující dosavadní systém ochrany přírody o ochranu ekosystémových služeb. Udržení stávajících hodnot ekosystémových služeb je při současných projekcích změn klimatu a land use v hustě osídlené Evropě klíčové pro zajištění environmentální bezpečnosti a lidského blahobytu. Tato práce identifikuje síť lokalit vhodných pro zelenou infrastrukturu ve střední Evropě. Dva principy, na nichž je metodický přístup postaven, jsou multifunkčnost a vnitřní konektivita území. Multifunkčnost krajiny je vyjádřena kapacitou ekosystémů poskytovat podpůrné a regulační služby pro třídy krajinného pokryvu CORINE Land Cover (Burkhard et al., 2009). Na základě prostorové distribuce potenciálu ekosystémových služeb je softwarem Linkage Mapper navržena ekologická síť propojující jádrová území lokalit Natura 2000. Návrh zelené infrastruktury na 17 % plochy střední Evropy identifikuje oblasti s nadprůměrnou kapacitu poskytovat ekosystémové služby. Dále je strukturálním prvkem propojujícím lokality Natura 2000, čímž přispívá k úplné implementaci této soustavy na ekologickou síť. Překryvem s dálkovými migračními koridory velkých savců zajišťuje také funkční konektivitu krajiny. Zelená infrastruktura je navíc rovnoměrně rozložena po celém zájmovém...
|
|
| |
|
|
Fyzickogeografické podmínky jako určující faktor regionálního rozvoje území NP Šumava
Janík, Tomáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Křenová, Zdeňka (oponent)
Šumava patří i v evropském měřítku k velmi důležitým oblastem. Ve středoevropském měřítku může požívat onu důležitost s jistotou. Je jedním z největších komplexů málo narušené krajiny, které ve svém okolí můžeme spatřit, a proto si zasluhuje naší pozornost. Díky protichůdným názorům na směřování je nutné zhodnotit, jakým směrem by se dále mělo území vyvíjet. V problematice figuruje mnoho faktorů a aktérů, kteří mají na utváření šumavské krajiny vliv. Pokusím se tyto vlivy co nejúplněji popsat. Je nutné se zaměřit na sféru fyzickogeografickou i sociálněekonomickou, protože obě určují ráz přeměn, které se na Šumavě dějí. Rámcem těchto změn je environmentálně-legislativní vymezení ochrany přírody na Šumavě. Cílem práce bude na základě rešerše těchto teoretických znalostí vytyčit prostorové rámce, ve kterých by se krajina mohla dále vyvíjet. Toto vytyčení dalšího vývoje krajiny v Národním parku Šumava se uskuteční pomocí klasifikace krajiny. K dalšímu vývoji Šumavy poslouží i analýzy ze socioekonomické sféry, jako zhodnocení ekonomického přínosu parku nebo vize aktérů lokálního rozvoje na Šumavě. Na závěr ze získaných znalostí bude na modelovém příkladu provedena studie možného scénáře dalšího vývoje.
|
|
|
Vztah diverzity rostlin a diverzity biotopů v CHKO Křivoklátsko
Nováková, Zuzana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Termín biodiverzita vyjadřuje biologickou rozmanitost na různých úrovních - od diverzity genetické, přes druhovou až po diverzitu ekosystémovou. Rozložení diverzity rostlin na Zemi není rovnoměrné a je ovlivňováno různými faktory. Ve své práci kladu důraz na fyzicko- geografické faktory, mezi které lze zařadit klima, půdu a reliéf. Dále zhodnocuji vliv heterogenity prostředí, ekologických fenoménů, biotických faktorů a disturbancí. Poté se věnuji gradientům biodiverzity, mezi které řadím nadmořskou výšku, zeměpisnou šířku a rozlohu a odlehlost biotopů. Pozornost také věnuji vztahu diverzity rostlin a diverzity biotopů, neboť tento vztah ověřuji ve druhé části práce. Jako modelové území bylo vybráno CHKO Křivoklátsko pro svoji specifičnost, zajímavost a vysokou druhovou i stanovištní rozmanitost. Mým cílem je zjistit míru těsnosti vztahu mezi druhovou a biotopovou diverzitou ve vybraném území. Klíčová slova: diverzita rostlin, diverzita biotopů, Křivoklátsko
|
|
|
Porovnání modelových chráněných území - hodnocení kvality a konektivity habitatů
Hrdina, Aleš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá horkými skvrnami biodiverzity - oblastmi s vysokou biodiverzitou a velkým zastoupením endemických druhů, které zároveň už ztratily značnou část původního habitatu. Zhodnocen je historický vývoj konceptu horkých skvrn biodiverzity, všech 34 hotspotů je charakterizováno, je analyzována druhová diverzita a endemismus rostlin i živočichů, potenciální vegetace, ohrožení, antropogenní vliv, konzervace chráněnými územími, územími kategorií I-IV systému chráněných území IUCN i národními parky. Vytvořena byla kompletní digitální vektorová databáze národních parků. S pomocí Myersovy metody je vyhodnocen kvalitativní význam habitatu jednotlivých hotspotů a jsou určeny oblasti světa s nejvyšší prioritou ochrany přírody. Klíčová slova: horké skvrny biodiverzity, kvalita habitatu, chráněná území, národní parky
|
|
|
Fragmentace krajiny ČR dopravními stavbami - vývoj, současný stav a priority územní ochrany
Zýka, Vladimír ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Fragmentace krajiny ČR dopravními stavbami - vývoj, současný stav a priority územní ochrany Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou fragmentace krajiny liniovými stavbami a plošnými změnami krajinného pokryvu v Evropě a v České republice. Vývoj tzv. fragmentační geometrie, kterou tvoří dopravní infrastruktura a urbánní plochy, je podrobně popsán v letech 1920-2020. Na základě dat o silniční síti a zástavbě se v tomto časovém rozmezí hodnotí vývoj míry fragmentace krajiny v České republice. V práci je také zkoumána kvalita současné nefragmentované krajiny, a to doplněním míry fragmentace o hodnotu ekologické integrity (dle Burkharda et al., 2009). Výsledky analýzy mezer vymezují nejcennější oblasti české krajiny, které nejsou pokryty stávajícími zvláště chráněnými územími (NP, CHKO, Natura 2000). Výsledné oblasti jsou navíc porovnány s územním systémem ekologické stability a migračně významným územím pro velké savce. Klíčová slova fragmentace krajiny - konektivita krajiny - ekologická integrita - analýza mezer územní ochrany
|
|
|
Hodnocení vlivu struktury krajiny na disperzi rysa ostrovida v Pošumaví
Sladová, Michaela ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Hodnocení vlivu struktury krajiny na disperzi rysa ostrovida v Pošumaví Abstrakt: Velké šelmy představují tradiční skupinu bioindikačních druhů, jejichž přítomnost vypovídá o stavu prostředí i krajiny. S postupným návratem těchto živočichů do kulturní krajiny střední Evropy zároveň stoupají požadavky na bližší poznání jejich prostorových nároků a habitatových preferencí. Rys ostrovid (Lynx lynx) patří od 70. let 20. století opět mezi lesní druhy šumavské fauny. Za bezmála 40 let se populace šelmy rozšířila ze Šumavy a Bavorského lesa i do lesnatých celků Českého lesa, Smrčin a Novohradských hor po obou stranách státní hranice. Nicméně současný stav, ať už stabilní početnost jedinců, či genetická variabilita, ohrožuje celá řada faktorů. Dlouhodobá životaschopnost populace šelmy je negativně ovlivňována nejen úbytkem vhodných biotopů, ale i postupující fragmentací krajiny. Částečné řešení zmírnění dopadu aktuálních trendů krajinných změn představují migrační koridory. Ty by mohly zajistit přísun nových jedinců do malých, k extinkci náchylných populací a zároveň by se podílely na posílení celkové fitness populace. Práce řeší tři hlavní cíle: 1) zhodnocení fragmentace a konektivity krajiny širší oblasti Šumavy a návazných lesnatých celků nadhledem k možnostem šíření rysa ostrovida, 2) příprava modelu migračních...
|
|
|
Hodnocení fragmentace krajiny ve vztahu k dálkovým migracím
Šťovíčková, Kateřina ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fragmentací krajiny, která je v důsledku intenzivní výstavby dopravní infrastruktury a sídel aktuálním tématem ochrany přírody. Cílem práce je analýza současné míry fragmentace liniovými bariérami a prostupnosti krajiny pro velké savce v oblasti Moravské brány, migračně významného území mezi Západokarpatskou a Hercynskou podprovincií. Výsledky potvrzují zvýšenou míru fragmentace zájmové oblasti v důsledku kumulace několik liniových bariér ve směru severovýchod-jihozápad, zejména pak negativní vliv dálnice D1. Porovnáním míry fragmentace s nadregionálními biokoridory, v rámci Územního systému ekologické stability (ÚSES), a habitatovými modely velkých šelem bylo zjištěno, že některé úseky migračních koridorů vedou silně fragmentovanou krajinou s nevhodným habitatem. V rámci komplexní analýzy prostupnosti dálnice D1 byla vyhodnocena také účinnost migračních objektů mezi Klimkovicemi a Dolním Újezdem, s důrazem na monitoring ekoduktu u Suchdola na Odrou, který využívají především středně velcí savci. Pro migraci velkých savců se v tomto území ukazují jako nejvhodnější dlouhé estakády přes údolí řek. Klíčová slova: fragmentace krajiny, liniové bariéry, dálkové migrace, velcí savci, migrační objekty
|
|
|
Konektivita habitatů CHKO Třeboňsko ve vztahu k výskytu vydry říční
Bureš, Jan ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Fragmentovaná krajina je v současné době velkým problémem v oblasti ochrany přírody. Ochrana její konektivity na základě prostupnosti je proto jedním z hlavních předmětů ochrany. Populace vydry říční na Třeboňsku patří k největším ve střední Evropě, přesto zde, v relativně řídce osídlené krajině je tato populace ohrožena především vysokou mortalitou na silnicích. Proto je tato oblast vhodným modelovým územím pro zjištění prostupnosti a konektivity krajiny ve vztahu k výskytu a šíření vydry říční a následným určením rizikových migračních míst s možností jejich nápravy. V práci je řešena rešerše literatury na problematiku fragmentace, konektivita krajiny a mortalita savců na silnicích. Na základě získaných poznatků z literatury, mapování a expertní analýzy byla vytvořena analýza konektivity území a model rezistence a konektivity pro šíření vydry říční. S porovnáním mortalitní databáze vydry byla vytyčena riziková místa v místech křížení potenciálního migračního koridoru a komunikace, pro která by bylo vhodné najít nějaké řešení. Klíčová slova: konektivita habitatů - rezistence krajiny - vydra říční - CHKO Třeboňsko
|
|
|
Vliv krajinného pokryvu a jeho změn na rozšíření a druhové složení dravců v České republice
Černá, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Vliv krajinného pokryvu a jeho změn na rozšíření a druhové složení dravců v ČR Abstrakt Existuje nesčetné množství studií zabývajících se zkoumáním diverzity a rozšířením ptáků v závislosti na mnoha faktorech. Žádná z těchto prací však není zaměřena pouze na jeden konkrétní řád ptáků, a proto jsem se rozhodla pro tento výzkum. Zásadní pojem v této práci představuje krajinný pokryv a především jeho změny, k nimž neustále dochází a které větší či menší měrou ovlivňují druhy, které se v krajině vyskytují. V úvodní části je nastíněno, jak tyto změny probíhaly na našem území v období 1970 - 2000 a jaký měly vliv na rozšíření a diverzitu ptáků. Celá tato studie je založena na historických i aktuálních datech o krajinném pokryvu a rozšíření a druhovém složení dravců za zmiňované období. Za hlavní cíl této práce bylo vytyčeno zhodnocení závislosti diverzity, druhového složení a rozšíření dravců v ČR na krajinném pokryvu a rovněž zhodnocení vlivu změn krajinného pokryvu na změnu diverzity, druhového složení a rozšíření dravců. Závislost mezi diverzitou dravců a diverzitou krajinného pokryvu byla prokázána.
|
host ::
RSS.