|
|
Srovnání skončení pracovního poměru s ukončením služebního poměru příslušníků policie ČR
Vobora, Petr ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Cílem této diplomové práce bylo porovnat některé aspekty skončení pracovního poměru podle ZP a služebního poměru podle ZSP. V první části byly popsány obecné náležitosti pracovního poměru a jeho význam jako základního pracovněprávního vztahu v rámci ZP. Další výklad byl věnován subjektům pracovního poměru, tj. zaměstnavatelům a zaměstnancům, a to s podrobnějším popisem zaměstnavatelského subjektu. Stručně byl definován pojem závislé práce. Hlavní náplní práce byl popis jak skončení pracovního, tak služebního poměru, se závěrečným porovnáním některých hlavních rozdílů v úpravách ZP a ZSP. Po obecném úvodu první části, pojednávajícím o skončení pracovního poměru, jsem se zabýval podrobně jednotlivými způsoby jeho ukončení. Jako základní jsem použil třídění těchto způsobů na právní úkony, právní události a úřední rozhodnutí, z nichž nejvíce pozornosti je věnováno prvnímu z nich. Z výše popsaných způsobů skončení pracovního poměru je největší část věnována výpovědi. Závěr této části práce popisuje odstupné jako jednu z povinností zaměstnavatele spojenou se skončením pracovního poměru. Druhá část byla věnována služebnímu poměru příslušníků Policie ČR. V úvodu této části jsem se zabýval obecnou charakteristikou ZSP, jehož významným rysem je, v protikladu k soukromoprávnímu charakteru ZP, jeho...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zaměstnávání občanů ČR v jiných členských státech EU
Kubínová, Alexandra ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
60 Závěr Každý občan EU má právo se svobodně pohybovat a usazovat na území jiného členského státu.. Svoboda pohybu a usazovaní je jedním z nejdůležitějších práv, které občanství unie, zřízené v roce 1993 Maastrichtskou smlouvou, poskytuje. Svoboda volného pohybu osob zahrnuje svobodu volného pohybu pracovníků. Tato svoboda znamená zrovnoprávnění všech pracovníků pocházejících z jednoho členského státu s pracovníky jiného členského státu. Každý občan EU má na území jiného členského státu právo na rovný přístup k pracovním příležitostem a právo pobývat zde za účelem hledání zaměstnání. Zájemci o pracovní příležitosti ze dvou různých členských zemí nemohou být vystaveni rozdílným požadavkům a musí jim být zaručeny stejné podmínky. Osoby samostatně výdělečně činné mohou na území jiného členského státu provozovat živnosti a poskytovat služby jako občané státu, ve kterém se chtějí usadit. Svoboda volného pohybu pracovníků se považuje za jednu z priorit EU a měla by být jedním z cílů i hlavních zájmů všech členských států EU. Větší mobilita pracovníků a pružnější a pohyblivější pracovní síla by pomohla oživit ekonomiku, snížit nezaměstnanost a najít cestu ven z krize, která sužuje téměř celou Evropu. Některé státy ale stále staví volnému pohybu pracovníků překážky a zavedly omezení v podobě přechodných období pro...
|
|
|
Pracovní cesta
Naušová, Klára ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Bez názvu Tématem této diplomové práce byla "pracovní cesta". Jako cíl jsem si vytyčila především zpracovat ucelený přehled právní úpravy tohoto pracovněprávního institutu. Toto téma sice není z hlediska historie pracovního práva tématem novým, nedá se však v žádném případě říci, že je to téma nedůležité či nezajímavé. Pracovní právo je právním odvětvím, které se dotýká většiny dospělé části populace a stále větší část zaměstnavatelů vysílá své zaměstnance na pracovní cesty, tedy stále větší počet zaměstnanců dočasně vykonává práci mimo sjednané místo výkonu práce. Lze konstatovat, že dobrá znalost pracovněprávních předpisů je nutností jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Dnes je větší část právní úpravy obsažena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, který byl také stěžejním právním předpisem pro tuto diplomovou práci. V 2. kapitole diplomové práce jsem se zabývala změnami pracovního poměru obecně. Pracovní poměr je základním právním vztahem vyskytujícím se v pracovním právu. Není vyloučeno, že v průběhu jeho trvání dojde ke změně. Takovouto změnou může být změna na straně zaměstnavatele či změna v obsahu pracovněprávního vztahu. Krom pracovní cesty lze definovat jako změnu pracovněprávního vztahu situaci, kdy dojde k převedení zaměstnance na jinou práci či jeho...
|
|
|
Alternativní způsoby řešení kolektivních sporů (mediace a rozhodčí řízení)
Hejl, Pavel ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Závěr Účelem právní úpravy kolektivních smluv, jakož i kolektivního vyjednávání je zejména zajištění sociálního smíru a utvoření mechanismu průběžné vzájemné sociální komunikace a demokratického procedurálního řešení konfliktů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Zúčastněné strany přisuzují dle mého názoru kolektivnímu vyjednávání nemalou váhu. Zaměstnavatelé se k němu staví jako k prostředku, který pomáhá nemalou měrou formovat kladný postoj zaměstnanců k vytyčeným cílům a realizace podnikatelských záměru, odbory naopak prostřednictvím uzavřených dohod zajišťují zájmy zaměstnanců a jejich prosazování. Ačkoli se v právním postavení odborových organizací v pracovněprávních vztazích stále projevuje jistý vliv minulosti, kdy odbory měly v politickém systému zcela jinou roli, a i proto je odborová organizovanost v České republice relativně nízká, jsem přesvědčen, že se sociální dialog i v našich podmínkách stává pomalu ale jistě nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a rozhodování o pracovněprávních podmínkách. Především dnes, v době globální finanční a od ní odvozené hospodářské krize, se tak sociální dialog stává zásadním nástrojem pro minimalizování dopadů této krize a rovněž prostředkem, který se může podstatnou měrou podílet na odstranění jejích negativních důsledků. V ideálním případě je výsledkem...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pracovní doba, její délka a rozvržení
Králová, Markéta ; Procházková, Eva (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Pracovní doba je významnou pracovní podmínkou. Pro zaměstnance i zaměstnavatele je právní úprava pracovní doby, její délky a rozvržení velmi důležitá. Život zaměstnanců je ovlivňován úpravou a konkrétní použitou formou pracovní doby, neboť pracovní doba je úzce spojena s dobou odpočinku. Jelikož jsou zaměstnanci v pracovněprávním vztahu slabší stranou, musí zákon zajišťovat zaměstnancům dostatečnou ochranu, které dosahuje kogentními normami. Právní úprava pracovní doby je upravena v části čtvrté, která je rozdělena do devíti hlav, zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce v platném znění, jenž nabyl účinnosti 1.1.2007. Novým zákoníkem práce byl výrazně posílen princip liberalizace rozšířením smluvní volnosti účastníků podle zásady "co není zakázáno, je dovoleno". Zaměstnavatelé mohou flexibilněji rozvrhovat pracovní dobu. Z tohoto důvodu byly zavedeny nové instituty, které neobsahoval ZP 1965, např. institut konta pracovní doby. Největší změnu zaznamenala úprava pracovní doby tím, že byl pojem pracovní doby rozšířen. Pracovní dobou je nejen doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, ale i doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Dříve se jednalo o pracovní pohotovost. Zároveň poprvé od ZP 1965 lze použít v pracovněprávních...
|
host ::
RSS.