|
|
Příprava a charakterizace myších nádorových linií s ireverzibilně sníženou expresí molekul MHCI
Lhotáková, Karolína ; Poláková, Ingrid (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
ění jsou celosvětově jednou z hlavních příčin může schopnost nádorů uniknout imunitní odpovědi. Jedním z důležitých mechanismů, které nádory využívají, je snížení povrchové exprese glykoproteinů příprava nádorové linie ireverzibilně sníženou expresí B2m odvozené od myší nádorové linie TC 1. Průtokov , nicméně po stimulaci IFNγ e snížené míře těžké řetězce CI, především tedy došlo ke snížení proliferace nádorových buněk ke snížení ů, za což zodpovědné NK buňky, které hr avních efektorových buněk v imunitě vedené proti nádorům ustanoveným buňkami TC Po deaktivaci B2m nedošlo k ovlivnění těchto buněk. Tyto buňky nejsou citlivé k nicméně při kombinaci DNA vakcinace s ODN1826 došlo k orového růstu Nádory ustanovené buňkami TC T lymfocytů, Treg, γδ lymfocytů dních dendritických buněk a méně NK buněk gů venými původními TC 1 buňkami rapie nezvyšovala infiltraci nádorů buňkami imunitního 1/dB2m představuje klinicky relevantní model Klíčová slova: MHCI,
|
|
|
Funkce otevřených konformací molekul MHC 1. třídy
Vaníčková, Marie ; Poláková, Ingrid (vedoucí práce) ; Vaníková, Šárka (oponent)
Molekuly MHC I. třídy (MHC I) hrají významnou roli v adaptivní imunitě, jelikož prezentují na buněčném povrchu antigenní peptidy pocházející z intracelulárního prostředí. Jsou rozeznávány CD8+ T-lymfocyty a mohou také trans-interagovat s receptory NK buněk. MHC I se skládají z těžkého řetězce, z β2 mikroglobulinu (β2m, lehký řetězec) a peptidu, což tvoří uzavřenou konformaci MHC I. β2m je nekovalentně připojen k těžkému řetězci sestávajícího se z extracelulární domény (podjednotky α1, α2, α3), transmembránové domény a cytoplazmatické domény (s obsahem konzervovaných motivů). Při aktivním buněčném metabolismu může dojít k disociaci peptidu a β2m z těžkého řetězce MHC I, a tím dochází k vytvoření otevřené konformace. Vlivem změny konformace dochází k rozbalení podjednotky α1, která tak může interagovat s různými receptory a molekulami. Otevřené MHC I vytvářejí cis-interakce buď sami se sebou, čímž vznikají homodimery realizujících imunologické funkce, nebo s receptory na buněčném povrchu tvořících heterodimery, které realizují neimunologické funkce. Mimo povrch buňky se vyskytují v rozpustné formě. Cis-asociace jsou velmi důležité, jelikož ovlivňují buněčnou signalizaci a inhibici/aktivaci T-lymfocytů a NK buněk či únik nádorových buněk před imunitou. Přesný mechanismus vzniku, exprese a funkce...
|
|
|
Role proteinu IFI16 při virové infekci
Karchňák, Jan ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Poláková, Ingrid (oponent)
5 Abstrakt Viry jsou obligátními vnitrobuněčnými parazity způsobujícími širokou škálu onemocnění. Během evoluce se u všech organismů, včetně lidí, vyvinuly mnohé mechanismy, jak se s virovou infekcí vypořádat. První linie kontaktu s virovou infekcí je tvořena mimo jiné receptory přirozené imunity. Tyto proteiny zajištující detekci s molekulárních vzorů asociovaných s patogeny (PAMPs) a molekulárních vzorů asociovaných s vlastním poškozením (DAMPs). Jedním z těchto receptorů je interferonem γ indukovatelný protein 16 (IFI16), který je zodpovědný za detekci cizorodé a vlastní poškozené DNA v jádře i v cytoplazmě. Ve své struktuře obsahuje dvě DNA vazebné domény HIN, které slouží k jeho na sekvenci nezávislé vazbě na DNA a jednu PYD doménu zprostředkovávající proteinové interakce. V buňce se podílí na regulaci buněčného cyklu, diferenciace a reguluje buněčné stárnutí. Dále spouští nástup nespecifické imunitní odpovědi a svou aktivitou přímo působí jako restrikční faktor mnoha virů. V reakci na to se u virů vyvinuly mechanismy, jakými se jeho aktivitě vyhýbají, a dokonce ho využívají ve svůj prospěch. Klíčová slova: IFI16, STING, DNA detekce, interferony, restrikční faktor, receptory přirozené imunity
|
|
|
Role buněčných sensorů při virové infekci
Karchňák, Jan ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Poláková, Ingrid (oponent)
Viry jsou obligátními vnitrobuněčnými parazity způsobujícími širokou škálu onemocnění. Během evoluce se u všech organismů, včetně lidí, vyvinuly mnohé mechanismy, jak se s virovou infekcí vypořádat. První linie kontaktu s virovou infekcí je tvořena mimo jiné receptory přirozené imunity. To jsou zárodečně kódované proteiny zajištující detekci s patogeny asociovaných molekulárních struktur (PAMPs) a molekulárních vzorů asociovaných s vlastním poškozením (DAMPs). Jedním z těchto receptorů je γ interferonem indukovaný protein 16 (IFI16), který je zodpovědný za detekci cizorodé a vlastní poškozené DNA v jádře i v cytoplazmě. Ve své struktuře obsahuje dvě DNA vazebné domény HIN, které slouží k jeho na sekvenci nezávislé vazbě na DNA a jednu PYD doménu zprostředkovávající proteinové interakce. V buňce se podílí na regulaci buněčného cyklu, reguluje diferenciaci, má telomerázovou aktivitu a reguluje buněčné stárnutí. Dále spouští nástup nespecifické imunitní odpovědi a svou aktivitou přímo působí jako restrikční faktor mnoha virů. V reakci na to se u virů vyvinuly mechanismy, jakými se jeho aktivitě vyhýbají, a dokonce ho využívají ve svůj prospěch. Klíčová slova: IFI16, STING, DNA detekce, interferony, restrikční faktor, receptory přirozené imunity
|
|
|
Gene Immunotherapy of Cancer: DNA Vaccines against HPV 16
Poláková, Ingrid
dizertačnej práce Génová imunoterapia nádorov: DNA vakcíny proti HPV 16 Mgr. Ingrid Poláková Cervikálny karcinóm (CC), asociovaný s infekciou ľudským papilomavírusom (HPV), predstavuje druhé najrozšírenejšie nádorové ochorenie žien. V súčasnej dobe sú na trhu dve profylaktické vakcíny, ktoré sú schopné navodiť ochranu proti HPV 16 a HPV 18. Profylaktické vakcíny však nemôžu poslúžiť ako liečba už existujúcich HPV infekcií. Preto je žiaduce vyvinúť terapeutické vakcíny, ktoré by si poradili aj s rastúcimi nádormi. Virálne onkoproteíny E6 a E7 sú vhodným cieľom pre vývoj vakcín proti HPV. DNA vakcíny sa postupom času stali účinným prostriedkom pre vývoj vakcín proti nádorovým ochorením, teda aj proti CC. Bohužiaľ ich účinnosť na väčších zvieratách a hlavne ľuďoch je nízka. V súčasnej dobe prebieha niekoľko štúdií, ktoré sa sústreďujú na zvýšenie účinnosti a bezpečnosti DNA vakcín proti ľudským papilomavírusom. V tejto práci bola hodnotená imunogénnosť DNA vakcín proti HPV 16 po fúzii génov E7 a E6 s génom GUS a po ich podaní pomocou génovej pištole. Zvýšená hladina produkcie delečných mutantov E7GGG.GUS a fúzneho proteínu GUS.E7GGG po imunizácii s týmito vakcínami zvýšila produkciu protilátok špecifických proti E7, ale nezlepšila odpoveď cytotoxických T lymfocytov. Pripojenie signálnej sekvencie k...
|
|
|
Příprava a charakterizace myších nádorových linií s ireverzibilně sníženou expresí molekul MHCI
Lhotáková, Karolína ; Poláková, Ingrid (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
ění jsou celosvětově jednou z hlavních příčin může schopnost nádorů uniknout imunitní odpovědi. Jedním z důležitých mechanismů, které nádory využívají, je snížení povrchové exprese glykoproteinů příprava nádorové linie ireverzibilně sníženou expresí B2m odvozené od myší nádorové linie TC 1. Průtokov , nicméně po stimulaci IFNγ e snížené míře těžké řetězce CI, především tedy došlo ke snížení proliferace nádorových buněk ke snížení ů, za což zodpovědné NK buňky, které hr avních efektorových buněk v imunitě vedené proti nádorům ustanoveným buňkami TC Po deaktivaci B2m nedošlo k ovlivnění těchto buněk. Tyto buňky nejsou citlivé k nicméně při kombinaci DNA vakcinace s ODN1826 došlo k orového růstu Nádory ustanovené buňkami TC T lymfocytů, Treg, γδ lymfocytů dních dendritických buněk a méně NK buněk gů venými původními TC 1 buňkami rapie nezvyšovala infiltraci nádorů buňkami imunitního 1/dB2m představuje klinicky relevantní model Klíčová slova: MHCI,
|
|
|
Využití inhibitorů indolamin 2,3-dioxygenázy 1 v nádorové imunoterapii
Muffová, Barbora ; Poláková, Ingrid (vedoucí práce) ; Šroller, Vojtěch (oponent)
Malé množství enzymu indolamin 2,3-dioxygenázy (IDO 1) je exprimováno ve většině tkáních savčího organismu. Zvýšená produkce enzymu je detekována u mnoha nádorových onemocnění. IDO 1 se účastní prvního kroku kynureninové dráhy, kde katalyzuje přeměnu tryptofanu (Trp) na N-formylkynurenin, který je dále metabolizován na kynurenin (Kyn). V rámci studia a léčby IDO 1+ nádorů může být poměr mezi kynureninem a tryptofanem (kyn/trp) využíván jako prognostický marker, který demonstruje míru aktivity enzymu IDO 1 v nádoru. Cílem nádorové imunoterapie založené na inhibici IDO 1 je zvrátit nebo alespoň zmírnit pronádorový efekt tohoto enzymu, tedy zamezit inhibici efektorových NK a T-buněk, tvorbě regulačních T-lymfocytů nebo využití s nádorem asociovaných makrofágů (TAM). Inhibitory IDO 1 byly zkoumány v rámci monoterapie i v kombinaci s inhibitory cytotoxického s T-lymfocyty asociovaného antigenu 4 (CTLA-4) či proteinu programované buněčné smrti 1 (PD-1). V poslední době se pozornost upírá k tvorbě takových inhibitorů, které by byly schopny inhibovat nejen aktivitu IDO 1, ale zároveň aktivitu dalších tryptofan katalyzujících proteinů, indolamin 2,3-dioxygenáza 2 (IDO 2) nebo tryptofan 2,3-dioxygenázy (TDO). Nádorová imunoterapie založená na inhibici IDO 1 může být kombinována také s chemoterapií.
|
|
|
Vakcíny proti viru dengue
Holšteinová, Aneta ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Poláková, Ingrid (oponent)
Od poloviny 20. století dochází k neustálému zvyšování počtu jedinců infikovaných virem dengue (DENV). Specifická antivirotika nejsou k dispozici, a tak se hlavním cílem při eliminaci transmise stala konstrukce účinné a bezpečné vakcíny. Důraz je kladen na vyvolání vyvážené imunitní odpovědi proti všem sérotypům DENV. Momentálně je jedinou licencovanou vakcínou CYD-TDV (Chimeric Yellow Fever-Dengue, Live-Attenuated, Tetravalent Dengue Vaccine). Ta využívá kostru účinné a bezpečné vakcíny proti viru žluté zimnice (YFV), ze které jsou odebrány sekvence pro povrchové proteiny a nahrazeny odpovídajícími sekvencemi DENV. Zatímco preklinické studie vykazovaly slibné výsledky, při klinických studiích se začaly objevovat komplikace a z nich vycházející omezující kritéria pro její využití. Proto se pokračuje ve vývoji dalších vakcín, které by mohly zajistit lepší ochranu proti DENV širšímu spektru populace a nahradit tak CYD-TDV. Ve III. fázi klinických studií se nachází dvě živé atenuované vakcíny (TetraVax-DV a DENVax). Do I. fáze postoupila podjednotková vakcína (V180), DNA vakcína (TVDV) nebo vakcína obsahující inaktivovaný virus (TDENV PIV). Využívaná je i kombinace více vakcinačních schémat (tetravalentní živá atenuovaná vakcína-tetravalentní purifikovaná inaktivovaná vakcína, TLAV-TPIV). V...
|
|
|
Modifikace myších nádorových linií systémem CRISPR/Cas9 a charakterizace jejich vlastností
Lhotáková, Karolína ; Poláková, Ingrid (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Molekuly MHCI jsou konstitutivně exprimované na všech jaderných buňkách organismu a hrají klíčovou roli v prezentaci antigenů CD8+ T lymfocytům. Nádorové buňky využívají jako jeden z nejčastějších mechanismů vyhnutí se imunitní odpovědi právě snížení exprese MHCI. To má za následek znemožnění cytotoxickým CD8+ T lymfocytům rozeznat nádorové buňky a vést proti nim imunitní odpověď. Jelikož ke snížení exprese MHCI dochází až u 90 % některých typů nádorů, je třeba mít k dispozici klinicky relevantní model nádorů s ireverzibilně sníženou expresí MHCI, na kterém by bylo možno testovat různé imunoterapeutické přístupy. Tato práce popisuje přípravu nové modelové linie nádorových buněk TC-1 s ireverzibilně sníženou expresí MHCI. Toho bylo dosaženo inaktivací B2m, jež je součástí MHCI molekuly, pomocí systému CRISPR/Cas9. Inaktivace B2m u modifikovaných buněčných linií byla ověřena průtokovou cytometrií, western blotem a sekvenací jednotlivých alel. Po této inaktivaci došlo ke zpomalení růstu nádorových buněk jak in vitro, tak in vivo. Metastatická aktivita buněk nebyla ovlivněna. Nádory vytvořené buňkami s inaktivovaným B2m nejsou citlivé k DNA imunizaci cílené proti onkoproteinu E7 z HPV16 provedené vakcínou pBSC/PADRE.E7GGG. Hlavními efektorovými buňkami v imunitě proti těmto nádorům jsou NK1.1+ buňky....
|
|
|
Role buněčných chaperonů Hsp70 a Hsp90 v životním cyklu virů s DNA genomy
Žáčková, Sandra ; Horníková, Lenka (vedoucí práce) ; Poláková, Ingrid (oponent)
Molekulární chaperony jsou proteiny, které umožňují jiným proteinům zaujmout nativní konformaci a jsou esenciální pro přežívání buněk. Chaperony z rodiny Hsp70 váží nově vznikající a stresem denaturované proteiny, zabraňují jejich agregaci a umožňují jim zaujmout správnou konformaci. Účastní se skládání i rozkládání oligomerů a podílí se na transportu proteinů přes membrány. Chaperony z rodiny Hsp90 se na rozdíl od Hsp70 neúčastní sbalování nově vznikajících a denaturovaných proteinů. Váží proteiny, které se nachází v téměř nativní konformaci a umožňují jim zaujmout konformace charakteristické pro vazbu ligandu či interakci s dalšími proteiny. Tyto vlastnosti předurčují chaperony k využití v průběhu replikačního cyklu virů s DNA genomy. Při virové infekci je translatováno velké množství proteinů, které vyžadují asistenci chaperonů pro zaujetí správné konformace a skládání do oligomerních a makromolekulárních struktur. Chaperony se kromě skládání částic také účastní transportu genetické informace do míst replikace, rozvolňování částice nebo se přímo podílí na replikaci virové DNA. Proto vývoj specifických inhibitorů proti chaperonům slibuje možnost využití proti širokému spektru virových infekcí bez rizika vzniku rezistence a mohl by být i vítaným řešením v případě vypuknutí infekcí způsobených...
|
host ::
RSS.