|
|
Funkce otevřených konformací molekul MHC 1. třídy
Vaníčková, Marie ; Poláková, Ingrid (vedoucí práce) ; Vaníková, Šárka (oponent)
Molekuly MHC I. třídy (MHC I) hrají významnou roli v adaptivní imunitě, jelikož prezentují na buněčném povrchu antigenní peptidy pocházející z intracelulárního prostředí. Jsou rozeznávány CD8+ T-lymfocyty a mohou také trans-interagovat s receptory NK buněk. MHC I se skládají z těžkého řetězce, z β2 mikroglobulinu (β2m, lehký řetězec) a peptidu, což tvoří uzavřenou konformaci MHC I. β2m je nekovalentně připojen k těžkému řetězci sestávajícího se z extracelulární domény (podjednotky α1, α2, α3), transmembránové domény a cytoplazmatické domény (s obsahem konzervovaných motivů). Při aktivním buněčném metabolismu může dojít k disociaci peptidu a β2m z těžkého řetězce MHC I, a tím dochází k vytvoření otevřené konformace. Vlivem změny konformace dochází k rozbalení podjednotky α1, která tak může interagovat s různými receptory a molekulami. Otevřené MHC I vytvářejí cis-interakce buď sami se sebou, čímž vznikají homodimery realizujících imunologické funkce, nebo s receptory na buněčném povrchu tvořících heterodimery, které realizují neimunologické funkce. Mimo povrch buňky se vyskytují v rozpustné formě. Cis-asociace jsou velmi důležité, jelikož ovlivňují buněčnou signalizaci a inhibici/aktivaci T-lymfocytů a NK buněk či únik nádorových buněk před imunitou. Přesný mechanismus vzniku, exprese a funkce...
|
|
|
Problematika péče porodních asistentek o ženy s mrtvým plodem
VANÍČKOVÁ, Marie
Problematika péče porodních asistentek o ženy s mrtvým plodem je složitá velmi náročná.Rodiče potřebují účast personálu, dostatek informací,intimitu a odpovídající ošetřovatelskou péči.Na přístupu porodních asistentek záleží, jak se budou s tragickou událostí vyrovnávat. V práci byl použit kvantitativní výzkum. Technika dotazníku byla zvolena z důvodu získání velkého množství informací v relativně krátkém časovém úseku. Poznatky získané vyhodnocením dotazníků jsou shrnuty a porovnány s dostupnými informacemi získanými z odborné literatury. V dotazníku bylo položeno 35 otázek. Výzkum probíhal od listopadu 2008 do ledna 2009. Dotazníky byly rozdány mezi porodní asistentky v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Domažlicích, Jindřichově Hradci, Praze, Prachaticích, Strakonicích a Ústí nad Labem. Celkový počet respondentek je 66 (100 %). V uvedených nemocnicích bylo provedeno srovnání péče. Poté byly náhodně vybrány a porovnány nemocnice v Českých Budějovicích, v Českém Krumlově a v Jindřichově Hradci. V bakalářské práci bylo stanoveno 7 cílů a 7 hypotéz. Během výzkumu bylo zjištěno, že cíle byly splněny a hypotézy potvrzeny. S běžnými úkony ošetřovatelské péče seznamují porodní asistentky matku bez problémů a do největších podrobností. Informace o rituálu rozloučení se s dítětem, o vyřizování pohřbu a o možnosti konzultace s psychologem podává pouze menší část porodních asistentek. Jednat s rodiči umějí spíše ty, které mají delší praxi. Je to dáno osobní zkušeností. Většina porodních asistentek nevěděla, že v České republice neexistuje pohřbívací povinnost. Možnost pojmenovat mrtvě rozené dítě znaly. Přínosem výzkumu pro praxi je, že všechny porodní asistentky chtějí matce a jejímu partnerovi nelehkou úlohu usnadnit. Jejich přítomnost u porodu mrtvého plodu představuje určitou formu doprovodu a měly by na ni být připraveny. K tomu potřebují dostatek informací o průběhu smutku i o tom, jak ony samy mají v dané situaci reagovat. Potřebují vědět, co je normální reakcí na daný stav, aby mohly adekvátně zasahovat a usměrňovat další průběh truchlení. Jsou-li porodní asistentky schopny doprovodu rodiny s mrtvorozeným novorozencem, vycházejí z této situace posíleny zkušeností a dobrým pocitem, že udělaly pro klientku vše, co bylo v jejich silách.
|
host ::
RSS.