|
| |
|
|
Distribuce kryptických linií blešivců druhového komplexu Gammarus fossarum na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat
Rutová, Tereza ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Hulva, Pavel (oponent)
Sladkovodní blešivci jsou významnou složkou permanentního makrozoobentosu tekoucích vod mírného pásu. Mají sníženou schopnost aktivní disperze, postrádají ve svém vývoji dormantní stádium, a tak jejich genetická variabilita často odráží dávnou geologickou historii daného areálu. Samotný rod Gammarus zahrnuje více než 200 popsaných druhů rozšířených v Palearktické oblasti. Mnohé dříve popsané taxony jsou ale ve skutečnosti diverzifikované druhové komplexy, což platí i pro našeho nejběžnějšího blešivce potočního (Gammarus fossarum). V této studii jsme se věnovali jejich diverzitě na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat, mezi nimiž probíhá významná biogeografická hranice pro řadu dalších organizmů. Testovali jsme, jestli se projevuje i ve fylogeografii zástupců permanentní vodní fauny. Analýza dvou mitochondriálních markerů odhalila přítomnost osmi divergentních linií G. fossarum, jež se liší i v jaderném genomu. Všech osm linií se vyskytuje v Západních Karpatech, zatímco Český masiv je osídlen pouze dvěma. Mikroendemické areály některých linií a běžný výskyt zřejmě dvou bazálních linií komplexu, jež nebyly nalezeny v jižnějších oblastech, podporují hypotézu, že tito blešivci přežili pleistocenní glaciální cykly i v západokarpatských refugiích. Předpokládáme, že klíčovou roli mohly hrát oteplené...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ekologické interakce a diferenciace nik koexistujících sladkovodních blešivců
Bystřický, Pavel Karel ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Pařil, Petr (oponent)
Sladkovodní blešivci jsou ekologicky významní korýši ze skupiny Amphipoda. Působí hlavně jako detritovoři a škrabači rostlinného opadu v rychle tekoucích a chladných vodách, čímž přispívají ke koloběhu živin v ekosystému. Ekologické interakce v rámci této skupiny jsou z výzkumného hlediska zajímavé, mimo jiné v souvislosti s rozkrýváním značné míry kryptické diverzity, a také vzhledem ke studiu interakcí invazních a původních druhů. Tato práce se zabývá doposud studovanými ekologickými interakcemi mezi syntopicky se vyskytujícími druhy, či liniemi druhových komplexů. Jedná se obzvláště o ty interakce, které mohou mít vliv na koexistenci či případné kompetiční vyloučení, jako například: různá míra selektivní predace, ekologicky významné rozdíly v morfologii či chování, odlišná míra agresivity či intragildové predace, anebo rozdíly v habitatových preferencích či schopnostech využívat zdroje prostředí. Vzhledem k velkému množství nově objevených kryptických linií je zatím tématu jejich ekologických interakcí věnováno jen velmi málo prostoru. Výzkum se prozatím omezil pouze na otázky sexuálních interakcí, jako je reprodukční interference či potenciální hybridizace, možné rozdíly v habitatových preferencích nebo na studium různé míry rizika napadení příslušníků odlišných linií parazity. Je potřeba...
|
|
|
Interakce mezi mikrosporidiálními parazity a hostitelskou perloočkou Daphnia pulex v jednoduchém prostředí lesní tůně
Krylová, Pavla ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Hyliš, Miroslav (oponent)
Mezi nejběžnější endoparazity, kteří napadají drobné korýše perloočky Daphnia pulex, patří mikrosporidie. Tito intracelulární paraziti zdánlivě vypadají jako jednoduché jednobuněčné organismy, ale jejich stavba buňky a životní cyklus dokazují opak. Mikrosporidie jsou druhově specifické, přestože napadají většinu organismů zvířecí říše, ještě nejsou dostatečně probádané. Tato práce nepřímo navazuje na studie perlooček druhového komplexu Daphnia longIispina a mikrosporidií Berwaldia schaefernai z přehradních nádrží. Cílem bylo prozkoumat blíže mikrosporidiální infekci na hostitelských perloočkách Daphnia pulex v jednoduchém prostředí lesní tůně, což zahrnovalo sledování časové dynamiky populace perlooček a identifikace nákazy způsobené mikrosporidiemi Berwaldia singularis a mikrosporidií, pracovně označené jako "HVH". Laboratorní práce zahrnovala determinaci zooplanktonu a parazitů a určení prevalence, laboratorní pokusy s přenosy mikrosporidiální nákazy mezi zdravou a nakaženou kulturou perlooček, nebo pomocí izolovaných spor. Životní cyklus mikrosporidii a hypotézu o sekundárním vektorovi pomohlo přiblížit otestování vodních bezobratlých, zejména larev pakomárů a komárů, na přítomnost DNA patogenu pomocí specifické amplifikace DNA mikrosporidií. Klíčová slova: Daphnia pulex, mikrosporidie,...
|
|
|
Využití environmentální DNA pro detekci vodních bezobratlých
Bílek, Marek ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Environmentální DNA (eDNA) je genetická informace uvolněna z jedince do okolí. Zejména ve vodním prostředí je množství detekovatelné DNA v mnoha případech dostačující k tomu, aby dokázalo potvrdit či vyvrátit přítomnost hledaného organismu. Metoda, jak tuto DNAve vodním prostředíodebírata dáles ní pracovat,se neustále rozvíjí a přináší nové poznatky. Zejména v oblasti vodních obratlovců jsou v aktuálních výzkumech velmi dobré výsledky, které mnohdy odpovídají skutečnosti více, než je tomu při tradičních metodách odchytu. Oproti tomu výzkum na téma vodních bezobratlých pomocí detekce eDNA je upozaděn, a to zejména z důvodu, že produkce eDNA u bezobratlých obecně je mnohem nižší, než je tomu například u ryb a obojživelníků, kde největší množství eDNA je uvolněno v podobě slizu. V této práci se zaměřuji na vlastnosti eDNA ve vodním prostředí, na biotické a abiotické faktory, které ovlivňují trvanlivost detekovatelné DNA. Dále se zmiňuji o produkci DNA vodních bezobratlých,o možnostech sběrua o laboratorníchpostupechjejího zpracování, porovnávám různé přístupy vědeckých týmů v odkazovaných výzkumech a upozorňuji nanejčastější problémy.V závěrupráceporovnávámvýsledky aktuálních pracís výsledky odchytu, který až do vytvoření této metody byl víceméně jedinou možnou, i když agresivní, metodou sběru dat o...
|
|
|
Freshwater fishless pools: from the metacommunties to the systematics
Juračka, Petr Jan ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Kotov, Alexey (oponent) ; Zhai, Marie (oponent)
Freshwater fishless pools: from the metacommunities to the systematics Petr Jan Juračka, Ph.D. Thesis, 2016-04-08 ABSTRAKT (in Czech) Sladkovodní tůně bez ryb mohou významně přispívat ke zvyšování regionálního druhového bohatství bezobratlých živočichů i cévnatých rostlin, neboť mnohdy i přes jejich spíše drobnou velikost obsahují značně složitá společenstva. Podstatná část této dizertační práce pramení právě z takových tůní, které byly pro účely ochrany přírody nově vytvořeny v rámci Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, známé svými hlubokými údolími a pískovcovými skalami. V kraji je rovněž velmi málo tekoucích vod či větších vodních ploch, následně je zde tedy i poměrně málo vodního ptactva, jež zásadně přispívá k šíření vodních organismů. V rámci této práce jsme se zaměřili na metaspolečenstva drobných korýšů vybraných 42 tůní z oblasti zhruba 220 km2 . Pomocí dekompozice variability druhového složení, analýzy druhového bohatství a kolonizačního pokusu přímo ve studované oblasti jsme zjistili, že prostorové uspořádání a množství okolních dalších vodních habitatů hrají hlavní roli v uspořádávání jednotlivých společenstev korýšů. To nás vedlo k závěru, že zdejší krajinná rozmanitost funguje jako omezení pro šíření korýšů mezi tůněmi. Následně jsme se rozhodli porovnat tyto výsledky s jinými bezobratlými...
|
|
|
Diverzita sladkovodních epigeických blešivců
Rutová, Tereza ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Sacherová, Veronika (oponent)
Blešivci, nejdiverzifikovanější skupina různonožců (Amphipoda), se vyskytují jak ve vodách mořských, tak i brakických a sladkovodních. Ve sladkých vodách pak existují formy obývající povrchové (epigeické) a podzemní (hypogeické) habitaty, přičemž tato práce bude zaměřena především na sladkovodní epigeické skupiny. Sladkovodní blešivci obývají pevninské vody všech kontinentů, avšak největší druhová diverzita je patrná v Palearktické oblasti. Nelze je však nalézt v povrchových vodách tropických oblastí. Tito různonožci jsou charakterističtí absencí larválního a jakéhokoliv rezistentního stádia. Jejich dnešní diverzita a distribuce díky tomu reflektuje historické události typu fluktuace hladin moří, orogeneze či zalednění od období paleocénu po současnost. Cílem práce bude shrnout, které procesy a ve které době diverzitu sladkovodních epigeických blešivců ovlivnily. Část práce se věnuje čeledím vyskytujícím se v Austrálii (Chiltonidae), na Novém Zélandu (např. Phreathogammaridae) a v Severní a Jižní Americe (Hyalellidae). Zaostřeno je však především na čeleď Gammaridae, do které by podle posledních studií měly patřit linie vyskytující se v oblasti celého Palearktu včetně endemických skupin v jezeře Bajkal a v celé Pontokaspické oblasti. V historii vývoje linií blešivců registrujeme mnohé případy...
|
host ::
RSS.