|
|
Božské i lidské aneb devoční zobrazení ve 14. století s důrazem na vývoj Piety
Cimler, Čestmír ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vznikem nových typů výtvarných děl, jejichž úkolem bylo vzbudit v divákovi silnější emocionální zážitek, který ho měl dovést k niternějšímu prožitku nad utrpením Ježíše Krista a Panny Marie. Tyto tzv. devoční zobrazení začly vznikat na přelomu 13. a 14. století v prostředí mendikantských klášterů a řadíme mezi ně typy mystického Ukřižování, Piety nebo těhotné Panny Marie. V této práci je kladen důraz na ikonografický typ Piety. Pieta jakožto truchlící Panna Marie, která drží v náručí mrtvého Ježíše Krista bezprostředně po sejmutí z kříže je aktuálním námětem po celá staletí, neboť vyjadřuje bolest matky nad ztrátou svého jediného syna. Patří tak k nejpůsobivějším motivům výtvarného umění, který lze parafrázovat na strasti obyčejného lidského života. Ve 14. století se námět Piety postupně rozčlenil do tří základních ikonografických typů (vertikální, horizontální a diagonální), nicméně jeho vznik není dodnes vyjasněn. Mimo prací Wilhema Pindera a Lecha Kalinowského nebylo toto téma dosud podrobněji zpracováno. Základním úkolem této práce je vysvětlení terminologie devočního zobrazení i jeho vznik pomocí shrnutí a kritického zhodnocení dosavadní odborné literatury k tomuto tématu. Hlavní náplň práce představuje stručné objasnění vývoje ikonografického typu Piety na třech...
|
|
|
Recepce italských renesančních forem architektury v českém prostředí
Volfová, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této bakalářské práce je přijetí italských renesančních forem architektury v českém prostředí. Základ práce tvoří zkoumání teoretických spisů týkajících se architektury a využívání zásad v nich sepsaných v období renesance. Část práce je zaměřena na obsah spisů římského stavitele Vitruvia a renesančního architekta Leona Battisty Albertiho. Alberti při psaní svého spisu přímo vycházel ze zásad sepsaných Vitruviem, ale pro jejich tehdejší využití považoval za nutné je aktualizovat. V této části práce je obsažen popis staveb, které Alberti vytvořil ve Florencii v souladu s teorií renesanční architektury. Hlavní část této práce je věnována příchodu renesance do středoevropského stavebního prostředí a zařazení italských renesančních forem architektury do stavebního programu. Do českého prostředí se tyto formy dostaly přes uherský královský dvůr Matyáše Korvína a byly v počátcích aplikovány především jako dekorativní prvky, čemuž je v práci rovněž věnována pozornost. Klíčová slova recepce, italská renesance, architektura, teorie, Čechy
|
|
|
NÁMĚTY ANTICKÝCH A KŘESŤANSKÝCH CNOSTÍ JAKO SOUČÁST ŠTUKOVÉ VÝZDOBY ČESKÝCH A MORAVSKÝCH RENESANČNÍCH SÍDEL
Junková, Radka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Radka Junková: Náměty antických a křesťanských ctností jako součást štukové výzdoby českých a moravských renesančních sídel Anotace Diplomová práce se soustřeďuje na vývoj renesančních štukatur v rámci českých a moravských šlechtických sídel, která patřila povětšinou významným politickým hráčům domácí scény. Konkrétně pak sleduje motivy antických a křesťanských ctností ve smyslu humanistického vnímání dané doby. Mezi jednotlivými sídly lze najít určité spojitosti zapříčiněné italskými inspiračními vzory. Zároveň je možné pozorovat typickou záalpskou svébytnost a silný vliv pražského dvorského prostředí. Snahou textu je vytvořit možnost vzájemného porovnání štukových námětů v obecných souvislostech. Proto se nezaměřuje pouze na jednu konkrétní stavbu a její charakteristický program nástěnných dekorací, ale předkládá téměř chronologicky pojatý vývoj proměny vnímání námětů ctností a štukové techniky. To vše práce uvádí na pozadí osobností jednotlivých objednavatelů. Klíčová slova Nelahozeves, Kratochvíle, Bechyně, Bučovice, ctnosti, štuková výzdoba, Titus Livius, Antonio Brocco, Antonio Melana, Hans Mont
|
|
|
Obrazárna zámku v Rychnově nad Kněžnou
Adamová, Klára ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazárnou šlechtického rodu Kolowratů, která se nachází na rodovém sídle v Rychnově nad Kněžnou. Kolowraté svou rodovou obrazárnu budovali již od 16. století. Od počátku tvořily základ jejich galerie portréty členů rodu. Postupem času zaujal portrétní žánr ve sbírce důležité místo a vznikla tak zajímavá portrétní kolekce. V galerii jsou zastoupeny nejstarší české šlechtické portréty z období renesance, portréty ovlivněné uměním rudolfinských mistrů, ale i portréty, jejichž autorství je připisováno významných umělcům jako byli Karel Škréta, David Schultz či Philip Ch. Bentum a jiní. Podobizny členů a předků rodu tak průběžně dokumentují dějiny kolowratského rodu. Práce nejdříve čtenáře seznamuje s dějinami rodové sbírky a poté se podrobně věnuje vybraným portrétům z období počátku založení galerie až do počátku 18. století. Klíčová slova šlechta, zámek Rychnov nad Kněžnou, kolowratská rodová galerie, portrétní tvorba, šlechtický portrét
|
|
|
Renesanční přestavba kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích
Lorencová, Veronika ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Renesanční přestavba kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích Anotace Tato bakalářská práce se zabývá renesanční přestavbou kostela sv. Petra a Pavla v Kralovicích. Původně gotický kostel byl v 80. letech 16. století přestaven Floriánem Gryspekem z Griesbachu, sekretářem české královské komory. I když byla dispozice původního gotického kostela z velké části zachována, jednalo se o rozsáhlou rekonstrukci, která měla několik fází. Jméno architekta přestavby dodnes není doloženo. Mnoho badatelů předpokládá, že šlo o umělce z pražského dvorského okruhu. Právě s těmito umělci byl Florián Gryspek díky svému vysokému postavení v kontaktu. S ohledem na několik fází renesanční přestavby je možné, že zde působilo více architektů. Práce je zaměřena především na architekturu kostela. Snaží se shrnout dosavadní bádání a zařadit kralovický kostel do kontextu české sakrální architektury s přihlédnutím k ostatním stavbám Floriána Gryspeka. Klíčová slova Architektura, renesance, Kralovice, kostel sv. Petra a Pavla, Florián Gryspek
|
|
|
Palác Granovských v Ungeltu
Babická, Lenka ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Palác Granovských v Ungeltu Anotace Tato bakalářská práce se zabývá renesančním palácem, který nechal po roce 1558 vystavět Jakub ml. Granovský z Granova v areálu Týnského dvora na Starém Městě pražském. Komplex paláce tvořily dnešní domy čp. 639 a čp. 640 a částečně zasahoval i do domu čp. 1049. V dosavadní literatuře je považován za mezník a počátek nové etapy vývoje renesanční architektury na Starém Městě. Je zde diskutováno i o působení umělců z dvorského okruhu. Tato práce se věnuje nejen renesanční přestavbě, ale také historii a vývoji kupeckého dvora, na jehož zástavbu navázala. Zabývá se také dobovým kontextem, osobností stavebníka a otázkou účasti dvorského okruhu na stavbě a výzdobě paláce. Zaměřuje se zejména na nejvíce vyzdvihované výtvarné prvky, a to bosované portály a nádvorní arkádové průčelí s chiaroscurovými malbami připisovanými Francescu Terziovi.
|
|
|
Obraz Posledního soudu v renesančních Čechách
Hejná, Tereza Rozálie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám vyobrazením posledních soudů v Čechách v 15.-16. století. První část jsem pojala jako úvod do problematiky posledního soudu - poslední soud jako socio-kulturní fenomén; příčiny a historie zobrazování posledního soudu; ikonologicko- ikonografickému popis námětu. V části druhé se věnuji hlavnímu tématu, a to vyobrazením posledního soudu v Čechách v 15.-16. století. Snažím se o kompendium všech uměleckých památek na našem území, přičemž se jedná především o fresky. Dále se zabývám příčinami jejich vznik, hledám jejich inspirační zdroje a podrobuji je ikonologicko-ikonografickému rozboru. Následně jednotlivá díla srovnávám nejen mezi sebou, ale i s díly staršími, která vznikla mimo naše území.
|
|
| |
|
|
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století
Zahrádková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století. Počátky brtnického panství lze klást do první poloviny 15. století, kdy započala výstavba brtnického hradu postaveného na skalnaté vyvýšenině nad městem. Během 16. století se hrad postupně proměnil v honosný zámecký objekt. V období, kdy se vlastníkem panství stal vzdělaný a humanisticky založený šlechtic Hynek Brtnický z Valdštejna, započala nejvýznamnější část renesanční přestavby, ke které došlo během druhé poloviny 16. století. Nejvýraznější a nejreprezentativnější částí nově přestavěného zámku, se stala severní budova obohacena o dvoupatrovou arkádu. Architektem stavebně náročné zakázky se měl stát italský stavitel z Arogna - Baldassare Maggi, dvorní architekt Rožmberků a pánů z Hradce. Právě otázka autorství Baldassare Maggiho spojená se stavebním vývojem brtnického zámku se stala hlavním tématem této bakalářská práce. Klíčová slova Brtnice - zámek - Baldassare Maggi - česká renesance - architektura druhé poloviny 16. století - Hynek Brtnický z Valdštejna
|
|
|
Albrecht Dürer - Apokalypsa
Výborný, Michal ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce přibližuje po ikonografické stránce pohled na Dürerovu Apokalypsu rozdělenou na samostatně popisující Titulní list, Mučení sv. Jana Evangelisty a následně na čtrnáct listů, s nezbytným ohledem na soudobé historické události a vliv významných osobností určujících dobu pro vznik díla. Kritika pramenů autorů zabývajících se dříve tématem Apokalypsy je zde prezentována v kontrastu k soudobému nahlížení na danou problematiku Ikonografické rozkrytí všech šestnácti listů (včetně titulního listu zhotoveného v druhém vydání roku 1511) se zároveň snaží ikonologicky rozkrýt hlubší symboliku listů. V závěru práce je prezentovaná koncepce podání Apokalypsy jako programového díla pro přicházející nástup nového vyznání - protestantismu.
|
host ::
RSS.