|
|
Brains of African mole-rats in numbers: Data for testing the social brain hypothesis
Kverková, Kristina ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Pavelková, Věra (oponent)
Hypotéza sociálního mozku (SBH) předpokládá, že složité sociální prostředí je zásadním selekčním tlakem na kognitivní schopnosti vedoucím v evoluci ke zvětšování mozku. Původně byla navržena jako vysvětlení mimořádných kognitivních schopností primátů, později však byla rozšířena i na další skupiny obratlovců a získala si značnou popularitu. Empirická data však přinášejí nesourodé výsledky prakticky v každé skupině živočichů, u níž byla hypotéza testována. V této diplomové práci je SBH testována u rypošů (Bathyergidae). Rypoši sdílejí podzemní způsob života a ekologii, ale pokrývají přitom celé sociální spektrum, od solitérně žijících po "eusociální". Počet neuronů je považován za lepší aproximaci míry inteligence než prostá relativní nebo absolutní velikost mozku. Proto jsme pomocí moderní metody, izotropní frakční homogenizace, stanovili počty neuronů a ostatních buněk v pěti částech mozku (čichové laloky, mozková kůra, mozeček, mezimozek a bazální ganglia, mozkový kmen) u jedenácti druhů rypošů. To současně umožnilo sledovat, zda a jak se mozky rypošů odlišují od pravidel buněčného škálování platných pro ostatní hlodavce. V rozporu s očekáváním jsme zjistili, že se rypoši obecně těmto pravidlům nevymykají, ale objevuje se u nich několik výjimek. Mají vyšší hustotu neuronů v čichových lalocích a...
|
|
|
Physiology of special mirror eyes of molluscs, crustaceans and deep-sea fish
Remišová, Kateřina ; Hudec, René (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Většina optických systémů zvířecích očí funguje na principu lomu světla. Některé typy očí však využívají pro tvoření obrazu biologická zrcadla, pročež jsou označovány jako zrcadlové oči. Biologická zrcadla jsou zvláštním typem tkáně, která odráží světlo prostřednictvím konstruktivní interference na vrstvách se střídavým indexem lomu. Zrcadlové oči se obvykle vyskytují u živočichů žijících v zakalených a hlubokých vodách. Různé typy zrcadlových očí byly popsány u měkkýšů, korýšů a ryb. Mimo to, zrcadlové superpoziční oči korýšů desetinožců posloužily jako inspirace pro rentgenové teleskopy (tzv. lobster-eye X-ray telescopes) využívané v astrofyzice. Tato práce popisuje různé typy zrcadlových očí. Přehled živočichů se zrcadlovýma očima je doplněn o popis jejich habitatu. Závěrem jsou jednotlivé typy zrcadlových očí porovnány a je diskutována jejich případná biomimetická aplikace, zejména v opticko-technických systémech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vzájemný vztah výkonnosti v principiálně různých kognitivních testech: diskriminační učení vs numerické schopnosti a vliv sociálního postavení ve skupině
Kovácsová, Denisa ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Absolutní početnost (AP) je numerická schopnost, při které je rozlišován konkrétní počet. AP nebyla u holubů (Columba livia) dosud testována. V této práci na rozlišení konkrétního počtu "tři" z poměru 2 vs. 3 bylo testováno celkem šest jedinců: dva holubi na "touch screenu" a všech šest pomocí otevírání mističek zakrytých diskriminovanými stimuly. Ani v jednom testovacím prostředí holubi nedosáhli požadovaného kritéria 70 % (odpovídali s úspěšností cca 30 - 65 %). Byla tedy vytvořena mixovaná prezentace jako kontrola velikosti, pozice a tvaru diskriminovaného stimulu. Bylo také analyzováno, zda holubi nepoužívají alternativní strategie. Úspěšnost v AP byla rovněž porovnána s předchozími diskriminačními úlohami (Kocourková, 2016) v obou prostředích (diskriminace redukovaného černého a bílého stimulu na víčku a diskriminace černé a bílé plochy ve tvaru kruhu v boxu). Bylo zjištěno, že holubi se během stejného počtu pokusů, který potřebovali k pochopení předchozí diskriminační úlohy, nedokázali za stejných podmínek naučit rozeznat dva a tři stimuly. Při odpovídání na stimuly s jednou výjimkou nepoužívali alternativní strategie. Na výkon holubů nebyl zjištěn vliv sociálního postavení ve skupině. Klíčová slova: Columba livia, numerické schopnosti, absolutní početnost, diskriminační úlohy, sociální...
|
|
|
Social Brain Hypothesis: A Survey of Evidence
Kverková, Kristina ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Pavelková, Věra (oponent)
Hypotéza sociálního mozku byla původně navržena jako vysvětlení mimořádných kognitivních schopností primátů, byla však postupem času rozšířena i na další taxony. Obecně tato hypotéza tvrdí, že socialita je jedním ze zásadních selekčních tlaků vedoucích v evoluci ke zvětšování mozku a inteligence. Neexistuje však v jednotné podobě a bylo navrženo několik různých mechanismů, kterými by socialita mohla takto působit. K testování hypotézy je zapotřebí použít vhodné vyjádření sociální komplexity a velikosti mozku, jakožto zástupné veličiny pro kognitivní schopnosti, přičemž volba a co nejpřesnější zjištění obou těchto údajů se pojí s jistými úskalími. Situaci dále komplikuje skutečnost, že celá řada faktorů, jež by se mohly na encefalizaci potenciálně podílet, nebo ji naopak omezovat, spolu vzájemně vysoce koreluje. Tato bakalářská práce shrnuje přístupy ke zkoumání dané problematiky a podává přehled dosud získaných poznatků, které jsou pro tuto hypotézu relevantní. Hypotéza sociálního mozku byla různými způsoby zkoumána u primátů, šelem, kopytníků, kytovců, hmyzožravců, letounů, ptáků, ryb (cichlid) a hmyzu. U většiny těchto skupin se objevují výsledky, které si navzájem odporují, proto rozhodně nelze prohlásit tuto otázku za uzavřenou a je na místě další výzkum, který by vliv sociality na evoluci mozku lépe...
|
|
|
Missa chrismatis a její proměny ve dvacátém století: Porovnání změn v liturgii a v teologii
Němec, Pavel ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Bibliografická citace Missa chrismatis a její proměny ve dvacátém století: Porovnání změn v liturgii a v teologii: Diplomová práce / Ing. Pavel Němec, DiS.; vedoucí práce: ThLic. Mgr. Jan Kotas. - Praha, 2014. - 93 s. Anotace Missa chrismatis (Mše při svěcení olejů) je mše, kterou ve Svatém týdnu slaví biskup spolu se svými kněžími na znamení vzájemné jednoty. Při této mši kněží obnovují své kněžské závazky a biskup žehná olej katechumenů a nemocných a světí olej křižma. Za poslední století prošel obřad několika proměnami. Ty se odráží i v teologii, kterou liturgie vyjadřuje zdůrazňováním některých prvků. Hlavní reformy liturgie této mše proběhly ve třech fázích v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Práce nejprve sleduje základy a důvody k používání olejů v liturgii katolické církve v kontextu Velikonoc a dále historický vývoj mše, při níž se oleje světily. Dále přehledně porovnává průběh liturgie Missa chrismatis a zachycuje rozdíly v mešních liturgických textech a textech obřadu svěcení olejů v jednotlivých fázích její reformy ve dvacátém století. Na tomto základu zachycuje i vývoj v teologickém obsahu. Klíčová slova Missa chrismatis, svěcení olejů, křižmo, Svatý týden, Zelený čtvrtek, liturgická reforma.
|
|
|
Neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši C57BL/6J
Bláhová, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Druga, Rastislav (oponent)
Schopnost vnímat magnetické pole Země byla prokázána u řady živočichů, včetně zástupců všech pěti tříd obratlovců. O fyziologických mechanismech tohoto smyslu však víme jen velmi málo. Behaviorální, neuroetologické, fyziologické studie a studie používající jako markery neuronální aktivace genů časné odpovědi naznačily, že zásadní roli v percepci a zpracování magnetické informace hrají trigeminální, vestibulární a zrakový systém. Magnetická informace je pravděpodobně následně integrována s ostatními sensori- motorickými informacemi na úrovni hipokampo-entorhinálního systému. V naprosté většině studií však byli modelovými organismy ptáci. V této práci jsem analyzovala neurální substrát magnetické kompasové orientace u myši kmene C57BL/6J pomocí markerů c-Fos a Egr1. Ve všech výše zmíněných systémech jsem identifikovala neuronální populace reagující na experimentální změnu magnetického pole. Výsledky této studie demostrují komplexní zpracování magnetické informace na úrovni centrálního nervového systému.
|
|
|
Vliv magnetických polí na explorační chování hlodavců
Štefanská, Lucie ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Magnetorecepce jako schopnost živočichů detekovat parametry magnetického pole byla popsána u řady fylogeneticky velmi vzdálených živočišných druhů, včetně savců. Směrové informace poskytované geomagnetickým polem využívají jak živočichové, kteří během života pravidelně podnikají dlouhé migrační cesty, tak živočichové, kteří nemigrují. Recentně byla tato schopnost doložena u myši laboratorního kmene C57BL/6J, kterou jsme zvolili modelovým organismem také v případě naší studie. Cílem této diplomové práce je analýza lokomotorické aktivity a jednotlivých prvků chování u myší, které byly v open field testu (OFT) vystaveny různým, experimentálně manipulovaným magnetickým polím. Experimentální magnetická pole měla na aktivitu a chování myší kmene C57BL/6J během explorace v OFT jen malý vliv. Nicméně detailní analýza odhalila vliv magnetických polí na úhlovou rychlost myší v prvních 20 minutách OFT a rovněž na následující prvky chování: péče o srst (grooming), hrabání a kontakt se stěnou (nose-to-wall). Jednotlivé projevy byly různým způsobem ovlivněny různými parametry působících magnetických polí. Ovlivněn byl především průběh změn chování v čase. Uvedené výsledky nelze nyní jednoznačně interpretovat, nicméně se zdá možné, že změny v přirozeném magnetickém poli mohou představovat pro hlodavce dostatečně...
|
|
|
Barevné vidění u primátů: Neurobiologie a chování
Skalníková, Petra ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Trichromatické vidění je barevné vidění realizované třemi typy čípků. Většina savců má dichromatické vidění, trichromatické vidění se objevuje u primátů Starého světa (včetně člověka) a částečně i u primátů Nového světa. Tato práce si klade za cíl zaměřit se na mechanismy trichromatického vidění a jeho evoluci u primátů, s porovnáním vidění primátů Starého a Nového světa. Práce se soustředí i na percepční mechanismy dichromatů a trichromatů, ale hlavní důraz bude kladen na hypotézy možného vzniku trichromatického vidění u primátů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a následné nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a v neposlední řadě i léčba. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. V souvislosti s přednemocniční a nemocniční péčí je poukazováno na specifika a úskalí. V každé této oblasti jsou popisovány rozdíly nejenom v ošetřovatelské a léčebné péči, ale i při úkonech s péčí související a práce všeobecných sester o pacienta v akutním stádiu. Praktická část sumarizuje data přednemocniční urgentní péče v Plzeňském kraji a zaměřuje se na zjištění četnosti diagnózy pacientů s akutním infarktem myokardu. Dále jsou popisovány dvě podrobné ošetřovatelské kazuistiky, kde je kladen důraz na srovnání rozdílů mezi péčí přednemocniční a nemocniční. Kazuistiky rovněž popisují adekvátní ošetřovatelské postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient
|
|
|
Měření inteligence u savců se zaměřením na kognitivní schopnosti primátů
Tesař, David ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
V současné době existují dvě převládající hypotézy vysvětlující distribuci a evoluci inteligenčních (vyšších kognitivních) schopností u zvířat. První hypotéza zastává názor, že jde o obecné principy inteligence společné přinejmenším všem obratlovcům a jednotlivé taxony se podle této hypotézy liší pouze kvantitativně. Druhá hypotéza vychází z předpokladu, že každý živočich je svými kognitivními schopnostmi dokonale přizpůsoben svému prostředí a že jde tedy o mentální adaptaci na měnící se ekologické podmínky. Předpokladem této hypotézy je existence kvalitativně různých typů kognitivních schopností (typů inteligence). Cílem této práce by mělo být poskytnutí širšího přehledu ohledně měření inteligence a hypotéz týkajících se jejího vývoje. Dále pak zhodnocení úspěšnosti v modelových typech kognitivních testů u primátů, jejich mezidruhové porovnání a případné srovnání s člověkem a také srovnání této úspěšnosti s relativní velikostí mozku a dalšími faktory.
|
host ::
RSS.