|
| |
|
|
Biotransformace, dispozice a toxikologická detekce zneužívaných psychedelických drog fenylalkylaminů
Rohanová, Miroslava ; Balíková, Marie (vedoucí práce) ; Martásek, Pavel (oponent) ; Květina, Jaroslav (oponent)
Úvod do problematiky: Nové syntetické fenylalkylaminové drogy, známy pro svůj psychotropní tj. stimulační, psychedelický a entaktogenní potenciál, jsou zneužívané látky způsobující řadu zdravotních a společenských problémů. S jejich konzumací rostou i případy intoxikací a tedy vznikají požadavky na diferenciální diagnostiku a vhodnou terapii intoxikovaných jedinců. Cílem předkládané vědecké práce bylo prozkoumat dispoziční a biotransformační časový profil vybraných syntetických fenylalkylaminových derivátů na experimentálních potkanech a shromáždit užitečná analytická data, která mohou být základem pro laboratorní diagnostiku abúzu či intoxikací novými drogami. Pozornost těchto studií byla zaměřena na 2C-B (4-brom-2,5-dimethoxyfenylethylamin) a PMMA (p-methoxymethamfetamin). (...) Zjištěné koncentrační hladiny v krevním séru nebo plazmě lze považovat za poměrně nízké vzhledem k daleko vyšším tkáňovým koncentracím, které přesahovaly několikanásobně krevní koncentrace. Potvrzené schopnosti akumulace obou nox v plících, opožděná ale účinná inkorporace a přetrvávání v mozku jsou důležité farmakokinetické vlastnosti, které mohou vysvětlit opožděný nástup účinku a prodloužený psychotropní potenciál. PMMA vytváří aktivní metabolit PMA s výrazným psychotropním potenciálem. Tento metabolit byl v mozkové tkání...
|
|
|
Molecular Pathology of Rett Syndrome
Záhoráková, Daniela ; Martásek, Pavel (vedoucí práce) ; Kubala Havrdová, Eva (oponent) ; Mazura, Ivan (oponent)
Rettův syndrom (RTT) je vážné X-vázané neurologické onemocnění, postihující především dívky. Patří mezi poruchy autistického spektra a je charakterizován především regresem psychomotorického vývoje, ztrátou řeči, mikrocefalií, stereotypními pohyby rukou a záchvaty. Většina případů RTT je způsobena de novo mutacemi v genu pro metyl-CpG-vazebný protein 2 (MECP2) a jen velmi ojediněle se jedná o familiární výskyt. Produkt tohoto genu, MeCP2 protein, sehrává důležitou roli v chromatinové remodelaci, regulaci genové exprese a také se účastní modulace RNA sestřihu. Některé případy atypického RTT mohou být způsobeny mutacemi v dalších genech, např. CDKL5, FOXG1 nebo NTNG1. Tento přehledový článek uvádí souhrn současných poznatků o Rettovu syndromu, klinickém obrazu pacientů v jednotlivých stádiích, molekulární podstatě, diagnostických kritériích, terapeutických přístupech a o možnostech DNA diagnostiky.
|
|
|
Úloha transmembránových domén ve struktuře a funkci P2X receptorů
Jindřichová, Marie ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Langmeier, Miloš (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent)
Purinergní P2X receptory, aktivované extracelulárním ATP (adenosin-5'- trifosfátem), reprezentují nový strukturální typ ligandem otevíraných iontových kanálu. V excitabilních i neexcitabilních tkáních bylo doposud nalezeno sedm podtypu P2X receptoru. S novými poznatky o fyziologických úcincích extracelulárního ATP a roli jednotlivých P2X podtypu dramaticky roste zájem o podrobné studium P2X receptoru. Je známo, že purinergní signalizace má významnou úlohu v prenosu bolesti, poranení CNS a v imunitních procesech. Málo se však ví o molekulární strukture P2X receptoru, mechanismu otevírání a zavírání iontového kanálu, lokalizaci P2X receptoru a zpusobu ukoncení pusobení ATP prostrednictvím ektonukleotidáz. V prípade detailní znalosti techto mechanismu a znalosti struktury P2X proteinu se otevírá možnost vývoje nových léciv napríklad v oblasti chronické bolesti. Cílem této práce je shrnout nové poznatky v oblasti P2X signalizace a popsat náš podíl v objasnení struktury P2X receptoru. Byla studována sekundární struktura transmembránových domén P2X4 receptoru, hlavního P2X podtypu v CNS, mechanismus otevírání a uzavírání iontového kanálu a citlivost receptoru k agonistum a alosterickému modulátoru ivermektinu. K identifikaci aminokyselin, které mohou hrát roli v techto funkcích, byla provedla skenovací mutagenezi...
|
|
|
Genetické a etiopatogenetické aspekty syndromu neklidných nohou
Kemlink, David ; Nevšímalová, Soňa (vedoucí práce) ; Martásek, Pavel (oponent) ; Seeman, Pavel (oponent)
Syndrom neklidných nohou (RLS) je senzomotorické onemocnění charakterizované nucením к pohybu dolními končetinami, které bývá často spojeno s nepříjemnými vjemy. Obtíže jsou zmírňovány pohybem, a naopak se zhoršují v klidu, zejména na lůžku a zabraňují klidnému spánku. Tyto příznaky vykazují cirkadiánní rytmicitu s maximem ve večerních hodinách a první polovině noci. Diagnóza je stanovována na základě anamnestických údajů splňujících definovaná kritéria. V evropských zemích vykazuje RLS vysokou prevalenci, okolo 10 procent, a je až dvakrát častější u žen. Onemocnění se vyskytuje ve formě sekundární a idiopatické. U idiopatické formy je přibližně v polovině případů popisována pozitivní rodinná anamnéza. V literatuře byly dosud popsány tři lokusy ve vazbě s předpokládanými genetickými determinantami pro RLS na chromozomech 12, 14 a 9 (RLS1, RLS2 a RLS3). Další dva lokusy na chromozomech 4 a 17 byly objeveny v dosud nepublikované studii. Recentní práce se přiklánějí ke komplexnímu genetickému podmínění RLS. Cílem studie bylo porovnat klinické a laboratorní parametry mezi familiárními a sporadickými formami. V rodinách, kde se RLS vyskytuje, bylo záměrem ověřit již popsané lokusy, eventuálně vyhledat další. U pacientů trpících RLS byly kromě klinického vyšetření stanoveny hematologické a biochemické ukazatele...
|
|
|
Metabotropic glutamate receptors: mechanism of activation
Hlaváčková, Veronika ; Blahoš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vyklický, Ladislav (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent) ; Konvalinka, Jan (oponent)
Any living organism receives constantly many signals that have to be evaluated and weighted to respond in an appropriate way. To perform all functions needed for precise control of homeostasis and for communication with the surrounding environment, signals coming from the outside are recognized and transferred into modulation of intracellular signaling cascades. These mediate response to the extracellular stimulus as well as intercellular communication. Cell communication is mediated by several types of receptors, located either intracellularly (including nuclear receptors) that modulate gene transcription and receptors localized on plasma membrane. Cell membrane receptors are transmembrane proteins that are divided into three superfamilies according to their structure and principles of signal transduction. These are ion channel-linked receptors, enzyme-linked receptors and G-protein-coupled receptors (GPCRs). GPCRs comprise the biggest family of membrane receptors and are one of the largest gene families in general. They are encoded by about 1% of genes in mammals. Many of them bind sensory ligands (rhodopsin, taste and olfactory receptors), but others also recognize ions, amino acids, nucleotides, peptides and large glycoproteins (1). They play a crucial role in such distant physiological functions as...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.