|
|
La Malinche
Portychová, Michaela ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Tato práce na pomezí religionistiky a historie náboženství se zabývá figurou la Malinche, indiánské ženy z doby conquisty, která se jako tlumočnice účastnila s Cortésovou družinou dobývání oblastí dnešního Mexika. La Malinche je v současném Mexiku silným symbolem s jasnými náboženskými konotacemi a tato práce se snaží zaměřit na počátky její legendy. Text pracuje s primárními pramennými záznamy, vůči jejichž absolutní historické věrohodnosti vznáší pochybnost, a poté v nich nachází hlubší mytologické struktury a významy. V evropských záznamech o Malinche je s pomocí přístupu Josepha Campbella sledováno, jak kronikáři vyprávějí její příběh jakožto samostatný mýtus. V části, zabývající se jejím popisem v aztéckých pramenech, je pak její znázorňování propojeno s některými motivy původního aztéckého náboženství. Zároveň je sledováno, jak tyto její primární podoby ovlivňují současné vyznění její osobnosti. Práce při mezioborovém studiu primárních pramenů dochází k závěru, že Malinche nikdy nebyla ryze historickou figurou. Že v jejím příběhu není možné oddělit od sebe historii a mýtus, jelikož se již od počátku jedná o neustále se vyvíjející mytologickou látku.
|
|
|
Social Construction of Reality and the Future of Religions in Postmodern Europe
Davidov, Tomáš ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
(česky) Táto práca, zameraná na tému sociálnej konštrukcie reality, sa okrem klasických sociologických diel sústreďuje najmä na myšlienky amerického filozofa - Richarda Rortyho. Preto bude prvá časť venovaná práve jeho najvýznamnejším dielam, na ktorých vidieť tzv. prechod od objektivity k solidarite, niektorým vplyvom ktoré na tento prechod pôsobili a jeho záverom spejúcim k liberálnej irónii. Práve tieto postmoderné závery by som následne chcel v druhej časti práce prehodnotiť a aplikovať na momentálnu religiozitu v Európe, so zameraním na možnosť medzi-náboženského dialógu, na príklade islamu a Západu.
|
|
|
Arabská triáda: al-Lāt, Manāt,'Uzzā a její reflexe v islámu
Elkarne, Zdislava ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá al-Lāt, Manāt a ˁUzzā, třemi bohyněmi starověkých jihozápadních semitských kmenů obývajících Arabský poloostrov a některá území dnešního Jordánska, Sýrie a Iráku. V první části vychází z veršů Koránu, které se týkají bohyní, a sleduje další islámskou reakci na ně. Analyzuje islámské spisy různých literárních žánrů a snaží se ukázat, jak se měnil pohled na tyto bohyně, a potažmo na předislámskou dobu. Ve druhé části analyzuje přímo předislámské prameny zejména epigrafického charakteru a historiografické spisy helénských a raně islámských autorů a usiluje o co nejpřesnější popis povahy těchto bohyň. Předkládá etymologický výklad jmen bohyň, rekonstruuje jejich pravděpodobné božské kompetence a charakterizuje jejich kult. Práce dochází k závěru o významnosti těchto bohyň, která se ukazuje na rozsahu jejich kultu i na výskytu v Koránu a islámské literatuře. Klíčová slova: Al-Lāt, Manāt, ˁUzzā, starověká Arábie, satanské verše
|
|
| |
|
|
M. Buber a G. Scholem: dva pohledy na východoevropský chasidismus
Širl, Radim ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
M. Buber a G. Scholem: dva pohledy na východoevropský chasidismus Anotace: Jako východoevropský chasidismus označujeme náboženské hnutí v judaismu, které vzniká v první polovině osmnáctého století. Cílem této bakalářské práce je porovnat přístupy dvou autorů, Martina Bubera a Gershoma Scholema, k tomuto fenoménu. Nejedná se o podrobný popis všech aspektů jejich přístupů k chasidismu, ale spíše o pokus nalézt jakési jádro těchto dvou interpretací a představit je jako naprosto odlišné. Buberův pohled je označen jako nehistorický, neboť se pohybuje na rovině nábožensko-filosofické a jeho stopa v interpretaci je značná. Scholemův pohled je pak označen jako historický, neboť jeho cílem jsou závěry vyvozené z podrobného studia pramenů a historického kontextu; jedná se také o přístup vědecký. Závěr se pak věnuje motivacím obou autorů a pokouší se o jistou apologii Bubera. Klíčová slova: Východoevropský chasidismus, Martin Buber, Gershom Scholem
|
|
|
Reflexe postavy Jidáše Iškariotského v románu Uweho Saegera Die gehäutete Zeit
Studničková, Kateřina ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
(česky) Postava Jidáše Iškariotského je jednou z vůbec nejkontroverznějších postav v křesťanství. Jidáš byl vždy synonymem hříšníka, který si nezaslouží slitování. Byl v první řadě vnímán jako zrádce Ježíše a jako takový byl odsuzován a zatracován. Jeho postava na sebe v každé době přitahovala pozornost a byla stále znovu nově komentována a interpretována. Tato práce se zabývá jednou z nejnovějších interpretací, a to románem německého spisovatele Uweho Saegera Die gehäutete Zeit: Ein Judasbericht (Čas stažený z kůže: Jidášova zpráva). Román, jenž vyšel v roce 2008, je vyprávěním pašijového příběhu očima Jidáše Iškariotského. Uwe Saeger ve svém románu reinterpretuje tento pro křesťanství zásadní příběh a ukazuje Jidášovu postavu v novém světle. Osvobozuje se od jednoduchého černobílého vidění, rozšířeného po mnoho staletí nejen v lidových vrstvách, ale i mezi mnohými teology. Saeger již nerozděluje na výlučně dobrého Ježíše a zlého Jidáše, ale jejich vzájemnou blízkost zdůrazňuje tím, že nechává na jednom místě jejich jména dokonce splynout v jedno - Jejudassus. Popisuje je jako dvojici, ve které mají oba dva svou úlohu a jsou jeden s druhým nerozlučně spojeni. Ježíš Jidáše v románu vykrmuje jako obětní zvíře. Motiv obětního beránka je zde převrácený a aplikovaný na Jidáše, který je jeho nástrojem....
|
|
|
Pojetí náboženství v textech významných českožidovských myslitelů
Junová, Magdalena ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá pojetím náboženství v textech přívrženců českožidovského hnutí v období první republiky. Na základě analýzy literárních, teoretických i žurnalistických textů z této doby se pokouší rekonstruovat obraz náboženství, který vstřebávali čtenáři českožidovských periodik, kalendářů, ale i knih významných českožidovských autorů. Tento obraz je právě tak pestrý jako žánrová směs textů, které jej utvářejí. Zahrnuje v sobě hloubavé úvahy o náboženství jako takovém, nostalgické i humorné literární výjevy z náboženského života, či pojednávání palčivých politických a kulturních aspektů náboženské otázky. Celým korpusem zkoumaných textů se line snaha o nalezení ideálního tvaru náboženství, spojená především s analýzou judaismu a křesťanství. S důležitou výjimkou Richarda Federa se jedná o autory, kteří k náboženské otázce přistupují jako poučení laikové a zkoumají ji s ohledem na "zdravý rozum" a humanistické ideály, přičemž tradiční judaismus spojují spíše s nostalgickým vzpomínáním na zašlé časy. Z materiálu tak vyvstává obraz ideálního, všelidského náboženství, které kromě bezprostředního a přirozeného vztahu člověka s Bohem v sobě zahrnuje hlavně důraz na neutuchající lidskost, vnímanou jako náboženskou hodnotu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Concept of Martyrdom in Islam and Its (Re)interpretations in Current Islamic Movements
Kolářová, Michaela ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Beránek, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá koncepty džihádu a mučednictví v náboženském systému islámu. Hlavním cílem práce je představit tyto náboženské koncepty z různých perspektiv a dokázat, že dimenze s fenoménem mučednictví zdánlivě nesouvisející jsou jeho integrální součástí. Ve světě islámu je náboženství všudypřítomným aspektem veřejného života. Proto se v něm manifestují i jevy, které jsou od něho na první pohled odlišné jako historická zkušenost, kulturní hodnoty, socioekonomická sféra nebo politika. Také fenomén mučednictví v sobě zahrnuje všechny tyto prvky. Z historického a kulturního hlediska bylo mučednictví vždy vnímáno jako výraz nejvyššího aktivismu ve snaze věřícího o zdokonalení muslimské společnosti. Avšak k tomu, aby člověk žil zodpovědným a smysluplným životem, je někdy zapotřebí obětovat pro dobro věci i vlastní život. Tato světská zodpovědnost za blaho celé společnosti je jedním z mnoha rozměrů složité dynamiky islamistických hnutí, mezi něž se řadí i palestinský Hamás. V ideologii hnutí je mučednictví pouze jedním momentem, konečným vyvrcholením, kterému ale předchází celý život zodpovědného věřícího. V tomto smyslu je pak mučednictví oslavou smysluplného života spíše než smrti. Zodpovědnost vůči komunitě, která je pevnou součástí ideologie Hamásu a jeho radikální chápání vedení konfliktu s...
|
|
| |
|
|
Mluvící hlavy: Komparace a strukturální analýza mýtů o oživlých uťatých hlavách
Sojková, Barbora ; Lyčka, Milan (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Práce se věnuje symbolice hlavy a jejímu spojení s moudrostí, což je zkoumáno na indoevropských mýtech o uťatých hlavách za pomoci metod komparativní religionistiky a strukturální analýzy. V první části práce je prezentováno obecné pojetí hlavy a její možné transformace v indoevropských mytologiích; těžiště práce nicméně spočívá v představení mýtů, v jejichž narativu hraje zásadní roli uťatá hlava. Tyto mýty jsou dále typologizovány do tří skupin podle moci, jež je uťatým hlavám přisouzena. V druhé části se práce věnuje třem konkrétním mýtům o mluvících uťatých hlavách, totiž řeckému mýtu o Orfeovi, velšskému příběhu o Branovi a staroseverskému mýtu o Mímim, přičemž tyto mýty jsou důkladně představeny, interpretovány pomocí strukturální analýzy a poté srovnány. Výsledky interpretace zmíněných tří mýtů jsou v závěru transponovány na ostatní představené mýty o uťatých hlavách i na obecnou symboliku hlavy. Těžištěm je především práce s primárními prameny indoevropské provenience, velký důraz je nicméně kladen i na metodologické zakotvení interpretace, tedy na práci s rozličnou sekundární literaturou.
|
host ::
RSS.