|
|
Dlouhodobé disturbance v temperátních horských lesích a jejich projev v různých proxy datech
Pavlišová, Adéla ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Moravcová, Alice (oponent)
Ve své práci představuji hlavní disturbanční činitele mající vliv na horské temperátní lesy ve střední Evropě - vítr, kůrovce a požáry a upozorňuji na jejich vzájemnou provázanost. Zabývám se především popisem jejich vlastností, výsledky jejich činnosti, ekologickým přínosem a vlivem klimatu na jejich působení. S přibývajícími suchými a teplými roky se zvyšuje rozsah, intenzita i frekvence disturbancí a je proto důležité pochopit jejich roli v minulosti a připravit se tak na budoucí vývoj nejen našich lesů. Metody, kterými lze jejich historie zkoumat, nám poskytují tzv. proxy data (nepřímá data), která se od sebe v různé míře liší svou výpovědní hodnotou. Informují nás o různých časových i prostorových škálách s různým stupněm přesnosti. Všechny metody, které ve své práci uvádím, nám do jisté míry poskytují proxy data o klimatu, které s disturbančním režimem úzce souvisí. Pouze některé přímo dokazují proběhlou disturbanci, například skrze sedimentární nálezy uhlíků. Cílem mé práce bylo naznačit možné komplikace, ale také výhody, které vznikají při kombinování jednotlivých metod.
|
|
|
Human-driven and natural vegetation changes of the last glacial and early Holocene
Kuneš, Petr
H|avnízáměry a otázky k|adenév prácí . Do jakémírypřesnosti lze předpovídatstudovanouvegetacina zák|aděpovrchovýchpylovýchspektera jakétaxonyk tomu přispívajínejvíce? - prověřit a interpretovatspolu různéfosi|nípylovézáznamy z vrcholnéhoa pozdníhoglaciáluz regionustřednía ýchodně- středníEvropy ve světlesoučasnýchpa|eoklimatologickýchznalostí,a rekonstruovata interpretovatpozdně pleistocénnívegetaciv čase velkéekologickézměny - Existujínějakérysy a specifickéantropogenníindikátory v pyloých datech,lrteréby mohly být dány do souvislostis vlivem mezolitických lidí? - zaměřit se na botanickénálezy a případněi organickéartefakty uloŽenév litorálnímsedimentuna přík|adovéstudii jezera Švarcenberk,a korelovatje s py|ovouana|ýzou,radiokarbonoqými daý a ostatnímiarcheologicými ná|ezy - prozkoumat převážněpřirozenérysy qývojeVegetaceběhem raného holocénua moŽnýmezolitic\ýv|ivv pískovcoých ob|astech . Jakje moŽnépozorovatprocesdegradacek|imaxoých listnaých lesů v různýchlokalitách?Ve kteých případechse tentojev odehrával přirozeně a ve kteých lids\ým působením? z. Výs|edkyazávěry Studiumanalogickéhoprostředípřineslo něko|ikdůleŽiýchzávěrů.Byl nalezenpoměrně těsnývztah mezi složenímpylovéhospektraa klimatic\ými charakteristikamiv analogickékrajině jižníSibiře.To znamená,žefosilnípylová spektramohou...
|
|
|
Holocene fire history of forest vegetation in central Europe based on soil and sedimentary charcoal
Bobek, Přemysl ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Feurdean, Angelica (oponent) ; Chytrý, Milan (oponent)
Požár je fundamentálním ekologickým faktorem, který přímo formuje mnoho terestrických ekosystémů na Zemi. Předkládaná práce se snaží poskytnout ucelený pohled na požárovou dynamiku v kontextu podmínek střední Evropy v průběhu posledních 12 000 let. Dřívější požárová aktivita byla zkoumána pomocí analýzy uhlíků obsažených v terestrických a lakustrinních sedimentárních sekvencích a zuhelnatělých rostlinných tkání deponovaných v půdách. Díky velkému počtu lokalit bylo možné dosáhnout rekonstrukce požárové aktivity na více prostorových úrovních - od lokálního až po krajinné měřítko. První část práce se zabývá identifikací hlavních faktorů, které podmiňují současný výskyt požárů, a na základě zjištěného vztahu hledá vazbu na distribuci požárů v krajině v průběhu mladšího holocénu. Podařilo se ukázat, že výskyt požárů je v současnosti řízen především abiotickými faktory odvozenými od charakteru reliéfu, jako je vyšší přísun sluneční energie na svazích a zvýšená členitost terénu. Naproti tomu antropogenní faktory vykazovaly nízkou míru vlivu. Vzhledem k tomu, že faktory determinující aktuální výskyt požárů jsou v průběhu holocénu stabilní, lze předpokládat, že existují stanoviště, která mají predispozici pro dlouhodobě zvýšenou požárovou aktivitu. Opakované požárové disturbance tak na těchto stanovištích...
|
|
|
Dlouhodobá dynamika disturbancí smrkových lesů ve Vysokých Tatrách
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Smrkový les je pro naši civilizaci důležitý produkční ekosystém. Jeho vývoj mohou postihnout tři hlavní typy disturbancí: lesní požár, vichřice a přemnožení lýkožrouta smrkového. Zkušenosti s masivním a dlouhodobým napadením lýkožrouta na Šumavě a silnou vichřicí v roce 2004 ve smrkovém lese v Tatrách budí otázky, jestli jsou takto silné disturbance ve smrkovém lese přirozené. Pro pochopení současného vývoje lesních ekosystémů je třeba zjistit, jak tyto lesy vypadaly dříve a jak často v nich k disturbančním událostem docházelo. Tato práce se zabývá výsledky z lokality Tatranská Lomnice nacházející se ve Vysokých Tatrách v pásmu horského smrkového lesa. Při své práci jsem využila především pylovou analýzu a analýzu rostlinných makrozbytků. Pro porovnání byla jako informace o disturbancích použita dendroekologická data o vichřici v dané oblasti a uhlíková analýza pro zjištění požárů. Svým výzkumem jsem zjistila, že podle pylového spektra neměla většina disturbancí velký vliv na lesní společenstvo a pravděpodobně způsobila jen prořídnutí lesa. K nejvýznamnějšímu požáru došlo kolem roku 1420. K nejvýznamnější větrné disturbanci pak zřejmě došlo v roce 1890. Vliv lýkožrouta na lesní dynamiku se mi zjistit nepodařilo. V průběhu uplynulého tisíciletí k disturbancím ve Vysokých Tatrách docházelo, většina z...
|
|
|
Human-driven and natural vegetation changes of the last glacial and early Holocene
Kuneš, Petr
H|avnízáměry a otázky k|adenév prácí . Do jakémírypřesnosti lze předpovídatstudovanouvegetacina zák|aděpovrchovýchpylovýchspektera jakétaxonyk tomu přispívajínejvíce? - prověřit a interpretovatspolu různéfosi|nípylovézáznamy z vrcholnéhoa pozdníhoglaciáluz regionustřednía ýchodně- středníEvropy ve světlesoučasnýchpa|eoklimatologickýchznalostí,a rekonstruovata interpretovatpozdně pleistocénnívegetaciv čase velkéekologickézměny - Existujínějakérysy a specifickéantropogenníindikátory v pyloých datech,lrteréby mohly být dány do souvislostis vlivem mezolitických lidí? - zaměřit se na botanickénálezy a případněi organickéartefakty uloŽenév litorálnímsedimentuna přík|adovéstudii jezera Švarcenberk,a korelovatje s py|ovouana|ýzou,radiokarbonoqými daý a ostatnímiarcheologicými ná|ezy - prozkoumat převážněpřirozenérysy qývojeVegetaceběhem raného holocénua moŽnýmezolitic\ýv|ivv pískovcoých ob|astech . Jakje moŽnépozorovatprocesdegradacek|imaxoých listnaých lesů v různýchlokalitách?Ve kteých případechse tentojev odehrával přirozeně a ve kteých lids\ým působením? z. Výs|edkyazávěry Studiumanalogickéhoprostředípřineslo něko|ikdůleŽiýchzávěrů.Byl nalezenpoměrně těsnývztah mezi složenímpylovéhospektraa klimatic\ými charakteristikamiv analogickékrajině jižníSibiře.To znamená,žefosilnípylová spektramohou...
|
|
|
Human-driven and natural vegetation changes of the last glacial and early Holocene
Kuneš, Petr ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Krahulec, František (oponent) ; Ammann, Brigitta (oponent)
H|avnízáměry a otázky k|adenév prácí . Do jakémírypřesnosti lze předpovídatstudovanouvegetacina zák|aděpovrchovýchpylovýchspektera jakétaxonyk tomu přispívajínejvíce? - prověřit a interpretovatspolu různéfosi|nípylovézáznamy z vrcholnéhoa pozdníhoglaciáluz regionustřednía ýchodně- středníEvropy ve světlesoučasnýchpa|eoklimatologickýchznalostí,a rekonstruovata interpretovatpozdně pleistocénnívegetaciv čase velkéekologickézměny - Existujínějakérysy a specifickéantropogenníindikátory v pyloých datech,lrteréby mohly být dány do souvislostis vlivem mezolitických lidí? - zaměřit se na botanickénálezy a případněi organickéartefakty uloŽenév litorálnímsedimentuna přík|adovéstudii jezera Švarcenberk,a korelovatje s py|ovouana|ýzou,radiokarbonoqými daý a ostatnímiarcheologicými ná|ezy - prozkoumat převážněpřirozenérysy qývojeVegetaceběhem raného holocénua moŽnýmezolitic\ýv|ivv pískovcoých ob|astech . Jakje moŽnépozorovatprocesdegradacek|imaxoých listnaých lesů v různýchlokalitách?Ve kteých případechse tentojev odehrával přirozeně a ve kteých lids\ým působením? z. Výs|edkyazávěry Studiumanalogickéhoprostředípřineslo něko|ikdůleŽiýchzávěrů.Byl nalezenpoměrně těsnývztah mezi složenímpylovéhospektraa klimatic\ými charakteristikamiv analogickékrajině jižníSibiře.To znamená,žefosilnípylová spektramohou...
|
|
| |
|
|
Dlouhodobá dynamika smrku ztepilého (Picea abies) ve vztahu k disturbancím
Rayová, Světlana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Abraham, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje základní poznatky o dynamice smrkových porostů v Evropě na holocenní škále. Uvádím přehled glaciálních refugií během posledního glaciálního maxima, a migrační cesty, kterými smrk expandoval do Evropy po skončení poslední doby ledové. Dále pak uvádím základní poznatky o disturbanční dynamice a rozdíly v disturbanční dynamice severní a střední Evropy. Na závěr jsem uvedla přehled základních paleoekologických metod, které pomáhají při studiu smrkových disturbancí. Klíčová slova: smrk ztepilý, holocén, disturbance, dynamika, paleoekologické metody
|
|
|
Změny vegetace Karpat od glaciálního maxima - identifikace hlavních trendů, dostupnost dat a mezery ve znalostech
Beranová, Jana ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Jamrichová, Eva (oponent)
Karpaty jsou rozsáhlé evropské pohoří. Tato literární rešerše je zaměřena na identifikaci hlavních trendů vývoje vegetace v Karpatech v období od posledního glaciálního maxima do současnosti. Z dostupných materiálů zkoumajících jak pylové záznamy tak malakologická naleziště jsem zjistila, že i v obdobích stadiálů dryas klimatické podmínky umožnily pokryv Karpatských hor v podobě ostrůvků řídkého lesa složeného především z rodů Larix a Pinus. V obdobích interstadiálů se tyto ostrůvky plošně rozrůstaly a les houstl. Přechod pleistocénu do holocénu byl plynulý a preboreál částečně kopíroval situaci v interstadiálu. Následný vývoj v holocénu však pokračoval směrem k dalšímu zahušťování lesa a pionýrské dřeviny glaciálního lesa byly nahrazeny z velké části smrkem. Postupně se v Karpatech rozrůstaly populace druhů, které přežily glaciál v refugiích, i druhů které nově osídlovaly Karpatské pohoří nově a přežily glaciál v teplejších oblastech. V subatlantiku a zvláště v posledních desetiletích významně zasahuje do krajiny člověk. Změny jím způsobené jsou vidět i v pylových záznamech ze zkoumaných lokalit. Na výzkumu vývoje vegetace v Karpatech by se mělo dále pokračovat především ve zpracování nových lokalit. Tato rozsáhlá oblast je lokalitami velmi nerovnoměrně pokryta.
|
|
|
Vztah diverzity pylového spektra k diverzitě vegetace - aplikace pro studium minulosti
Koďousková, Lucie ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem pylové diverzity a rozmanitosti rostlin. Diverzita je komplexní veličina sestávající z počtu druhů, početností jedinců a relativní frekvence druhů, tzv. vyrovnanosti. Charakterizuje rozmanitost na úrovni druhové, genetické či v rámci společenstev. Její vztah s pylovou diverzitou je problematický zejména kvůli nedostatečné taxonomické přesnosti v palynologii, rozdílným pylovým produkcím a depozicím konkrétních druhů rostlin a velikostem porovnávaných vzorků - neboť s velikostí vzorku roste počet druhů v nich obsažených. Práce se dále zaměřuje na výzkumy, které se snažily pozitivní vztah mezi diverzitou pylu a rozmanitostí vegetace prokázat a popisuje, jaké postupy byly v těchto studiích použity. Druhá část práce je věnována metodice sběru vegetačních a pylových dat a jejich následnému zpracování.
|
host ::
RSS.