|
|
Informovanost veřejnosti o elektivním mutismu
Stryhalová, Nela ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá elektivním mutismem. Pozornost byla věnována vymezení, symptomatologii i logopedické intervenci této narušené komunikační schopnosti, a především analýze míry informovanosti veřejnosti o elektivním mutismu. Analyzovat míru informovanosti veřejnosti o elektivním mutismu bylo hlavním výzkumným cílem práce. Motivací pro zkoumání této problematiky byla skutečnost, že v České republice v současné době neexistuje výzkumné šetření, které by mapovalo informovanost veřejnosti o elektivním mutismu. Přitom vyšší míra informovanosti veřejnosti o této poruše má pozitivní vliv na včasnou diagnózu a včasná diagnóza pozitivně ovlivňuje úspěšnost následné terapie. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního šetření, jako výzkumný nástroj bylo použito dotazníkové šetření. Administrace dotazníku proběhla online, sběr dat byl ukončen po získání 200 odpovědí. Získaná data byla zpracována v programu MS Excel. Následně byly ověřeny dvě předem stanovené hypotézy, z nichž se potvrdila hypotéza, že výše informovanosti o elektivním mutismu je závislá na oboru vzdělání respondentů. Z odpovědí dále vyplynulo, že většina respondentů není o elektivním mutismu informována a zastává názor, že je třeba veřejnost o tomto tématu více informovat. Na závěr byl na základě analýzy dat o...
|
|
|
Slovní zásoba u dětí ve věku od 2 do 3 let
Lacinová, Martina ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou aktivní a pasivní slovní zásoby u dětí raného věku 2-3 let. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení vývoje řeči u dětí, podrobně je zde popsán vývoj slovní zásoby a hodnocení slovní zásoby v České republice, na Slovensku a v zahraničí. Dále jsou zde popsány vybrané kategorie narušené komunikační schopnosti daného věku, konkrétně se jedná o vývojovou dysfázii a opožděný vývoj řeči. Hlavním cílem práce je otestovat a zhodnotit aktivní a pasivní slovní zásobu dětí ve věku od dvou do tří let. Výzkumné šetření je kvantitativního charakteru. Představuje výsledky testování, které bylo realizováno pomocí vytvořeného testu aktivní a pasivní slovní zásoby pro děti od dvou do tří let.
|
|
| |
|
|
Vnímání kvality života osobami s narušenou komunikační schopností po cévní mozkové příhodě
Suchá, Marie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Bakalářská práce, jejíž cílem je analyzovat subjektivně vnímanou kvalitu života osob s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě ve vybraných oblastech, je rozčleněna do čtyř hlavních kapitol. V prvních třech kapitolách jsou představeny teoretické poznatky z oblasti cévní mozkové příhody, narušené komunikační schopnosti po cévní mozkové příhodě a dále je představena problematika kvality života. Poslední kapitola obsahuje samotný výzkum práce, který byl zaměřen na jedince v důchodovém věku s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě. Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno za pomocí výzkumné triangulace a zahrnovalo metodu dotazníku doplněnou o polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována a následně v textu práce interpretována. Výzkumné otázky týkající se vybraných oblastí kvality života byly zodpovězeny v následující části práce. Mezi nejproblematičtější oblast kvality života by bylo možné považovat vliv narušené komunikační schopnosti na sociální vztahy osob s diagnózou afázie po cévní mozkové příhodě. Tyto vztahy jsou mnohokrát omezeny či přerušeny, a to se promítá i do další zkoumané oblasti výzkumného šetření, problematiky sebepojetí, která je po cévní mozkové příhodě negativně hodnocena. Další zkoumané oblasti jako samostatný pohyb, sebeobsluha a rodinné vztahy nejsou...
|
|
| |
|
|
Pohybové schopnosti u žáka s vývojovou dysfázií v mladším školním věku
Strouhalová, Kateřina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá motorickými schopnostmi žáků s vývojovou dysfázií v mladším školním věku. Teoretická část práce popisuje charakteristiku žáka mladšího školního věku v oblastech vývoje základních schopností a dovedností, poznávacích procesů, emočního vývoje a socializace. Další kapitola teoretické části práce se zabývá motorickými schopnostmi člověka a specifikuje motorické schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. V poslední kapitole je představena diagnóza vývojové dysfázie, která je definována z hlediska etiologie, klasifikace, diagnostiky, terapie a prognózy. Empirická část diplomové práce je tvořena dvěma výzkumnými metodami, testem motorických schopností a dotazníkovým šetřením. Cílem testu motorických schopností je zjistit pohybové schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. Pro tento výzkum byla využita testová baterie poskytnutá projektem Sazka Olympijský víceboj. Testová baterie zkoumá jednotlivé složky motorických schopností, jako je síla, rychlost, koordinace, výbušnost a ohebnost. Dotazníkové šetření má za cíl přiblížit výuku tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií a popsat speciální metody a přístupy využívané pedagogy při její výuce. Vytýčených cílů bylo v práci dosaženo.
|
|
|
Možnost využití logopedické aplikace v rámci logopedické prevence
Pouchová, Veronika ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá využitelnost logopedické aplikace pro děti předškolního věku při logopedické prevenci. Zaměřuje se na nejčastější deficity v oblastech optického a auditivního vnímání a seriality. Sleduje pokrok, nejčastější chyby a oblasti, které jsou u dětí dobře rozvinuté. Zkoumá možnosti zapojení používání aplikace v běžné praxi během logopedické prevence v mateřské škole u dětí předškolního věku. Pro účely výzkumu byla zvolena metoda kvalitativní, prováděna metodou analýzy a interpretace dat z výsledků testování osmi dětí z mateřské školy ve věku od čtyř do sedmi let. Pro ucelení problematiky byl proveden strukturovaný rozhovor s logopedickou asistentkou, která v mateřské škole působí. Bylo zjištěno, že vzniklou logopedickou aplikaci je možné využívat jak při individuální logopedické prevenci, tak ve skupině. Logopedická asistentka doporučuje aplikaci také na samostatnou práci v domácím prostředí. Dále bylo zjištěno, že nejčastější deficity jsou v oblasti sluchového vnímání, především u sluchové diferenciace slov. Další oblastí s výrazným deficitem je serialita. Děti ve hře rozvíjející serialitu chybovaly z různých důvodů. Některé nechápaly zadání, některé měly tendenci řadit obrázky obráceně zprava do leva. Nejčastější chyby ve zrakovém vnímání byly chyby především ve vyšších úrovních u...
|
|
|
Komunikační dovednosti dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání
Bendlová, Martina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je logopedicky zaměřena, věnuje se komunikačním dovednostem dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání. Cílem bakalářské práce je zjištění, zda jsou rozdíly v oblasti komunikačních dovedností u dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání v závislosti na délce docházky do mateřské školy. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s výchovou a vzděláváním dítěte předškolního věku, a s touto oblastí úzce spojeným povinným předškolním vzděláváním. Dále jsou v práci zpracována témata týkající se komunikačních dovedností, jsou osvětleny jednotlivé pojmy z oblasti komunikace, a vývoj komunikačních dovedností do doby nástupu dítěte do základního vzdělávání. Práce také pojednává o logopedické intervenci ve všech jejích oblastech. Výzkumná část práce sleduje komunikační dovednosti dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání, zjišťuje schopnosti řečového projevu a komunikačních dovedností u dětí v povinném předškolním ročníku, případné rozdíly řečového projevu a komunikačních dovedností u dětí navštěvujících mateřskou školu od 3 let a dětí nastoupivších do povinného předškolního ročníku z domácího prostředí. Dále jsou sledovány oblasti komunikace, které činí předškolním dětem největší problémy; je porovnána četnost narušení komunikačních dovedností mezi dívkami a chlapci a...
|
|
|
Rodinný a sociální kontext diagnosticko-terapeutického procesu u osob s afázií
Vilhelmová, Simona ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce, jež se věnuje oboru logopedie, je rodinný a sociální kontext diagnostického a terapeutického procesu u osob s afázií. Práce je koncipována do čtyř kapitol. První tři kapitoly představují teoretický rámec práce. Úvodní kapitola shrnuje poznatky o získané neurogenní jazykové poruše, následuje popis logopedické intervence u osob s afázií. Teoretická část diplomové práce je zakončena kapitolou obecně sumarizující rodinný a sociální kontext afázie. Čtvrtá kapitola je orientována prakticky. Empirická část práce analyzuje data získaná kvalitativním výzkumným šetřením prostřednictvím rozhovorů s rodinnými příslušníky osob s afázií. Doplněna je případovými studiemi afatiků. Kapitola analyzuje spolupráci klinických logopedů s rodinou, roli rodinných příslušníků v rámci diagnostického a terapeutického procesu či dopady afázie v oblasti rodinných a sociálních vztahů. Práce reflektuje důležitou roli neformálních pečujících jakožto hlavních komunikačních partnerů a zprostředkovatelů domácí terapie. Poukazuje na potřebnost zapojení rodiny do diagnostického procesu a spolupráci při sestavování komplexní anamnézy. Přibližuje období častých změn vzniklých vlivem afázie, na které musí rodina neodkladně reagovat. Popisuje proměnu emocionálního prožívání neformálních pečujících,...
|
|
|
Podpora pedagogů ve vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole.
Teichmanová, Andrea ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena logopedicky. Cílem práce je podpora pedagogů při vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. První kapitola se zabývá inkluzivním vzděláváním a možnosti vzdělávání předškolních dětí s narušenou komunikační schopností. Další kapitola je zaměřena na charakteristiku narušené komunikační schopností - vývojové dysfázii, tzn. na její příčiny, příznaky, diagnostiku a terapii. Poslední kapitola popisuje kvalifikaci a profesní kompetence učitele běžné mateřské školy a jeho roli při vzdělávání dětí s narušenou komunikační schopností, konkrétně vývojovou dysfázií. Praktická část diplomové práce sleduje orientaci učitelů běžných mateřských škol v této problematice. Výzkumné šetření proběhlo formou rozhovorů s dvanácti učitelkami běžných mateřských škol, a následně zpracováno tematickou analýzou. Na závěr je vytvořeno doporučení pro praxi, které slouží jako podklad pro podporů učitelů běžných mateřských škol při vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií. KLÍČOVÁ SLOVA Vývojová dysfázie, běžná mateřská škola, učitel mateřské školy
|
host ::
RSS.