|
|
Rozvoj komunikačních schopností u dětí s vývojovou dysfázií v raném a předškolním věku
Pissingerová, Tereza ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozvojem komunikačních schopností u dětí s vývojovou dysfázií v raném a předškolním věku. Teoretická část je členěna do dvou kapitol. První kapitola se zaměřuje na teoretická východiska. Podává vysvětlení pojmu komunikace, jejího členění na verbální a neverbální, charakterizuje pojem komunikační schopnosti, narušené komunikační schopnosti. V rámci první kapitoly je současně popsán i fyziologický vývoj dítěte v raném a předškolním věku. Dále jsou zde charakterizovány neurovývojové poruchy z pohledu konceptu, klasifikace, překrývání, diagnostiky a léčby. Druhá kapitola teoretické části se zaměřuje na vývojové poruchy řeči, jazyka a komunikace. Konkrétně se věnuje vývojové poruše zvukových prvků řeči, plynulosti řeči, vývojové pragmatické komunikační poruše a poruše jazyka. Podstatná část druhé kapitoly se věnuje vývojové dysfázii. Zabývá se její definicí, etiologií, symptomatologií, klasifikací, diagnostikou, terapií a komorbiditami. Empirickou část práce tvoří dvě případové studie dětí s vývojovou dysfázií. Hlavním cílem bakalářské práce je analýza možností a forem rozvoje komunikačních schopností u dětí s vývojovou dysfázií v raném a předškolním věku. Dílčí cíle se zabývají analýzami rozvoje jazykových schopností a dílčích funkcí vývoje dítěte s vývojovou dysfázií....
|
|
|
Pohybové schopnosti u žáka s vývojovou dysfázií v mladším školním věku
Strouhalová, Kateřina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá motorickými schopnostmi žáků s vývojovou dysfázií v mladším školním věku. Teoretická část práce popisuje charakteristiku žáka mladšího školního věku v oblastech vývoje základních schopností a dovedností, poznávacích procesů, emočního vývoje a socializace. Další kapitola teoretické části práce se zabývá motorickými schopnostmi člověka a specifikuje motorické schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. V poslední kapitole je představena diagnóza vývojové dysfázie, která je definována z hlediska etiologie, klasifikace, diagnostiky, terapie a prognózy. Empirická část diplomové práce je tvořena dvěma výzkumnými metodami, testem motorických schopností a dotazníkovým šetřením. Cílem testu motorických schopností je zjistit pohybové schopnosti u žáků s vývojovou dysfázií. Pro tento výzkum byla využita testová baterie poskytnutá projektem Sazka Olympijský víceboj. Testová baterie zkoumá jednotlivé složky motorických schopností, jako je síla, rychlost, koordinace, výbušnost a ohebnost. Dotazníkové šetření má za cíl přiblížit výuku tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií a popsat speciální metody a přístupy využívané pedagogy při její výuce. Vytýčených cílů bylo v práci dosaženo.
|
|
|
Vývojové jazykové a řečové poruchy u dětí předškolního věku
Inemanová, Pavlína ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje možnostem rozvoje komunikace a logopedické intervence u dětí předškolního věku s vývojovou dysfázií. Teoretická část práce popisuje ontogenezi řeči u intaktních dětí a dále problematiku vývojových řečových a jazykových poruch, zejména vývojové dysfázie, ale také prostého opožděného vývoje řeči, vývojové dysartrie, vývojové dyspraxie a dyslalie. Praktická část práce představuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, kazuistiky tří dětí s vývojovou dysfázií a přidruženými poruchami v předškolním věku, s rozdílným stupněm dosaženého rozvoje komunikace. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou možnosti rozvoje komunikace u těchto dětí v prostředí mateřské školy. K naplnění cíle a získání dat autorka práce uskutečnila pozorování dětí po dobu sedmi měsíců během logopedické terapie, řízené činnosti i volné hry v mateřské škole. Dále využila rovněž analýzu lékařské a speciálně-pedagogické dokumentace, logopedických deníků a rozhovory se školní speciální pedagožkou - logopedkou. Závěry výzkumného šetření upozorňují na obsahově a strukturně totožnou logopedickou terapii, zároveň však při zachování důrazu na individuální potřeby daného dítěte. U všech dětí byl v průběhu výzkumného šetření pozorován nárůst komunikace a mluvního apetitu.
|
|
|
Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí
Bláhová, Natálie ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Téma práce Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí je zaměřeno na analýzu projevů narušené komunikační schopnosti u osob s Alzheimerovou nemocí. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole s názvem Teoretická východiska je rozebírán termín komunikace, dále pojem demence. Další podkapitoly pojednávají o kognitivně-komunikačních poruchách a projevech narušené komunikační schopnosti při demenci. Jsou zde také uvedeny deficity řečových a jazykových procesů v jednotlivých jazykových rovinách. Druhá kapitola se zabývá neurodegenerativním onemocněním. Navazuje na ni podkapitola týkající se Alzheimerovy nemoci a následně objasňuje téma zátěže rodinných pečovatelů. Praktická část představuje analýzu výzkumného šetření, které bylo provedeno v Centru pro seniory Clementas v Janovicích nad Úhlavou. Představení centra Clementas je v bakalářské práci také zahrnuto. Výzkumný vzorek tvořily tři klientky tohoto centra. Praktická část byla vytvořena na základně zúčastněného pozorování a za využití orientačně diagnostických nástrojů a zdravotní dokumentace klientek. Dále se praktická část věnovala problematice rodinných pečovatelů, se kterými bylo též prováděno výzkumné šetření. Výzkumný vzorek tvořily dvě...
|
|
| |
|
|
Rozvoj sluchového vnímání u dětí s vývojovou dysfázií v předškolním věku z pohledu rodičů
Šťáhlavská, Adéla ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
1 ABSTRAKT Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku rozvoje sluchového vnímání u dětí s vývojovou dysfázií v předškolním věku z pohledu jejich rodičů. Jedná se o speciálně pedagogické téma z oboru logopedie. Teoretická část bakalářské práce přibližuje problematiku vývojové dysfázie, sluchového vnímání a jeho rozvoje. Obsahuje poznatky o terminologii, etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii vývojové dysfázie. Dále se zaměřuje na průběh intaktního vývoje sluchového vnímání a následcích jeho narušení. Popisuje jednotlivé oblasti sluchového vnímání a možnosti jejich rozvoje. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit povědomí rodičů dětí předškolního věku s vývojovou dysfázií o sluchovém vnímání, tedy zda mají v této oblasti dostatečné informace. Pro dosažení cíle byla použita kvantitativní metoda výzkumu, dotazníkového šetření cíleného na rodiče dětí s vývojovou dysfázií. Výsledky výzkumu přinášejí informace o znalostech rodičů o sluchovém vnímání, umožňují nahlédnout na způsoby rozvoje sluchového vnímání ve 135 rodinách dětí s vývojovou dysfázií. Ukazují také oblasti, ve kterých by rodiče potřebovali větší podporu ze strany odborníků. V závěru práce jsou uvedena doporučení pro praxi směřující ke zlepšení informovanosti rodičů dětí s vývojovou dysfázií v oblasti sluchového vnímání. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Rodinný a sociální kontext diagnosticko-terapeutického procesu u osob s afázií
Vilhelmová, Simona ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce, jež se věnuje oboru logopedie, je rodinný a sociální kontext diagnostického a terapeutického procesu u osob s afázií. Práce je koncipována do čtyř kapitol. První tři kapitoly představují teoretický rámec práce. Úvodní kapitola shrnuje poznatky o získané neurogenní jazykové poruše, následuje popis logopedické intervence u osob s afázií. Teoretická část diplomové práce je zakončena kapitolou obecně sumarizující rodinný a sociální kontext afázie. Čtvrtá kapitola je orientována prakticky. Empirická část práce analyzuje data získaná kvalitativním výzkumným šetřením prostřednictvím rozhovorů s rodinnými příslušníky osob s afázií. Doplněna je případovými studiemi afatiků. Kapitola analyzuje spolupráci klinických logopedů s rodinou, roli rodinných příslušníků v rámci diagnostického a terapeutického procesu či dopady afázie v oblasti rodinných a sociálních vztahů. Práce reflektuje důležitou roli neformálních pečujících jakožto hlavních komunikačních partnerů a zprostředkovatelů domácí terapie. Poukazuje na potřebnost zapojení rodiny do diagnostického procesu a spolupráci při sestavování komplexní anamnézy. Přibližuje období častých změn vzniklých vlivem afázie, na které musí rodina neodkladně reagovat. Popisuje proměnu emocionálního prožívání neformálních pečujících,...
|
|
|
Povědomí budoucích pedagogů o problematice vývojové dysfázie
Malá, Michaela ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie a zkoumá informovanost budoucích učitelů v dané oblasti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část, přičemž obě obsahují tři kapitoly. První kapitola teoretické části diplomové práce se zabývá základní terminologií a vymezením vývojové dysfázie. Dále popisuje její epidemiologii, etiopatogenezi, symptomatologii (řečovou a neřečovou) a klasifikaci. Druhá kapitola pojednává o jednotlivých komponentech diagnostiky specificky narušeného vývoje řeči. V rámci třetí kapitoly je charakterizována terapie vývojové dysfázie, prognóza, možnosti prevence a jsou rozebrány specifika vzdělávání jedince s touto poruchou. V prakticky koncipované části diplomové práce jsou prezentovány výsledky výzkumného šetření. Hlavním cílem bylo zjistit, jak jsou vysokoškolští studenti oboru učitelství pro mateřské školy, učitelství pro 1. stupeň základní školy a učitelství pro 2. stupeň základní školy v průběhu studia informováni v problematice vývojové dysfázie. Informace získané prostřednictvím dotazníku rozeslaného mezi studenty výše jmenovaných oborů jsou detailně analyzovány a zhodnoceny. Výsledná data jsou prezentována prostřednictvím jednotlivých grafů a tabulek. Je provedeno zhodnocení stanovených cílů a hypotéz. Dalším cílem praktické části diplomové práce...
|
|
|
Psychosociální důsledky balbuties u mladých dospělých
Šolaja, Tatiana ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou psychosociální důsledky balbuties u mladých dospělých. V rámci teoretické části je v první kapitole vymezena koktavost, konkrétně její definice, stadia (hraniční, incipientní, fixovaná a chronická koktavost), symptomatologie a etiologie. Druhá kapitola se věnuje diagnostice a terapii koktavosti, je rozdělena na podkapitoly diagnostiky a terapie. Třetí kapitola zabývající se koktavostí u mladých dospělých obsahuje podkapitolu o specifikách mladé dospělosti a života s koktavostí v tomto věku. Na teoretickou část navazuje část empirická. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, s jakými psychosociálními důsledky se mladí dospělí balbutici potýkají a jak je možné je minimalizovat. Pro docílení tohoto záměru byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Veškerá potřebná data byla sesbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které proběhly ve dvou fázích - první rozhovory proběhly se samotnými balbutiky a po zakódování získaných dat proběhly rozhovory s odborníky, kteří poskytli své názory na informace od balbutiků. Výsledky výzkumného šetření byly využity pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek a taktéž pro vymezení zakotvené teorie.
|
|
|
Narušená komunikační schopnost dětí žijících v bilingvním prostředí
Procházková, Tereza ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku narušené komunikační schopnosti u dětí žijících v bilingvním prostředí. V bakalářské práci se využívají teoretické poznatky o bilingvismu, narušené komunikační schopnosti a správném vývoji a zároveň je doplněna praktickou částí, která se věnuje případovým studiím dětí s narušenou komunikační schopností pocházející z bilingvního prostředí v různém věku. Na začátku byl stanoven hlavní cíl práce, od kterého se odvíjely dílčí cíle práce a výzkumné otázky. Na výzkumné otázky je v závěru práce zodpovězeno. V bakalářské práci se vyskytují čtyři případové studie, které dokazují, že na narušenou komunikační schopnost má vliv zejména nastavení rodiny a jejich motivace ke zlepšení komunikační schopnosti dítěte a zároveň jejich vztah k českému jazyku. V bakalářské práci je ukázán pozitivní dopad každodenního a pravidelného dělání logopedické intervence a zároveň negativní dopad laxního přístupu. Zároveň se ukázalo, že děti pro svoji běžnou potřebu a hru volí většinou svůj druhý jazyk, nikoli český. Dalším zjištěním, kterému se bakalářská práce věnuje, je skutečnost, že děti které jsou schopny používat alespoň minimálně český jazyk, mají většinou lepší vztahy s vrstevníky, než děti které jazyk odmítají. Poznatky z této bakalářské práce lze...
|
host ::
RSS.