|
|
Perinatální fáze ontogeneze - variabilita a komplikace
Netušilová, Nikola ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá především porodními komplikacemi, přičemž část je věnována tzv. kefalopelvické disproporci. Teoretická část práce podává čtenáři ucelený přehled o porodu a jeho průběhu. V úvodu je porod obecně definován, následně jsou popsány jednotlivé porodní složky a poté jsou popisovány porodní doby. V neposlední řadě se teoretická část věnuje definici kefalopelvického nepoměru. V souvislosti s touto komplikací je zmíněna anatomie pánve a hlavičky plodu. Dále jsou popsány zásadní rizikové faktory, které zpravidla podmiňují vznik této disproporce. Praktická část je realizována formou dotazníkového šetření. Na základě dotazníku byly zjišťovány nejčastější rizikové faktory, byl zmapován možný výskyt kefalopelvického nepoměru a také bylo zjišťováno, zda jsou rodičky dostatečně informovány o možném vzniku této komplikace. Právě dostatečná informovanost je v souvislosti s porodními komplikacemi důležitá. Základní informace a diagnózy jsou nezbytné k tomu, aby byl ženě doporučen takový porod, který neohrozí ji samotnou ani její plod. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že převažuje značná neinformovanost. Valná většina těhotných žen nevěděla o tomto termínu. Naopak ženám, které byly informovány, byl doporučen a předem naplánován porod císařským řezem. Porodní komplikace jsou častým problémem...
|
|
|
Problémy začínajících učitelů s využíváním aktivizačních metod ve výuce přírodopisu
Ročková, Lucie ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Aktivizační metody mají ve výuce velký význam mimo jiné při rozvoji samostatnosti žáků, jejich myšlení a utváření sociálních vztahů. Posílení role žáka a důraz na jeho aktivní činnost si vyžaduje specifický přístup učitelů, stejně jako jejich zvýšenou přípravu na výuku. Zejména začínající učitelé se na začátku své pedagogické dráhy musí vyrovnávat s řadou obtíží. Prozatím ovšem nebylo jasně popsáno, jak se vyrovnávají s využíváním aktivizačních metod. Hlavním cílem této práce bylo zmapování problémů začínajících učitelů s využitím aktivizačních metod ve výuce přírodopisu na začátku jejich profesní dráhy. Jednou z podotázek bylo zjistit, co by učitelům na začátku jejich pedagogické praxe pomohlo, aby aktivizační metody zařazovali do výuky s větší jistotou a četností. Pro zodpovězení výzkumných otázek byl v říjnu a v listopadu 2021 realizován výzkum u 6 začínajících učitelů přírodopisu základních škol. Byly provedeny náslechy vyučovacích hodin a následně individuální rozhovory s jednotlivými učiteli. V rozhovorech byly zjišťovány názory na aktivizační metody, četnost jejich zařazování do výuky a související problémy, se kterými se učitelé při výuce těmito metodami potýkají. Nejčastěji uváděnými problémy byli časová náročnost příprav i samotné realizace metod ve výuce, nedostatečné materiální vybavení...
|
|
|
Forenzní analýza biologických stop a její využití ve výuce na SŠ
Hrubá, Barbora ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce je věnována forenzní genetice. V prvé řadě je forenzní genetika uvedena do historického kontextu. Poté je zde popsán biologický materiál a možnosti detekce biologických stop. Dále je práce zaměřena na analýzu DNA, přičemž jsou zde detailně rozpracovány používané techniky jak izolace nukleových kyselin, kvantifikace DNA, tak i varianty polymerázové řetězové reakce (PCR). Taktéž se práce zabývá i metodami získávání profilů DNA - elektroforézou a sekvenováním a jejími druhy. V neposlední řadě zde nalezneme i problematiku interpretace forenzně genetických dat. V didaktické části jsou zpracována cvičení pro studenty středních škol s forenzně biologickým tématem. Ta byla vyzkoušena v praxi v rámci biologického semináře na Jiráskově gymnáziu v Náchodě. Klíčová slova forenzní genetika, biologické stopy, didaktika biologie
|
|
|
Přírodovědná a historická charakteristika Jizerský hor
Procházková, Michaela ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Rešeršní bakalářská práce souhrnným způsobem zaznamenává přírodní poměry a historii Jizerských hor. První část se zabývá geologickými a geomorfologickými procesy utvářejícími zdejší krajinu až do její nynější podoby a také klimatickými a hydrologickými poměry. V další části se práce věnuje flóře, která je vzhledem k minerálně chudému podloží, málo bohatá. Výjimku představují rašeliniště, nejcennější a nejvýznamnější biotopy Jizerských hor, kde nalezneme řadu unikátních a chráněných druhů rostlin i živočichů. Podrobně rozepsána je i historie Jizerských hor mapující osídlení od pravěkých dob až do novověku. Neopomínám zmínit ani vývoj textilního a sklářského průmyslu ekonomicky významného pro zdejší oblast. Podstatným milníkem byl odsun Němců po 2. světové válce, v jehož důsledku bylo téměř celé pohraničí vysídleno. Lidé se do hor vrátili až díky turismu a rozmachu chalupaření v 60. a 70. letech 20 století. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků vyvstala otázka ochrany nejcennějších lokalit jizerskohorské přírody. Poslední část práce se věnuje právě tomuto tématu. Práce je koncipována jako souborný materiál důležitých aspektů Jizerských hor, které mají zejména edukativní charakter. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Forenzní analýza biologických stop a její využití ve výuce na SŠ
Hrubá, Barbora ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce je věnována forenzní genetice. V prvé řadě je forenzní genetika uvedena do historického kontextu. Poté je zde popsán biologický materiál a možnosti detekce biologických stop. Dále je práce zaměřena na analýzu DNA, přičemž jsou zde detailně rozpracovány používané techniky jak izolace nukleových kyselin, kvantifikace DNA, tak i varianty polymerázové řetězové reakce (PCR). Taktéž se práce zabývá i metodami získávání profilů DNA - elektroforézou a sekvenováním a jejími druhy. V neposlední řadě zde nalezneme i problematiku interpretace forenzně genetických dat. V didaktické části jsou zpracována cvičení pro studenty středních škol s forenzně biologickým tématem. Ta byla vyzkoušena v praxi v rámci biologického semináře na Jiráskově gymnáziu v Náchodě. Klíčová slova forenzní genetika, biologické stopy, didaktika biologie
|
|
|
Tóny přírody aneb ekonaratologie prostřednictvím lidové písně
Starostová, Martina ; Jančaříková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Tématem diplomové práce je ekonaratologie ve spojení s lidovou písní, která je podrobena zákonům přírody a tvoří jakýsi myšlenkový soubor života přírody. Zpěv písní je nedílnou součástí narativního přístupu, vyprávění je doplněno tóny a melodií pro lepší zapamatování. Teoretická část definuje pojmy: narativita, ekonaratologie a lidová píseň. Zajímá mě, jaké místo v současnosti narativní metoda v environmentálním vzdělávání zastává a jaké jsou její přínosy. Zmiňuji také využití příběhu a lidové písně jako prostředku edukace v praxi. Cílem diplomové práce je na základě výzkumných nálezů zjistit, nakolik jsou děti schopny podle nahrávek ze zvukového záznamu rozeznat a určit hlasové projevy domácích či lesních zvířat a průmyslové zvuky z okolního světa. V rámci výzkumného zjištění je využit kvalitativní výzkum, který je doplněn v některých úsecích výzkumem kvantitativním. Výzkumným nástrojem jsou individuální rozhovory nad zvukovým materiálem, které aplikuji u dětí předškolního věku. Klíčová slova: narativita, ekonaratologie, lidová píseň, zvuky přírody, lidové tradice, výzkum
|
|
|
Postoje žáků 2. stupně vybrané základní školy k předmětu přírodopis
Mastíková, Lucie ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Jedličková, Tereza (oponent)
Úkolem diplomové práce je zjistit spokojenost žáků 2. stupně vybrané základní školy s výukou předmětu přírodopis, s vybavením učebny přírodopisu, prostředím a biologickými tématy, která daným žákům chybí. Dále jsou zjišťovány možné přání a požadavky žáků ohledně oživení a zpestření výuky přírodopisu, což by mohlo přispět ke zvýšení jejich motivace a zájmu o přírodní vědy. Je mapováno, která biologická témata či pomůcky ve výuce žákům nejvíce chybí. Názory žáků jsou zjišťovány dotazníkovým šetřením, jehož se celkem zúčastnilo 221 respondentů ze Základní školy v Uhlířských Janovicích ve Středočeském kraji. Z výsledků bylo zjištěno, že žáci by do výuky přírodopisu zařadili více terénních prací, přírodovědných vycházek, více exkurzí, skupinových prací, laboratorních prací, přírodovědných dokumentů, více práce s mikroskopem, a také by si přáli zařadit do výuky živé modely živočichů. Část respondentů zvolila možnost, že by ve výuce nic neměnila. Vzhledem ke zjištěným výsledkům výzkumu byl navržen pro vybranou ZŠ celodenní projekt s environmentálním zaměřením, prací v terénu, sběrem přírodnin a jejich zpracováním.
|
|
|
Využití expozic primátů ve výuce na základní škole
Vilímová, Tereza ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Diplomová práce navrhuje možnost, jak využít expozice primátů v pražské zoologické zahradě při realizaci školní exkurze určené pro žáky 7. či 8. ročníku základní školy. Práce je rozdělena na jednotlivé části, které teoreticky rozebírají význam exkurzí pro výuku a následně se prakticky soustředí na usnadnění hladkého průběhu exkurze i další aktivity, které exkurzi předcházejí či na ní volně navazují. V práci je detailně popsáno obecné rozdělení primátů do jednotlivých druhů a jsou uvedeny základní informace o primátech, které pražská zoologická zahrada chová. Rovněž je detailně popsána navržená trasa exkurze včetně jednotlivých expozic, kde je možné jednotlivá zvířata vidět. Hlavním cílem bylo vytvořit pro učitele podrobný návod jak exkurzi uskutečnit, aby proběhla úspěšně. Účelem práce rovněž bylo vytvořit podklady, které napomohou aktivnímu zapamatování sdělených informací a povedou k probuzení zájmu dětí o tak zajímavý živočišný druh, jakým primáti jsou. Vzhledem k tomu, že většina primátů je v současnosti ve svém přirozeném prostředí ohrožena vyhynutím, je téma exkurze úzce spojeno s problémy ochrany životního prostředí a odpovědným přístupem k využívání přírodních zdrojů. Klíčová slova Primáti, Výuka, Základní škola, Biologie, Chování, Didaktika biologie
|
|
| |
|
|
Integrace přírodovědných předmětů a jejich implementace na druhém stupni základní školy
Kipor, Michael ; Hlaváčová, Lucie (vedoucí práce) ; Brůnová, Linda (oponent)
Diplomová práce se zabývá integrací přírodovědných předmětů do jednoho vyučovacího předmětu a zjišťuje, jaké postoje k tomuto konceptu výuky zaujímají žáci 6. ročníku základní školy a jejich zákonní zástupci. V první části se práce zaměřuje na historii i současnost integrované výuky v České republice a zahraničí, vzdělávacími programy na národní a školní úrovni, oborovými didaktikami přírodovědných předmětů a jejich didaktickou transformací. Součástí diplomové práce je popsaná realizace integrování přírodovědných předmětů na 2. stupni základní školy a ukázka možného propojení učiva jednoho ročníku s příkladem vyučovaného tématu atmosféra Země. Druhá část práce je založena na výzkumném šetření, ve kterém se zjišťovaly postoje žáků a jejich zákonných zástupců k integrované výuce. Pro zjištění výsledků byla použita metoda rozhovorů s následnou analýzou výsledků. Výsledky ukázaly velmi pozitivní postoje a názory respondentů na danou problematiku. KLÍČOVÁ SLOVA integrovaná výuka, integrované kurikulum, přírodovědné předměty, atmosféra Země, strukturovaný rozhovor
|
host ::
RSS.