|
|
Specifika volebního chování ve východoněmeckých zemích SRN a jejich příčiny
Šebek, Ondřej ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato práce se věnuje tématu volebního chování a současných volebních trendů ve východoněmeckých zemích SRN. Pravicově extrémistická strana Alternative für Deutschland se dokázala během své dosavadní krátké působnosti prosadit jak v regionální, tak i celostátní politice, především díky hlasům z východoněmeckých zemí SRN. Ve své práci se zabývám specifiky volby Němců při volbách do Bundestagu, především se pak zaměřuji na východoněmecké země. K objasnění příčin volby Alternative für Deutschland na východě používám data získaná od voličů během voleb, na jejichž základě jsem dokázal odpovědět na mé výzkumné otázky. Závěrem práce je, že voliči se rozhodují na základě racionálního chování, dále také stranické identifikace a svoji roli v rozhodování má i populismus, vzhledem k slibům Alternative für Deutschland a jejich kritice vlády. Rozdílné výsledky ve východoněmeckých zemích jsou ovlivněny zhoršenou ekonomickou situací místních voličů, nerovností mezi východem a západem a také neměnnou situací za posledních 30 let od sjednocení Německa.
|
|
|
Strana Zelených a pohled na německé vojenské zahraniční mise na příkladu válek v Afghánistánu a Iráku
Schuster, Michael ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německou stranou Zelených a změnami, kterými strana prošla v otázce aktivního zapojení německé armády do vojenských zahraničních misí. Práce danou problematiku popisuje na pozadí konfliktů v Kosovu, Afghánistánu a Iráku. Němečtí Zelení jsou stranou, jejíž kořeny sahají do mírového hnutí 70. let a mírové řešení konfliktů je jedním z hlavních pilířů strany. Když se v Německu strana Zelených poprvé dostala do vlády, hned se musela zabývat otázkou zapojení se do konfliktu v Kosovu. K němu zaujala postoj, že je třeba, aby se do konfliktu německá armáda aktivně zapojila. Hned o dva roky později řešila vládní koalice sociálních demokratů a strany Zelených účast na dalším vojenském konfliktu, který byl způsoben teroristickým útokem 11. září v roce 2001. I přes vyjádření solidarity americkým politikům se Německo nezapojilo do "válek proti teroru" v Afghánistánu a v Iráku v takové míře, jako do konfliktu v Kosovu. V práci je použit koncept Zivilmacht (civilní mocnosti), který zkoumá, jak tomuto modelu odpovídalo Německo za vlády rudo-zelené koalice. Cílem práce je vysvětlit důvody změny stanoviska strany Zelených v otázce zapojení do vojenských misí v zahraničí a objasnit rozdíly v jednotlivých vybraných konfliktech.
|
|
|
Komparace zahraničních vztahů Bavorska a Saska
Nováková, Ela ; Eberle, Jakub (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem paradiplomacie v kontextu komparace dvou substátních celků - Bavorska a Saska. Nárůst paradiplomatických aktivit je přirozenou reakcí nestátních aktérů na nárůst globalizace, regionalizace a ve zvoleném teritoriu i evropské integrace. Bavorsko i Sasko jakožto zástupci substátní roviny vládnutí v německém federalismu nedisponují plnou škálou vlastních, výlučných kompetencí. Ačkoliv nemohou vystupovat jako plně suverénní mezinárodní subjekty, využívají aktivně dostupné prostředky a nástroje, díky čemuž se zapojují do navazování zahraničních vztahů. Paradiplomatické aktivity jsou v práci ilustrovány s důrazem na současnou podobu a mimo úroveň kanálů regulovaných EU. Hlavní rozdíl mezi Bavorskem a Saskem představuje historický vývoj, ekonomický potenciál a identifikace s regionálními stranami, které ovlivňují Mnichov i Drážďany v jejich mezinárodní přitažlivosti a sebevědomí. Bavorští zemští aktéři vystupují v regionálních vztazích vůči středoevropským státům jako de facto rovnocenní partneři a jejich atraktivita je patrná i v globálním měřítku. To se zrcadlí i ve vnitroněmecké politice, kde Mnichov artikuluje své zemské zájmy i v případě, že se odklání od berlínské politiky. Díky úspěšné dominantní roli CSU lze očekávat kontinuitu daného vývoje. Sasko je naopak...
|
|
|
Bezpečnost Izraele jako německý národní zájem: Německý historický závazek vůči Izraeli
Suk, Adam ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá bezpečností Izraele jako součásti německého raison d'être a zkoumá historický morální závazek Německa vůči Izraeli. Navzdory zločinům holocaustu se těmto dvěma státům podařilo rozvinout blízké bilaterální vztahy a intenzivní partnerství. Přesto jsou tyto vztahy nadále velmi spletité a minulost v nich hraje stěžejní roli. Německo cítí zodpovědnost za bezpečnost Izraele a morální závazek vůči němu zůstává jedním z nejdůležitějších faktorů určující jeho postoj k Blízkému východu. Tato práce se snaží poskytnout odpovědi na následující výzkumné otázky: Jakou roli hraje Izrael v německém raison d'être? Co konkrétně představuje spojitost mezi bezpečností Izraele a německým národním zájmem, se zaměřením na postoj Německa k izraelsko-palestinskému konfliktu? Teoretický a konceptuální rámec práce je postaven na konstruktivistickém přístupu k mezinárodním vztahům. Německo-izraelské bilaterální vztahy jsou popsány touto optikou a pomocí konstruktivistického pojetí konceptu národního zájmu je analyzována spojitost mezi bezpečností Izraele a německým národním zájmem. V práci je rovněž představen koncept civilní mocnosti s cílem vymezení německé zahraničněpolitické role, jejích základních principů a norem, které do značné míry určují německou blízkovýchodní politiku. Tato role také výrazně...
|
|
|
Výměny mládeže v procesu česko-německé rekonciliace
Staňková, Marie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce zkoumá mimoškolní výměny a setkání mládeže a jejich roli v procesu česko-německé rekonciliace s časovým zaměřením na období mezi lety 1996 a 2020. Proces česko-německé rekonciliace byl ovlivněn velkým množstvím státních i nestátních aktérů, a zatímco role mnoha z nich již byla v literatuře obsáhle popsána, česko-německým výměnám mládeže byla pozornost věnována jen okrajově. Tato diplomová práce si klade za cíl popsat vývoj a činnost Koordinačních center česko-německých výměn mládeže Tandem, Česko-německého fondu budoucnosti a Česko-německého fóra mládeže v daném období a sledovat, jakým způsobem se vyvíjely výměny a setkání mládeže podporované těmito třemi institucemi. Práce se zaměřuje především na jejich obsahový a tematický vývoj. Dále práce nabízí několik typů dopadů a vlivu výměn mládeže do veřejného prostoru a zasazuje je do kontextu analytického konceptu procesu rekonciliace v mezinárodních vztazích podle Lily Gardner Feldman.
|
|
|
Role Goethe Institutu v německé zahraniční politice po roce 1990
Vysloužil, Jan ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce se věnuje programové činnosti Goethe-Institutu v širším rámci německé zahraniční politiky mezi lety 1990-2020. Teoretická část se věnuje Goethe-Institutu z hlediska soft power, veřejné a kulturní diplomacie. Dále je nastíněn vývoj Goethe-institutu ve zkoumaném období a změna jeho priorit. Analyzována je také nezávislost Goethe-Institutu na německé vládě. Na případové studii pražského Goethe-Institutu je následně demonstrován posun v prioritách této instituce od bilaterálních k celoevropským tématům. Tento posun je představen na konkrétních akcích pořádaných pražským Goethe-Institutem od jeho založení roce 1991 až po rok 2020.
|
|
|
(Dis)kontinuita německo-amerických vztahů během éry Donalda Trumpa
Polák, Patrik ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německo-americkými vztahy během éry Donalda Trumpa, tedy během kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a zejména během výkonu mandátu 45. prezidenta USA. Zabývá se otázkou, jak se konkrétně změnily vztahy v jednotlivých politických sektorech, s přihlédnutím k minulosti dané problematiky. Práce je empirická analýza a klade si za cíl potvrdit, či vyvrátit tezi, že navzdory politickému rozchodu, státy dále spolupracovaly ve vojensko-bezpečnostní oblasti a na kooperaci mezi armádami zemí neměly špatné politické vztahy skoro žádný vliv. Zhoršené vztahy mezi USA a SRN nebyly v euroatlantické oblasti výjimkou, neboť ve vztazích většiny západoevropských států a USA došlo ke zhoršení, ale ne tak výraznému, jak v případě USA a Německa. Ve vztazích mezi SRN a USA došlo zřejmě k největšímu rozkolu od počátku moderních vztahů mezi státy, tedy od roku 1949. Politický rozchod byl vzájemný, Německo bylo jednou z hlavních zemí Trumpovy kritiky a německá politická scéna, s výjimkou AfD, se zcela neztotožňovala s politikou Donalda Trumpa. Na druhou stranu, pokračovala vojensko-bezpečnostní spolupráce a na kooperaci mezi armádami neměl politický rozchod skoro žádný vliv. Teze práce byla tedy potvrzena.
|
|
|
Likvidace či integrace? Proces transformace Národní lidové armády do Bundeswehru
Kron, Jan ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Likvidace či Integrace? - proces transformace Národní lidové armády do Bundeswehru se zabývá procesem sloučení armád SRN a NDR po rozpadu bipolámího systému. Německé sjednocení představovalo nutnost sloučení dvou diametrálně odlišných společenských a hospodářských systémů a dvou naprosto odlišných armád. Přes řadu rozdílů mezi Národní lidovou armádou (NVA) a Bundeswehrem proběhlo začlenění personálu NVA do Bundeswehru a rozšíření působnosti Bundeswehru na nové spolkové země bez větších problémů a přispělo k procesu normalizace německé bezpečnostní politiky. Způsob, rychlost a intenzita, sjakými došlo k přístupu nových spolkových zemí k Spolkové republice Německo, zároveň představovaly klíčové faktory, kterými byla integrace NVA do Bundeswehru zásadně ovlivněna. Na německé politické i mediální scéně se pro sjednocenou německou armádu ustálil termín "armáda jednoty" ("Armee der Einheiť). Tato práce si klade za cíl analýzou podmínek, způsobu, rozsahu a právních ustanovení souvisejících s procesem sloučení obou armád zodpovědět, nakolik je termín "armáda jednoty" oprávněný.
|
|
|
Působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci mise ISAF
Křížová, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá působení Bundeswehru v rámci strategie ISAF v Afghánistánu. Nasazení německých ozbrojených sil na mezinárodních misích je jednou z nejdiskutovanějších otázkou jak na politické scéně, tak i mezi samotnou německou veřejností. Diplomová práce se zabývá vývojem situace v Afghánistánu od roku 2001, kdy začala mise OEF a ISAF až do konce vládního období koalice CDU/CSU-FPD v září 2013. Diplomová práce je rozdělena do tří hlavních částí. Nejprve definuje teorii rolí a koncept civilní mocnosti, jako jeden z možných přístupů ke zkoumání zahraniční politiky. Stanovuje kritéria, podle kterých zkoumá, zda se Německo v Afghánistánu chová jako civilní mocnost, za kterou je označováno. V následující části se zabývá vývojem v letech 2001-2009. Věnuje se zahájení operace, prodlužování mandátů ve Spolkovém sněmu, důvodům působení Německa na operacích v Afghánistánu a vývojem bezpečnostní situace v zemi, která se po počátečních úspěších začala rapidně zhoršovat. Stěžejní částí této diplomové práce je působení Bundeswehru v Afghánistánu v rámci nové strategie ISAF, která byla vyhlášena americkým prezidentem Barackem Obamou v roce 2009. Práce se soustředí na přístup Spolkové republiky k nejdůležitějším událostem v tomto období, a to k vyhlášení nové strategie, k Londýnské konferenci o...
|
|
| |
host ::
RSS.