|
|
Terapeutický potenciál mezenchymálních kmenových buněk v myším experimentálním modelu
Hájková, Michaela
Díky svému imunomodulačnímu a regenerativnímu potenciálu představují mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) slibný terapeutický prostředek pro buněčnou terapii, transplantace orgánů a tkáňové inženýrství. V posledních letech bylo testováno mnoho metod pro zlepšení klinické použitelnosti MSCs, ale přesný mechanismus pozorovaných efektů ještě nebyl popsán. V předkládané práci jsme se zaměřili na studium několika faktorů, které mohou terapeutickou úspěšnost MSCs významně ovlivnit. Nejprve jsme na myším modelu transplantace alogenní kůže analyzovali terapeutický efekt MSCs aplikovaných lokálně na nanovlákenných nosičích s inkorporovaným cyklosporinem A (CsA). Naše výsledky ukázaly, že aplikace MSCs a CsA směřuje M1/M2 polarizaci makrofágů směrem k regulačnímu fenotypu. Tato změna fenotypu je doprovázena sníženou produkcí oxidu dusnatého (NO) a interferonu (IFN-) a zvýšenou produkcí IL-10 a může vést k potlačení lokální zánětlivé reakce. Dalším cílem předkládané studie bylo analyzovat efekt podání MSCs v kombinaci s imunosupresivními látkami s různým mechanismem účinku na rovnováhu mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů. Ukázali jsme, že MSCs snižují nežádoucí účinky imunosupresivních látek a v kombinaci s těmito léky modulují aktivaci a apoptózu buněk. Tento kombinovaný přístup...
|
|
|
Antitumor activity of IL-2 and IL-7 immunocomplexes in combination with αCTLA-4 and αPD-1 mAbs
Hnízdilová, Tereza ; Kovář, Marek (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
7 je výrazně zvýšena, pokud je cytokin vázán případě IL 2 možné selektivně stimulovat různé populace buněk. Imunokomplex složený z expanduje hlavně CD122 buňky, zatímco imunokomplex složený z 1) vysoce selektivně stimuluje pouze CD25 buňky. Imunokomplex složený z 7 výrazně vyšší stimulační aktivitu pro naivní i paměťové CD8 1 jsou inhibiční receptory, které regulují T buněčnou odpověď. Blokační protilátky proti takovým molekulám jsou jedním ibných imunoterapeutických přístup v léčbě nádorů. Studovali jsme možný synergický protinádorový efekt IL 2/S4B6 a blokačních 1. Prokázali jsme, že expanze aktivovaných CD8 T lymfocytů 1 molekul. Poněkud překvapivě však tyto imunoterapeutické přístupy nevykazovaly synergické protinádorové působení v žádném z testovaných myších nádorových modelů. Dále jsme prokázali, že IL T a B lymfocytů 7/M25 navíc nestimuluje Treg buňky. blokačních protilátek proti CTLA 1. Kombinovaná léčba IL α α 1 protilátkami však překvapivě vykazovala výrazně horší terapeutický efekt než samotná 1 blokace ve všech testovaných myších nádorových modelech. Tento paradoxní β nebo IL Klíčová slov αCTLA 4 and αPD blokační
|
|
| |
|
|
Zákaz diskriminace a rovné zacházení v pracovněprávních vztazích v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie
Hájková, Michaela ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Zákaz diskriminace a rovné zacházení v pracovněprávních vztazích v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie Abstrakt Problematika rovnosti, resp. rovného zacházení a zákazu diskriminace je tématem aktuálním mimo jiné i ve vztazích mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pro pojem rovnosti je typické, že se jeho obsah a dosah může lišit v závislosti na kulturním, místním i historickém kontextu. V České republice nepatří problematika rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích v současné době k častým tématům řešeným soudní praxí; to však neznamená, že v těchto vztazích k nerovnému zacházení či diskriminaci nedochází. Pracovněprávní oblast je v řadě ohledů ovlivňována normami unijního práva; mimo jiné je problematika zákazu diskriminace v této oblasti předmětem regulace několika směrnic, ohledně nichž má členský stát povinnost transpozice do národního práva. Při interpretaci a aplikaci relevantních národních právních norem je pak třeba především zajistit soulad se směrnicí a zohlednit případnou související judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Též z tohoto důvodu může být pro českou legislativu i aplikační praxi zajímavé srovnání, jak je s problematikou rovného zacházení a zákazu diskriminace v pracovněprávní oblasti nakládáno v jiných členských státech Evropské unie, které...
|
|
|
Cirkadiánní hodiny v buňkách imunitního systému
Lavrova, Kseniia ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Cirkadiánní rytmy ovlivňují všechny fyziologické procesy v organismu, včetně imunitních funkcí. Cirkadiánní oscilace pozorujeme téměř u všech složek imunitního systému. Tyto oscilace generují molekulární hodiny, které jsou v každé buňce a jsou synchronizované s hlavním pacemakerem CSN pomocí sekrece hormonů a neuronální inervace. Díky nastavení cirkadiánním systémem je imunitní systém více připraven k odpovědi na patogeny během aktivní fáze dne, kdy je riziko setkání s patogenem vyšší. Makrofágy jsou buňky vrozeného imunitního systému a hlavní modulátory zánětu. Jejich aktivita, včetně produkce cytokinů, fagocytózy a polarizace na M1 a M2 fenotypy je těsně spojena s molekulárními hodinami. Toto spojení cirkadiánního a imunitního systému má význam pro průběh řady zánětlivých onemocnění, jako jsou artritida a ateroskleróza. Klíčová slova: cirkadiánní hodiny, hodinové geny, makrofág, melatonin, glukokortikoidy
|
|
|
Extracelulární váčky odvozené od mezenchymálních kmenových buněk a jejich využití v léčbě neurologických onemocnění
Kratochvílová, Anna ; Hájková, Michaela (vedoucí práce) ; Holada, Karel (oponent)
Extracelulární váčky (EVs, extracellular vesicles) jsou váčky odvozené od buněčných membrán, které představují důležitou součást mezibuněčné komunikace a to přenášením cytosolických proteinů, lipidů a RNA mezi buňkami. Bylo potvrzeno, že mesenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) jsou velmi schopnými producenty EVs, které mají terapeutické účinky srovnatelné se svými mateřskými buňkami. Nedávná zjištění navíc naznačují, že EVs mohou významně přispívat k jejich fyziologickým funkcím. Cílem této práce je představit extracelulární váčky odvozené z mesenchymálních kmenových buněk (MSC-EVs, extracellular vesicles derived from mesenchymal stem cells) jako novou bezbuněčnou alternativu k buněčné terapii a zaměřit se na jejich neuroprotektivní vlastnosti studované u různých neurologických onemocnění.
|
|
|
Vliv intranasální imunizace delipidovaným Bacillus firmus na imunitní odpověď v NALT
Hnilicová, Šárka ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Chřipka patří k celosvětově závažným onemocněním s vysokou morbiditou a mortalitou. Ročně chřipkou onemocní 10-20% světové populace a 250 000 - 500 000 lidí onemocnění podlehne. Doposud nejúčinnější obranou je preventivní vakcinace. Vzhledem k rychlé mutaci chřipkového viru jsou však současné vakcíny účinné jen pro jednu sezonu. Snaha o vytvoření účinné vakcíny také čelí nedostatku vhodného adjuvans, které by přiměřeně stimulovalo imunitní systém a modulovalo by jeho odpověď k protivirové obraně. Současné parenterálně podávané vakcíny navíc nejsou schopny indukovat imunitní odpověď na sliznicích. Bacillus firmus, Gram-pozitivní nepatogenní bakterie, má silné imunomodulační účinky a při podání s virem chřipky je schopna vyvolat protektivní a křížovou ochranu. Imunizace s Bacillus firmus zvyšuje produkci neutralizačních protilátek, avšak ostatní mechanismy působení této bakterie nejsou podrobněji prostudovány. Pro lepší pochopení mechanismů, jakými Bacillus firmus (jeho delipidovaná frakce, DBF) podporuje protivirovou imunitu, byl testován vliv imunizace samotným DBF na imunitní systém myši. V posledních letech se ukazuje, že intranasální imunizace vyvolává silnou slizniční i systémovou imunitní odpověď a v případě chřipky je schopna navodit křížovou ochranu. Proto jsme v naší práci zvolili...
|
|
|
Imunogenita indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC)
Tejklová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Ektopickou expresí vybraných transkripčních faktorů jsme dnes schopní dediferencovat somatické buňky do stádia indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC), které se staly prostředkem pro regenerativní medicínu a personalizované modelování onemocnění včetně diagnostických nástrojů. Unikátní vlastností iPSC je tvorba pacientovi vlastních autologních buněk, které nebudou aktivovat jeho imunitní systém při terapeutickém použití. Ukazuje se však, že imunogenita se nevyhýbá ani těmto autologním iPSC. iPSC typicky exprimují sníženou hladinu MHC glykoproteinů I. třídy a tím přímo aktivují NK buňky přirozené imunity. T buňky, které jsou součástí adaptivní imunitní odpovědi, jsou aktivované po rozpoznání antigenního peptidu nebo MHC I dárce pouze ve spolupráci s kostimulačními signály, které se na iPSC zpravidla neexprimují. Během diferenciace si iPSC zachovávají epigenetický profil zdrojové buňky, který se projeví abnormální expresí genů buněčných linií. Výsledná imunogenita závisí také na metodě přípravy iPSC, která může narušit genomovou stabilitu buňky. Dalším kritickým faktorem je konkrétní imunitní prostředí místa pro transplantaci a poškození tkáně při podání, které se projeví vylitím "danger associated molecular pattern" (DAMP), které jsou rozeznané "pattern recognition receptors" (PRR) na...
|
|
|
Antimikrobiální vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk
Černá, Kristýna ; Hájková, Michaela (vedoucí práce) ; Vobořil, Matouš (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) byly poprvé izolovány z kostní dřeně. Od té doby se izolovaly téměř za všech tkání těla. MSCs jsou multipotentní buňky s mnoha vlastnostmi, mezi které patří sebeobnovení, diferenciace do buněk všech tří zárodečných linií, trofické a imunomodulační schopnosti, specifická migrace do místa poranění a nedávno objevené antimikrobiální vlastnosti. Díky těmto vlastnostem jsou dobrými kandidáty pro buněčnou terapii, protože mohou být použity v léčbě mnoha onemocnění včetně bakteriálních infekcí. Tato práce přináší přehled o všech objevených antimikrobiálních vlastnostech MSCs. Je primárně zaměřena na jejich přímý a nepřímý antimikrobiální efekt. Přímý efekt zahrnuje sekreci antimikrobiálních látek a nepřímý efekt zahrnuje působení na aktivitu a funkce makrofágů a neutrofilů. Samostatnou kapitolu tvoří extracelulární váčky uvolněné MSCs, protože mohou mít jak přímý, tak nepřímý antimikrobiální efekt. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, antimikrobiální efekt, bakterie, antimikrobní peptidy
|
|
|
Terapeutický potenciál mezenchymálních kmenových buněk v myším experimentálním modelu
Hájková, Michaela
Díky svému imunomodulačnímu a regenerativnímu potenciálu představují mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) slibný terapeutický prostředek pro buněčnou terapii, transplantace orgánů a tkáňové inženýrství. V posledních letech bylo testováno mnoho metod pro zlepšení klinické použitelnosti MSCs, ale přesný mechanismus pozorovaných efektů ještě nebyl popsán. V předkládané práci jsme se zaměřili na studium několika faktorů, které mohou terapeutickou úspěšnost MSCs významně ovlivnit. Nejprve jsme na myším modelu transplantace alogenní kůže analyzovali terapeutický efekt MSCs aplikovaných lokálně na nanovlákenných nosičích s inkorporovaným cyklosporinem A (CsA). Naše výsledky ukázaly, že aplikace MSCs a CsA směřuje M1/M2 polarizaci makrofágů směrem k regulačnímu fenotypu. Tato změna fenotypu je doprovázena sníženou produkcí oxidu dusnatého (NO) a interferonu (IFN-) a zvýšenou produkcí IL-10 a může vést k potlačení lokální zánětlivé reakce. Dalším cílem předkládané studie bylo analyzovat efekt podání MSCs v kombinaci s imunosupresivními látkami s různým mechanismem účinku na rovnováhu mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů. Ukázali jsme, že MSCs snižují nežádoucí účinky imunosupresivních látek a v kombinaci s těmito léky modulují aktivaci a apoptózu buněk. Tento kombinovaný přístup...
|
host ::
RSS.