|
|
Paměť a paměti druhé světové války v českých zemích. Vzpomínkové práce vojáků druhého čs. zahraničního odboje
Mücke, Pavel ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Gebhart, Jan (oponent)
Předmětem disertační práce je velmi mnohovrstevnaté téma, jeden ze segmentů paměti druhé světové války v českých zemích, potažmo v někdejším Československu. Toto téma bylo dosavadní českou historiografií, ale i společenskými a humanitními obory obecně, prozatím zpracováváno spíše výjimečně, ačkoliv již existuje mnoho zahraničních ekvivalentů. Téma paměti druhé světové války a pohled na tuto problematiku z historického pohledu přináší mnohá úskalí, ale i velké výzvy a příležitosti. Autor se tomuto tématu věnuje již dlouhodobě od práce seminární (bakalářské), diplomové až po práci disertačnÍ. V průběhu doktorského studia se autor poměrně systematicky věnoval mapování jednotlivých témat formou konferenčních výstupů, dílčích studií a také rozsáhlejších prací - a to i po přestupu do externí podoby studia, při zaměstnání a poněkud odlišném badatelském zaměření v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Veškeré dosazené výsledky se posléze podařilo zúročit a myšlenkově i koncepčně propojit v předkládaný, ideově komplementární celek. Co se týče vymezení tématu, to úzce souvisí a do značné míry i ovlivnilo charakter pramenné základny. Autor se při svém bádání záměrně opíralo poměrně široké definice klíčových pojmů "životní příběh" (elementárně pojatý jako způsob podání minulých prožitků jednotlivcem) a...
|
|
| |
|
|
Národ žije tak dlouho, jak dlouho žijí jeho kulturní památky
Vlk, Ondřej ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent) ; Borák, Mečislav (oponent)
Nacistická okupace zbylého území Čech a Moravy, vytvoření Protektorátu Čechy a Morava a následné události představují nepochybně jedno ze stěžejních témat české historiografie. V minulých desetiletích se české historiografii podařilo přiblížit a analyzovat principy okupační politiky, postavení protektorátu v rámci Velkoněmecké říše, objasnit sociální a ekonomické otázky v daném prostoru nebo zapojení protektorátu do hospodářských mechanismů říšské ekonomiky, nastínit odpovědi na otázky kolaborace, resistence, způsob rasové a politické persekuce, podíl jednotlivců a skupin na těchto zločinech. Až donedávna se historiografie jen málo dotýkala výzkumu metod konfiskací uměleckých předmětů na území Protektorátu Čechy a Morava. Disertační práce vychází z potřeby objasnit metody, technické, personální a legislativní zajištění konfiskací movitého uměleckého majetku nepřátel nacionálně socialistického režimu na území Protektorátu Čechy a Morava, přiblížit je v určité chronologické a věcné posloupnosti a vystihnout způsob provádění konfiskačních operací. Identifikuje širší i přímo působící důvody, podněty, okolnosti celého procesu, vykládá podstatné momenty a průvodní jevy, pátrá po příčinách vytvoření spoliačního a zhodnocovacího systému, podmínkách, které vedly místní okupační orgány prosazovat odlišné koncepce v...
|
|
|
Karel Horký a jeho týdeník Fronta (Vzestupy a pády českého publicisty a spisovatele)
Žáčková, Zdena ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Publicista a spisovatel Karel Horký patřil po desetiletí k neprávem opomíjeným osobnostem české politické a kulturní scény první poloviny 20. století. Přitom ve své době byl vnímán jako nepřehlédnutelný a velmi zdatný fejetonista, který se dokázal bystře, obratně a mnohdy bez ohledu na následky vyjadřovat k různým společenským jevům. Byl autorem jak laskavých vzpomínkových fejetonů, tak i vášnivých výpadů a politických pamfletů. Nikdy nezůstal lhostejný, pokud zpozoroval, že se někomu děje křivda. Pro svůj cit pro spravedlnost byl mnohými obdivován a nazýván "rytířem fejetonu", "rytířem ulice" či "tribunem spravedlnosti". Jinými byl zatracován za nepochopitelný přechod od levice k pravici, a zvláště za nesmiřitelný boj proti dvěma hlavním představitelům a symbolům zahraničního protirakouského odboje a první republiky, Tomáši Garriguovi Masarykovi a Edvardu Benešovi. Tento Horkého boj, jenž začal již v době jeho účasti na zahraničním odboji, byl náplní téměř dvou desetiletí jeho života. Do povědomí svých současníků se K. Horký zapsal také jako zakladatel a vydavatel několika časopisů. Největší politický dopad z nich měl týdeník Fronta, vydávaný ve 30. letech 20. století. Stal se jednou z Horkého zbraní ve zmíněném politickém boji. Dějiny žurnalistiky se Frontou doposud soustavně nezabývaly a vystačily s...
|
|
|
Čeští uprchlíci po Mnichovu v Kralupech nad Vltavou
Benda, Jan ; Gebhart, Jan (oponent) ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce)
V poslední době se rozšířily příspěvky k problému uprchlíků, kteří v důsledku Mnichovské dohody a mnoha dalších důvodů, ať už politických, rasových, či ekonomických opustili své domovy na území zabraném Německem, Polskem a Maďarskem. Stalo se tak pravděpodobně i v souvislosti s tlakem sudetoněmeckých krajanských sdružení na odškodnění za zabavený majetek po 2. světové válce. Pozornost není upřena jen na ně, ale i na české přestěhovalce ze Slovenska. Obecně mě k tomuto tématu inspirovaly články Miroslava Šišky v sobotním Právu a snaha poznat situaci v mém městě, které leželo na cestě uprchlíků z pohraničí do hlavního města. Důvodem byla také snaha vidět téma s konkrétními aktéry - osobami, které dosavadní obecná literatura, vzhledem ke své podstatě, může velmi těžce zachytit. I proto jsem se rozhodl, směřovat jádro této práce k osvětlení situace v Kralupech nad Vltavou -okresním městě ve středních Čechách, které se muselo ze dne na den vypořádat s přílivem stovek uprchlíků. (Uprchlíkem je pro mě každý, kdo splňoval definici tohoto označení uvedenou v Jednacím řádu Ústavu pro péči o uprchlíky. Se stejným významem používám i další označení hraničáři, či utečenci.) Pozornost této sondy by měla být upřena zejména na situaci ve městě včetně místní péče o uprchlíky, kteří přišli do Kralup ze svých domovů. Z...
|
|
|
Karel Horký a jeho týdeník Fronta (Vzestupy a pády českého publicisty a spisovatele)
Žáčková, Zdena ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Harna, Josef (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Publicista a spisovatel Karel Horký patřil po desetiletí k neprávem opomíjeným osobnostem české politické a kulturní scény první poloviny 20. století. Přitom ve své době byl vnímán jako nepřehlédnutelný a velmi zdatný fejetonista, který se dokázal bystře, obratně a mnohdy bez ohledu na následky vyjadřovat k různým společenským jevům. Byl autorem jak laskavých vzpomínkových fejetonů, tak i vášnivých výpadů a politických pamfletů. Nikdy nezůstal lhostejný, pokud zpozoroval, že se někomu děje křivda. Pro svůj cit pro spravedlnost byl mnohými obdivován a nazýván "rytířem fejetonu", "rytířem ulice" či "tribunem spravedlnosti". Jinými byl zatracován za nepochopitelný přechod od levice k pravici, a zvláště za nesmiřitelný boj proti dvěma hlavním představitelům a symbolům zahraničního protirakouského odboje a první republiky, Tomáši Garriguovi Masarykovi a Edvardu Benešovi. Tento Horkého boj, jenž začal již v době jeho účasti na zahraničním odboji, byl náplní téměř dvou desetiletí jeho života. Do povědomí svých současníků se K. Horký zapsal také jako zakladatel a vydavatel několika časopisů. Největší politický dopad z nich měl týdeník Fronta, vydávaný ve 30. letech 20. století. Stal se jednou z Horkého zbraní ve zmíněném politickém boji. Dějiny žurnalistiky se Frontou doposud soustavně nezabývaly a vystačily s...
|
|
|
Socialismus jest práce. Život Rudolfa Bechyně 1881-1948
Noha, Jiří ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce) ; Gebhart, Jan (oponent)
Rudolf Bechyně bezesporu patřil k těm osobnostem, které výrazně utvářely podobu a charakter první Československé republiky. Badatelský zájem tomu dosud neodpovídal. Na rozdíl od svých šťastnějších současníků Rašína, Kramáře, Beneše ad. stál jakoby stranou pozornosti historiků, ve veřejnosti pak jeho jméno zapadlo docela. Soudíme, že neprávem. Důkazem snad je tato práce. Pro vykreslení Bechyňova portrétu měla zásadní význam pozůstalost, uložená v Archivu Národního muzea (ANM) v Praze. Jedná se naneštěstí o torzo, až na výjimky pochází většina materiálů z poslední dekády Bechyňova života. Tento fakt se nutně promítl do struktury diplomové práce: položili jsme důraz na exilové období, kdy je možné postihnout konání sociálního demokrata relativně nejúplněji. Nejcennější část pozůstalosti tvoří prvé tři kartony, obsahující deníky, diáře, zápisníky a - to především - osobní i úřední korespondenci. Ani zbytek však není nezajímavý, řadu písemností k případu Caswick - Bren skrývá např. karton šestý. V Národním archivu (NA) v Praze lze dohledat akta, která pokrývají Bechyňovu činnost ministerskou. Relevantní informace skýtá fond Předsednictva ministerské rady (PMR) se zápisy ze schůzí vlád, obyčej ně také z výborů hospodářských ministrů. Nepodařilo se nám bohužel objevit žádné protokoly z porad komitétu politických...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.