|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Studium vlastností virových kapsidových proteinů a vývoj rekombinantních vakcín a diagnostických komponent založených na umělých virových strukturách
Fraiberk, Martin ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent) ; Hejnar, Jiří (oponent)
Cílem této studie bylo vytvořit systém pro snadnou produkci různých veterinárních chimérických vakcín založených na stabilních strukturách myšího polyomaviru (MPyV). Systém je určen pro antigeny, které jsou problematické z hlediska produkce nebo stability. Nejprve byly navrženy univerzální vektory pro bakulovirovou produkci chimérických, viru podobných částic (VLPs) nebo pentamer založených na hlavním kapsidovém proteinu VP1 MPyV, k jejich využití jako vakcíny proti jiným patogenům. Různé strategie použité v této studii jsou založené na: A) vystavení vybraných imunogenních epitopů na povrchu VLPs MPyV jejich inzercí do povrchové smyčky proteinu VP1, B) inzerci cizorodých peptidů a proteinů dovnitř VLPs nebo C) fúzi cizorodého proteinu nebo jeho částí s C-koncem proteinu VP1, a tedy vytvoření pentamer chimérického proteinu. Kandidátní vakcinační antigeny proti prasečímu cirkoviru typu 2 (PCV2), původci systémových chorob spojených s PCV2 (PCV2-SD), který způsobuje významné ekonomické ztráty v chovech prasat, byly připraveny pomocí zkonstruovaných vektorů. Všechny kandidátní vakcíny byly po imunizaci myší schopny indukovat produkci protilátek proti kapsidovému proteinu PCV2. Kandidátní vakcína VarC založená na fúzním kapsidovém proteinu MPyV a PCV2 dokázala indukovat produkci protilátek s nejvyšší...
|
|
|
Targeting DNA and DNA synthesis in situ
Strunin, Dmytro ; Koberna, Karel (vedoucí práce) ; Hocek, Michal (oponent) ; Forstová, Jitka (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj a aplikaci nových metod detekce DNA a její syntézy in situ. V jejím průběhu byly vyvinuty 3 metodické pří- stupy, které výrazně usnadňují detekce buněčné DNA a současně popsány mechanismy cytotoxického působení 2'-deoxy-5-etynyluridinu. Vyvinuté přístupy představují důležitý nástroj pro studium replikace a opravných mechanismů DNA, studium mitochondriální DNA a rov- něž analýzu buněčné proliferace. První část práce je věnována po- pisu nové metody detekce 5-bromo-2'-deoxyuridinu inkorporovaného do nově syntetizované DNA pomocí monovalentních iontů mědi v přítomnosti kyslíku. Tato metoda je využitelná jak v případě detekce jaderné syntézy, tak mitochondriální syntézy DNA. V další části je popsána metoda vysoce efektivní detekce jaderné a mitochondri- ální DNA. Třetí metoda se zabývá eliminací nespecifických vazeb pro- tilátek namířených proti 5-bromo-2'-deoxyuridinu s 2'-deoxy-5-etynyluridinem. Tuto metodu lze s výhodou využít ve studiích, ve kterých je nezbytné použití dvou po sobě jdoucích pulzních značení. Postup je založen na využití nefluorescenčních azido molekul. Závěrečná část práce je za- měřena na cytotoxicitu 2'-deoxy-5-etynyluridinu a jeho metabolický účinek. 1
|
|
|
Exosomes, their biogenesis, composition and role
Hyka, Lukáš ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Exosomy jsou podtyp extracelulárních váčků, oproti ostatním extracelulárním váčkům se liší svým endozomálním původem a svým typickým tvarem. Tvorba váčků začíná při maturaci časných endozomů a invaginaci váčků dovnitř lumen. Při invaginaci se pomocí proteinových komplexů ESCRT třídí ubiquitinované proteiny dovnitř váčků. Do těchto váčků je také uzavřeno malé množství cytosolu. Po vytvoření se tyto váčky nazývají intraluminální váčky a celé těleso se nazývá multivezikulární tělísko. Multivezikulární tělísko splývá s plazmatickou membránou a intraluminální váčky jsou sekretovány jako exosomy. Exosomy jsou přítomné v mnoha tělesných tekutinách a jsou sekretovány mnoha druhy buněk. V organismu prezentací antigenu na svém povrchu aktivují imunitní systém nebo slouží v buněčné komunikaci přenosem malých RNA molekul.
|
|
|
Interakce myšího polyomaviru s Toll-like receptory
Pokorná, Karolína ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Němečková, Šárka (oponent)
Toll-like receptory (TLRs) jsou významnou rodinou receptorů přirozené imunity, které umožňují rychlé rozpoznání probíhající infekce prostřednictvím molekulárních motivů asociovaných s patogeny (PAMPs). V této práci jsme se zabývali interakcí myšího polyomaviru (MPyV) a TLRs buněk myších embryonálních fibroblastů (MEF). Pozorovali jsme, že inhibice signalizace z TLR4 inhibuje odpověď buněk MEF na MPyV. Tato skutečnost naznačila, že TLR4 se podílí na rozpoznání MPyV buňkami MEF. Odpověď buněk na infekci MPyV byla zjišťována měřením koncentrace IL-6 v médiu odebraném z buněk metodou ELISA. Následně jsme testovali, jak inhibice signalizace z TLR4 ovlivní infekci MPyV. Inhibice TLR4 signalizace inhibitorem CLI-095 neovlivnila počet infikovaných buněk. Přítomnost antagonisty TLR4 LPS-RS vedla ke snížení počtu infikovaných buněk MEF 20 hodin po infekci. Stejně tak byl pokles počtu infikovaných buněk pozorován v přítomnosti LPS. Virová infekce byla inhibována rovněž antagonistou TLR9 ODN 2088. Dále jsme se zabývali rolí MAP kináz v infekci MPyV. Sledovali jsme, zda inhibice zvolených MAP kináz ovlivní počet buněk infikovaných MPyV. Zatímco inhibice kinázy p38 neměla na infekci vliv, inhibice kinázy MEK nebo JNK vedla k poklesu počtu infikovaných buněk.
|
host ::
RSS.